citace:Podobně jako alamo jsem trochu zklamán relativně pomalým postupem NASA směrem k misi na Mars, ale na druhou stranu jsem rám, že se to tím směrem alespoň trochu hýbá (i když na můj vkus je to od NASA příliš důkladné a drahé, takže víc svých nadějí vkládám do SpaceX).
V tomto se myslím shodneme, NASA je nepružný a drahý moloch, sice se zářivou minulostí, ale jen z toho dál fungovat nelze... Nebo aspoň ne efektivně a rychle. Nevidím zase až takový problém ve slabém vedení agentury, i když si asi všichni dokážeme představit lepšího admina než je Bolden, ale podle mého soudu má hlavní kus másla na hlavě kongres a jeho konkrétní členové, kteří po desetiletí tlačí hlavně na to, aby NASA měla stále svá střediska a desítky dodavatelů hlavně v jejich volebních obvodech, nedopustí její zeštíhlení a zefektivnění, protože to by v očích jejich voličů byly hlavně ztráty solidně placených pracovních míst, atd. O nějaký smysluplný kosmický program jde kongresmanům až v n-té řadě.
Jinak díky Aleši, že ses ujal výkladosloví příspěvků páně Alamova. Už víme, na koho se budeme v budoucnu v podobných nesnázích obracet.
citace:V tomto konkrétním případě alamo vlastně jen upozornil na článek od jakéhosi Keitha Cowinga, který se k přístupu NASA staví dost kriticky (že její vyjádření jsou často dost nekonkrétní, se zpožděním a příliš "teoretická").
Podstatou sporu jsou tato vyjádření:
Sam Scimeni (ředitel pro ISS v ředitelství NASA) řekl:
To, co NASA nyní udělala, bylo zadání výzkumných studií v rámci NeXTStep společnostem jako Boeing, Lockheed Martin, Orbital ATK a jiným. Zakázky jsou zaměřeny nejen na návrhy modulu, ale i na řešení účinných systémů podpory života. Nové financování na základě příkazu Kongresu chápeme jako pomoc, která nám umožní urychlit tyto plány. Máme v plánu využít výstupů z těchto studií a pak jít do dalšího kola. Nechceme však předčasně oficiálně oznámit současný stav dle požadavku Kongresu, protože je to ještě hodně v plenkách, a jakmile by to vyšlo ven, lidé okamžitě přispěchají s tvrzením, že je to konečná konfigurace habitatu do nejmenších detailů. Očekáváme časový souběh cislunárních misí a ISS ještě předtím, než ISS skončí. V průběhu dvacátých let chceme létat do cislunárního prostoru a naším cílem je mít koncem dvacátých let tranzitní loď schopnou opustit cislunární prostor.
Keith Cowing napsal:
Scimeni nemá žádnou představu a jen mlčí. Agentura požadovanou zprávu Kongresu nedodá, a pokud ano, tak bude jen obecná a Kongres se bude zlobit.
Je správné, že "zadání" neurčuje jak má vypadat DSH (Deep Space Habitat). Podle mne jako "zadání" zcela stačí to, že DSH má prostě rozumně zvětšit životní prostor posádky při dlouhodobých pilotovaných misích (měsíce až roky) v okolí Měsíce a při cestách k Marsu a zpět. Je fakt že oslovené firmy zatím nabídly jen řešení ve stylu "udělejme (předběžný) DSH podobný (námi vyrobenému) modulu na ISS", ale možná to bude postačovat. Uvidíme za pár let.
Este jeden material na tuto temu:
Bryan Palaszewski, Glenn Research Center, Cleveland, Ohio
Entry, Descent, and Landing with Propulsive Deceleration: Supersonic Retropropulsion Wind Tunnel Testing and Shock Phenomena http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20130000775.pdf [Upraveno 06.1.2016 Eudoxus]
citace:NASA je nepružný a drahý moloch, sice se zářivou minulostí, ale jen z toho dál fungovat nelze...
já bych ubral z těch ideologicky laděných hodnocení (typu nadávání na byrokracii a politikaření ve veřejném sektoru, nadávání na pochybnou motivaci ziskem v soukromém sektoru, apod.)
NASA udělala úžasně věci v době, kdy to prostě jinak, než to dělali, udělat nešlo: do značné míry i díky tomu vznikly nové technologie, které umožňují lidem dělat dříve nevídané věci. (oni by možná vznikly stejně - ale mohly by léta zůstat třeba vojenským tajemstvím... navíc by byly zbytečně předražované, protože účelem zbrojního průmyslu je nakonec je podojit veřejný sektor a pomstít se mu, že vybírá daně, že...).
No a přesně rozvoj "kosmických technologií" tady na zemi je to, co v konečném důsledku učiní NASA a její byrokracii zbytečnou.
Let na Mars spadá přesně do takového mezidobí, kdy úsporný soukromý sektor potřebné možnosti _ještě_ nemá... a nákladná NASA ty možnosti pro změnu _už_ nemá.
(Teď je v podstatě vtipné, že po nich poprvé hodili víc peněz, než očekávali... takže uvidíme, co se stane... fakticky je to možná ten nejlepší způsob "kvantitativního uvolňování" natištěných peněz do ekonomiky :-)
Pro pobyt kdekoliv u Měsíce nebo během cesty k Marsu již nepůjde o nějaké velké vědecké výzkumy, které by vyžadovaly oddělené a specializované prostory. Budou třeba malé soukromé prostory pro spánek a odpočinek, ale důležitý bude velký, společný prostor. Nedávno dávali na televizi pořad o amerických úspěších, nejvíce se mi líbila stanice Skylab. To, jak ve velkém prostoru mohli cvičit krásné vývrtky nebo běhat po pásu na obvodu stanice bylo nádherné. Také jim doktor řekl, že po letu jsou v lepším tělesném stavu než před ním. Velký obytný prostor je správná cesta. Už chápu zaujetí pana Davida, které měl vždy pro stanici Skylab.
citace:Pro pobyt kdekoliv u Měsíce nebo během cesty k Marsu již nepůjde o nějaké velké vědecké výzkumy, které by vyžadovaly oddělené a specializované prostory. Budou třeba malé soukromé prostory pro spánek a odpočinek, ale důležitý bude velký, společný prostor. Nedávno dávali na televizi pořad o amerických úspěších, nejvíce se mi líbila stanice Skylab. To, jak ve velkém prostoru mohli cvičit krásné vývrtky nebo běhat po pásu na obvodu stanice bylo nádherné. Také jim doktor řekl, že po letu jsou v lepším tělesném stavu než před ním. Velký obytný prostor je správná cesta. Už chápu zaujetí pana Davida, které měl vždy pro stanici Skylab.
Což je zároveň i odpověď, na co může být dobrá opravdu těžká raketa (nad 100 tun), že to není jen superkrávovina. Když ponecháme stranou technickou úroveň počátku 70. let ve srovnání se současností, tak Skylab koncepčně daleko překonává celou slavnou ISS.
Nesouhlasím, u ISS je dělení na desítky dílů nevýhodou, ale udržovat velkou raketu, když pro ni nemáte náklad, je hovadina. Takže fandím Falconu Heavy, který při návratu bočních a centrálních modulů nahradí Ariane 5 a Deltu 4 Heavy, při ztrátě modulů pak dává 50 t nosnost, se kterou se dá poskládat jak stanice, tak loď pro let na Měsíc i Mars.
citace: ... tak Skylab koncepčně daleko překonává celou slavnou ISS.
Myslím, že nemáte pravdu.
ISS je se svoji modularitou, variabilitou, modularitou a udržovatelností generačně výš, než jednorázový blok Skylabu.
No, prosím, nikomu to nevnucuju, ale vycházím z myšlenky, že má-li se lidstvo usídlit ve vesmíru, musí si život v něm co možno uzpůsobit tomu, co se za pohodlné živobytí pokládá i na Zemi. Jen pro zajímavost - chtěl by snad někdo bydlet v "modulárním" bytě či domě poskládaném z poněkud rozměrnějších plechovek na sardinky, mezi nimiž se člověk přemísťuje skrz hodně těsné skruže? Což je přesně ISS, na rozdíl od prostorného a až neuvěřitelně komfortního Skylabu.
citace: bytě či domě poskládaném z poněkud rozměrnějších plechovek na sardinky
Má to i své výhody oproti jednomu velkému modulu - větší možnost si najít místo na spaní či ho již při konstrukci vytvořit, tam kde je například nejmenší hluk a může být i větší soukromí (místa ke spaní můžou být rozmístěna po celé stanici).
A pokud jeden modul zničí nějaký náraz nějakého kosmického smetí (prorazí plášť) - tak zbytek modulů zůstane nepoškozený.
Sice část stanice bude odříznuta, ale elektronika v ní zůstane nepoškozena - neboť tam bude stále vzduch (nejsem odborník - ale nepředpokládám funkčnost většiny elektroniky, která je v modulech i ve vakuu z důvodu jejího nutného chlazení vzduchem).
Dále i větší protipožární odolnost - modul postižený požárem lze izolovat a vypuštěním vzduchu z něj - požár spolehlivě zlikvidovat (s opětovným napuštěním je nutné počkat, až místo vychladne - jinak se může zase ihned oheň vznítit - i tak bych místo raději předtím pořádně ve skafandru prohlédnul - jestli nedošlo k poškození vlastní konstrukce modulu).
Spojovací průchody by snad bylo možno jiným konstrukčním řešením zvětšit.
citace: ... vycházím z myšlenky, že má-li se lidstvo usídlit ve vesmíru, musí si život v něm co možno uzpůsobit tomu, co se za pohodlné živobytí pokládá i na Zemi. ...
... přesně s tímhle souhlasím.
V tomto přirovnání odpovídá ISS městu, kde jsou specializované provozy - elektrárna, vodárna, komunikace, dopravní infrastruktura, ... atd. Každý obytný dům pak odpovídá jednomu modulu, který je připojený na inženýrské sítě a nemusí si vše řešit zcela soběstačně. Výsledkem je efektivnější a spolehlivější provoz i sdílení zdrojů.
Oproti tomu Mir i Skylab odpovídají kempingovému karavanu, který si všechno řeší ve vlastní řežii. Výsledkem je nižší dostupný výkon zdrojů, nižší spolehlivost (jak prokázal především Mir) i nižší možnosti přizpůsobení měnícím se potřebám.
Proto považuji stanice typu "All_in_one_module" za stanice 1.generace a stanice typu "moduly_a_infrastruktura" za stanice 2.generace ... ;-)
poznámky:
1. z tohoto pohledu je jedno, jestli je obytný modul nafukovací, nebo ne.
2. například ohledně dodávky elektřiny: bez aktivně chlazeného energetického systému nepřekročíte určitou mez dostupného výkonu. Od určité velikosti posádky a i některé experimenty (třeba i AMS spektrometr) nelze provozovat na stanici 1. generace. ISS má k dispozici řádově více energie než přechozí stanice dohromady.
citace: ... vycházím z myšlenky, že má-li se lidstvo usídlit ve vesmíru, musí si život v něm co možno uzpůsobit tomu, co se za pohodlné živobytí pokládá i na Zemi. ...
... přesně s tímhle souhlasím.
V tomto přirovnání odpovídá ISS městu, kde jsou specializované provozy - elektrárna, vodárna, komunikace, dopravní infrastruktura, ... atd. Každý obytný dům pak odpovídá jednomu modulu, který je připojený na inženýrské sítě a nemusí si vše řešit zcela soběstačně. Výsledkem je efektivnější a spolehlivější provoz i sdílení zdrojů.
Oproti tomu Mir i Skylab odpovídají kempingovému karavanu, který si všechno řeší ve vlastní řežii. Výsledkem je nižší dostupný výkon zdrojů, nižší spolehlivost (jak prokázal především Mir) i nižší možnosti přizpůsobení měnícím se potřebám.
Proto považuji stanice typu "All_in_one_module" za stanice 1.generace a stanice typu "moduly_a_infrastruktura" za stanice 2.generace ... ;-)
poznámky:
1. z tohoto pohledu je jedno, jestli je obytný modul nafukovací, nebo ne.
2. například ohledně dodávky elektřiny: bez aktivně chlazeného energetického systému nepřekročíte určitou mez dostupného výkonu. Od určité velikosti posádky a i některé experimenty (třeba i AMS spektrometr) nelze provozovat na stanici 1. generace. ISS má k dispozici řádově více energie než přechozí stanice dohromady.
A za stanici 3. generace bych povařoval něco, co bude sestavené systémem ISS z modulů o velikosti Skylab
teprve pak bude moci být na stanici takové množství lidí, že tam budou zároveň specializovaní vědci a vedle nich tým astronautů údržbářů
Stavba z dvacetitunových " kousků" je " z nouze ctnost. Kdyby Sověti svého času měli supernosič nebyly by žádné Saljuty, Miry a potažmo ani ISS. N-1 měla vynést stotunovou stanici, které měla dokonce již i jméno " Zarja ".
citace:Zaznam debaty ktora prenehla na 18th Annual International Mars Society Convention.
What's Next for Human Spaceflight?
Dr. Harrison Schmitt, Former Astronaut, Apollo 17
- "Najprv Mesiac potom Mars"
Dr. Robert Zubrin, President, The Mars Society
- "priamo na Mars"
Casey Dreier, Director of Advocacy, The Planetary Society
- "Najpv Phobos potom Mars"
