citace:Keď si človek klikne hneď na informácie o tomto projekte na stránkach Lavočkina, je tam označená ako Svetové kozmické observatórium. Podobne stránky projektu.
Ano, ale to je název projektu!
Konkrétně WSO-UV, což je zkratka World Space Observatory - UltraViolet.
Název Spektr-UV používá dnes snad jen Rusko.
ESA uvažuje o navedení infračerveného kosmického teleskopu Herschel na kolizní dráhu s Měsícem. Impakt na měsíční povrch má pak posloužit k hledání přítomnosti vody ve vrchních vrstvách povrchu Měsíce.
Herschel byl vypuštěn 14.5.2009 a k ukončení mise dojde v březnu příštího roku. Během léta by pak mohlo dojít k navedení sondy na Měsíc.
Dekuji, ta vyska az 35000km je podle meho pro snimani astrofotek vyhodnejsi nez 650km u Hubble.
Pro snímání je to celkem jedno, technika zvládá přesnou pointaci při snímání i na nízké dráze a ani Hubble s tím nemá nejmenší problém. Uváděným důvodem je dráha nad radiačními pásy a tím výrazně omezené rušení jak elektroniky, tak CCD snímačů.
kepler musel prerusit svoju cinnost kvoli problematickym datam v telemetrii
"NASA's planet-finding Kepler space telescope has suspended operations this week after a telemetry signature showed rising levels of friction in one of the spinning reaction wheels responsible for pointing the observatory toward its astronomical targets."
Kvapem se blíží jeden ze smutnějších okamžiků a to konec pozorování Herschelovy kosmické observatoře (HSO).
Hladina chladícího média je téměř na nule a observatoř už jede prakticky jen na "výpary". Na rozdíl od infračervených observatoří jako je Spitzer nebo Akari, HSO nemůže bez chlazení pozorovat.
Nejpřesnější odhady hovoří o skončení provozu 1410 den od vypuštění, dnes je den 1408.
Více zde - http://herschel.esac.esa.int/latest_news.shtml#status_summary.
Den 1412! a stále se pozoruje. Dle grafu úbytku hélia byla nejoptimističtější hranice přibližně den 1413 + 12 hodin.
Protože odhady jsou zatíženy těžko vyjádřitelnou chybou, uvidíme kolika dnů se Herschel nakonec dožije. Každý den navíc představuje asi 20 různých pozorování.
Herschel stále pracuje (den 1418) a zdá se, že úspěšně (pozorování jsou už v archivu) předevčery vyfotil jak kometu Siding Springs, která proletí okolo Marsu, tak centaura 2013 AZ60, těleso se zřejmě nejdelší známou oběžnou dráhou.
Trošku upřesním ty statistiky.
Dle záznamu pozorování, Herschelova kosmická observatoř provedla přes 37 tisíc úspěšných pozorování (37 097), s neúspěšnými celkem 38 225.
Úspěšná pozorování trvala 21 774 hodin (22 533 s neúspěšnými). Tento údaj je vlastně kumulativní expoziční doba pro všechny přístroje (téměř dva a půl roku).
Ve statistice jsou zahrnuta jen vědecká pozorování (zahájena 11.9.2009) uložená v archivu. Nějaká pozorování byla provedena i v rámci testů aparatury, ale ty nejsou dostupná široké veřejnosti (zatím).
Při našem zhruba každotýdenním kontaktu jsme v úterý 14. května 2013 zjistili, že kosmická stanice Kepler je zase v bezpečném módu. Když tomu došlo počátkem tohoto měsíce, byl to bezpečný mód řízený manévrovacími motorky. Základní příčina není dosud známa, ale jako přibližná příčina se jeví chyba v natočení…
… Pokusili jsem se vrátit k řízení pomocí vyrovnávacích setrvačníků, protože kosmická stanice se natáčela ke komunikaci… ale vyrovnávací setrvačník 4 měl sice plný kroutící moment, avšak otáčky spadly na nulu. To je jasný projev toho, že uvnitř vyrovnávacího setrvačníku je porucha, pravděpodobně porušená konstrukce ložiska setrvačníku. Kosmická stanice byla tudíž převedena do bezpečného módu řízeného manévrovacími motorky.
Revizní komise pro anomálie dospěla k závěru, že data zjevně jednoznačně poukazují na poruchu setrvačníku 4, a že k prioritám týmu patří dokončit přípravy na Stav klidového zaměření. Stav klidového zaměření je volně zaměřený, manévrovacími motorky řízený stav, který minimalizuje spotřebu paliva, přičemž provádí neustálé komunikační vysílání v pásmu X. Software k uvedení do tohoto stavu byla na kosmickou stanici nahrán minulý týden a minulou noc tým dokončil nahrání parametrů, kterých tento software bude používat.
Kosmická stanice je stabilizovaná a bezpečná, pořád spaluje palivo… V jejím současném módu nám vydrží několik měsíců. Stav klidového zaměření by mohl tuto dobu prodloužit na roky.
… Využijeme příštích několik dnů a týdnů k vyhodnocení našich možností a k vývoji nových řídících produktů. K možnostem proto toto budou nejspíš patřit i pokusy o obnovu funkčnosti setrvačníku a prošetření využitelnosti hybridního módu při využití jak setrvačníků, tak manévrovacích motorků.
S poruchou druhého vyrovnávacího setrvačníku není pravděpodobné, že by se kosmická stanice byla schopna vrátit k vysoce přesnému zaměření, které umožňuje její vysoce přesnou fotometrii. Zatím však nebylo učiněno žádné rozhodnutí o skončení sběru dat.
Kepler úspěšně dokončil svou primární tři a půl letou misi a do fáze prodloužené mise vstoupil v listopadu 2012.
I kdyby byl ukončen sběr dat, tato mise na zem poslala významné množství dat, která bude ještě nutno plně analyzovat, a očekává se, že v nadcházejících letech z nich poplyne řada vědeckých objevů…
________________________________________
V článku v New York Times zmiňují astronauta John Grunsfelda, který má nyní na starosti Ředitelství vědeckých misí NASA, pod nějž spadá provoz Keplera: „Podle pana Grunsfelda, který si během několik dlouhých kosmických vycházek hrál s mechanikou na Hubblově teleskopu, se jeví závada na Kepleru jako zvláště frustrující. ‚Bohužel, to není místo, kam bych mohl zajít a opravit to,‘ říká.“ http://www.nytimes.com/2013/05/16/science/space/equipment-failure-may-cut-kepler-mission-short.html
Jak vypadá vyrovnávací setrvačník?
Kde jsou na kosmické stanici vyrovnávací setrvačníky?
Uvažovala někdy NASA jak v případě poruchy dopravit družici zpět na Zemi na opravu ?
Když byli ještě raketoplány, tak by ji určitě šlo zachytit a vtáhnout do nákladového prostoru a přivést na Zem.
Tak mě napadlo.
Co v Sojuzu, Progresu, Dargonu, vyvést na oběžnou dráhou nějaký materiál, kterým by se Kepler obalil, aby přežil průlet atmosférou, vylovil by se z moře, vytáhla by ho loď a dopravila do NASA na opravu.
Ale dostat ho zpět na oběžnou dráhu by asi bylo problematičtější, kdyř už nejsou raketoplány.
____________________ Michal Kolesa (29 let, Invalidní důchodce, Vyučen: Elektrikář - silnoproud, Maturita: Strojírenství, Zájmy: Kosmická technika
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7668
2.7.2014
Cubesatem k Marsu
Dva malé satelity se odváží na cestu k Rudé planetě. Jeden z nich se dokonce pokusí o něco, co se dosud nepovedlo ani velké sondě.
Vědci zřejmě poprvé vidí tvorbu černé díry "online". Je to jiný způsob, než výbuchem supernovy, což vysvětluje malý počet supernov.
A Spitzerův dalekohled s tím pomáhá.
