|
Ještě mi z možných chyb napadá nějaká podivná interakce s magnetickým polem Země (asi jako střelka kompasu... ale ten naměřený tah je tak nízký, že si to představit jde...). Ta by pak šla naměřit i na nízké oběžné dráze - důkazem by bylo až zopakování experimentu v hlubokém kosmu.
(Otáčení střelky kompasu v magnetickém poli Země je z pohledu nezasvěceného vnějšího pozorovatele totiž taky v podstatě "akce bez jakékoliv reakce"... jistě, tou reakcí je nějaká neměřitelná změna v rotaci zemského jádra, ale toto není součástí pozorovaného systému) |
|
Teď koukám, že autora jednoho komentáře pod tím článkem na Centauri Dreams to napadlo taky - to je telepatie, já to předchozí napsal předtím, než jsem si ty komentáře pořádně přečetl :-)
If it produces acceleration only when thrusting against the solar magnetic field (at its local field lines orientation at the spacecraft’s location; onboard magnetometers could determine that), the EmDrive could still be useful around planets with magnetospheres, as well as around stars (thrusting against the galactic magnetic field might make it useful for interstellar propulsion, provided that the local field lines were properly aligned with respect to the desired destination star). |
|
Interkce s magnetickým polem byla uváděna jako možné vysvětlení už víckrát v minulosti. Ale dá se snadno vyloučit (nebo ověřit):
- magnetické pole je vektor, motor by tedy měl mít jiný tah v různých směrech
- v uzavřené vodivé komoře by k interkci nemělo docházet vůbec |
|
citace:
- magnetické pole je vektor, motor by tedy měl mít jiný tah v různých směrech
- v uzavřené vodivé komoře by k interkci nemělo docházet vůbec
Ovšem... pokud s tím magnetickým polem interaguje "něco", co fakticky vzniká mimo samotnou mikrovlnou dutinu, i třeba mimo tu měřící komoru?
Nevím, mě se samozřejmě líbí McCullocho vysvětlení, které předpokládá interakci EmDrive s uměle vytvořeným "informačním horizontem".. ale že bchy mu nějak extra do hloubky rozuměl nebo že by mi přišlo, že jeho zjednodušující trojčlenky podle kterých něco závisí na něčem jiném mají nějakou zvláštní hlavu a patu, to teda ne.... [Upraveno 04.1.2017 xChaos] |
|
| interakcia s magnetickym polom by zase dokazala jav vysvetlit bez porusenia zakona zachovania hybnosti, a teda zakladov nasho chapania fyziky. A ako bonus - stale tu mame motor ktory nepotrebuje palivo. Potrebuje len magneticke pole, a to je v celej galaxii... |
|
citace:
A ako bonus - stale tu mame motor ktory nepotrebuje palivo. Potrebuje len magneticke pole, a to je v celej galaxii...
Magnetické pole je sice všude, ale jestliže výsledek zde, v silném magnetickém poli, je na hraně měřitelnosti, s jakou silou můžeme počítat v mezihvězdném prostoru :  A od někud budeme potřeba brát energii - to není palivo ? |
|
citace:
A od někud budeme potřeba brát energii - to není palivo ?
V kontextu EM pohonu, ale i obecně v kosmonautice, se palivem vždy rozumí pohonná látka. Tedy ekvivalent mnohem výstižnějšího anglického termínu "propellant". Nic takového EM pohon nepotřebuje. |
|
| Samozřejmě, jenže jen trochu dále od Slunce nebude žádná fotovoltaika, takže bude potřeba generátor s palivem. Je zbytečné si namlouvat, že to je bez paliva = "zadarmo " a že na cestu nic nepotřebujeme, |
|
to nikto netvrdi. Ide prave o ten "propellant", ktory pri klasickych pohonoch predstavuje podstatny podiel hmotnosti lode/sondy.
Co sa tyka mag pola, isteze neobmedzeny pohyb po slnecnej sustave by bol super, ale aj bezpalivova akceleracia v blizkosti zeme (a inych telies so silnym mag polom) uplne zmeni pravidla hry. Takze stale dobre |
|
citace:
Samozřejmě, jenže jen trochu dále od Slunce nebude žádná fotovoltaika
Jasné. A já doufám, že budou mít všichni manažeři a konstruktéři dost rozumu k tomu, aby pro takové mise nenavrhovali použít fotovolaiku, ale něco pořádného, jako třeba nukleární zdroj. |
| 04.1.2017 - 13:23 - Vilík | |
|
citace:
Samozřejmě, jenže jen trochu dále od Slunce nebude žádná fotovoltaika, takže bude potřeba generátor s palivem. Je zbytečné si namlouvat, že to je bez paliva = "zadarmo " a že na cestu nic nepotřebujeme,
Uvažujte, než začnete něco namítat jen abyste namítal. Pro tento typ pohonu neplatí Ciolkovského rovnice, o to jde. |
|
citace:
Uvažujte, než začnete něco namítat jen abyste namítal. Pro tento typ pohonu neplatí Ciolkovského rovnice, o to jde.
Nevím, proč pranýřujete sám sebe. Vymyslíte si něco, o čem tu nebyla řeč ( ani zmínka) a pak tím argumentujete .Přesně vy smyslu," kdo chce psa bíti..." Zkuste se řídit tou svojí první větou. |
| 04.1.2017 - 14:06 - tycka | |
|
Je zde řeč, že radioizotopový zdroj (jeho doba života je nejméně 10 let) bude dle všeho mnohem menší(především tedy lehčí) než zásoba paliva pro sondu se stejným celkovým impulzem. Pokud tomu tak nebude - tak to samozřejmě nebude mít smyl. To se teď prostě zatím nedá říct. A velký výkon elektrického zdroje se dá s výhodou použít i pro napájení výkonného vysílače té sondy.
[Upraveno 04.1.2017 tycka] |
|
Jen pro pořádek připomínám, že "bezpalivovou" silovou interakci s magnetickým polem (Země) samozřejmě umí např. tzv. elektrodynamický tether (dlouhý drát s elektrickým napájením a "kontakty" do okolního prostředí). Tento princip je znám mnoho desetiletí a byl i experimentálně ověřován (i na oběžné dráze kolem Země). Rozhodně to funguje, ale přesto se dodnes el.dyn.tether běžně nepoužívá pro pohony družic a sond. Něco brání jeho efektivnímu použití, i když nepotřebuje palivo a stačí mu jen "elektřina". Možná jsou to neprakticky velké rozměry, možná něco jiného. Nevím.
Pokud by EMdrive byl něco jako "kompaktní tether", tak OK, snad by mohl být použitelný. Uvidíme. |
|
| Problem tetherov je prave ich dlzka. Okrem manevrovania je problem s tym, ze pri takejto dlzke je uz dost pravdepodobna zrazka s nejakym odpadom alebo mikrometeoroidom, taktiez sa tazko zabrani nedokonalostiam v samotnom tetheri, ktore mozu sposobit lokalne prehrievanie az prepalenie... |
|
citace:
Jen pro pořádek připomínám, že "bezpalivovou" silovou interakci s magnetickým polem (Země) samozřejmě umí např. tzv. elektrodynamický tether (dlouhý drát s elektrickým napájením a "kontakty" do okolního prostředí). Tento princip je znám dlouhá desetiletí a byl i experimentálně ověřován (i na oběžné dráze kolem Země). Přesto se dodnes běžně nepoužívá pro pohony družic a sond. Něco brání jeho efektivnímu použití, i když nepotřebuje palivo a stačí mu jen "elektřina". Možná jsou to neprakticky velké rozměry, možná něco jiného. Nevím.
Pokud by EMdrive byl něco jako "kompaktní tether", tak OK, snad by mohl být použitelný. Uvidíme.
Hypotetický EMdrive ale právě nemá potřebovat interakci s okolím ... ;-)
Jinak jde možná pouze o různě "nepovedené" tethery. A možná, že se postupně autoři EMdrivů alias elektrodynamických tetherů propracují k definici elektrického proudu, Lorentzově síle, atd.
Dovolím si uvést idealizovaný výpočet pro představu:
1m dlouhý tether vyrobený z čistého měděného drátu o průřezu 1mm2 umístěný na Zemi na rovníku kolmo na magnetické siločáry protékaný proudem 1A vyvozuje sílu F=B*I*delka=31.869µT * 1A * 1m = 31.869 µN. Tento drát má odpor 0.02Ohm/1m a tedy potřebný výkon je P=UI=R*I*I=0.02W.
Pro "tah" 1N ve směru mag. siločar je tedy potřeba cca 628W (při 100% učinnosti všeho). Vzhledem k reálným účinnostem komponentů bude potřeba cca 3kW výkonu na 1N tahu.
To není nijak extrémní hodnota, ale problém je, že ten výkon musí "jít jedním směrem" tedy musíte jej na koncích vyzářit do okolí/nabrat z okolí. A to je zásadní problém - například na vybíjení potenciálu na ISS se používají xenonem "poháněné" PCU (Plasma Contactor Unit). Takže potřebujete "palivo" ve formě xenonu pro vybíječe (s typickou spotřebou 5,8 cm3/min) ....
Doporučuji přečíst:
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19980018321.pdf
http://erps.spacegrant.org/uploads/images/images/iepc_articledownload_1988-2007/1997index/7170.pdf
|
|
citace:
Hypotetický EMdrive ale právě nemá potřebovat interakci s okolím ... ;-)
Ne - to je pouze senzacechtivá interpretace nějaké naměřené anomálie, která má sugerovat závěr "a to přece není možné".
Řada těch vysvětlení prostě počítá s nějakým typem interakce, se kterou zatím nemáme zkušenost - ty příčetnější teorie mluví o nějakých "spárovaných fotonech", případně o interakci s magnetickým.
Samozřejmě je možné, že je to chyba měření - ale pokud ne, tak je to zatím naše nejlepší šance dožít se nějaké relativistické průletové sondy k nejbližším hvězdám a fotek jiného solárního systému "zblízka". |
|
Tak Mike McCulloch tvrdí, že opravil svůj teoretický model a že se trefuje do naměřených emdrive dat ještě přesněji:
https://twitter.com/memcculloch/status/830001466060443648
(docela bych uvítal, kdyby nějaký nezávislý pozorovatel dokázal rozhodnout, jestli je to mašíbl nebo ne... je fakt, že otrocké zopakování jeho dosazení mu asi vyjde, spíš mi není zcela jasné, kde k těm vzorečkům přišel...) |
|
| Me by spis zajimalo, co realne namerili Cinani. |
|
A co naměřili Američani?
http://www.nextbigfuture.com/2017/04/continued-claims-that-emdrive-is-being.html
 |
|
to ti tak povedia 
takze po cinanoch testuje v kozme uz aj USAF? No este ze tu na fore vieme ze je to nezmysel |
|
citace:
to ti tak povedia
takze po cinanoch testuje v kozme uz aj USAF? No este ze tu na fore vieme ze je to nezmysel
No já bych byl opatrný. Stále jsem skeptik. Ale jestli je na těch řečech špetka pravdy, bude to zajímavé. |
|
citace:
No já bych byl opatrný. Stále jsem skeptik.
cele toto vlakno je v style "co ak predsa...". Vsetci vieme ake fundametalne zaklady fyziky by museli fungovat inak nez si myslime, aby tato vec fungovala, a vsetci sa na to pozerame opatrne a skepticky.
Ale pisat to do kazdeho komentara je neprakticke.
Tu sa to nemusi |
|
citace:
Vsetci vieme ake fundametalne zaklady fyziky by museli fungovat inak nez si myslime
Rád bych podotkl, že už od Aristotela počínaje se za posledních 2000+ let zatím pokaždé ukázalo, že fundamentální základy fyziky fungují jinak, než si lidé mysleli do té doby.
Takže z tohohle hlediska by ta změna nebyla ve skutečnosti nic nového - bylo by to jen potvrzení trendu, že všechny modely či aproximace reality jsou jen přibližné a že se vždy znovu objeví nové pozorování, které těmi stávajícími aproximacemi nepůjde vysvětlit.
(Ostatně, jak si povšiml už Richar Feynman: tenhle drobný detail je přesně tím, čím se fyzika liší od matematiky a sex od onanie :-)) |
|
| http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/vedci-zjistili-ze-davna-teorie-vysvetluje-pohon-bez-paliva-1338696 |
|
| To by bylo pěkné. Teď ještě jestli se to dá dobře škálovat... |
|
| Ja dúfam, že pilotná vlna neexistuje. Je to strašný koncept. |
|
Interakce vodičů s mg. polem Země?
Takže asi nic...
https://www.researchgate.net/publication/325177082_The_SpaceDrive_Project_-_First_Results_on_EMDrive_and_Mach-Effect_Thrusters |
|
| ak by to fungovalo aspon na LEO (a v okoli dalsich objektov s magnetickym polom), stale to moze mat solidny vyznam |
|
Dutina vytvára "ťah" dokonca bez toho aby do nej boly vpúšťané mikrovlny..
He..
http://nasawatch.com/archives/2018/05/nasa-jscs-warp.html |
