|
| MEK příspěvek #1277 Zdařile zpracované stránky o kosmonautice:http://www.kursknet.ru/cosmos/cosmos/english/main.shtM.Filip
|
|
I Slovinci mají stránky o kosmonautice; troufám si tvrdit, že tento slovanský jazyk nebude pro většinu z vás zas až takovým problémem:
http://www.vesolje.net/
Informace (nejenom)o ISS od našich germánských sousedů (taktéž v jazyce Shakespearově):
http://www.spacefacts.de/
A nakonec moje oblíbené www od jedné zvídavé slečny od protinožců, nadšené to obdivovatelky ruské kosmonautiky. Takových aby člověk pohledal...
http://au.geocities.com/kosmonavtka2/
Aleši, šlo by něco z toho zařadit do odkazů ?
|
|
citace:
I Slovinci mají stránky o kosmonautice; troufám si tvrdit, že tento slovanský jazyk nebude pro většinu z vás zas až takovým problémem:
http://www.vesolje.net/
Informace (nejenom)o ISS od našich germánských sousedů (taktéž v jazyce Shakespearově):
http://www.spacefacts.de/
A nakonec moje oblíbené www od jedné zvídavé slečny od protinožců, nadšené to obdivovatelky ruské kosmonautiky. Takových aby člověk pohledal...
http://au.geocities.com/kosmonavtka2/
Aleši, šlo by něco z toho zařadit do odkazů ?
Není třeba volat administrátory. Můžete to udělat sami:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=Web_Linky&file=index
 |
|
| Přidal jsem výše (dříve) uvedené linky do seznamu odkazů na MEK / kosmo.cz . |
|
http://www.bigelowaerospace.com/
stranky byly aktualizovany a rozhodne stoji za shlednuti |
|
citace:
http://www.bigelowaerospace.com/
stranky byly aktualizovany a rozhodne stoji za shlednuti
Co presne bylo aktualizovano? Ja jsem moc odpovedi nenasel. Vlastne jednu ano. Od realneho vyuziti tenhle projekt deli jeste minimalne nekolik let. |
|
Tento Brezen je zajimavy mesic, startuji vsechny dulezite nosice, snad krome STS. Ze by to neco znamenalo? Zapomel jsem na Ariane. Tak to znamena asi jen mirne nabourani statistiky startu, nad kterou jsme breceli, ze se pocty startu rok od roku snizuji.
A abych se vesel do tematu tohoto vlakna tak jedna stranka: http://www.kistleraerospace.com |
|
Zajímavý článek-rozhovor s M.Grünem:
http://www.rozhlas.cz/veda/portal/_zprava/157045
Až na jednu nesrovnalost:
.....V říjnu 1977 se zase nepropojily příruby mezi transportní lodí Sojuz 25 a orbitální stanicí Saljut 6. Nezamkly se do sebe zámky a nepodařilo se tedy pevné spojení. Tehdy musel jeden z kosmonautů vystoupit z lodi a provést kontrolu a opravu přímo na místě.
O tomto ruském výstupu jsem nikdy neslyšel.
Spojovací uzel kontrolovali při výstupu ze Saljutu 6 až v prosinci Grečko s Romaněnkem.(mimochodem byl to tehdy teprve 3.ruský EVA - po Voschodu 2 a Sojuzu 5)
Nebo snad je to další doplněk do postupně odhalované historie ruské kosmonautiky?
|
|
Ještě připomínám nově spuštěné zajímavé stránky časopisu, o kterém jsme tu před časem diskutovali o kosmonautice se tam poměrně často píše)
http://www.21stoleti.cz/
|
| 09.3.2005 - 09:42 - Peter Janeka | |
|
Super obrázky Energie.
http://www.buran.ru/images/jpg/mtkkman2.jpg |
|
http://www.space.com/missionlaunches/050308_bigelow_update.html
Ulala, copak to tam na tom obrazku nevidim. FGB, Unity, soujuzy, pma, bigelowa a jeho servisni modul a dalsi sojuz. Jen me neni jasne jak pripoji FGB k Unity a potom zase Unity s pma k bigelowovi pokud nebudou mit STS  |
|
http://www.ihned.cz/1-10071840-15838640-000000_d-83
tenhle clanek o NASA mi mluvi z duse |
|
| Originál zde : http://www.flatoday.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20050321/NEWS02/503210330/1007 |
|
Já to beru trochu s rezervou. Přeci jen to je pohled bývalého zaměstnance, byť říká že odešel dobrovolně. Byválí zaměstnanci nikdy moc chálou neplýtvají.
Co se týče sebědomí NASA.
V tomto ohledu jsem si vzpoměl na rozhovor před pár lety s Donnou Shirley (jeden z managerů projektu Pathfinder), jak rozdrbávala projekt MERů, že to nikdy nemůže vyjít, že NASA je sebevědomá, když vypravuje hned dva roboty najednou atd..,a podívejte se jak to dopadlo teď.
Možná se tak chovala, že to nepřidělili jí, co já vím. |
|
| Taky si myslím, přece jenom je NASA pod dohledem Kongresu a GAO, takže je hlídána mnohem líp než většina ostatních firem nebo organizací. |
|
Mars Polar Lander objeven?! :-)
http://www.spaceflightnow.com/news/n0505/05mpl/ |
|
Podle serveru novinky se budou ruští astronauti zotavovat v Teplicích :-)
http://www.novinky.cz/05/63/74.html
Článek je celkem v pořádku, ale tím názvem novinky opět předvedly, jak hlubokými znalostmi z oblasti kosmonautiky disponují :-) |
|
Zpráva o ruských kosmonautech v Teplicích je již ze začátku května. Tady je ještě jedna - trochu podrobnější:
Kosmonauté si pro relaxaci vybrali Teplice
Teplice - O víkendu byly na magistrátě podepsány dvě dlouhodobé smlouvy,
které pro město Teplice a akciovou společnost Lázně Teplice v Čechách mají
nemalý význam. První z nich, kterou podepsal teplický primátor Jaroslav
Kubera a V. V. Ciblijev, náčelník Ruského státního vědeckovýzkumného a
zkušebního centra přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, představuje dohodu o
navázání družebních vztahů mezi Teplicemi a Hvězdným městečkem. "Bude
zaměřena na oblast kultury, ekonomiky a vědeckovýzkumnou problematiku,"
upřesňuje tisková mluvčí lázní Dorothea Kresslová. Druhá smlouva, kterou
parafoval předseda představenstva a generální ředitel společnosti Lázně
Teplice Karel Weigl, zakládá spolupráci s centrem ruských kosmonautů. "Lázně
se stanou hlavním poskytovatelem rehabilitace kosmonautů před a po
kosmických letech a zajistí sanatorní léčbu mezi kosmickými lety. Služby
budou zabezpečovány v součinnosti lázní a jejich dceřinou společností
Klinikou CLT," říká tisková mluvčí. (koc)
Fotografie:
U podepsání dohody o navázání družebních vztahů byli přítomni V. V. Ciblijev
(zleva), primátor Teplic J. Kubera, K. Weigl a J. Cibulka. Při procházce
městem jsme zastihli V. Ciblijeva (vlevo), J. Lončakova a S. Tofrova.
Kromě zmiňovaných Ciblijeva a Lončakova tam byl přítomen ještě Aťkov. Pro sběratele autogramů to je jistě velice zajímavá informace a potenciálně velká šance ...
/No, a co se týká konkrétně Lončakova, tak tam je použitý titul ASTRONAUT v pořádku (letěl na Endeavouru STS-100)/.
Milan
|
| 04.6.2005 - 19:45 - hawaj | |
|
Columbia v negližé
http://free.of.pl/a/astronautyka/galeria.htm
|
| 04.6.2005 - 21:26 - hawaj | |
|
Pozdravy z kosmu
http://dayton.hq.nasa.gov/IMAGES/LARGE/GPN-2000-001041.jpg |
|
http://pravo.novinky.cz/p140a15b.php
evidentne jsou tam i planety podobne Zemi |
|
http://www.ihned.cz/1-10072150-16320400-006000_d-fe
a jako vzdy o den pozdeji to nasi novinari opsali a prelozili do cestiny |
| 22.6.2005 - 13:34 - Peter Janeka | |
|
http://www.sinodefence.com/space/manned/default.asp
Čínsky kozmický program |
|
| www.sinodefence.com jsou fakt skvělé neoficiální stránky, rozhodně doporučuju podrobnější studium. |
| 08.7.2005 - 16:48 - hawaj | |
|
Troška videií na téma space (pod záložkou space)
www.euronews.com
v živém vysílání ještě (možná) můžete stihnout rozsáhlou reportáž o ruském Klipru |
|
http://astro.sci.muni.cz/
Taky mám pro vás jednu zajimavou stránku, dole i video. |
|
Opravdu tuny kvalitnich dokumentu k temer vsem pilotovanym i nepilotovanym projektum:
http://www.geocities.com/bobandrepont/spacepdf.htm |
|
| Moc pekne! |
|
Náhodou jsem narazil na stránky o komplexu 39 na KSC
http://www.capcomespace.net/dossiers/espace_US/shuttle/ksc/LC39.htm
vhodné zejména pro jedince zběhlé v jazyce francouzském... |
|
Protoze se tu mluvilo o vyuziti jadra pro pohon prekopirovavam ze scienceworldu o malych jadernych rekatorech.
Popravde receno me nenapada, co by dal chteli pro vesmir vyvijet, tohle snad staci, ne? S par modifikacema...
Jinak ale sam sem skepticky k nazorum obsazenym v clanku, z bezpecnostnich duvodu.
diskuse odzadu!
Oznámení ČNS: Budoucnost patří malým reaktorům
04.04.2005
Vědci pracují na vývoji malých reaktorů, které by někdy v budoucnu mohly zásobit elektřinou a teplem malé obce či dokonce samostatné domácnosti. Největší důraz je kladen na bezpečnost, spolehlivost a ekonomičnost.
V Holandsku pracují vědci na prototypu malého reaktoru již téměř deset let. Jako inspirace jim posloužily reaktory používané na pohon jaderných ponorek – jsou malé, spolehlivé a vydrží měsíce bez doplňování paliva. V roce 1996 představila firma Romawa R.V. holandskému Ministerstvu financí studii reaktoru NEREUS s výkonem 8 MW. NEREUS (pojmenovaný po řeckém bohu námořnictví) funguje podobně jako moderní PBMR reaktory (modulární reaktor s kuličkovým keramickým palivem): Jako palivo slouží milimetrové kuličky vysoce obohaceného uranu uzavřené v koulích z grafitu, chladivem je helium. To ohřívá další teplonosné médium, které pak pohání lopatky obyčejné turbíny. Reaktor se vejde do krychle o hraně 8 metrů, systém vydrží bez doplňování paliva běžet tři roky.
Použitím inertního plynu, v tomto případě helia, lze reaktor využít jako kogenerační zdroj, tedy nejen pro výrobu elektřiny ale také tepla. Díky nízké ceně (5 centů na kilowatthodinu), by tedy mohl NEREUS posloužit například na vytápění budov, sušení průmyslových výrobků (například papíru) nebo na destilaci vody. Holandští a vědci ale hledí ještě dál do budoucnosti. Podle nich by miniaturní palivové kuličky mohly pro vývoj reaktorů udělat totéž, co mikroprocesory pro odvětví počítačové techniky. Současné grafitové koule velikosti tenisového míčku jsou objemově výhodné pro velké reaktory s nepřetržitým doplňováním paliva. Nic však nebrání tomu, aby se do malých reaktorů použily koule velké jako golfový míček či dokonce jako cvrnkací kulička. Palivo by pouze muselo obsahovat větší podíl štěpného materiálu než nyní.
Podle představ vědců by malé rektory typu NEREUS mohly v budoucnu sloužit i domácnostem. Prvními zákazníky by zřejmě byli obyvatelé odlehlých ostrovů nebo nepřístupných horských oblastí, kteří doposud museli spoléhat na dieselové generátory. Malé reaktory by mohly obsahovat palivo na více než deset let nepřetržitého provozu. Nemají žádné kouřové vývody, které by kazily výhled, dají se zahrabat pod zem, aby nebyly slyšet. Stejně jako PBMR reaktory je prototyp malého reaktoru inherentně bezpečný, tedy s bezpečností založenou na fyzikálních zákonech.
Málokdo si nyní dokáže představit malé reaktory ve službách průmyslových podniků, natož tak domácností. Jisté je, že prototyp technologie již existuje a jedná se pouze o adaptaci technologií existujících. Je tedy možné, že v dohledné budoucnosti se změní i vnímání jaderné energie z pohledu průmyslu, politiky a veřejnosti natolik, že malé reaktory začnou konkurovat nynějším obrům.
Zdroje: Nucnet, Romawa R.V., Wikipeda, ČNS
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/45C1AFB64876FAB7C1256FD600549153
Stranky vyrobce reaktoru:
http://www.romawa.nl/nereus/nuclearwaste.html
diskuse odazdu!
Název: Odpad Datum: 04.04.05 18:09
Autor: pavel
Spis by mne zajimalo, jestli je v cene zapocitana i likvidace odpadu. Proto tohle asi nebude neco, co se da vysypat do popelnice.
Název: Nákladovost? Datum: 04.04.05 13:55
Autor: Tritium
Zajímalo by mě, jestli zmínka o nákladovosti 5 centů na kWh znamená za a) centů z dolaru či eurocentů a za b), jestli jde jen o rozpočítané fixní naklady na pořízení reaktoru, nebo už je to celkový náklad na jednu kilowathodinu.
Název: nepruchodnost Datum: 04.04.05 12:41
Autor: Arccos
I kdyby se podarilo vyresit vsechny technologicke, bezpecnostni a ekonomicke problemy, stejne budou tyto reaktory nepruchodne. Zaslouzi se za to vsechny Jihoceske matky, Greenpeace, a dalsi.
Název: . Datum: 04.04.05 11:47
Autor: machr
no super, uz vidim, jak v kazdym lese lezi na skladce deset jadernejch reaktoru....
Název: Info Datum: 04.04.05 11:38
Autor: Marek
Pro zajemce nejake info o stepnych materialech:
http://nuclearweaponarchive.org/Nwfaq/Nfaq0.html
zejmena sekce 6 http://nuclearweaponarchive.org/Nwfaq/Nfaq6.html.
(Vse je anglicky.) Jiste se toho da najit mnohem vice.
Název: Celkem dost Datum: 04.04.05 11:31
Autor: Marek
Paliva je celkem dost. V soucasne dobe se pouziva prevazne U235. Z U238 lze vyrobit Pu239 a dalsi izotopy Pu, ktere take lze pouzit v jadernych elektrarnach (jen reaktory budou jine). To je ovsem potencialne a jednoduse zneuzitelne. Navic napr. Indie studovala vyuziti thoria, ktereho je jeste vice. USA nyni skladuji velke zasoby ochuzeneho uranu (ktery je vysledkem obohacovani). Takze spise nez technicky je to politicky a bezpecnostni problem. Dalsi problem je zpracovani vyhoreleho paliva, ktery se sice resi ale do soucasne doby neni prumyslove realizovan. (Tim mam na mysli prepracovani aktivnich produktu stepeni na neaktivni pomoci urychlenych protonu.) Takze se stale jeste hledaji 'trvala' uloziste.
Název: Kolik máme paliva? Datum: 04.04.05 07:10
Autor: VlK
Zajímalo by mně kolik "paliva" máme pro tyto reaktory, sice spotřebují relativně málo, ale uranu taky není příliš mnoho. Nejsou propočty kolik GWh se z dosud objevených ložisek uranu dá vyrobit? Nebo na kolik let současné spotřeby vydrží?
|
