Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  20    21    22    23  >>
Téma: Chang'e 3 a 4 - čínské landery a rovery na Měsíci
28.10.2019 - 19:10 - 
"tajomný maglajz"

https://science.hnonline.sk/galeria/10172-ako-to-vyzera-na-odvratenej-strane-mesiaca/968bd791-7073-4719-a9b5-2e8539fd33e5?back_url=https%3A%2F%2Fscience.hnonline.sk%2Fastronomia-a-vesmir%2F2031740-na-temnej-strane-mesiaca-nasli-cudnu-latku-takto-vyzera
 
09.11.2019 - 22:40 - 


Pohled do místnosti řídícího střediska. Na čelním panelu je vidět zobrazena "halo dráha" retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].


10. měsíční den na povrchu odvrácené strany Měsíce začal pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] probuzením 22. září 2019 ve 12:30 UT. Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následovala o den později 23. září 2019 ve 12:26 UT.

Během 10. dne vozítko ujelo zatím nejkratší vzdálenost 5,108 m a bylo odstaveno blízko malého kráteru, ve kterém zkoumalo spektrometrem VNIS sklovitý materiál. Celkově vozítko zatím ujelo 289,769 m. Čínští řidiči postupují v plánování trasy velmi opatrně, s rozvahou a s myšlenkou, aby každý krok, který podniknou, nebyl krokem posledním. I tak je vidět, že začínají být odvážnější, co se týče složitějšího terénu tak, jako je vidět rizikové najetí na hranu kráteru při měření sklovitého materiálu na jeho dně.

10. pracovní měsíční den uzavřelo vozítko 5. října 2019 v 7:43 UT a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] ve stejný den v 11:30 UT.



V pozadí je vidět přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a v popředí vpravo od stop vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] je vidět malý kráter, ve kterém je zkoumaný sklovitý materiál.




Softwarově upravený snímek sklovité látky, kterou vozítko zkoumalo během 9. měsíčního dne.


Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
-----------------------------
Celkem: 289,769 m




Centrální vrcholek Mons Tai [Tchaj] kráteru Von Kármán, který je asi 46 km severozápadně od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Vrcholek je vysoký 1 565 m nad základnou kráteru.


Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] nesla na palubě i biologický experiment „Měsíční mikro ekosystém“ (Lunar Micro Ecosystem). Jednalo se o válec z hliníkové slitiny o průměru 16 cm, délce 18 cm a hmotnosti asi 3 kg. Vnitřní objem je asi jen 0,8 litru. Kanystr obsahoval semínka čtyř rostlin. A to bavlníku, řepky, brambor a houseníčku. Dále tam byly kvasinky a vajíčka octomilek. Cílem experimentu bylo vytvoření malého uzavřeného ekosystému, kdy by rostliny fotosyntézou uvolňovaly kyslík, který by spotřebovávaly rostliny, kvasinky i octomilky. Mrtvé listy by byly rozloženy kvasinkami. Metabolity kvasinek by zase byly potravou pro octomilky. Kvasinky a octomilky by zase uvolňovaly oxid uhličitý, který by zase spotřebovávaly rostliny. Zpráv o výsledcích tohoto experimentu je velmi málo. Po přistání sondy 3. ledna 2019 byl experiment aktivován a obsah kanystru byl sledován dvěma pevnými foťáky. Byly zveřejněny snímky rostoucího bavlníku v kanystru a po uplynutí prvního měsíčního dne s příchodem noci klesla teplota uvnitř kanystru na -52 °C a všechny organismy zmrzly.



Tým, který měl na starosti tento experiment, zveřejnil 3D rekonstrukci založenou na zpracování obrazu a analýze dat. Původně se myslelo, že vyrostla rostlinka s jedním listem, ale na snímku jsou vidět bavlníkové listy dva (překrývající se). Ostatní rostliny nebo organismy nebyly pozorovány. Přestože všechny rostliny a organismy zmrzly během první měsíční noci a experiment tak více méně skončil, tak sledování kanystru pokračovalo až do května, aby se otestovala jeho životnost.

Jak se vyjádřil vedoucího projektu experimentu Xie Gengxin [Sie Keng-sin], tak původně chtěli na misi poslat malou želvu (malé želvy), ale hmotnostní omezení experimentu 3 kg bylo velmi limitující. Kanystr byl umístěný do sondy dva měsíce před startem a další měsíc strávila sonda ve vesmíru. Kyslík v kanystru by ale pro želvy vydržel jen asi 20 dnů. Takže nakonec od vyslání želv upustili.



Na snímku, který byl v lednu zveřejněný, který byl prezentovaný jako snímek z Měsíce se to jen zelená. Dle mého názoru to ale moc neodpovídá zveřejněné informaci o potvrzených dvou listech bavlníku (navíc se překrývajících). Tak si říkám, jestli nás Číňani nemystifikovali a zveřejněné snímky byly jen z porovnávacího experimentu, který probíhal paralelně na Zemi.

https://spectrum.ieee.org/tech-talk/aerospace/robotic-exploration/china-grew-these-leaves-on-the-moon

https://twitter.com/coreyspowell/status/1181421018889555968

https://twitter.com/aj_fi
 
13.12.2019 - 22:26 - 


Z dlouhé mrazivé noci, trvající 14 dnů, kdy teploty poklesly až k -190 °C, se probudilo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ve 3:45 UT 22. října 2019, čímž započalo svůj 11. měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] se probudil ten samý den v 21:11 UT.

25. října 2019 vozítko překonalo ujetou vzdálenost 300 m (zastavilo se na 305,95 metrech) a 30. října přesáhla doba strávená na měsíčním povrchu 300 pozemských dnů. Průměrná rychlost vozítka je tedy zhruba 1 m za pozemský den. Toto srovnání je ale velmi zavádějící, protože vozítko většinu času stojí. Z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci. Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. Vozítko bylo přitom navrhnuto na rychlost až 200 m/hod!




11. měsíční den vozítko ujelo vzdálenost 28,852 m a celková ujetá vzdálenost narostla na 318,621 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
-----------------------------
Celkem: 318,621 m


Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se tak stalo nejdéle funkčním pohyblivým vozítkem na povrchu Měsíce. Pro srovnání:

Lunochod 1: za 11 měsíčních dnů ujel 10,54 km (přistání 1970, hmotnost 756 kg)
Lunochod 2: za 5 měsíčních dnů ujel asi 39 km (přistání 1973, hmotnost 836 kg)
Yutu [Jü-tchu]: za 2 měsíční dny ujel 118,9 m (přistání 2013, hmotnost 137 kg, vozítko už nebylo pohyblivé, ale stále bylo funkční až 31 měsíčních dnů)
Yutu 2 [Jü-tchu 2]: zatím za 11 měsíčních dnů ujel 318,621 m (přistání 2019, hmotnost 135 kg)




3. listopadu 2019 v 21:16 UT vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] je následovala v 22:15 UT téhož dne a tím pro ně skončil 11. měsíční den. Vozítko se zastavilo ve vzdálenosti 218,11 m severozápadně od přístávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Přestože není oficiálně udaná jeho přesná poloha, tak Phil Stooke ji odhadl na své mapě:




Pohyb vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na povrchu Měsíce je vždy pečlivě promyšlený a naplánovaný ve "virtuálním plánovači", což je simulační technologie, ve které si řidiči promítají cestu budoucí jízdy na aktuální digitální výškové mapě. Prostřednictvím zobrazení virtuálního plánování je na první pohled jasná aktuální poloha, cílový bod a plánovaná cesta vozítka. Pokud se řidiči ujistí, že je následný pohyb bezpečný, vydají pokyny a vozítko se samo posune vpřed a projede určenou trasu. Na začátku 11. měsíčního dne řidiči zjistili, že musí projet mezi dvěma malými krátery mezi jejichž okraji byla vzdálenost jen 0,9 m. Přičemž vzdálenost mezi koly podvozku je 1 m. Přes možné riziko uvíznutí vozítka, se řidiči rozhodli projet uprostřed kráterů.



Po provedení virtuální simulace byl předán vozítku příkaz k jízdě a vozítko se posunulo vpřed. Vozítko ujelo 4,2 m a zastavilo se v cílovém bodu. Vozítko projelo, i když je ze snímku vidět, že pravá kola jela mírně přes okraj malého kráteru.







Na přistávacím modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] i na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] jsou umístěny čínské státní vlajky, které jsou vystaveny extrémním podmínkám vakua a měnící se teploty od -190 do 120 °C, což vyžaduje velké nároky na materiál i pigment barev. Vlajky musí držet tvar, rozměry a přesnou barvu, aby byly dodrženy přísné národní standardy. Vlajka na přistávacím modulu má rozměry 128 x 192 mm a požadavek byl na dodržení přesnosti v milimetrech. Taky pigment musí dodržet přesný odstín barvy.



Na snímku jsou nevyhovující testované vlajky, které byly vystaveny vakuu s měnící se teplotou a u kterých došlo k ztmavnutí barvy.




Vývojový tým strávil více než dva roky prováděním stovek experimentů, aby nakonec našel tu správnou kombinaci materiálu, pigmentu a výrobního postupu.
(Což mně příjde podivné, protože to přece museli mít vymyšlené už při Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Ale vlastně není přímo řečeno, kdy ten vývoj probíhal.)



Tým americké měsíční sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) našel místo dopadu malé čínské sondy Longjiang 2 [Lung-ťiang 2]. Sonda LRO vyfotila 5. října 2019 místo v kráteru Van Gent, které předpověděl Daniel Estévez, jako místo dopadu. Tým LRO zde našel nový impaktní kráter velký 4x5 m, který je jen 328 metrů od odhadnutého místa. (Gratuluji Danielu Estévezovi za jeho přesnost a skláním se nad jeho schopnostmi a vědomostmi.)





https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404427212676792343
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404434851817193508
https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2NzQ0OTgxMA==&mid=2247519231&idx=3&sn=7895ad57bed8cd2df982f14c3cca3216&source=41
https://tech.yiewan.com/news-id-4355.html
https://www.lroc.asu.edu/posts/1132
https://destevez.net/2019/08/trying-to-find-the-dslwp-b-crash-site/
https://twitter.com/AJ_FI
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8453&st=30&start=30 [upraveno 13.12.2019 23:11]
 
01.1.2020 - 19:56 - 


První sluneční paprsky se objevily na obzoru kráteru Von Kármán 19. 11. 2019 a oznamovaly nadcházející 12. měsíční den na povrchu odvrácené strany měsíce. Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se probudilo do nového dne v 16:51 UT dne 20. 11. 2019 a přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej jako obvykle následoval v 9:03 UT dalšího dne 21. 11. 2019.

Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] může měřit teplotu měsíčního povrchu i během lunární noci. Již dříve bylo překvapením, když byla naměřena teplota až -190 °C. Tentokrát byla tato teplota překročena a předešlé noci byla naměřena teplota až -200 °C.

Po probuzení vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] byla poloha retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] nízko nad obzorem, což způsobuje problémy v komunikaci a jízda vozítka je ztížená.

Do řídícího střediska byla odeslána další várka dat o objemu 7,23 GB v 530 datových souborech.




Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] pořídilo snímek jižním směrem, kde je vidět kráter, který zaujal čínské vědce. Kráter je asi 50 m jižně od pozice vozítka a na jeho okrajích jsou vidět kameny. Vypadá to na další cíl cesty, ale protože terén je obtížný, tak bude možná chvíli trvat, než k němu vozítko bezpečně dojede.

12. měsíční den skončil pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ve 13:42 UT dne 3. 12. 2019 přepnutím do módu noční hibernace a sonda jej následovala stejný den ve 20:00 UT.




Pohled zpět na ujetou trasu blízko konce 12. měsíčního dne.




Znázornění směrů dvou výše zobrazených snímků. Pohled na kráter s kameny a zpětně ujetá trasa vozítka.




Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na konci 12. měsíčního dne na mapě od Phila Stookeho. Zde je mapa s vyšším rozlišením: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45412


12. měsíční den vozítko ujelo vzdálenost 26,438 m a celková ujetá vzdálenost narostla na 345,059 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
-----------------------------
Celkem: 345,059 m




Někdo si dal tu práci a spočítal dobu aktivní životnosti sovětského Lunochodu 1 na 321 pozemských dnů. Tuto dobu překonalo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] až 21. listopadu 2019, kdy začalo svůj 322. den na povrchu Měsíce. Tak tedy vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se tak stalo nejdéle funkčním pohyblivým vozítkem na povrchu Měsíce. Pro srovnání:

Lunochod 1: za 11 měsíčních dnů (321 pozemských dnů) ujel 10,54 km (přistání 1970, hmotnost 756 kg)
Lunochod 2: za 5 měsíčních dnů ujel asi 39 km (přistání 1973, hmotnost 836 kg)
Yutu [Jü-tchu]: za 2 měsíční dny ujel 118,9 m (přistání 2013, hmotnost 137 kg, vozítko už nebylo pohyblivé, ale stále bylo funkční až 31 měsíčních dnů)
Yutu 2 [Jü-tchu 2]: zatím za 12 měsíčních dnů ujel 345,059 m (přistání 2019, hmotnost 135 kg)


Mimochodem, ozvala se i sonda Chang'e 3 [Čchang-e 3], která přistála 14. 12. 2013 na přivrácené straně Měsíce v oblasti Moře dešťů. Sonda Chang'e 3 [Čchang-e 3] je funkční už asi 6 let, což je přibližně 75 měsíčních dnů (a nocí).


Významnou a pro komunikaci i nezbytnou součástí mise je retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která obíhá po "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2. Sonda dosud v první řadě zajišťovala komunikaci se sondou Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Protože byly splněny hlavní cíle mise na povrchu Měsíce, tak byla sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] předefinována na rádiovou observatoř. Na sondě je nizozemsko-čínský nízkofrekvenční rádio-astronomický přístroj (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), určený k měření rádiových emisí z raného vesmíru, studování vesmírného počasí a pozorování rádiového prostředí okolí Země a Měsíce a sluneční soustavy. Jeho hlavní součástí jsou 3 pětimetrové monopólní antény citlivé na elektromagnetické záření v rozmezí frekvence 1 - 80 MHz. (Dřív se v části tohoto rozsahu provozovalo analogové TV a rozhlasové vysílání, které je dosud.) Se sníženou citlivostí lze měřit elektromagnetické vlny už od 80 kHz. Sonda se pohybuje ve vzdálenosti asi 450 000 km od Země, což je dostatečná vzdálenost od zemské ionosféry, která podobná měření znemožňuje. Země je sice pořád v dosahu přístroje, ale měření emisí v prostoru Země a Měsíce je jedním z cílů experimentu.




Retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], na které jsou umístěny 3 monopólní antény dlouhé 5 m a které jsou rozmístěny v poloze rovnoramenného jehlanu.


Přístroj byl aktivován 28. února 2019, to je asi 9 měsíců po startu sondy. Původně bylo v plánu testování přístroje bez rozvinutých antén. Pak se měly antény rozvinout, nejdříve na délku 0,5 m a pak mělo měření pokračovat s délkou antén 2,5 m a nakonec 5 m. Podle nových informací byly antény svinuty v pouzdrech po dobu asi 8,5 měsíce až do listopadu, což bylo mnohem déle, než se původně předpokládalo, kdy probíhala první fáze měření vlastního vyzařování přístroje - samokalibrace, kdy každou měsíční noc probíhalo několik hodin měření. Protože čínská strana nechtěla ohrozit komunikaci hladce probíhající mise na povrchu Měsíce, tak bylo rozvinutí antén odloženo. A tak až v době od 14. do 16. listopadu 2019 bylo přistoupeno k rozvinutí antén a k zahájení další fáze měření. Protože mechanismus rozvíjení antén je umístěný na povrchu sondy, kde byl vystavený velkým změnám teplot po dobu téměř 1,5 roku, tak byla sonda nejprve orientována směrem ke Slunci, aby se zvýšila teplota do pracovního rozsahu. Po ohřátí mechanismů byl vyslán operátory příkaz k rozvinutí antén na délku 0,5 m. Po potvrzení rozvinutí, byl vyslán příkaz na rozvinutí na celou délku 5 m. Nejprve se antény rozvíjely hladce, ale jak postup rozvíjení pokračoval, tak se rozvíjení stalo obtížnějším a nakonec bylo rozvíjení antén zastaveno. Ze zveřejněných informací není zřejmá délka, na kterou jsou antény rozvinuty, ale nizozemský tým oznámil, že s těmito kratšími anténami je přístroj citlivý na signály které vznikly asi 800 miliónů let po Velkém třesku. Tým se rozhodl raději sbírat data a později zkusit rozvinout antény na plnou délku. Při rozvinutí antén na plnou délku 5 m by přístroj měl být schopen přijímat signály vzniklé při Velkém třesku. Po celou dobu rozvíjení antén probíhalo měření, aby vědci získaly data při různých délkách antén. Od této chvíle má sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] nový úkol. Po dobu měsíčního dne bude sloužit k přenosu komunikace se sondou Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2] a v průběhu měsíční noci (což je víc, než se původně očekávalo) bude měřit přístrojem NCLE. Jak se vyjádřil vedoucí nizozemského týmu Marc Klein Wolt: "Měsíční noc je teď naše." Původně byl přístroj navrhnutý s životností 3 roky, ale protože došlo k prodloužení plánované životnost sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] z původních 5 let na 10, tak by to mohlo pomoci vynahradit 1,5 roční zpoždění.




Rozvíjení jedné ze tří antén. Na prvním snímku je pozlacená krychle, což je pouzdro, ve kterém je anténa svinutá. Na dalších dvou snímcích je zachycená anténa rozvinutá v různých délkách.


Mimo nizozemsko-čínský přístroj NCLE je na sondě Queqiao [Čchüe-čchiao] umístěna kamera, která přináší snímky Měsíce se Zemí na pozadí. Tato kamera má dva režimy rozlišení a při jednom z nich je možné detekovat body světelného vzplanutí, takže je schopná i detekovat slabé záblesky při dopadu meteoritů na povrch Měsíce.




Na sondě je také koutový odražeč, což je pasivní zařízení tvořené třemi navzájem kolmými zrcadly, které je schopno odrazit dopadající laserový paprsek zpět ke zdroji. Používá se k přesnému měření vzdálenosti mezi zdrojem laserového paprsku a koutovým odražečem. V našem případě je to vzdálenost mezi stanicí na povrchu Země a sondou Queqiao [Čchüe-čchiao]. Před každou takovou zkouškou musí být přesně vypočítaná dráha sondy a její poloha, údaje se předají laserové vysílací stanici a sonda se musí natočit tak, aby koutový odražeč směřoval zpět k pozemní stanici. Byla zveřejněna informace o takovém úspěšném zachycení záblesku ze Země.



Na snímku vlevo je vidět bod vyslání laserového paprsku tak, jak jej zachytila sonda Queqiao [Čchüe-čchiao]. Na pravém snímku je simulační mapa objasňující levý snímek.




Na adrese http://moon.bao.ac.cn/mul/index/list jsou snímky a nějaká videa s vysokým rozlišením z ledna 2019 z počátku mise Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Moc jich tam není, ale je to lepší než nic. Jsou tam i fotky z předchozích misí Chang'e [Čchang-e].

https://twitter.com/AJ_FI
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404441157189894238
https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2NzQ0OTgxMA==&mid=2247519224&idx=4&sn=d27d6053c78b4fbe471ffe389f1a229f&source=41#wechat_redirect
https://gbtimes.com/china-launches-queqiao-relay-satellite-to-support-change-4-lunar-far-side-landing-mission
https://www.ru.nl/english/news-agenda/news/vm/imapp/astrophysics/2019/dutch-antennas-unfolded-behind-moon/
https://www.space.com/radio-telescope-beyond-moon-far-side-antennas-deploy.html
https://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/lunar-far-side-and-earth-from.html
https://mp.weixin.qq.com/s/i4RCX77t4cAw6zKoCeRQ1A
https://mp.weixin.qq.com/s/owu3unCyzduSOdHglhTgeQ
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8057&st=270&start=270
 
02.1.2020 - 12:42 - 
Znovu vďaka za prehľad.
Viac takýchto článkov na kosmo.cz

 

____________________
Lamid
 
03.1.2020 - 21:21 - 


Krátké video shrnující roční misi. (Pro mě je překvapením, že jak vozítko tak sonda, sklápějí na dobu lunární noci vždy jen jeden panel slunečních baterií.)


Před rokem, 3. ledna 2019, přistála čínská sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce v kráteru Von Kármán. Místo přistání bylo později pojmenováno jako Statio Tianhe [Stacio Tchien-che]. Ještě téhož dne, asi 12 hodin po přistání, bylo na povrch vyloženo vozítko pojmenované jako Yutu 2 [Jü-tchu 2]. (Minimální) plánovaná životnost vozítka byla 3 měsíce a sondy 1 rok. V současné době tak vozítko i sonda přežily 13 měsíčních dnů a 12 měsíčních nocí a jsou plně funkční. Vozítko získalo rekord v životnosti pohyblivého vozítka na povrchu Měsíce a v současné době ujelo vzdálenost 357,695 m. Po roce začíná Čína uvolňovat podrobnější informace a vědecká data (zatím bylo uvolněno 17 239 souborů o celkové velikosti 20,9 GB), takže se můžeme těšit na více a podrobnějších informací o probíhající misi na odvrácené straně Měsíce.

Kdo by si chtěl osvěžit vzpomínky a zároveň vychutnat video z přistání, tak zde je video ve vysokém rozlišení v reálném čase. Doporučuju přepnout na celou obrazovku: http://moon.bao.ac.cn/mul/media/detail?id=516



Panorama z místa přistání ve vysokém rozlišení:
https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/2019/20190110-change4-yutu2-first-panorama.jpg
http://moon.bao.ac.cn/mul/media/detail?id=506

https://mp.weixin.qq.com/s/7UQeMZVq4bjUqYeso_xsEA
http://moon.bao.ac.cn/mul/index/list
http://moon.bao.ac.cn/pubMsg/detail-CE4EN.jsp#
https://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/change4-first-complete-panorama.html
 
04.1.2020 - 15:16 - 






Doug Ellison upravil nějaké snímky z uvolněných dat. V tom vysokém rozlišení jsou fantastické. Mrkněte na to: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/

https://twitter.com/doug_ellison
 
14.1.2020 - 21:29 - 


Plakát k příležitosti ročního výročí přistání Chang'e-4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce

Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se běžně probouzí z lunární noci jako první. Stejně tomu bylo i 20. 12. 2019 v 10:43 UT, kdy započalo 13. pracovní měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] byl aktivován stejný den ve 21:14 UT.




Oblast, která zaujala čínské vědce. V pozadí je větší kráter s výrazným okrajem a okolím posetým kameny o kterém se domnívám, že bude dalším cílem cesty. V popředí je menší kráter s kamenem, ke kterému se čínští vědci snažili dostat. Snímek s vysokým rozlišením je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-hcbtFPp/A


Už 12. měsíční den zaujal čínské vědce kráter, který se nachází jižně od současné polohy vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejdříve jsem myslel, že se jedná o větší vzdálenější kráter s výraznými okraji a kameny v okolí kráteru. A možná to i později bude dalším cílem vozítka. Uvidíme.



Vyhlédnutý kámen

Ale vědce zaujal kámen u bližšího kráteru a rozhodli se jej prozkoumat. Protože má kámen menší rozměry, asi 0,25x0,06 m a okolní terén je komplikovaný, tak opět vznikl problém, jak jej dostat do zorného pole spektrometru viditelného/blízko infračerveného spektra VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer). Na rozdíl od prvního vozítka Yutu [Jü-tchu], které mělo rentgenový spektrometr na malém pohyblivém rameni a mohlo tak dle potřeby měnit polohu spektrometru, tak vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] má spektrometr napevno připevněný na přední straně vozítka. Vozítko tedy musí vždy najet ke zkoumanému vzorku tak, aby byl v zorném poli spektrometru a zároveň aby byly splněny i vhodné světelné podmínky pro detekci. Opakovala se tedy podobná situace, jako u kráteru se "záhadnou sklovitou látkou" z 9. měsíčního dne.



Místo zkoumání spektrometrem VNIS má jen několik centimetrů v průměru

Po probuzení vozítka 20. prosince 2019 vyslali operátoři příkaz k popojetí o 0,2 m blíže směrem ke kameni a vyfotografovali jej. Přitom zjistili, že kámen je jen částečně v zorném poli spektrometru VNIS. A navíc zjistili, že panel slunečních baterií vrhá poměrně velký stín před vozítko. A s postupujícím časem a měnící se polohou Slunce na obloze, se bude stín více posouvat a zakrývat oblast s kamenem, což by znemožnilo řádnou analýzu kamene. A protože se blížila polední přestávka a bylo na ni vozítko nutno připravit, tak operátoři od dalších aktivit ustoupili. Nicméně se nevzdali. V době polední přestávky, která trvá přibližně 6 pozemských dnů, pečlivě naplánovali nový směr a cestu pomocí virtuálního plánovače trasy.



Po (lunární) polední přestávce, 30. prosince 2019, jakmile vyšel Měsíc nad obzor (*), vyslali instrukce k nové jízdě ke kameni. Nejdříve vozítko jelo vpřed po dobu 12 sekund, až se kámen dostal k okraji zorného pole spektrometru. A pak následovalo dalších 6 sekund jemného doladění polohy tak, aby byl kámen v celém zorném poli. Ale najetí nebylo dokonalé. V části zorného pole byl i povrch regolitu. Bylo tak nutné ještě doladit polohu pootočením o 2 stupně a popojetím o 0,023 m (po dobu 1 sekundy). Konečně bylo najetí dokonalé..., ale operátoři v zápalu práce nevnímali čas a zjistili, že už je pozdě v noci (na Zemi). Nakonec se rozhodli detekci odložit na druhý den. Tím byl 31. prosinec 2019, poslední den v roce a zároveň poslední příležitost provést analýzu před tím, než bude nutno vozítko přichystat k noční hibernaci. Nakonec se po debatě s vědci rozhodli detekci provést. Ta byla k velkému uspokojení čínských vědců úspěšná s dobrými výsledky analýzy.



Pohled na analyzovaný kámen z jiného úhlu. Jsou i dobře vidět stopy kol z místa, kde vozítko stálo při měření.


Během 13. měsíčního dne ujelo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] 12,636 m, čímž zvětšilo ujetou vzdálenost na 357,695 m. Vypadá to, že čínští operátoři skutečně zamířili jižním směrem ke kráteru, který upoutal pozornost vědců. Kráter má výraznější okraj a jeho okolí je poseto kameny. Ale to se ukáže až časem.




Výše zobrazená oblast jako anaglyf. Obrázek ve vysokém rozlišení je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-VrSszJw/A


Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
-----------------------------
Celkem: 357,695 m


K vypnutí přistávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] došlo 2. 1. 2020 v 06:11 UT. Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace později ve stejný den ve 12:30 UT. Ukončily tak 13. měsíční den jeden den před ročním výročím přistání na odvrácené straně Měsíce, ke kterému došlo 3. 1. 2019. Podle dostupných informací jsou všechny přístroje a systémy sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] plně funkční.



Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na mapě od Phila Stookeho. Ve vysokém rozlišení je mapa zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45499




Rozvíjení jedné ze tří antén. Na prvním snímku je pozlacená krychle, což je pouzdro, ve kterém je anténa svinutá. Na dalších dvou snímcích je zachycená anténa rozvinutá v různých délkách.

V listopadu byly rozvinuty antény nizozemsko-čínského nízkofrekvenčního rádio-astronomického přístroje (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), který je umístěný na retranslační sondě/rádiové observatoři Queqiao [Čchüe-čchiao] (viz popis předchozího 12. měsíčního dne). Pravděpodobně z důvodu dlouhého pobytu ve vesmírném prostředí, kde byl mechanismus rozvíjení antén vystavený měnícím se teplotním podmínkám, neproběhlo rozvinutí antén podle očekávání. Dle novějších informací se jen jedna anténa rozvinula na téměř plnou délku 5 m. Zbývající dvě antény se zastavily na délce asi 2,5 m. Nakonec se z toho stala nezamýšlená výhoda, kdy bude možné na jednu plně rozvinutou anténu měřit signály z delší vlnovou délkou z doby temného věku vesmíru před zrodem prvních hvězd. Zatímco dvě kratší antény budou přijímat signály z kosmického úsvitu, kdy už svítily první hvězdy (asi 800 miliónů let po Velkém třesku). Nizozemský tým se rozhodl raději sbírat data a někdy později zkusit rozvinout antény na plnou délku.


V časopise Geophysical Research Letters byl publikován článek o některých výsledcích měření lunárním podpovrchovým radarem na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Z výsledků měření vyplývá, že v místě přistání je vrstva jemně zrnitého regolitu tlustá 11,1 m, což je asi 1,3–3krát větší hodnota než jsou výsledky měření na místech přistání v programu Apollo (Apollo 11,12,14,15, 17) a Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Tloušťka regolitu na Měsíci se pohybuje od 3 do 5 m v oblasti měsíčních moří a od 10 do 20 m na vrchovinách. Hloubka průniku signálu podpovrchového radaru na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] je až 35 m, což je asi 2,85krát více než u vozítka Yutu [Jü-tchu] (Chang'e 3 [Čchang-e 3]). Je to způsobeno jiným složením minerálů v povrchových materiálech a výsledkem je menší útlum radarového signálu. U povrchů v místech přistání Apolla 11 a 17 se předpokládá, že jejich stáří je srovnatelné s tím, které je v místě přistání Chang'e 4 [Čchang-e 4], což by naznačovalo větší rychlost růstu vrstvy regolitu v lokalitě Statio Tianhe [Stacio Tchien-che].

Tak mě napadlo, co vlastně znamená slovo "regolit", které znám jen ve spojením s měsíčním povrchem. Překvapilo mě, že regolit je i na Zemi. Podle Wikipedie je regolit označení vrstvy nezpevněného, různorodého horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Regolit se vyskytuje jak na Zemi, Měsíci, některých planetkách, tak i na jiných planetách. Termín byl prvně definován G. P. Merrillem v roce 1897. Označení vzniklo spojením dvou řeckých slov rhegos (pokrývka) a lithos (kámen). Regolit vzniká během dopadů meteoroidů různé velikosti, které neustále převracejí vrstvu a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. Chemické složení je závislé na místním zdroji, který se v okolí nachází a ze kterého byla látka na regolit uvolněna. Na Zemi se regolitem občas označuje všechno, co se nachází mezi původní horninou a okolní atmosférou, tato definice je tak velmi široká a zahrnuje jak půdu, tak nánosy, náplavy atd. V zemských podmínkách vzniká jako výsledek zvětrávání. Na zemském povrchu je regolit velmi důležitý, jelikož vytváří obytnou zónu pro živé organismy. ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Regolit )




U snímků z Měsíce mě zaujalo, že povrch je tvořený jemnými částicemi, což je asi logické, protože za ty miliardy let je povrchová vrstva hodně "rozemletá", ale u některých kráterů je vidět vnitřní struktura, která je tvořená většími "kamínky". Snímek s vysokým rozlišením je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-8pRVDsn/A

(*) Tak jsem si uvědomil další omezení doby provozu vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejenom že platí, že z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci (až -200°C). Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. A v těchto 6 dnech musí mít ještě operátoři spojení s vozítkem. Což teda mají přes retranslační sondu Queqiao [Čchüe-čchiao], ale ta musí být viditelná na obloze. Sice mají Číňani i jiné antény po světě (myslím, že v Jižní Americe a v Africe), ale nevím, jak jsou využitelné. Předpokládám, že hlavní spojení se uskutečňuje z území Číny, takže retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] je v ideálním případě nad obzorem asi 12 hodin. Ve skutečnosti to bude mnohem méně. Toto je ovšem jen můj dohad.

https://twitter.com/aj_fi
https://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/change-4-celebrates-year-on-the-farside/
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404456409398902817#_0
https://mp.weixin.qq.com/s/ssVvpiOYa3BolRPdyoRhMQ
https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2019GL084458
https://www.ru.nl/english/news-agenda/news/vm/imapp/astrophysics/2019/dutch-antennas-unfolded-behind-moon/
https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/
https://www.bilibili.com/read/cv4340966
https://new.qq.com/omn/20200113/20200113A02ZVF00.html [upraveno 15.1.2020 21:22]
 
<<  20    21    22    23  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.250356 vteřiny.