|
ExoMars - Pasteur Rover
První mise programu Aurora Exploration Programme agentury ESA.
Cíle: hledání důkazů minulého či současného života na Marsu, sledování horních vrstev atmosféry, analýza fyzikálních charakteristik povrchu a interiéru planety Mars.
Vybaven 11 vědeckými přístroji a nástroji
Plánovaný start: listopad 2013
Plánované přistání: září 2014
Nominální životnost vozítka: 180 solů
V současné době probíhá vývoj a testování vědeckého vybavení.
Model roveru (koncept fáze B1) představený na air show ILA 2008 v Berlíně:
Home page:
http://www.esa.int/esaMI/ExoMars/ |
|
citace:
Jaro: Európsky rover/projekt ExoMars je stále zložitejší.
http://www.esa.int/SPECIALS/ExoMars/SEM10VLPQ5F_0.html
Teraz už má vážiť 5 ton a to bez komunikačnej družice. Má mať preletový modul, ktorý ho najprv navedie na dráhu Marsu a až po povolení ho spomalí k pristátiu. Navyše bolo pridané ďalšie vedecké vybavenie a to do jeho pristávacieho modulu. Šart 2013 pomocou Ariane-5 a v zálohe ostáva Proton. Zvládnu takýto projekt Európania?
Zvládnou, pokud to budou mít finančně zajištěné. Spojení s NASA je logické, Ariane 5 vynese víc než potřebují, takže je rozumné využít plnou nosnost. Hmotnostní rezervy díky nosnosti Ariane 5 výrazně pomůžou ve finální fázi vývoje, kdy buď roste hmotnost, nebo cena. Pro navedení na orbit by mohli využít aerocapture, ale motorický systém je jednodušší a spolehlivější (vzhledem k proměnlivosti atmosféry Marsu). |
|
| No, nevadia mi spoločné projekty, ale toto sa mi zdá trochu priživovanie. Je to obrovský a dlhoročný projekt a ESA mohla k tomu mať zodpovednejší prístup, teda vlastnú komunikačnú družicu, vyslanú napríklad v 2011, prípadne i s nejakými vedeckými úlohami, veď nič také nemajú v pláne. Oni namiesto toho napchali ďalšie prachy do rovera. Čo ak sa Mars Express a Mars Odyssey odmlčia po vzore MGS a MRO a Mars Science and Com. Orbiter budú vyťažené od MSL, keď sa ho teda podarí poslať? Aj keď i teraz sú obsluhované dva rovery... |
|
...
Vybaven 11 vědeckými přístroji a nástroji
...
Plánované přistání: září 2014
...
Opravuji:
celkem 23 přístrojů
Rover - Pasteur payload = 12 instrumentů (16,5 kg)
Lander - Humboldt payload = 11 instrumentů (8,5 kg)
Plánovaný vstup na orbit Marsu: říjen 2014
Plánované přistání na severní polokouli: září 2015
Na misi zatím participuje 535 vědců z 21 zemí.
Z čr zatím nikdo - to je výzva.
Jako člen esa bude čr "vlastnit" 1/18 roveru a landeru!  [Upraveno 14.8.2008 poslal pospa] |
|
Hodně zajímavých detailů o misi je v prezentacích ne této stránce:
http://www.esa.int/esaMI/ExoMars/SEMJ3OUG3HF_0.html
(vpravo nahoře)
Vřele doporučiji !  |
| 12.8.2008 - 12:04 - David | |
|
| Po neúspěchu Beaglu je to dost velké sousto, potvrdilo by to DRUHÉ místo Evropy hned za USA / ve výzkumu Marsu /. |
|
| Beagle 2 byl ale čistě britský podnik, nikoli evropským(ve smyslu ESA). Ale jinak je fakt, že úspěšný ExoMars by byl pro Evropu vyznamenáním. |
|
ehm... ehm...
financie?
budú? nebudú? (´tuk, ťuk na drevo) |
|
citace:
ehm... ehm...
financie?
budú? nebudú? (´tuk, ťuk na drevo)
Na projektovou fázi B2 (02/2008 - 12/2008) vyčlenila rada programu Aurora částku 80 mil EUR.
Během této fáze probíhají finální jednání s průmyslovými subdodavateli, tvorba konečných dizajnů vědeckého vybavení, tvorba podkladů pro schválení stavby sondy.
V září tohoto roku mají průmysloví partneři dodat ESA konečné cenové nabídky na subdodávky a toto má projednat Rada ministrů členských států ESA v listopadu 2008 a odsouhlasit konečný rozpočet.
V roce 2005, kdy byl projekt schválen byl výhled nákladů 500 - 800 mil EUR. V květnu 2008 se celkové náklady na projekt odhadovaly na cca 1 mld EUR.
[Upraveno 13.8.2008 poslal pospa] |
| 13.8.2008 - 10:31 - Adolf | |
|
citace:
PS: teda pokud jsem si správně přeložil 1 billion ueros :-)
- v US angličtině to znamená 1 miliarda, tj. 10^9
- v GB angličtině to znamená 1 bilion, tj. 10^12 [Upraveno 13.8.2008 poslal pospa]
Bilion nám tvrdily české učebnice Angličtiny, že je v GB Angličtině 10^12 jako u nás, a že používají výraz miliarda. Ve skutečnosti tyto významy zanikaly tak zhruba ve 20. letech 20. století. Používají už dávné stejné číslovky jako v US.
Tisíc miliard je € je suma vpravdě astronomická. Poněkud mimo na realistické rozpočty kosmických programů. ____________________
Áda |
|
citace:
PS: teda pokud jsem si správně přeložil 1 billion ueros :-)
- v US angličtině to znamená 1 miliarda, tj. 10^9
- v GB angličtině to znamená 1 bilion, tj. 10^12
Bilion nám tvrdily české učebnice Angličtiny, že je v GB Angličtině 10^12 jako u nás, a že používají výraz miliarda. Ve skutečnosti tyto významy zanikaly tak zhruba ve 20. letech 20. století. Používají už dávné stejné číslovky jako v US.
Tisíc miliard je € je suma vpravdě astronomická. Poněkud mimo na realistické rozpočty kosmických programů.
Už jsem si to taky opravil
jinak pár definic je ještě tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Miliarda
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bilion
http://en.wikipedia.org/wiki/Long_and_short_scales
http://en.wikipedia.org/wiki/Names_of_large_numbers rozdíly short scale a long scale jsou dost brutální, zvlášť v anglii by mohli mít celkem solidní zmatek [Upraveno 13.8.2008 poslal pospa] |
|
V UK Astrium probíhají testy dvou prototypů podvozků pro rover ExoMars. Dostaly přezdívky Bruno a Bradley.
 
Všech 6 kol zatáčecích a "šlapacích"
Videoukázka:
http://news.bbc.co.uk/2/hi/technology/7554905.stm |
|
Nový řiditel Italské Kosmické Agentury (ASI) Enrico Saggese oznímil minulý týden na Mezinárodním Kosmickém Kongresu změnu v kosmických prioritách Itálie. Na popud premiera Brlusconiho má být zmenšen podíl financí, tekoucích do mezinárodních projektů, na úkor navýšení investic do národních kosmických aktivit Itálie.
Itálie je hlavním podílníkem na projektu ExoMars. Existuje reálná hrozba jeho ukončení, jelikož další strany zřejmě nedokáží snížení italského rozpočtu kompenzovat.
zdroj:
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_generic.jsp?channel=awst&id=news/aw100608p2.xml&headline=Expanded%20ExoMars%20Lander%20Mission%20Is%20Under%20Fire%20from%20Italy |
| 08.10.2008 - 21:20 - Jaro. | |
|
| No, tak toto je obrovská slabina organizácie ESA. Ako možno dokáže jedna krajina zmeniť osud takej misie ako je vlajková expedícia ESA k Marsu... |
| 09.10.2008 - 12:05 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
No, tak toto je obrovská slabina organizácie ESA. Ako možno dokáže jedna krajina zmeniť osud takej misie ako je vlajková expedícia ESA k Marsu...
Kdyby jedna krajina, on je to jeden chlap....
Ale když si člověk vzpomene jak (ne)probíhal projekt Galileo, tak se ani moc nediví. Převážně impotentní způsob rozhodování evropských institucí ani jinou možnost nedává...  |
| 18.10.2008 - 14:28 - Jaro. | |
|
A sme doma....
http://www.space.com/scienceastronomy/081017-sn-esa-marsrover.html
Naprojektovali supermisiu, ktorá je teraz z finančného hľadiska veľmi ťažká, aby sa dostala do vesmíru. Kde žijú ti projektanti a vedci? |
| 18.10.2008 - 14:31 - Jaro. | |
|
Myslím, že článok
http://www.space.com/scienceastronomy/081017-sn-esa-marsrover.html
potvrdzuje moje obavy o tejto supermisii. |
| 18.10.2008 - 21:58 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
...Naprojektovali supermisiu, ktorá je teraz z finančného hľadiska veľmi ťažká, aby sa dostala do vesmíru. Kde žijú ti projektanti a vedci?
Projektanty a vědce bych nevinil, spíš evropskou socanskou politiku, která bude radši strkat miliardy do zemědělských subvencí a živení tisíců úředníků v Bruselu, než do vědy a výzkumu ....
Eh, darmo mluvit ! |
|
citace:
...Naprojektovali supermisiu, ktorá je teraz z finančného hľadiska veľmi ťažká, aby sa dostala do vesmíru. Kde žijú ti projektanti a vedci?
Těžko to posoudit v tomto jednotlivém případě, ale zdá se mi, že z hlediska rentability vynaložených nákladů by mělo být co nejvýhodnější posílat mise co nejdražší. Doprava mise k cíli je velice drahá. Výnosy z mise ale tvoří teprve ta sonda. Měli bychom tedy do těch hrozných prachů, které stojí doprava na Mars, nacpat co nejvíce peněz jen uveze do sondy. Pokud dokážeme naplnit sondu hodně miliony výnosných investičních prachů, bude rentabilnější - tedy jedno € či $ do ní investovaný výnosnější, když bude poměr cen sonda/nosič co nejvyšší. Kdybychom chtěli uspořit na cestách na Mars, mělo by to být spíš v množství misí než v jednotkové ceně sondy.
Áda
|
|
citace:
Kdyby jedna krajina, on je to jeden chlap....
Ale když si člověk vzpomene jak (ne)probíhal projekt Galileo, tak se ani moc nediví. Převážně impotentní způsob rozhodování evropských institucí ani jinou možnost nedává...
Zajímavé tady je, že ten jeden chlap, který ale přeci jen v ofektivním nakládání s penězi něco ví, na rozdíl od většiny politiků, ty prachy nestahuje z kosmonautiky jako takové. Celkem to tedy zní jako: "Jsem ochoten na tohle prachy dávat, ale ne do takto neefektivního podniku." Na druhou stranu, jaké jsou vlastně italské kosmické aktivity?
Áda |
| 21.10.2008 - 09:00 - Mirek Pospíšil | |
|
Takže malé shrnutí:
Projekt ExoMars byl minimálně od Listopadu 2001 součástí programu Aurora
Po úvodních studiích byli vybráni hlavní kontraktoři v r. 2006
Původní rok staru 2011 byl posunut na 2013
Letos se start znovu odsouvá na 2016 s tím, že má ESA zajistit větší finanční podíl Ruska a USA aby to Evropu stálo míň než 1,2 mld EUR.
Věří ještě někdo z Vás, že s takovýmto přístupem na Mars něco evropského vůbec odletí?
Já o tom začínám vážně pochybovat... |
| 21.10.2008 - 10:49 - Ervé | |
|
| No, uvidíme. Podle mně nechtějí konkurovat MSL (když pořád hrozí odklad), spíše využít jeho zkušeností a získat peníze i od ostatních, při zapojení NASA nebudou moctjednotlivý politici tak kličkovat. ExoMars by pak byl nástupcem MSL v době, kdy logicky většina peněz NASA půjde na let na Měsíc. |
| 21.10.2008 - 13:28 - Jaro. | |
|
| Ja začínam mať vážne pochybnosti - nie že by nemalo poletieť nič, ale tak skoro to nebude - veď stačí už iba jedno posunutie a misia sa prakticky zrealizuje až v dvadsiatych rokoch (pokiaľ sa nemýlim, tak trajektória letu, ktorú uvažovali na 2013 spolu s čakaním na orbite mala za následok pristátie až v 2015). Už keď na ňu schválili peniaze v 2005, tak som si hovoril, že to majú kopu času do 2011 pripraviť všetko v pohode a presun na 2013 bol pre mňa absolútne nepochopiteľný a obrovský šok. Pochopil som ho až keď predstavili tu finálnu koncepciu, oni namiesto aby sa posnažili vypustiť to v 2011 do nej len pchali a pchali až sa minuli všetky peniaze a ešte skoro nič nemali (no niečo ano - nejake vyvinuté podvozky a tie airbagy...). Toto najnovšie posunutie som ešte stále nestrávil. A to nehovoriac o tom, že vyhodili Solar orbiter a zistili, že ani Bepi Colombo sa nezmestí na Soyuz... |
| 31.1.2009 - 01:30 - Mirek Pospíšil | |
|
Představitelé francouzské CNES 28.1.09 oznámili, že projekt ExoMars by měl být podstatně zmenšen a to co nejdříve...
...ani se mi sem nechce psát další podrobnosti
http://www.space.com/news/090130-sn-france-exomars-concerns.html |
|
citace:
Představitelé francouzské CNES 28.1.09 oznámili, že projekt ExoMars by měl být podstatně zmenšen a to co nejdříve...
...ani se mi sem nechce psát další podrobnosti
http://www.space.com/news/090130-sn-france-exomars-concerns.html
... i když...
raději projekt okleštit a dovést k realizaci než ho pořád posouvat do budoucnosti a nikdy na Mars nic evropského neposlat...
Ale i tak, myslíte si někdo, že se za současné krize v Evropě vzchopíme aspoň na 50% variantu původního plánu (23 přístrojů) ? |
|
| Copak Proton má větší nosnost k Marsu než Ariane 5? Taky je jasné že Francouzi nechtějí přijít o peníze za start, jsem spíš pro mírnou redukci než pro překopání celého programu. |
|
Quote: Copak Proton má větší nosnost k Marsu než Ariane 5?
-----------------------------------------------------------------
To asi nemá, ale nosnost ovlivňuje jiné hledisko: Oběžná rovina Marsu kolem Slunce je přibližně stejné, jako rovina oběhu Země – ekliptika a sonda tedy musí letět v této rovině. Jelikož osa Země a tedy rovina rovníku má sklon k ekliptice, nemůže dle mého názoru Ariane 5 vypouštět sondu v rovině rovníku, ale se sklonem odpovídajícím sklonu zemské osy, tedy se eliminuje její značná výhoda oproti Protonu ve vypouštění satelitů na GO. Mám pravdu ?
|
| 02.2.2009 - 17:07 - David | |
|
| Kdyby Nasa tvrdohlavě nesypala peníze již deset let do " černé díry", bylo by na všechny projekty víc než dost. |
| 02.2.2009 - 20:53 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Kdyby Nasa tvrdohlavě nesypala peníze již deset let do " černé díry", bylo by na všechny projekty víc než dost.
ExoMars je evropský program. |
|
David myslí ISS. Pokud by se zrušila, peníze by nešly do nepilotované kosmonautiky, ale malá část do vědy všeobecně a většinu by spotřebovali politici na populární věci.
Pokud jde o Proton, ten startuje z Tjuratamu, takže při snížení sklonu dráhy z 51 na 23° (sklon osy k ekliptice) jsou ztráty mnohem větší než při nárůstu z 5° (Kourou) na 23°, nemluvě o výkonnějším kyslíkovodíkovém stupni Ariane 5. Pravdou ale je, že lety k planetám využívají prostorově odlišné dráhy, takže si tím nejsem jistý. |
