|
citace:
ale kľúčové je asi zjavne udržať "komunikáciu", a mohlo by to trochu pomôcť
Orbiter TGO nieje jedina sonda na obeznej drahe okolo marsu. Mozno, ze nabuduce by bolo lepsie naplanovat pristatie tak, aby mohla komunikaciu sledovat este niektora dalsia druzuca, ale chapem, ze toto nieje ani len zdaleka trivialna zalezitost.
V kazdom pripade klobuk dole za uspech orbiteraz.
BTW nejak to nesledujem ale MRO uz asi nesnimkuje? Takze asi neplanovali v splupraci s NASA nasnimat pristavajuci lander. |
|
citace:
Spíš je na (pravděpodobném) dalším failu přistání dobře vidět, jak moc si věří všichni, co tam chtějí dostat člověka nebo rovnou celou kolonii: povrch je pořád méně dostupný než byla třeba oběžná dráha Země nebo i povrch Měsíce už v 60tých letech.
Takze ak RedDragon pristane a ostane v spojeni, vsetci SpX hateri na tomto fore sto krat napisu "Musk je boh"  |
| 20.10.2016 - 11:08 - Ervé | |
|
http://technet.idnes.cz/sonda-schiaperelli-pristani-na-marsu-exomars-faj-/tec_vesmir.aspx?c=A161020_083647_tec_vesmir_kuz
Takže k potížím došlo při oddělování padáku s krytem - to asi nastalo, ale po zážehu motorů se něco podělalo. Na stránce ESA je napsáno, že motory se vzápětí vypnuly. Neřízený dopad při počáteční rychlosti 300 km/hod z cca 1000 m výšky. ESA teď pochopitelně tvrdí, že Schiappareli byl jen technologický pokus a že většinu dat, co potřebovali mají. Pravdou je, že přistání bylo neúspěšné a to nejdůležitější - ESA nevyzkoušené - motorické přistání - selhalo.
Buď se teď pojede dál s tím, že se důkladněji bude testovat a zkoušet (hrozí posun startu o dva roky). Nebo ESA řekne, že Exo Mars posune na neurčito (podle peněz) a pošle nejdřív Schiappa 2. |
|
| wintermute: MRO je v provozu a stále snímkuje, těch zveřejněných obrázků je už neuvěřitelné množství(přes 45000!): http://www.uahirise.org/katalogos.php o úmyslu fotit Schiappareliho jsem nikde nečetl(ale ani nehledal) |
|
| Podľa správ na twitteri padáky boli odhodené príliš skoro a Schiaparelli klesal príliš rýchlo. To, že sa odmlčal chvíľu pred plánovaným dosadnutím zrejme znamená, že dopadol skôr ako sa plánovalo. |
|
tak zhasli motory, alebo sa skoro odhodil padak?
inak neuspech europy stavia do realnej perspektivy schopnosti USA, ktore zlanuju svoje jednotonove rovery raketovym zeriavom (!!)
co sa marsu tyka, zjavne je alergicky na cokolvek co sa co i len obretlo o rusko
v ramci modernej komunikacnej strategie je namieste povedat ze mars je RUSOFOB! |
|
citace:
Podľa správ na twitteri padáky boli odhodené príliš skoro a Schiaparelli klesal príliš rýchlo. To, že sa odmlčal chvíľu pred plánovaným dosadnutím zrejme znamená, že dopadol skôr ako sa plánovalo.
Motory přestaly pracovat po 3s a v ten okamžik přestaly i signály. 50s před plánovaným dopadem (alespoň tak podle ranní tiskovky) |
| 20.10.2016 - 14:21 - tycka | |
|
citace:
citace:
Podľa správ na twitteri padáky boli odhodené príliš skoro a Schiaparelli klesal príliš rýchlo. To, že sa odmlčal chvíľu pred plánovaným dosadnutím zrejme znamená, že dopadol skôr ako sa plánovalo.
Motory přestaly pracovat po 3s a v ten okamžik přestaly i signály. 50s před plánovaným dopadem (alespoň tak podle ranní tiskovky)
Mohlo dojít k jejich explozi a tím i následnému zničení celého modulu a proto přestal vysílat - jen se ptám ? |
|
| Schiaparelli mal byť vlastne testom pre samotný ExoMars, čiže aj ten čaká teraz odklad? |
| 20.10.2016 - 15:05 - Ervé | |
|
| Je možné, že se protrhl/zkroutil padák a brzdil méně, než potřebovali? A modul se dostal příliš nízko a začal brzdit příliš pozdě a narazil do Marsu už po 3 s chodu? |
|
citace:
Schiaparelli mal byť vlastne testom pre samotný ExoMars, čiže aj ten čaká teraz odklad?
Ne. Negativní vliv je minimální. Navíc se možná úplně eliminuje po vyšetření, kde EDM selhalo. |
|
citace:
Je možné, že se protrhl/zkroutil padák a brzdil méně, než potřebovali? A modul se dostal příliš nízko a začal brzdit příliš pozdě a narazil do Marsu už po 3 s chodu?
Teoreticky ano, ale data z radaru by to měla spíše vyvrátit a dostupné informace tuto tvoji úvahu nepotvrzují. |
|
| Nedovedu si predstavit nic jineho jak selhani padaku.Potom uz bylo malo casu cokoli pomoci motoru zachranit nehlede na to ze rychlost byla velka na jeho vykon aby mohl spomalit rychlost za padak + za to co bylo pro motor napalanovano. |
|
to podozrenie že sa rozprskol briz..
mohlo by sa nejaké poškodenie od toho, prejaviť až takto pozde? |
|
@alamo: citace:
to podozrenie že sa rozprskol briz..
mohlo by sa nejaké poškodenie od toho, prejaviť až takto pozde?
Zas sú vinovatí bratia Rusi? |
|
jasne ze su vinovati rusi, mars ma na nich alergiu 
ale vazne, padak sa odhodil predcasne, motory sa vypli po troch sekundach. Dajte pokoj s Brizom, toto je nespravne riadenie zostupu. Bud mal riadiaci pocitac zle vstupy zo senzorov, alebo bol zle naprogramovany od zaciatku.
Este by som k uspechom a neuspechom ESA - casto sa argumentuje sondou Huygens. Dnes ale vidime, ze dalej neznamena viac. Pristat na Titane, s jeho hustou atmosferou a znizenou gravitaciou, v podstate vyzaduje len nezhoriet pri vstupe do atmosfery, vyhodit padak a cakat.
Do tejto fazy to ESA zmakla aj na Marse Lenze Mars je hajzlik, ma dost atmosfery na spalenie sondy, ale prilis malo na jej dobrzdenie. Teba tepelny kryt, vyhodit padak, v spravnej chvili sa ho zbavit, zapnut motory a dobrzdit na nulu tesne nad povrchom. To vsetko v prostredi s premenlivym stavom atmosfery. A to zjavne ESA este nezvlada. Ale data mame, hadam sa poucime. Len nerozumiem preco vymyslame ameriku (doslova)
Samostatna kapitola je Philae, ktora zvladla "uspesne" trafit kometu, ale dalej uz nezvladla prakticky nic.
Cize schopnosti ESA by som hodnotil ako "ucnovske"
[Edited on 21.10.2016 yamato] [Edited on 21.10.2016 yamato] |
|
citace:
Ale data mame, hadam sa poucime.
Těmi daty se ESA chválí od začátku. Ale ani po 2 dnech nevíme, kdy,v jaké výšce a rychlosti byl odhozen padák ( takže jsou spekulace o předčasném odpojení, o protržení, o velké rychlosti a pod.) Protože, pokud ta data neodpoví na tyhle otázky, tak je to stejné, jako bychom nic neměli a o příčině neúspěchu s přistáním můžeme jen spekulovat. |
|
citace:
citace:
Schiaparelli mal byť vlastne testom pre samotný ExoMars, čiže aj ten čaká teraz odklad?
Ne. Negativní vliv je minimální. Navíc se možná úplně eliminuje po vyšetření, kde EDM selhalo.
Jestli to dobre chapu, tak ExoMars 2020 ma pristavat jinym zpusobem? V jake vyvojove fazi to je? Pokud na to mise EDM nema zadny vliv, tak pak trosku nechapu, PROC se vlastne delala. |
|
citace:
Těmi daty se ESA chválí od začátku. Ale ani po 2 dnech nevíme, kdy,v jaké výšce a rychlosti byl odhozen padák ( takže jsou spekulace o předčasném odpojení, o protržení, o velké rychlosti a pod.) Protože, pokud ta data neodpoví na tyhle otázky, tak je to stejné, jako bychom nic neměli a o příčině neúspěchu s přistáním můžeme jen spekulovat.
Accamazzo:
Q: So, all of this happened when the parachute has detached which was all planned, it has not been an accident. So it was expected the parachute to be detached and then what was planned to happen?
A: Yes, the parachute was planned to be attached to Schiaparelli until certain conditions were verified. This conditions were verified in an altitude about 1 km over the Martian surface. What we can observe from telemetry is that the parachute detachment took place in a time, not necessary at that altitude, before what we calculated in our simulations. This are 50 seconds before what we expected. This could show, but not necessarily, that the parachute was detached in a higher altitude from what was planned. We don’t know yet. After the parachute detachment, Schiaparelli had to ignite the rocket engines during 30 seconds to slow down during the last kilometer of descending and then to land. The retrorockets have been ignited only during 3 seconds and then the probe switched to the landing mode. These two facts, the early parachute detachment and the short retrorockets burning are contradictory. We must understand why the logic onboard took this decision.
ja to chapem tak, ze data maju, ale treba ich interpretovat a vyvodit zavery. Toto asi nebude to iste ako ked vybehne chybova hlaska vo windows 2 dni je malo na poskladanie celeho obrazku. Ako dlho obvykle trva vysetrovanie zlyhania nosnej rakety, co je zalietany, overeny system s gigantickou databazou letovych dat? |
|
citace:
Pokud na to mise EDM nema zadny vliv, tak pak trosku nechapu, PROC se vlastne delala.
Na to som zvedavy aj ja ...
inak zo 4 pokusov o pristatie na inom telese sa to ESA (Europe) podarilo raz - totalna bieda pri dnesnych technologiach.
Pred pristatim som nechcel pisat ze tomuto pocinu nie ze neverim ale ani nerozumiem - poslat na povrch marsu sondu bez rozmneho vyskumneho programu (za co sice ciastocne povazujem aj vyskum atmosfery pocas EDL ale potom nic!?) je plytvanie peniazmi.
|
| 21.10.2016 - 15:03 - Ervé | |
|
--What we can observe from telemetry is that the parachute detachment took place in a time, NOT NECESSARY AT THAT ALTITUDE, before what we calculated in our simulations. This are 50 seconds before what we expected. This could show, but not necessarily, that the parachute was detached in a higher altitude from what was planned. We don’t know yet. After the parachute detachment, Schiaparelli had to ignite the rocket engines during 30 seconds to slow down during the last kilometer of descending and then to land. The retrorockets have been ignited only during 3 seconds and then the probe switched to the landing mode.--
Důležité otázky: 1. Co určuje, kdy se padák odhodí - radiovýškoměr?
2. Co určuje, kdy se vypnou motory - taky radiovýškoměr s akcelerometrem? Padák se měl odhodit ve správné výšce - jestli byli ve správné výšce o 50 s dřív, je dost možné, že klesali mnohem větší rychlostí, potom by taky šlo, aby motory fungovali jen 3 s, protože pak zmatený systém dostal hlášku o správné výšce, poslal hlášku, vypnul motory a rozbil se nárazem při rychlosti kolem 300 m/s. Nebo selhal radiovýškoměr a kecal jim nesmysly.
Mezi ty 4 pokusy počítáte i Beagle 2? Huygens, Philae a Schiap. Něco na tom je. [Edited on 21.10.2016 Ervé] |
|
Cituji opět z Space Flight Now:
- Built as a technology demonstrator, Schiaparelli was designed to validate a Doppler radar altimeter, sophisticated guidance and control software, and avionics systems that the European Space Agency intends to place on future Mars missions, beginning with a lander and rover scheduled for launch in 2020 developed in partnership with Russia.
- There’s a point where the parachute was released, and this is where the data we preliminarily analyzed from the EDM do not match, exactly, our expectations, and this is what we have to understand,
Co mělo být prověřováno je jasné. Ale zcela zřejmě okamžik uvolnění padáku neodpovídá očekávaným předpokladům. Bohužel neuvedli, co předpokládali a jaká byla skutečnost. Jestli byl padák odhozen brzy a motory byly spuštěny podle radio-výškoměru ve správné výšce, sonda již měla velkou rychlost a motory ji nestačily před dopadem omezit. Bohužel, další pokus by byl příliš drahý, tak je otázka co bude |
|
Ako vlastne vedia ze padak sa nafukol? Su tam nejake snurove cidla?
Ak sa nenafukol, alebo roztrhol, tak:
-Sonda sklesala do vysky pre odhodenie ovela skor (v sulade s datami)
-Pri odhodeni padaka sa pohybovala ovela rychlejsie nez bolo planovane
-Do zapalenia motorov stratila ovela viac vysky nez sa pocitalo
-Motory sa zapalili, ale sonda uz bola tak nizko ze po troch sekundach presla do pristavacieho modu (v sulade s datami)
Tento scenar vysvetluje protichodne data, a sucasne vieme ze martanske supersonicke padaky su doslova umenie, s ktorym zapasi aj JPL pri kazdej jednej misii |
|
Předpokládám, že funkčnost (účinnost) padáku se dá odvodit třeba z dat akcelerometru (doufám, že tam nějaký byl a doufám, že příslušná data byla i v přijaté telemetrii).
Jinak souhlasím s tím, že hypotéza o špatné funkci padáku dobře vysvětluje všechny zatím veřejně známé střípky informací.
Dovedu si ale představit i jiné scénáře, které by mohly mít podobné následky. Například strmější sestup atmosférou (ještě před otevřením padáku), chybnou funkci výškoměru (jak už zmiňoval Ervé), nebo třeba všechno fungovalo správně a selhal až řídicí program. Tyto scénáře by ale mělo být možné potvrdit nebo vyloučit pomocí přijatých telemetrických dat. |
| 21.10.2016 - 17:38 - tycka | |
|
citace:
Předpokládám, že funkčnost (účinnost) padáku se dá odvodit třeba z dat akcelerometru (doufám, že tam nějaký byl a doufám, že příslušná data byla i v přijaté telemetrii).
Nešlo by to poznat i z údajů radiovýškoměru - jak určit jak rychle sonda klesala a zda to bylo v souladu s očekáváním. Samozřejmě za předpokladu, že radiovýškoměr nebyl tím, co udával zcela jinou výšku než, jaká ve skutečnosti byla, ale to by se snad dalo určit z toho zbytku dat.
Jinak samozřejmě, že posílání dat během sestupu považuji za velmi dobrý zvyk - konečně nečekáme, zdali se sonda po sestupu pak vůbec ozve. A děláme dobře - tentokrát bychom se nejspíše opět ničeho nedočkali.
|
| 21.10.2016 - 17:51 - tycka | |
|
citace:
citace:
Pokud na to mise EDM nema zadny vliv, tak pak trosku nechapu, PROC se vlastne delala.
Pred pristatim som nechcel pisat ze tomuto pocinu nie ze neverim ale ani nerozumiem - poslat na povrch marsu sondu bez rozmneho vyskumneho programu (za co sice ciastocne povazujem aj vyskum atmosfery pocas EDL ale potom nic!?) je plytvanie peniazmi.
Třeba právě proto, že si nebyli jisti správným přistáním a tak vědecké vybavení na něm omezili na minimum. Podle mne o tom dost svědčí to, že neměl ani solární panel a měl jen jednorázové baterie - místo akumulátorů. |
|
zak tvrdi ze zlyhal software a ze MRO uz nasnimal vrak
http://russianspaceweb.com/exomars2016-edm-landing.html#mro |
|
Ano, sonda MRO už snímky udělala a "flek" je jasně viditelný (průměr cca 50 metrů). Cca kilometr od "černého fleku" trosek landeru Schiaparelli je vidět i bílá skvrna zobrazující padák (na obrázku dole [vpravo]).
Je to už i na stránkách ESA:
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Mars_Reconnaissance_Orbiter_views_Schiaparelli_landing_site
Jsou zde popsány i další detaily současných předpokladů.
"Estimates are that Schiaparelli dropped from a height of between 2 and 4 kilometres, therefore impacting at a considerable speed, greater than 300 km/h. The relatively large size of the feature would then arise from disturbed surface material. It is also possible that the lander exploded on impact, as its thruster propellant tanks were likely still full. These preliminary interpretations will be refined following further analysis."
Předpokládá se že Schiaparelli spadl z výšky 2 až 4 kilometry, takže dopadl rychostí přes 300 km/h. Značná velikost skvrny mohla vzniknout rozhozením povrchového materiálu. Je také možné, že lander při dopadu explodoval, protože jeho nádrže byly stále téměř plné. Tyto předběžné interpretace budou upřesněny další analýzou.
Snímek před dopadem (z konce května 2016):
A po dopadu (20.10.2016):
|
|
bumho! aneb misia je uspesna, mars sme trafili!
ak je za tym vazne software, tak to je velmi zle. Software ma byt nalezite otestovany a ako jedna z mala veci sa da testovat doaleluja. |
|
| čo keby sme ten nový kráter nazvali "EÚ"? |
