No co uz. ked uz im Musk po... monopol, tak sa skusia uzivit v konkurencnom trhu. Ze sa to da, vedia aj oni, nie len Musk. Lenze doteraz na to nebol dovod.
Kazili im to len Rusi, ale to vedeli prelobovat. Pribudla Cina, aj ked nema zatial potencial, zakaz obchodu s komunistami sa da pouzit lahko.
Lenze Rusi pochopili o minutu skor ako Boeing, ze je cas vyrazit do sveta a zaplavili sojuzmi cely svet.
Boeing so svojimi prostriedkami stale ma sancu, takze stale som presvedceny ze Musk zaplace. Prezije? snad. Ved takyto scenar musel obchodnik jeho kalibru predvidat.
jen 14/26 některá jména jsem nezvládl, takže jen 14, např. Q..... a vypadl mi P....:-) také jsem některá jména slyšel poprvé [Upraveno 28.6.2010 dubest] [Upraveno 28.6.2010 dubest]
"za 50000 nedostanes na orbitu ani kg spodneho pradla nehovoriac o nejakom cielenom navrate na Zem."
stačí "málo", vymyslieť prácu pre ľudí, ktorá by bola sa dala na orbite (alebo na mesiaci, alebo na marse) robiť, a ktorá by mala dostatočne vysokú "pridanú hodnotu" aby dokázala zaplatiť cenu letenky
potom prestane mať debata o cene letenky, aspoň čiastočne zmysel..
06.7.2010 - 11:03 - somora
Stačí vymyslieť ako dostať výsledný produkt z LEO na zem levne a v dostatočnom množstve a produkcia špeciálnych materiálov bude skvelý biznis.
06.7.2010 - 11:28 - quinetiq
No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
Ale jak to udělat pro pohon letadel/lodí je otázka na budoucnost.
Dokud nebude mít lidstvo schopnost akumulovat obrovské množství energie do malého objemu a hmotnosti je toto nemožné a bezdrátový přenos energie je taktéž při této účinnosti dosti problematický.
citace:Stačí vymyslieť ako dostať výsledný produkt z LEO na zem levne a v dostatočnom množstve a produkcia špeciálnych materiálov bude skvelý biznis.
- To máš pravdu ale nejdříve se tam musí člověk zabydlet, naučit se využívat místní materiál nejdříve pro svou vlastní existenci a to bude chtít svůj čas.
07.7.2010 - 10:04 - M:
citace:No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
Ale jak to udělat pro pohon letadel/lodí je otázka na budoucnost.
Dokud nebude mít lidstvo schopnost akumulovat obrovské množství energie do malého objemu a hmotnosti je toto nemožné a bezdrátový přenos energie je taktéž při této účinnosti dosti problematický.
cisto teoreticky. zatial nedosiahnutelne. A na peknych par rokov mimo realitu aj pre Bigelova a Muska.
07.7.2010 - 12:54 - Petr F.
citace:No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
...
Nemáte až tak úplně pravdu.
Vy totiž zanedbáváte tření o atmosféru (kterou nějak zázračně přeskočíte), čímž dostáváte pro energii křivkový integrál prvního druhu (pracujete ve skalárním poli).
Ve skutečnosti musíte pracovat s integrálem druhého druhu a uvažovat i ztráty po křivce. Ty jsou ovšem výrazně vyšší a závisejí na tvaru křivky. Takže celková energetická bilance je o několik řádů jinde ...
07.7.2010 - 18:11 - x
citace:
citace:No čistě teoreticky na 100kg hmoty na oběžnou dráhu je potřeba tak 1MW/h energie při současných cenách tak 50-60euro (el. energie). To ale ovšem vše při takřka 90-100% účinnosti. Což běžně dosahujeme u el. pohonů na zemi.
...
Nemáte až tak úplně pravdu.
Vy totiž zanedbáváte tření o atmosféru (kterou nějak zázračně přeskočíte), čímž dostáváte pro energii křivkový integrál prvního druhu (pracujete ve skalárním poli).
Ve skutečnosti musíte pracovat s integrálem druhého druhu a uvažovat i ztráty po křivce. Ty jsou ovšem výrazně vyšší a závisejí na tvaru křivky. Takže celková energetická bilance je o několik řádů jinde ...
Novej ciste zatim zatim hypoteticky druh pohonu - "palivo" tvori celkove jen malou hmotnost nakladu a ne jak je tomu dnes - tak tento problem muze vyresit tak - ze poleti nahoru - az do nejakych dost ridkych vrstev atmosfery rychlosti stoupani (ci jen celkoveho dopredneho pohybu - mozna ani nepoleti kolmo) neprekracujici rychlost bezneho dnesniho dopravniho letadla a tam teprve spusti na plno motory a zacne prudce zrchlovat.
A to mozna az klidne ve vysce 100 km kam maj letat letadla s turisty.
Moje znalosti mi to nedovoluji spocitat,zdali se to vyplati - kdyz budu brat - ze "palivo" potrebne na urychleni ve vysce az 100 Km na 8 Km/s tvori jen malou cast celkove hmotnosti - mozne to je zalezi na efektivite toho pohon.
07.7.2010 - 19:15 - Jan Bastecky
citace:...
Novej ciste zatim zatim hypoteticky druh pohonu - "palivo" tvori celkove jen malou hmotnost nakladu a ne jak je tomu dnes - tak tento problem muze vyresit tak - ze poleti nahoru - az do nejakych dost ridkych vrstev atmosfery rychlosti stoupani (ci jen celkoveho dopredneho pohybu - mozna ani nepoleti kolmo) neprekracujici rychlost bezneho dnesniho dopravniho letadla a tam teprve spusti na plno motory a zacne prudce zrchlovat.
A to mozna az klidne ve vysce 100 km kam maj letat letadla s turisty.
...
Letadla s turisty neleti do vysky 100km - oni leti s kridlama do nějakých cca 15km, pak na raketovy motor do cca 35km a zbytek do 100km je už pouze balistiská křivka.
Mimochodem 100km vysoko je Karmanova mez takže tady už křídla ani teoreticky nefungují. Prakticky se s kridlama nedostanete nad cca 25-30km. Bezny motor dopravniho letadla Vas dostane zhruba do 10-15km.
Prostě se snažíte o kvadraturu kruhu: potřebujete atmosféru dostatečně řídkou, aby fungovali křídla a zároveň dostatečně řídkou, aby nekladla odpor. To nejde splnit obojí současně ...
------
Mimochodem, nemyslím si, že je potřeba zavádět "hypotetické pohony" a další věci, které jsou v rozporu s elementární fyzikou. Nedělejme tady z toho věštecký server, ale snažme se držet fyzikálně možného (každý ze zdejších diskutujících měl určitě na škole matematiku a fyziku).
Stejně tak nelze srovnávat barevné powerpointové prezentace (kde je všechno laciné a krásně fungující) s reálným odzkoušeným řešením. Zatím je komerční doprava na LEO přinejlepším v bodě T-10let. Teprve pak budou nasbírány dostatečné zkušenosti, abychom mohli udělat smysluplná srovnání. Zatím jim držme palce, kupme si akcie SpaceX (až to pujde, zatím např. Tesla Motors) a uvidíme ...
Problém dopravy na LEO má přírodními zákony jasně daný rámec: potřebná výška, rychlost, energie, hustota a složení atmosféry, energetická hustota dostupných paliv, konstrukční čísla raket, ...
Tento rámec nechává spoustu možností, jak ekonomickými metodami (optimalizací výroby a obsluhy, sériovostí, automatizací celého procesu, mezinárodní kooperací) a především dlouhodobou strategií výrazně stlačit náklady pro cestu na LEO.
07.7.2010 - 19:26 - quinetiq
citace:
Nemáte až tak úplně pravdu.
Vy totiž zanedbáváte tření o atmosféru (kterou nějak zázračně přeskočíte), čímž dostáváte pro energii křivkový integrál prvního druhu (pracujete ve skalárním poli).
Ve skutečnosti musíte pracovat s integrálem druhého druhu a uvažovat i ztráty po křivce. Ty jsou ovšem výrazně vyšší a závisejí na tvaru křivky. Takže celková energetická bilance je o několik řádů jinde ...
Ano i ne pokud vezmeme klasické pohony pak ano ale např. oním zázračným překonáním tření v atmosféře je paradoxně např. vesmírný výtah kde na tření jde minimum energie. A jak jsem uvedl při 100% účinnosti pak u vesmírného výtahu platí +/- 100kwh na 1kg hmoty na GEO.
PS: Je to jasné s klasickým chemickým motorem se nikam již nedostaneme . Potřebujeme vyhazovat peníze místo za STS za výzkum nových technologii a zdrojů energie viz. politická jednání a mnoho promrhaných let okolo ITER je nám krásnou ukázkou jak se to nemá dělat.
08.7.2010 - 01:38 - x
"mnoho promrhaných let okolo ITER je nám krásnou ukázkou jak se to nemá dělat. "
Mam zcela jiny nazor a pokud mate lepsi napad tak ho REALIZUJTE - nic lepsiho nikoho zatim proste nenapadlo - myslim REALNEHO.
08.7.2010 - 01:47 - x
"Letadla s turisty neleti do vysky 100km - oni leti s kridlama do nějakých cca 15km, pak na raketovy motor do cca 35km a zbytek do 100km je už pouze balistiská křivka."
1 - dekuji za upresneni - ze motor to vynese jen do 35 km a pak je to jen beznej skok - takze 100 km jen nejvyssi bod - proto je to jeste jednodusi pro ne nez jsem se domnival.
Spise jsem mel na mysli - ze letoun to vynese - kam muze - pak to bude zrychlovat samo jen pomerne malo - a teprve az ve vhodne vysce prestane odpor vzduchu hrat vyznamnou roli - zacne zrychlovat - spusti dalsi motory naplno.
Vim ze raketa, kde vetsinu hmotnosti tvori plalivo to udelat nemuze - ale jina kde by tomu tak nebylo to udelat dle mne muze a tudiz odpor atmosfery neni tedy neprekonatelny a je spise rikam co je teoreticky mozne - nicemu to realne neodporuje nez co hned ted muzeme udelat.
08.7.2010 - 01:55 - x
"které jsou v rozporu s elementární fyzikou"
Ja dokazuji - ze to v rozporu s timto neni - pohon na jinem principu je z fyzikalniho hlediska mozny to nikdo nevyvratil.
citace:"které jsou v rozporu s elementární fyzikou"
Ja dokazuji - ze to v rozporu s timto neni - pohon na jinem principu je z fyzikalniho hlediska mozny to nikdo nevyvratil.
Nejjednodusi jiny pohon "ciste elektricky" je antena - pokud jednim smerem vysila tak druhym smerem signal "tlaci" na antenu... Bohuzel tento pohon je zatracene slabej...
...jina moznost ciste elektrickeho pohonu je pouzit dva paralelni vodice kousek od sebe na jejichz zacatku je zapojen VN zdroj a ten je nabiji. Pokud dochazi k nabijeni tak magneticke pole, ktere protekajici proud vytvori pusobi na tyto vodice tak, ze se navzajem odpuzuji spolu s vodicem od VN zdroje a protoze se obvod uzavira pres elmag pole a ne proudove tak vznikne nerovnovaha siloveho pusobeni na soustavu (jde vlastne o magnetickou smycku, ktera ma jen tri strany). Po nabiti se prepne polarita a nabiji se zase obracene... Opet ale plati ze vysledna sila je zatracene mala... Takovych ruznych pohonu sem si vymyslel vic ale stale sem nenasel ten svaty gral - pohon co by mel dostatecnou silu aby pohnul sam se sebou...
