|
První stupeň Atlasu 541 byl na začátku září vztyčen a usazen na mobilní startovací platformu ve Vertical Integration Facility na SLC41.
 
|
|
citace:
První stupeň Atlasu 541 byl na začátku září vztyčen a usazen na mobilní startovací platformu ve Vertical Integration Facility na SLC41.
Bylo to 2011-09-08. ____________________
Antonín Vítek |
| 25.9.2011 - 19:38 - David | |
|
| Odpočet do startu činí již "jen" 60 dní.Nikde jsem nenašel přesné datum startu ruského F-G, byl již stanoven ?Dík. |
|
Kompletace hlavních komponent nosiče Atlas 541 pro MSL je dokončena.
Horní stupeň Centaur i 4 postranní boostery byly připojeny k prvnímu stupni CCB. Aerodynamický kryt čeká na svůj náklad.
  
Během tohoto týdne byla také Curiosity pevně připojena ke sky-crane a zadnímu aerodynamickému krytu.
   |
|
MSL má konečně vlastní stránku v KSC media archivu.
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=237
Je tam možné například zjistit, že zdroj MMRTG je na KSC už od června tr.
  
Naproti tomu NASA photojournál je o něco aktuálnější:
Dne 1.10. 2011 bylo dokončeno uzavření sondy do aerodynamického krytu
  
S doprovodným textem také na webu mise
http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1159 |
|
Neviem ci tu uz bolo v kazdom pripade jedna dobra sprava
http://www.floridatoday.com/article/20110929/NEWS02/309290002/Safety-team-finalizes-plan-nuke-powered-rover-launch
|
|
Několik dalších fotek z příprav nosiče Atlas V 541 (AV-028) v útrobách Vertical Integration Facility SLC-41.
http://www.universetoday.com/89665/behind-the-scenes-curiositys-rocket-prepared-at-vertical-integration-facility/
Vybrané snímky z předchozí (integrační) fáze zde:
http://www.universetoday.com/89346/assembling-curiosity%e2%80%99s-rocket-to-mars/ |
|
Dne 13.10. 2011 na rampě startovacího komplexu 41 podstoupila zkompletovaná raketa Atlas V (bez nákladu) cvičné odpočítávání včetně tankování PL - Wet Dress Rehearsal .
Do startu zbývá 42 dní.
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av028/status.html |
|
Davam 20% na ohnostroj par sekund po startu.
|
| 15.10.2011 - 06:25 - Alex | |
|
citace:
Davam 20% na ohnostroj par sekund po startu.
Aký je na to dôvod? To by musel byť doteraz neúspešný každý piaty štart nosnej rakety. |
| 15.10.2011 - 07:48 - David | |
|
| To by se musel psát rok 1957 p.Kr a systém Atlas by musel být ve vývojové fázi. |
|
| to Rys: občas sem píšete pořádný nesmysly, doporučuju si zjistit jaké současné raketové nosiče jsou nejspolehlivější |
|
citace:
to Rys: občas sem píšete pořádný nesmysly, doporučuju si zjistit jaké současné raketové nosiče jsou nejspolehlivější
ak to niekoho zaujíma 
http://www.spacelaunchreport.com/log2011.html#rate ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| http://en.wikipedia.org/wiki/Atlas_V |
| 16.10.2011 - 18:17 - David | |
|
| Chápu pana Rysa,že 100% spolehlivost Atlasu 5 by měla podle počtu pravděpodobnosti jednou skončit,ale nechápu jeho poměrně vysoký odhad pravděpodobnosti, že se tak stane právě při startu MSL,přesto nepovažuji jeho odhad za nesmysl,ale pouze za časově nepodložený. |
|
| No snad to vyjde jak Atlasu V tak Zenitu (Phobos-Grunt) a vynesou sondy spolehlivě na orbitu... tedy doufám v uplný uspěch těchto programů, byla by to škoda pro vědu i pro její popularizaci... jak u jednoho tak u druhého kdyby se to nepovedlo. |
|
| RYS: Pouziti slova "ohnostroj" ve mne vzbuzuje pocit, ze se snad na to pripadne selhani tesite? Proc placate takove nesmysly, kdyz jindy zde pisete pdorobne technicke udaje kde vseho? je to skoda .. |
|
Tusim vas RYS pekne trolloval
neviem z coho vysiel, mozno mal zlu naladu, ta taketo typy vypoctov moze znacne ovplyvnovat. V kazdom pripade to nie je zly tip.
Ja mam dobru naladu, ja ohnostroj tipujem na 8%.
Ale kedze statistika dokaze zazraky, vpohode sa podpisem aj pod 30% a zdovodnim to. Zalezi, ci poistujem, alebo som poistovnik, alebo zalubeny fanusik...
A verim, ze poistovnik bude presviedcat o riziku pod 2%.
Ak uz niekto z vas niekedy pocital spolahlivost tech. zariadeni, alebo aspon vie o com to je, tak prosim argumenty, preco z Rysom nesuhlasite...
Ak ide o pocit, akceptujem, ale potom je potrebne vyjadrit sa primerane... [Editoval 17.10.2011 martinjediny] |
|
Ještě pár detailů k půběhu "mokrého" nácviku odpočítávání - Wet Dress Rehersal:
- 12.10. byl Atlas V vyvezen z Vertical Integration Facility (VIF) na rampu LC-41
- stejného dne odpoledne proběhlo plnění nádrží palivem RP-1 a kontroly těsnosti (RP-1 zůstane v nádrži až do startu, tj minimálně do 25.11.2011)
- 13.10. bylo natakováno LH2 i LOX do obou stupňů, proběhlo odpočítávání (není mi známo do jakého času T-?) a poté opět vypuštěno
- 14.10. se nosič vrítil zpět do VIF
MSL bude v Payload Hazardous Servicing Facility uzavřena do aerodyn. krytu (vypadá stejně jako pro X-37B) do konce října, na Launch Complex 41 pak přemístěna 2.11.
Po integraci s nosičem bude sestava vyvezena na rampu dva dny před plánovaným startem - 23.11.2011 |
| 17.10.2011 - 19:15 - David | |
|
| Start je vždy nejrizikovější a nejzásadnější fáze letu tak se snadno dá sázet na neúspěch, ale vsaďme na úspěch celé mise, dle mne je to u MSL 75% a FG 15%.Nenapadejte mne prosím, že straním americe, vychází mi to tak podle dosavadních výkonů obou států nejen u Marsu, ale i u Venuše a Měsíce . |
|
citace:
RYS: Pouziti slova "ohnostroj" ve mne vzbuzuje pocit, ze se snad na to pripadne selhani tesite? Proc placate takove nesmysly, kdyz jindy zde pisete pdorobne technicke udaje kde vseho? je to skoda ..
Berte muj text s prehledem a trochu i srandovnim oddychem
Pochopitelne jsem to nemyslel vazne.
Spise jsem chtel poukazat na neco jineho.
V podstate starty kosmickych raketovych nosicu v oblasti mimozemskych sond az po odpojeni samotne sondy porad neni tak nejak samozrejme a automaticke a tim i bezpecne.
Mel jsem na mysli to, ze startu s planetarnima sondama neni zas tak moc a pritom je co objevovat.
Kdyz to prevedu... poslat a usadit desitky sond/druzic/landeru na Merkur/Venusi/Mars/Jupiter/Saturn/Uran/Neptun/pas asteroidu atd.. Znamena kdyz by kosmonautika fungovala normalne a dobre opravdu velkou radu startu a tim myslim sond/druzic dlouhodobe zivotnosti (az 20let).
Napriklad jen ... treba Uran u ktereho nemame nic, kolem neho davno proletela sonda Voyager, zjistila par vec, par fotek a to je vse. Podrobny pruzkum samozrejme nebyl.
Takze kdyz si predstavime zrovna Uran.
- 2 multidruzice (telco+vyzkum+sada landeru+sada balonu do atmosfery), coz znamena tezke a velke preletove sondy (proc se uz sondy tohoto typu nestavi v doku u ISS odkud by starovali podobne jako Galileo?).
- Tyto 2 velke tezke druzice (jedne bliz k Uranu, druha na vzdalene orbite pro porovnavani astro udaju mezi nima se vzajemnou soucinnosti a tez jako retlanslacni telco druzice by tyto dve drahy byli optimalni pro dlouhodobou cinnost) by mohli nest nekolik samostatnych druzic pro velke mesice Uranu a ktere by meli na palubach i samopohybujici se landery (par skoku pomoci motoru ci v kombinaci s 6-ti koly jako Oppy by nam zajistilo mnoho udaju o ledu).
Tyhle "mesicni" druzice by asi museli byt o neco vetsi, kvuli palivu pro zabrzdeni na obeznych drahach mesicu, samozrejme v kombinaci s ionovejma motorama + RTG zdrojem by znamenalo, ze zakladni preletove teleso k Uranu, by muselo byt velke asi jako sam druhy stupen Falcona9 + urychlovaci motor s palivem.
Toto pochopitelne nemuze startovat ze Zeme ... mimo FH/Saturn5, to by vsak bylo velice drahe a tak podle meho by bylo levnejsi pri nekolika "levnych" startech ala IMBC predelanych nosicu na drahu k ISS nebo Vega/Sojuz z Korou dostat k ISS vsechny casti velke druzice vcetne jejiho boosteru pro let k Uranu.
Takovych "vedeckych robotickych" expedic je treba jeste udelat hodne, abychom pokryli celou SOL az po Pluto.
Tim se dostavam nazpatek proc jsem to napsal.
Kdyz "nahodou" rusove/amici/indove/japonci/cinani vystrelej neco k Marsu atd.. Tak to neni tak casto, aby tyto "expedice" byli bezpecne.
Tim se dostavam k zakladni myslence tohoto prispevku.
Co kdyz by se neco jako MSL apod. vyrabelo "jak na bezicim pasu" (pochopitelne, ze obsah vedeckych pristroju se meni, ale zakladni letova-pristavaci plosina by byla odzkousena a mohla by se "hromadne" a bezpecne pouzivat). A pochopitelne i vhodny nosice pro tyto vedecke mise by pouzival casteji.
Myslenka je takova, kdyz by byl "vedecky" start alespon kazdy mesic, tak vzhledem k odladovani letoveho sw (aproximace z prijate telemetrie predchozich startu) pro start kazdeho nosice by bylo bezpecnejsi, kdyz by bylo vice startu v roce (alespon 10).
Az se podari odladit FH a Sojuz z Korou s Brizem, tak by to pro bezpecnost tehle letu bylo mnohem lepsi nez kdyz je start "expedice" jen jednou za rok ci jednou za 2 roky. Tou casovou prodlevou se totiz "ztraci" urcite "znalosti"---myslenky techniku okolo startu a tim se zvysuje nebezpecnost takovych "ojedinelych" startu.
Jako priklad berme nedavnou havarii na Bajkonuru (Progress).
Navic, pokud by se u ISS (nejaka "klec-plosina" na ISS...prvotni "lodenice") zacaly sestavovat takove sondy, tak jeden ztracenej start nosice by neznicil celej projekt, nahradni dil by letel v nasledujicim letu k ISS.
A pokud by melo letel velke teleso k plynove planete s mnozstvim landeru a nekolika samostatnyma druzicema (po zaparkovani okolo planety by se jednotlive druzice odpojili a pomoci iontovejch motoru by se dostali k danemu mesici u ktereho by zabrzdili-zaparkovali pomoci hydrazin motoru), tak by bylo bezpecnejsi a levnejsi to seskladavat na ISS a tez odtud startovat.
To ze pisu, ze mozna bude ohnostroj rikam proto, protoze bezpecnost letu stejneho typu nosice se zvysuje kdyz tento nosic leta casteji nez je tomu v soucasnosti.
Nevim kolik si uctuje majitel Atlasu za tento start, ale asi se mnou budete souhlasit, ze levnejsi a bezpecnejsi by to bylo na zaletanem FH nebo Sojuzu z Korou.
Je fakt, ze statni zakazky jsou predrazene a tak by bylo nejlepsi, aby v USA byl novej zakon, kterej dovoli JPL vybrat si sama s kterou spolecnosti provede start a odpich z parkovaci LEO drahy.
Mozna by usetrili kdyz by misto 300megaUSD zaplatili 80-160megaUSA (FH/Sojuz-Briz-Korou). A tak by se letalo casteji.
|
| 18.10.2011 - 06:50 - David | |
|
| Stavět sondu k Uranu v " doku" u ISS, to je jistě jen legrace.ISS je zcela k ničemu, zejména v tomto směru, vždyť každý šroubek by se stejně musel vyrobit na Zemi a musel by absolvovat energeticky náročnou " stykovku" která při přímém letu odpadá. Výsledek sondy Voyager u Uranu je zcela fantastický,nejen obrovským množstvím dat, zcela zásadního charakteru, ale i tím, že sonda vůbec nebyla stavěna na práci v tak málo osvětleném a vzdáleném prostředí.Krom toho ISS stále 1OO mld dolarů a za to mohla být flotila 5O slovy : Padesáti supersond kamkoli. |
| 18.10.2011 - 08:02 - Ervé | |
|
Atlas V je nejspolehlivější raketa světa vůbec. Nic lepšího není. Proto NASA platí cenu za start místo aby hledala levnější nosič.
Uran je málo zajímavý svět, větší zájem měla NASA o Neptun, ale družice typu Galileo se přestaly stavět po dokončení Cassini, protože stojí x miliard jedna. Sondu za Jupiter NASA poslat nemůže, protože nemá plutonium pro RTG zdroj. Až NASA rozjede znovu plutonium, může posílat sondy za Jupiter, pokud na ně bude mít peníze, základem ale bude spíš menší levnější New Horizons vybavený brzdícím motorem pro navedení na orbitu než ultradrahý velký těžký Cassini. Nejsou peníze. |
|
MSL video update: Rover Power !
http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=116637781
(pro některé pochybovače snad dostatečný důkaz o tom, že zdroj MMRTG bude na rover instalován až několik málo dní před startem) |
|
Sestavení havních částí MSL je (až na drobné krytky a MMRTG) dokončeno.
Do startu zbývá 35 dní.
 |
|
V porovnání s "krátkou verzí" aerodynamického krytu Atlasu 541 (d=5,4m ; h=20,7m ; 4085kg) vypadá MSL téměř jako titěrný náklad.
 |
|
| zaujímavý snímok - ten aerodynamický kryt je fakt až "priveľký". |
|
citace:
zaujímavý snímok - ten aerodynamický kryt je fakt až "priveľký".
A to je pro Atlas V série 500 ten kratší. Middle verze je dlouhá 23,4 m
|
| 26.10.2011 - 18:22 - David | |
|
| Jenže v tom krytu bude spolu se sondou ještě celý stupeň Centaur. |
| 26.10.2011 - 20:52 - Raul | |
|
Toto je jen horní část celého krytu. Centaur bývá ve spodní části.
Viz tento příklad:
  |
