Čínská sonda k Marsu během zkoušek. V horní části je kryt chránící přistávací modul s vozítkem. Pod ním je orbitální modul s pohonným systémem.
Letos (2020) má Čína vyslat sondu s vozítkem k Marsu. Oficiální jméno tato sonda zatím nemá. Běžně se o ní hovoří jako o čínské sondě (misi) k Marsu nebo Čínský Mars rover 2020. Předpokládám, že později dostanou sonda i vozítko mnohem poetičtější jména. Ale prozatím se sonda pojmenovává jako Huoxing 1 (HX 1). Huoxing je v překladu jméno pro planetu Mars. "Huo" znamená "oheň" a vyslovuje se zjednodušenou českou transkripcí jako [chuo]. "Xing" je v překladu "hvězda" a vyslovuje se zjednodušeně jako [sing]. Tedy Huoxing [Chuo-sing] je v překladu "Ohnivá hvězda" (Hvězda ohně).
Plán je plán a málokdy se dodrží, obzvlášť v kosmonautice, a skutečný sled událostí se teprve ukáže. Startovací okno začíná 23. července 2020 a končí 5. srpna 2020.
Nicméně, v případě využití hned prvního dne startovacího okna, je plán mise následující:
23. 7. 2020 - Start rakety Dlouhý pochod 5, která vynese sondu na přechodovou Hohmannovu dráhu směrem k Marsu (Přelet trvající asi 7 měsíců).
11. 2. 2021 - Přílet sondy k Marsu. Bude provedený brzdící manévr, který zachytí sondu na protáhlé orbitální dráze. Postupně bude snižováno apocentrum dráhy.
21. 2. 2021 - Dosažení plánované pracovní oběžné dráhy 265 x 11943 km se sklonem 86,9°. Orbitální sonda bude fotit předem vybraná místa pro přistání.
23. 4. 2021 - Oddělení (po 2 měsících!) přistávacího modulu s vozítkem a téhož dne by mělo dojít k přistání na povrchu Marsu.
23. 4. 2021 - Zde se zdroje rozcházejí. Dle jednoho by vozítko mělo sjet na povrch Marsu jestě tentýž den, kdy dojde k přistání. Druhý zdroj říká, že teprve po 7 dnech po přistání, 30. 4. 2021, by mělo vozítko sjet z přistávacího modulu na povrch planety.
Plánovaná životnost orbitální sondy je 1 marsovský rok (687 pozemských dnů). Životnost vozítka na povrchu Marsu je naplánována na 90 solů (marsovských dnů).
Sonda Huoxing 1 [Chuo-sing 1] má hmotnost asi 5 000 kg a skládá se ze tří částí. Z orbitálního modulu, přistávacího modulu a vozítka. Mnoho technologií je převzato z čínského lunárního programu. Například motor na orbitálním modulu o tahu 3 000 N je stejný jako bude ten, který použije měsíční sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] na start z Měsíce. Motor s proměnným tahem F-36 na přistávacím modulu je modifikovaný motor založený na motoru s proměnným tahem až 7500 N ze sond Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Tlumící prvek přistávacího mechanismu je vyrobený z vysoce účinné slitiny pohlcující energii vyvinuté taktéž pro sondy Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Z programu Chang'e [Čchang-e] je převzatý také inteligentní systém vyhýbání se překážkám včetně senzorů.
Proběhlo testování marsovského vozítka. Na obrázku vlevo je znázorněno testování ve větrném tunelu, kde se můžou měnit podmínky jaké jsou na Marsu. Měnit teplotu v rozmezí -150 až 120°C, tlak v rozmezí 1 mPa až 20 kPa, rychlost a směr větru 0 až 20 m/s.
V listopadu 2019 proběhlo testování přistávacího a řídícího systému sondy na simulátoru. Testované procesy zahrnovaly vznášení se, vyhýbání se překážkám a klesání v simulovaném marťanském prostředí. (Zdroj snímků: Xinhua/Jin Liwang)
Zkušební zařízení slouží k simulaci gravitačního zrychlení na Marsu, tedy asi 1/3 pozemského. Konstrukce je tvořena 6 stožáry vysokými 140 m. Uprostřed je červená plošina, která je upevněna 36 ocelovými lany. Díky přesnému ovládání je plošina schopna pro modul simulovat marťanské gravitační prostředí a je schopna sledovat modul, aby se mohl přesně pohybovat. Na zemi je vytvořeno simulované prostředí povrchu Marsu, tvořené umělými krátery a kameny.
Videa z testování přistávacího a řídícího systému sondy na simulátoru pocházejí ze 14. listopadu 2019. Je na nich vidět simulaci procesu oddělení modulu ve výšce 70 m, vznášení ve výšce 67 m nad povrchem, hledání bezpečného místa přistání a pak sestoupení do výšky 20 m v režimu vyhýbání se překážkám:
V lednu 2020 byla provedena zkouška fungování kyslíkovodíkových motorů YF-77, které jsou přímo určeny pro raketu Dlouhý pochod 5 (Y-4), která vynese sondu Huoxing 1 [Chuo-sing 1]. Raketa Dlouhý pochod 5 má v centrálním prvním stupni dva takové motory. Nefunkčnost jednoho z těchto motorů vedla k selhání nosné rakety (Y-2) v roce 2017. Ke konci roku 2019 úspěšně odstartovala 3. raketa Dlouhý pochod 5 (Y-3), čímž se tento nosič vrátil zpět do služby. Ještě před vynesením sondy Huoxing 1 [Chuo-sing 1] je náplánován ještě jeden start rakety Dlouhý pochod 5B s testovací novou kosmickou lodí.
Detail na kola marsovského vozítka.
10. března 2020 Pekingské středisko pro letecký a kosmický provoz oznámilo, že Čína dokončila testy sondy Huoxing 1 [Chuo-sing 1] před průzkumnou misí na Mars. Konkrétně proběhly zkoušky spojení mezi střediskem a sondou.
Místo přistání přistávacího modulu s vozítkem je v oblasti Utopia Planitia, kde jsou předběžně vybrány dvě oblasti. Na snímku je to oblast označená jako "Site 2". Další potencionální místo přistání je v oblasti Chryse Planitia, která je na snímku označená jako "Site 1".
Hezkou infografiku "Mars Rover Landing Map 2020" vytvořil Geoff Barrett. Ale protože si nejsem jistý se sdílením jeho výtvoru z důvodu ochrany autorských práv, tak sem dám jen odkaz na jeho stránky: https://gdbarrett.com/ , kde si ji můžete najít v archívu.
Při příležitosti 5. „Čínského vesmírného dne“ představila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration) jméno pro čínskou sondu k Marsu 2020. Jmenuje se Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Název znamená v překladu „Nebeské otázky“ nebo by se to mohlo přeložit i jako „Otázky k nebesům“. Název Tianwen [Tchien-wen] pochází z básně, kterou napsal jeden z největších básníků starověké Číny Qu Yuan [Čchü Jüan] (asi 340 - 278 př. n. l.) V básni položil řadu otázek týkajících se oblohy, hvězd, mýtů a skutečného světa a ukázal své pochybnosti o některých tradičních pojmech a duchu hledání pravdy.
CNSA se vyjádřila, že do budoucna budou všechny čínské planetární průzkumné mise pojmenovány dle série Tianwen [Tchien-wen]
Jméno marsovského vozítka zatím oznámeno nebylo. Jeho jméno bude vybráno později.
Také bylo představeno všeobecné logo čínských planetárních průzkumných misí PEC (Planetary Exploration of China). Logo zobrazuje 8 planet sluneční soustavy (u Země je i Měsíc), které jsou stylizované na svých oběžných dráhách do znázornění latinského písmene „C“, , které má tři významy a vyjadřuje čínské planetární mise (China), ducha spolupráce (Cooperation)a schopnost provedení dálkových planetárních vesmírných misí (Capability of deep space missions). Na druhém obrázku je upravené logo pro průzkumné mise směřující k Marsu.
Do začátku startovního okna, které začíná 23. 7. 2020, zbývají 3 měsíce. V současné době je zřejmě marsovská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] už na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan].
Bylo uvolněno pár snímků z přípravy, montáže a testování sondy:
Čínské marsovské vozítko v termální a vakuové zkušební komoře.
Marsovské vozítko v termální a vakuové zkušební komoře.
Zpráv ohledně připravované čínské misi Tianwen-1 [Tchien-wen 1] je poměrně málo. Prý všichni pracovníci dostali zákaz o projektu mluvit. Zřejmě se čínské politické vedení obává případného neúspěchu. Přesto se občas nějaká informace objeví a tak je možné předpokládat, že přípravy ke startu úspěšně pokračují.
Samotná sestavená sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] byla 10. dubna 2020 letecky přepravena na kosmodrom Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan].
Komunikace se sondou u Marsu, který bude v různé vzdálenosti od 56 do až 400 miliónů kilometrů, bude obtížná. Signál z Marsu bude utlumený a velmi slabý. Pro zajištění lepšího příjmu tohoto signálu začala Národní astronomická observatoř Čínské akademie věd budovat v roce 2018 novou přijímací anténu GRAS-4 (Ground-based Regional Augmentation System-4) v okrese Wuqing [Wu-čching] ve městě Tianjin [Tchien-ťin]. 25. dubna 2020 byla její rozpracovaná parabolická anténa vyzvednuta jeřábem na základnu. Při sledování videa zvedání antény jsem si kladl otázku, proč je parabolický disk tak nedokončený. Jediné vysvětlení, které mě napadlo, bylo, že jeřáb má omezenou nosnost a celý disk by neuzvedl. A pak při plném průměru disku by tento disk zavazel ramenu jeřábu a jeřáb by tak nešlo použít.
Dvě videa ze zvedání antény:
Vizualizace antény po dokončení.
Anténa bude dokončena až v říjnu 2020, tedy v době, kdy bude kosmická sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] už na cestě k Marsu. Po dokončení se stane největší jednosměrnou plně pohyblivou anténou v Asii. Dokončená anténa bude mít průměr 70 m a výšku 72 m. Bude pracovat ve frekvenčních pásmech S, X a Ku.
I tak bude obtížné signál přijímat a v průběhu komunikace se sondou se budou využívat i 50m a 40m antény v okresech Miyun [Mi-jün] a Kunming [Kchun-ming] a v Pekingu. Antény budou přijímat signál současně a poté syntézou signálu získávat data. V průběhu května probíhalo vylepšení a aktualizace vybavení čínské sledovací sítě, aby byla schopná komunikovat se sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Omezení provozu mělo vliv i na měsíční misi Chang'e 4 [Čchang-e 4], kdy vozítko během 18. měsíčního dne neprovedlo žádné přejezdy ani měření.
Nákladní lodě Yuanwang 21 a 22 [Jüan-wang]
16. května 2020 nákladní lodě Yuanwang 21 a 22 [Jüan-wang] vyrazily z přístavu ve městě Tianjin [Tchien-ťin] směrem k ostrovu Hainan [Chaj-nan]. Ve svých útrobách měly jednotlivé části nosné rakety Dlouhý pochod 5, která vynese kosmickou sondu Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Komponenty nosné rakety Dlouhý pochod 5, poté co byly převezeny nákladními loděmi Yuanwang 21 a 22 [Jüan-wang], dorazily 24. května 2020 na kosmodrom Wenchang [Wen-čchang]. Přípravy nosné rakety ke startu trvají asi 2 měsíce.
21. května 2020 zemřel Wan Weixing [Wan Wej-sing] ve věku 62 let (pravděpodobně na rakovinu). Wan Weixing [Wan Wej-sing] byl hlavní vědec čínského programu průzkumu Marsu, byl členem Čínské akademie věd a výzkumný pracovník Ústavu geologie a geofyziky. Zemřel asi dva měsíce před plánovaným startem nosné rakety Dlouhý pochod 5 se sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1], na jejímž vývoji se podílel. Zajímavostí je, že jedním z významů jeho jména Weixing [Wej-sing] je "družice". Všimněte si znaku 星 - xing [sing] pro označení hvězdy (planety).
Sledovací loď Yuanwang 6 [Jüan-wang 6] otestovala nová vybavení a antény určené ke sledování a podpoře mise Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. 3. července se vrátila do přístavu. Zde setrvá do 12. července 2020, kdy vypluje na plavbu v délce větší než 110 dnů. Během této plavby má sledovat a podpořit komunikaci s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1].
Sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] bude využívat i technologie vyvinuté pro jiné čínské kosmické programy. Přistávací modul bude využívat technologie tepelného štítu a padáku odvozené z kosmických lodí Shenzhou [Šen-čou]. Z měsíčního programu bude použitý motor na orbitálním modulu o tahu 3 000 N, který je stejný jako bude ten, který použije měsíční sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] na start z Měsíce. Motor s proměnným tahem F-36 na přistávacím modulu je modifikovaný motor založený na motoru s proměnným tahem až 7500 N ze sond Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Tlumící prvek přistávacího mechanismu je vyrobený z vysoce účinné slitiny pohlcující energii vyvinuté taktéž pro sondy Chang'e-3 a 4 [Čchang-e]. Z programu Chang'e [Čchang-e] je převzatý také inteligentní systém vyhýbání se překážkám včetně senzorů.
Startovací okno se otvírá 23. července 2020, což je za 17 dnů. Jak už napsal Martin Kostera výše, objevily se neoficiální informace, že by se start mohl uskutečnit mezi 20. a 25. červencem. Zajímavé je, že stránka na kterou odkazuje Andrew Jones na Twitteru se stejnou informací, byla na čínském webu smazaná.
7. července 2020 dorazil tým státní televize CCTV (China Central Television), který bude zajišťovat přímý přenos ze startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1], na kosmodrom Wenchang [Wen-čchang]. Vypadá to na živý přenos včetně 4K/8K rozlišení.
13. července 2020 opustila sledovací loď Yuanwang 6 [Jüan-wang 6] přístav. Loď vyplula na plavbu s plánovanou dobou více než 110 dnů, během které má sledovat a podpořit komunikaci s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Bude to poprvé, co bude operovat ve třech oceánech při jedné plavbě. Na své cestě dlouhé asi 10 000 námořních mil se bude plavit v Tichém, Indickém a Atlantském oceánu, kde bude podporovat několik vesmírných misí. (Photo/Xinhua)
Byl potvrzený start nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] stanovený na 23. července 2020. Záložní okna jsou stanovena na 24. a 25. července.
Na této adrese: https://live.bilibili.com/9733600?share_source=copy_link by měl být neoficiální (amatérský) přenos z vývozu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) na startovací rampu 101 na kosmodromu Wenchang [Wen-čchang], který se očekává 17. července bez bližšího upřesnění.
Nějaké "pohyblivé obrázky" z dnešního vývozu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4):
Nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y4) opouští montážní budovu VAB (Vehicle Assembly Building) s kódovým označením "501". Tato budova je vysoká 99,4 m a má 15 podlaží - 14 nadzemních a jedno podzemní.
Nosná raketa byla převezena na mobilní startovací plošině MPL (Mobile Launcher Platform), která se pohybuje na kolejové "železniční" trati s rozchodem 20 m. Překonání vzdálenosti 2 800 m od montážní haly 501 ke startovací rampě 101 zabralo kolejovému dopravníku asi dvě hodiny.
Startovací rampa s kódovým označením "101" se skládá z pevné obslužné věže, podzemních deflektorů plamenů a čtyř hromosvodů. Obslužná věž je ocelová a železobetonová konstrukce s výkyvnými rameny a rotačními plošinami, které umožňují technikům přístup kolem celého obvodu nosné rakety. Je to také první čínská startovací rampa, která má systém potlačení zvuku, který rozprašuje velké objemy vody nad startovací plošinou včetně prostoru pod ní, aby utlumil zvukové vlny generované raketovými motory a také k zabránění požárů, které by mohly být způsobeny spalinami z raketových motorů.
Start nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] je stanovený na 23. července 2020 pravděpodobně kolem poledne místního času, tj. kolem 4. hod UT (6. hod SELČ). Záložní startovací okna jsou stanovena na 24. a 25. července.
Předpokládaná trajektorie letu nosné rakety s vyznačenými oblastmi dle zprávy NOTAM, kam budou dopadat odhozené stupně.
Čínské oficiální zdroje zatím o startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] tajemně mlčí. Neoficiálně a podle informací o varování před nebezpečím pro piloty NOTAM (Notice(s) To Airmen) je start stanovený na 23. července 2020 mezi 4.- 7. hod UT, tj. 6.- 9. hod SELČ. Nejpravděpodobnější čas startu bude mezi 4:00 - 4:45 UT, tj. 6:00 - 6:45 SELČ. Záložní startovací okna jsou stanovena na 24. a 25. červenec.
Podle neoficiálních informací bude dnes večer v Číně oznámený čas startu a (pravděpodobně) i přenos. Uvidíme, jak se to vyvine.
Zatím žádná změna. Stále platí neoficiální informace, že je start stanovený na 23. července 2020 mezi 4. - 7. hod UT, tj. 6. - 9. hod SELČ. Nejpravděpodobnější čas startu bude mezi 4:00 - 4:45 UT, tj. 6:00 - 6:45 SELČ.
Vypadá to, že odpočítávání ke startu je v plném proudu. Oficiální informace se nezměnily, to znamená zarputilé mlčení. Podle neoficiálních informací bude start kolem 4:40 UT, tj. 6:40 SELČ.
Nosná raketa Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1] odstartovala kolem 04:41 UT, tj. 06:41 SELČ. Start proběhl dobře, ale čínská státní televize mě hluboce zklamala, protože nebyl vůbec žádný oficiální přenos. A ani žádné oficiální informace. Prý ještě 10 min před startem ve zprávách čínské státní televizi hlásili, že start proběhne mezi koncem července a začátkem srpna. Jen díky amatérským nadšencům víme, že raketa odstartovala. I ten neoficiální přenos byl dost špatný, protože na poslední chvíli začali manipulovat s kamerou nebo mobilem. No i tak jsem rád, že to vyšlo. Jsem zvědavý na oficiální informace. K něčemu tam ten televizní tým CCTV musel být. [upraveno 23.7.2020 07:54]
Zajímavé. Dost významný zdroj informací z čínského kosmického dění byl (je) uživatel NamusLake na Twitteru. A teď vidím, že mu pozastavili účet. Nevím, čím se provinil, ale doufám, že to nebyl "únik informací". To by byla velká škoda, protože čínská oficiální média za moc nestojí.
Ještě se vrátím některými podařenějšími snímky ke startu nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y4) s marsovskou sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Ke startu došlo ve 04:41:15 UT 23. července 2020, což je docela v dobré shodě s neoficiálními zprávami o čase startu. Oficiální čínské zdroje nepochopitelně mlčely. Podle neoficiálního zdroje měli pracovníci podílející se na misi a jejích přípravách zakázáno o datu startu mluvit.
Northolt Branch Observatories (NBO), což je astronomická observatoř založená v roce 2015 v Londýně, která se zaměřuje na astrometrii blízkozemních asteroidů a dalších malých objektů Sluneční soustavy, zveřejnila snímek na kterém je zachycena sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] 19 hodin po startu ve vzdálenosti 295 000 km. Na snímku je i pravděpodobně horní (druhý) stupeň nosné rakety Dlouhý pochod 5, který je taktéž na dráze směřující k Marsu, ale samotnou planetu by měl minout.
Během rutinní prohlídky při hledání nebezpečných asteroidů byla dalekohledem ATLAS-MLO, který provozuje americký Úřad pro koordinaci planetární obrany PDCO (Planetary Defense Coordination Office) zaznamenaná i čínská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] na cestě k Marsu.
Na podporu popularizace vesmírných znalostí a přilákání pozornosti veřejnosti na kosmickém průmyslu byla 24. července 2020 ve městě Wenchang [Wen-čchang] slavnostně zahájena "globální" kampaň na pojmenování čínského marsovského vozítka. Tady si dovolím zapochybovat o smyslu popularizace a přilákání pozornosti veřejnosti touto akcí, která je v rozporu s dosavadním utajováním i jen základních informací od oficiálních zdrojů. Ale třeba se to změní. V každém případě má kampaň probíhat ve čtyřech fázích. První fází je možnost podání návrhu jména vozítka do půlnoci 12. srpna 2020 prostřednictvím mobilní aplikace Baidu [Paj-tu], nebo v papírové podobě přímo do kanceláře globální kampaně. Teoreticky je to i pro nás. Sponzor akce Baidu App (Baidu Inc.) je čínská nadnárodní technologická společnost specializující se na vývoj internetových služeb a umělé inteligence. Je to takový "čínský Google". Dalšími fázemi by mělo být vybrání 10 jmen vybranými "soudci", veřejným hlasováním výběr tří nejlepších jmen a nakonec finální výběr. (Z fotografie s modelem vozítka je alespoň možné udělat si představu o jeho velikosti.)
Blíží se konec cesty čínské kosmické sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Po letu dlouhém asi 470 miliónů kilometrů a trvajícím asi 6,5 měsíců přilétá sonda ke svému cíli - Marsu. Kosmická sonda se vydala na svou cestu 23. července 2020 na nosné raketě Dlouhý pochod 5 (Y4), která ji navedla na Hohmannovu trajektorii směrem k Marsu. V průběhu letu byly naplánovány 4 korekční manévry pro úpravu dráhy k přesnějšímu navedení na setkání s planetou. Tři manévry byly provedeny v průběhu letu a poslední naplánovaný čtvrtý manévr (TCM-4) sonda provedla 5. února 2021.
V září 2020 byla ze sondy vystřelena neřízená malá kamera, která rotovala a pořizovala snímky svého okolí. Kamera byla vybavená širokoúhlými objektivy na obou stranách a pořizovala snímky rychlostí 1 snímku za sekundu. Tak se jí podařilo vyfotit samotnou sondu ze dvou různých vzdáleností. Snímky byly přeposlány přes sondu Tianwen-1 [Tchien-wen 1] na Zemi. Stejně tak i sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] nasnímala vzdalující se kameru.
4. února 2021 pořídila sonda snímek Marsu svou kamerou s vysokým rozlišením ze vzdálenosti 2,2 miliónů kilometrů. Označené oblasti na snímku jsou: (1) planina Acidalia (Acidalia Planitia), (2) planina Chryse (Chryse Planitia), (3) pláň Meridiani (Meridiani Planum/Sinus Meridiani), (4) kráter Schiaparelli a (5) údolí Marineru (Valles Marineris).
Sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] přiletí k Marsu 10. února 2021 kolem 12:00 UT, kdy provede motorický brzdící manévr, kterým bude navedena na protáhlou záchytnou oběžnou dráhu s parametry 400 x 180 000 km a se sklonem k rovníku 11,8° a dobou oběhu 11 dnů. V té době bude vzdálenost Marsu od Země asi 190 miliónů kilometrů a rádiový signál urazí tuto vzdálenost za asi 10 minut, takže všechny operace s naváděním na oběžnou dráhu bude sonda provádět sama. Postupně bude sonda upravovat svou oběžnou dráhu na výslednou s parametry 265 x 12 000 km se sklonem k rovníku 86,9° (tedy polární dráhu) a s dobou oběhu 7,8 hodiny.
Očekává se, že přistávací modul s vozítkem přistane na povrchu Marsu až v průběhu května. Do té doby bude sonda upravovat svou orbitální dráhu a studovat povrch Marsu. Předpokládá se, že cílovým místem přistání bude planina Utopia (Utopia Planitia).
Pro zajímavost sonda Al Amal Spojených arabských emirátů přiletí k Marsu 9. února 2021. A americká sonda Mars 2020 s vozítkem Perseverance [,pə:si'virəns / ˌpɜːsɪˈvɪərəns] má přiletět 18. února 2021.
Stále platí, že sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] přiletí k Marsu 10. února 2021 a kolem 13:00 SEČ (12:00 UT) provede motorický brzdící manévr, kterým bude navedena na protáhlou záchytnou oběžnou dráhu. Objevila se informace, že by Čínská ústřední televize CCTV vysílala přímý přenos této události. Konkrétně na kanálu CCTV-4 od 12:30 SEČ (11:30 UT). Bylo by to v čínštině, tak se snad objeví i něco v angličtině. Oficiální informace zatím nejsou.
Okamžik brzdícího manévru se blíží. Oficiálních informací mnoho není. Kolem 13. hodiny SEČ (12. UT) by se měl uskutečnit brzdící manévr zapálením motoru o tahu 3 000 N na dobu 14 minut. Stejně jako včera sonda Al Amal, tak i čínská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] provede brzdící manévr automaticky a v průběhu letu vletí do rádiového stínu za planetou Mars. Signál, který nás bude informovat o úspěšném navedení sondy na záchytnou orbitální dráhu kolem Marsu bude mít zpoždění asi 11 minut z důvodu velké vzdálenosti Marsu od Země, což je asi 190 miliónů kilometrů. O časovém sledu událostí se zatím vedou jen dohady. Tak uvidíme.
Podle signálu sledovaného německými radioamatéry 20m anténou je potvrzeno, že přijetí signálu se změnou brzdícího manévru bylo ve 13:03 SEČ (12:03:30 UT). Takže máme alespoň nějaké potvrzení brzdícího manévru.
Bylo i potvrzeno přerušení signálu ze sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] ve 13:13 SEČ (12:13:50 UT), které bylo očekáváno a bylo způsobeno vstoupením sondy do oblasti rádiového stínu Marsu. Vystoupení ze stínu se očekává ve 13:48 SEČ (12:48 UT). Tak musíme čekat.
V 13:48 SEČ (12:48 UT) bylo potvrzeno obnovení signálu ze sondy, což znamená, že vyletěla před 11 minutami z rádiového stínu. Vypadá to, že jde vše podle plánu.
Podle Andrew Jonese bylo potvrzeno, že sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] provedla úspěšně brzdící manévr, který ji navedl na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu.
citace:Podle Andrew Jonese bylo potvrzeno, že sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] provedla úspěšně brzdící manévr, který ji navedl na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu.
Jen díky amatérským nadšencům víme, že raketa odstartovala. I ten neoficiální přenos byl dost špatný, protože na poslední chvíli začali manipulovat s kamerou nebo mobilem. No i tak jsem rád, že to vyšlo. Jsem zvědavý na oficiální informace. K něčemu tam ten televizní tým CCTV musel být. [upraveno 23.7.2020 07:54] 
