Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  6    7    8    9    10    11    12  >>
Téma: CubeSAIL - aneb pojdte se konecne do neceho pustit...
14.4.2004 - 12:44 - 
quote:
Návrh teplotní regulace sondy bude asi oříšek.


Proc se zabyvate takovymi prkotinami, jako je teplotni regulace, prece pospojujeme nakoupene dily a hotovo ...

Ne, vazne. Ja osobne spis ocekavam prehrivani, protoze povrch zrejme budeme chtit potahnout solarnimi clanky pokud mozno vsude, ty jsou cerne a budou asi predstavovat solidni zdroj tepla dovnitr, ty na odvracene strane budou asi zase nejake to teplo vyzarovat.

Vypocty, vypocty, simulace, vseho dohromady. Chovani celeho systemu na okraji prostoru stavovych velicin.

Tleskam tymu pana Vani za jeho aktivni usili, s jakym vydupavaji ze zeme radiovou cast.
 
14.4.2004 - 15:33 - 
"minimalni topny vykon, radove setiny wattu" jinymi slovy znamena, ze uvnitr nesmi nic topit vic nez setinou wattu. Problem je v tom, ze topi nejenom topeni, ale uplne vsechno elektricke, co je uvnitr. Jakykoliv vykon (treba prikon computeru, fotaku apod) se v konecnem dusledku zmeni na teplo. Jedina vyjimka je vysilac, ktery jiste procento vykonu vyzari antenou ve forme radioveho signalu.

Co se tyce frekvenci - 433MHz je dost pouzivana pro ruzne ovladace zabezpecovaciho zarizeni, odemykani auto a podobnych veci. Z tohoto duvodu bych ji nepouzival, protoze bude dost zarusena.

Otazka je, nakolik muze radiokomunikacni urad kecat do vysilani smerem nahoru. Pokud se bude vysilat parabolickou antenou, okoli nebude zasazeno. Bylo by zajimave to zjistit.
 
14.4.2004 - 15:38 - 
Obecně kecat může, protože jakmile vysíláte, musíte mít povolení ... Takže vysílat buď na radioam. frekvencích (celosvětově rezervovaných) a nebo na pásmech s generálním povolením. Ale já preferuji radioam. pásma. 
14.4.2004 - 17:37 - 
Tak v diskusi na Scienceworldu to moc pozitivne nevypada... 
15.4.2004 - 08:05 - 
Dnes jsem se konečně dostal k tomu, abych do PHProjektu dal přehled nových kontaktů a návrhů, získaných po výzvě na Internetu (přišly mi e-mailem). Některé kontaky ještě nejsou úplně potvrzené, takže na veřejnou oficiální stránku je budu dávat až později. Kontaktů je ale víc než pět a řada je velmi kvalitních (zkušený radioamatér, vývojáři z military součástek, profesionální vývoj a výzkum, a snad i člověk z CERNu [testování]). Všichni jsou určitě velkým přínosem pro projekt.

Výzva byla zveřejněna i na http://www.elektroworld.info/ (Elektro Bastlírna). Děkuji správcům serverů, na které jsem se obrátil. Pokud někdo víte o nějakém dalším vhodném místě, tak neváhejte, a zkuste domluvit zveřejnění výzvy. Myslím, že to stále může být užitečné.

V internetových diskusích může být naše snaha snadno vysmívána a odmítána. K extrémnímu projektu to ale asi patří, tak to zkusme překousnout a pokračujme :-)

K technickým záležitostem v diskusi se vyjádřím jen stručně:
- tepelnou regulaci zatím považuji za jeden z hlavních prvků pro úspěšný provoz dostupných komponent v kosmu
- návrh tepelné regulace zřejmě není snadný, ale určitě je dobře zvládnutelný, jak ukázaly jiné minidružice
- problémy s přidělením komunikačních frekvencí mohou být značné, s optickou komunikací by to možná mohlo být průchodnější
- na konstrukci sluneční plachty založím speciální téma
 
15.4.2004 - 09:48 - 
Snahy družicových nadšenců sleduji dnes už jenom z dálky, nicméně jednou symbolickou drobností bych přispět mohl. Nedávno jsem dělal pořádek v knihovně a našel již zapomenutou knihu "Československá elektronika v programu Interkosmos". Je to zdroj již poněkud zastaralý, konkrétní technické (obvodové) řešení se tam nalézt asi nedá, nicméně jsou tam technické informace o českých družicích Magion, takže by to mohlo posloužit jako určitá konstrukční inspirace.
Bude-li mít někdo z týmu zájem, dejte mi prosím vědět, komu ji mám poslat.

Jenom malá poznámka k družicové komunikaci. Je pravda, že problémy s povolením v radioamatérském pásmu mohou být značné (snad by to musela schválit IARU, nejsem si jist), ale každá jiná alternativa bude ještě daleko obtížnější, ne-li úplně nemožná. Dostat nějaký kmitočet mimo amatérskou službu, to by byl skoro zázrak, kmitočty se schvalují po složitých mezinárodních jednáních. Optická (laserová) komunikace by sice možná nepotřebovala povolení vůbec, ale dle mého skromného názoru je na amatérské úrovni zcela nezvládnutelná. Vyžadovalo by to velmi precizní tříosou stabilizaci, na kterou si nikdo u amatérských družic netroufl (akorát UOSAT 9 měl tříosou stabilizaci, ale jen hrubou a stejně to pořádně nefungovalo). Ani pozemní laser by nebyl bez problémů. Paprsek se totiž v atmosféře láme v závislosti na mnoha parametrech a "trefit" se do něčeho na oběžné dráze je značně obtížné. Realisticky vzato, chce to kontaktovat radioamatérské organizace s tím, že to sice nebude komunikační družice, ale družice pro (nějaké) amatérské pozorování.
 
15.4.2004 - 11:02 - 
Prosel jsem kontakty na projektu a nevypada to nejhur...radio a pocitac jsou v nekolika navrzich. Z "tvrdeho jadra" zatim chybi zdroj (pokud nepocitam samotne sol.panely). Taky se hodi dalsi nabidka na vakuove testy. A taky uz tam padly nektere dulezite pripominky.

Nestalo by za to zaktualizovat stranku s prihlasenymi? Nevim, jak moc jsou ktere nabidky oficialni, ale alespon pocty predbeznych nabidek do jednotlivych podprojektu by tam byt mohly (at je videt, ze v tom nejsme sami
 
15.4.2004 - 11:49 - 
Všechny návrhy a připomínky budeme samozřejmě muset důkladně prodiskutovat a dojít k nějakému závěru. V tuto chvíli bych to stále směroval k tomu, aby hlavní (velká) osobní schůzka všech zúčastněných proběhla 29.5.2004 v Bohdanči. Do té doby počítám s (elektronickou) diskusí a dalšími návrhy, takže v Bohdanči už by se možná dalo dělat nějaké shrnutí (diskuse a návrhů) a snad i předběžná rozhodnutí (dohody). Uvidíme.

Veřejnou stránku projektu zaktualizuju, až se k tomu dostanu. Prostě nějak nestíhám ...
 
15.4.2004 - 12:10 - 
Postnul Alešův "inzerát" do

... diskuzního fóra CZFree.Net ...

Snad tohle oznámení přiláká pár schopných elektronických a radioamatérských bastlířů ...
 
15.4.2004 - 12:12 - 
Tedy, zdejší engine pro diskuzní fórum se mnou prostě nekamarádí:

... http://www.czfree.net/forum/showthread.php?s=4836e1c4a58aa138047b6f43902ed74e&threadid=8613" ...

 
15.4.2004 - 12:28 - 
quote:
Obecně kecat může, protože jakmile vysíláte, musíte mít povolení ... Takže vysílat buď na radioam. frekvencích (celosvětově rezervovaných) a nebo na pásmech s generálním povolením. Ale já preferuji radioam. pásma.


Navrhoval jsem GL pásmo 5.8 Ghz - zdá se mi výrazně vhodnější než pásmo 2.4 nebp 10.5 Ghz, zařízené existují, protože je to těsně vedle dalšího GL komunikačního pásma 5.4 - 5.7 Ghz, takže asi není v zásadě problém "přepálit firmware" u komerčně dostupných chipů a "přeladit je" do 5.8..
(5.4 - 5.7 není určeno pro outdoor).

Tedy, ne že bych to uměl ale tak trochu tuším, že to je pro komunikaci se satelity poměrně použitelné pámo, a už jsem to tu navrhoval...
 
15.4.2004 - 12:50 - 
Postnul jsem do PHP projektu koncepci solární plachty "dvojstěžník" (4 krokové motorky, dvě solární plácačky, každá s dvěma stupni volnosti)
 
15.4.2004 - 12:56 - 
quote:
Otazka je, nakolik muze radiokomunikacni urad kecat do vysilani smerem nahoru. Pokud se bude vysilat parabolickou antenou, okoli nebude zasazeno. Bylo by zajimave to zjistit.


Jsem přesvědčen, že bychom od ČTÚ dostali i nějakou výjímku, určitě pokud by se definoval třeba minimální úhel směrem "nahoru" pod kterých cheme vysílat a takový minimální zisk paraboly, aby byla dostatečně směrová - např. 30 dB a výš... u frekvencí které se neodrážejí od ionosféry pak nemáme šanci kohokoliv zarušit...

Přece pásma rezervovaná pro komunikaci se satelity existují ! A na ČTÚ určitě sedí i nějací nadšenci pro kosmír a výjíka pro satelit bude přijemným spestřením každodeních tahanic s různými Wi-Fi ISP překračujícími povolené limity EIRP... (jako jsem určitě třeba já... no dobře, na APčkách naštěstí ne... :-)
 
15.4.2004 - 14:40 - 
quote:
Nedávno jsem dělal pořádek v knihovně a našel již zapomenutou knihu "Československá elektronika v programu Interkosmos". Je to zdroj již poněkud zastaralý, konkrétní technické (obvodové) řešení se tam nalézt asi nedá, nicméně jsou tam technické informace o českých družicích Magion, takže by to mohlo posloužit jako určitá konstrukční inspirace.
Bude-li mít někdo z týmu zájem, dejte mi prosím vědět, komu ji mám poslat.

Měl bych o tuto knihu zájem. Stačilo by mi ji půjčit nak na cca 1-2 týdny, pak ji pošlu zpátky. Můžete-li tedy , pošlete ji prosím na tuto adresu :
EMP-Centauri s.r.o.
Marian Váňa
5.května 690,33901 Klatovy

Předem velice děkuji
 
15.4.2004 - 15:38 - 
quote:

Měl bych o tuto knihu zájem. Stačilo by mi ji půjčit nak na cca 1-2 týdny, pak ji pošlu zpátky. Můžete-li tedy , pošlete ji prosím na tuto adresu :
EMP-Centauri s.r.o.
Marian Váňa
5.května 690,33901 Klatovy

Předem velice děkuji


Pošlu vám ji patrně ještě dnes. A nechte si ji prosím... Moje knihovna má setrvalý sklon k obezitě, a tento titul už nebudu postrádat.
Mimochodem, pokud byste měl zájem, mohl bych se doma podívat ještě po nějaké literatuře o radioamatérských družicích, ale bude to všechno dost staré.


 
15.4.2004 - 16:08 - 
Dal jsem dnes na PHP projekt blokové schéma komunikační a napájecí části jak si to asi představujeme.
Stručně k napájení: je vyvedeno ze 2ks paralelně spojených akumulátorů Li-Pol 3,6 Volt (2x1.2Ah). Akumulátory mají přibližně stejný vnitřní odpor a jsou přímo napojeny na sluneční články a obsahují v sobě obvod regulace dobíjení. Klesne-li napětí kteréhokoliv akumulátoru pod určitou mez, tento se odpojí a je k dispozici ještě druhý. Veškeré obvody v družici jsou tedy napájeny přímo z akumulátorů jediným napětím 3,6 Volt.
Stručně ke komunikační části: nejdůležitější části jsou zdvojeny. Předpokládáme tedy dvě víceméně nezávislé řídící jednotky, dva transceivery pro přenos dat pracující v poloduplexním režimu na dvou různých kmitočtech, dva výstupní zesilovače a vstupní předzesilovače, dvě antény , popř. 2 krát 2 antény, pro kruhovou polarizaci. Přitom je možné připojení kterékoliv ze dvou řídících jednotek pomocí jednotné sběrnice na kterýkoliv z obou transceiverů. Radiomaják je napájen ze stejných akumulátorů a jeho výstup je napojen na jeden z výstupních zesilovačů.
Padly zde ve fóru návrhy na napájení radiomajáku přímo ze slunečních článků přes nějaký kondenzátor. To je také možné, znamená to ale že bude vysíláno z majáku jen ve dne.
Radimaják vysílá jen pokud zrovna některý z transceiverů nevysílá. V daném okamžiku může být tedy v činnosti jen jeden výstupní zesilovač. Výstupní zesilovače jsou napájeny ze zdroje jen v čase vysílání, jinak jsou odpojeny od napájení.
Výkonová spotřeba jednoho výstupního zesilovače je 2 cca Watty, z toho cca 1Watt připadá ne vyzářený výkon. Vzhledem k tomu že předpokládáme že výstupní zesilovač bude zdaleka největší producent tepla "uvnitř" družice, předpokládáme že tepelný výkon elektroniky uvnitř družice bude v okamžicích vysílání cca 1 Watt, jinak přibližně 0,1 Watt. Jelikož jako teplotně nejchoulostivější díly nám zatím vycházejí akumulátory předpokládáme že musí být teplota uvnitř družice udržována v rozmezí 0 až 40 stupňů Celsia.
Podle mne je toto teplotní rozmezí uvnitř družice možné dosáhnout i pasivní teplotní stabilizací, i když rozdíl zářivých výkonů dopadajících na družici ve stínu a na Slunci je asi 1:4.
Jestliže se nikdo nepřihlásí pokusím se v příštích týdnech teplotní stabilizaci uvnitř družice nasimulovat a spočítat.
Tolik zatím jen velmi stručně, očekávám zdrcující kritiku.
Ještě ke kmitočtům , já bych dal přednost pásmům 144-146 a 430-440 MHz. Jednak je používá většina pikodružic jak jsem se tak díval, jednak tyto kmitočtu umožňují použití vícesměrových antén které nepotřebují žádné přesné zaměřování. Maximálně bych šel s kmitočtem do pásma 2300-2450 MHz. Každopádně si myslím že bude vhodné požádat ČTÚ o přidělení více než dvou kmitočtů a uvidíme jaké kmitočty nám povolí. Jen tak na okraj, naše firma již jednu žádost o kmitočet na ČTÚ jistou dobu má.
Je skvělé že se hlasí na inzerát lidé kteří jak se zdá mají vážný zájem s prací pomoci. Omlouvám se Aleši Holubovi, ten inzerát přeci jen smysl měl. Snad by stálo za to to zveřejnit i v některých odborných časopisech, např. Amatérské Radio, Sdělovací Technika apod.
 
15.4.2004 - 16:12 - 
quote:

Mimochodem, pokud byste měl zájem, mohl bych se doma podívat ještě po nějaké literatuře o radioamatérských družicích, ale bude to všechno dost staré.




Budou-li v těch knihách nějaká praktická zapojení a konstrukční schemata týkající se družic, proč ne. Byl bych rád.
 
15.4.2004 - 21:52 - 
quote:
Vzhledem k tomu že předpokládáme že výstupní zesilovač bude zdaleka největší producent tepla


Nezapomente na computer a kameru. Baterky budou taky pri dobijeni topit. Stejne tak i dobijeci obvod.

Co se tyce tepelne regulace, jsou tady 2 moznosti:

1. jestlize bude v sonde spis horko nez zima, jedine, co me napada je, zvysit vyzarovaci schopnost povrchu nebo zvetsit povrch aby tam byla spis zima a prejit k bodu 2. Dalsi moznost by byla, dat tam Peltieruv clanek a jeho horkou stranu spojit s obalem. Ovsem za cenu vetsi spotreby energie.

2. jestlize bude v sonde spis zima, je to jednodussi - staci sondu vyrobit tak, aby citlivy vnitrek byl tepelne izolovany od obalu, ktery pak bude chladnejsi a bude min vyzarovat. Tepelna regulace by se dala udelat tak, ze mezi vnitrkem a obalem bude regulovatelny tepelny most. Napada me:
a) bimetal, ktery bude posouvat nejakou paku, ktera bude v 'teple' poloze spojovat vnitrek s obalem a v 'chladne poloze' se nebude dotykat obalu.
b) nejakym zpusobem vyuzit zkapalneni (treba woodova kovu) nebo zplyneni nejake vhodne kapaliny pri dosazeni kriticke teploty. Nenapada me ovsem, jak toho vyuzit. Na zemi bych vyuzil toho, ze kapalina muze cirkulovat a tim lepe predavat teplo, ale v beztiznem stavu me nic nenapada.
c) nic neizolovat, ale pritapet (nevyhoda - spotrebovava to energii)

 
15.4.2004 - 22:06 - 
Ještě k blokovému schematu komunikační části. Toto zapojení předpokládá určitou úpravu blokového schématu řidícího systému od Davida Wartexe na PHP projektu, především té spodní části která zahrnuje komunikační obvody.
Jinak my není přesně jasné k čemu slouží ve schematu řídící části blok "správa napájení". Vede od něj šipka k radiomajáku, ale už nikoliv k jiným částem které taktéž vyžadují napájení, např. k vysílači a přijímači.
 
15.4.2004 - 22:34 - 
quote:
Ještě ke kmitočtům , já bych dal přednost pásmům 144-146 a 430-440 MHz. Jednak je používá většina pikodružic jak jsem se tak díval, jednak tyto kmitočtu umožňují použití vícesměrových antén které nepotřebují žádné přesné zaměřování. Maximálně bych šel s kmitočtem do pásma 2300-2450 MHz. Každopádně si myslím že bude vhodné požádat ČTÚ o přidělení více než dvou kmitočtů a uvidíme jaké kmitočty nám povolí. Jen tak na okraj, naše firma již jednu žádost o kmitočet na ČTÚ jistou dobu má.


Vícesměrová anténa je pro pikosatelit asi jediná možnost - zvlášť pokud bude mít pochybný a neozkoušený stabilizační systém... ISM pásmo 2.4 Ghz pokládám pro kosmickou komunikaci za zcela nevhodné - útlum na molekulách vody v troposféře by byl naprosto masivní, a navíc je ti zarušené (i mnou :-). 2.3 Ghz používaly tuším např. analogové televizní přenosové vozy, a je určitě licenční a vyžaduje směrové antény.

Těch 5.8 Ghz byl jen takový návrh, už se tu řešilo, že potřebná parabola by byla příliš velká. Konzervativní radiomodemy na stamegahertzových frekvencích jsou asi rozumné řešení. Myslím, že se určitě najde frekvence, kterou pro naše účely smějí koncesovaní radioamatéři použít bez konzultace s ČTÚ - a určitě se najde i nějaký ten koncesovaný radioamatér... :-)
 
15.4.2004 - 22:59 - 
quote:

Co se tyce tepelne regulace, jsou tady 2 moznosti:



Termoregulace je kapitola, kterou rád přenechám teoretikům ale podle mě by to mělo jít řešit nějak zpětnovazebně. Totiž: elektroniku dimenzovat tak, aby při plném výkonu družici spolehlivě přehřívala, a poté na dálku odpojovat různé subsystémy generující teplo (vysílačka, dobíjení baterií, případně nějaký topící rezistor) pokud teplota přesáhne určitou hranici. (V zásadě pokud tam bude něco, co má CPU, tak jen změnou zatížení CPU budeme schopni značně změnit tepelný výkon :-)
 
15.4.2004 - 23:57 - 
[quote
Nezapomente na computer a kameru. Baterky budou taky pri dobijeni topit. Stejne tak i dobijeci obvod.

U computeru nepředpokládám že by potřeboval více než nějakých 20-30mA průměrného odběru, více méně jsem počítal že i s ním se spotřeba družice v klidovém stavu vejde do nějakých cca 0.1Watt. Co se týče kamery předpokládám že bude fungovat občasně a výrazně méně často než výkonový zesilovač vysílací části, tudíž že její příspěvek k celkové průměrné produkci tepla nebude tak výrazný. Dobíjecí obvody počítám že jsou součástí akumulátorů, akumulátory potřebují asi o 20 procent energie více na dobíjení než jí potom vydají, tudíž jejich maximální topný výkon nepřesáhne cca 0.4 Watt.

U kamery ale stejně předpokládám že bude "vystrčena" z družice úplně ven, tudíž její teplotní stabilizace bude muset být řešena samostatně podobně jako u případné pohonné jednotky.

Moje představa pasivní teplotní ochrany elektroniky a akumulátorů uvnitř družice vychází z toho, že tyto vnitřní části jsou velmi dobře tepelně odizolovány od povrchu družice pomocí nějeké látky s velmi nízkou tepelnou vodivostí, jako je např. v jiné zdejší diskuzi zmiňovaný aerogel, nebo ještě lépe pomocí vakua. Pak se může povrch družice (pokrytý solárními články spojenými s hliníkovou kostrou družice) vyhřát na nějakých 270K (což je na přímém slunci asi maximální možná hodnota) nebo jenom 185K (asi minimální možná hodnota ve stínu Země ve výšce 600 až 1000 km), neboť počítám že zářivý tok Slunce a Země nebo jenom Země dopadá kolmo na jednu stěnu krychle 10x10x10cm ale teplo je vyzařováno z krychle všemi stěnami tudíž šestkrát větší plochou. Je tedy zřejmé že družice musí být zevnitř dotápěna aby se tam teplota udržovala nad 270K. Bude-li elektronika soustředěná uvnitř družice zaplňovat prostor řekněme nějakých 5x5x5cm a bude-li střední hodnota tepelné vodivosti prostředí mezi tímto prostorem a vnitřním povrchem hliníkové kostry družice 0.01 W/m/K, vychází mi tepelný tok ven z tohoto prostoru ke stěnám družice přiblžně 0.1Watt (při rozdílu teplot povrchu družice a vnitřku 85K). Pokud jsou vnitřní stěny hliníkové kostry družice začerněny je zářivý tok od těchto stěn směrem dovnitř výrazně vyšší než tepelný tok produkovaný ohřevem elektroniky směrem ven. Teplota se tak může uvnitř udržovat trvale nad O Kelvin. Pak je možné si dovolit i tepelné mosty jako například přívodní napájecí kabely od slunečních článků k elektronice, apod.
Co se týče výkonového zesilovače pro vysílání, bylo by jej asi vhodné tepelně odizolovat od ostatní elektroniky družice a spojit ho několika tepelnými mosty s kostrou družice.
Je zřejmé že i když družice nebude rotovat okolo své osy, bude na všech částech jejího povrchu přibližně stejná teplota, resp. maximální rozdíl bude tak okolo 10K. To je dáno vysokou tepelnou vodivostí hliníkové kostry družice. Tedy platí to za předpokladu že sluneční články přiléhají celou svou plochou k hliníkové kostře.
Tolik mé úvahy, je ale možné že se mýlím, jsou to zatím čistě jen úvahy
 
16.4.2004 - 00:06 - 
[quote
Myslím, že se určitě najde frekvence, kterou pro naše účely smějí koncesovaní radioamatéři použít bez konzultace s ČTÚ - a určitě se najde i nějaký ten koncesovaný radioamatér... :-)



Problém je ten, že koncese která platí pro vysílání ze Země na družici neplatí pro vysílání z družice na Zemi. A Cubesat neakceptuje družici bez řádně udělené licence pri vysílání.
 
16.4.2004 - 00:24 - 
quote:

Pokud jsou vnitřní stěny hliníkové kostry družice začerněny je zářivý tok od těchto stěn směrem dovnitř výrazně vyšší než tepelný tok produkovaný ohřevem elektroniky směrem ven. Teplota se tak může uvnitř udržovat trvale nad O Kelvin.

Tak tohle jsem plácnul blbost. Tok směrem ven z vnitřku družice k povrchu musí být větší než tok opačným směrem má-li být uvnitř družice vyšší teplota než na jejím povrchu.
 
16.4.2004 - 00:29 - 
Zdravim,

komunikoval som s Alesom ohladne riadiaceho pocitaca. Posielam nejake info o radiacii a elektronike tam hore.
http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc4170.pdf

Jadro riadiaceho pocitaca (pocitacov) by mohol tvorit 80C32E http://www.atmel.com/dyn/resources/prod_documents/doc4149.pdf

Space Rad Hard ICs - Devices od Atmelu:
http://www.atmel.com/dyn/products/devices.asp?family_id=641

Aeroflex RadHard Product Family Page http://ams.aeroflex.com/ProdFamilyPages/RHfamily.cfm

Niektori vyrobcovia suciastok (vseobecne, nie RadHard), poskytuju zdarma vzorky suciastok. Pokial vytvorite zdruzenie, tak oficialny zastupca by mohol oslovit niektorych vyrobcov RadHard. Mozno by sa dali ukecat kedze ide o amatersku druzicu a poslali nieco.
 
16.4.2004 - 00:39 - 
quote:
Problém je ten, že koncese která platí pro vysílání ze Země na družici neplatí pro vysílání z družice na Zemi. A Cubesat neakceptuje družici bez řádně udělené licence pri vysílání.

Tohle je pomerne zajimava zalezitost. KYM musi byt udelena tahle licence? Predpokladam, ze nikdo u Cubesatu o nejakem CTU v zivote neslysel
 
16.4.2004 - 00:48 - 
Ke schematu Marian Vani:
Sice do radiotechniky hloubeji nevidim, ale nezda se mi, ze radiomajak je zavisly na funkci Trx II. Pokud ten totiz z nejakeho duvodu selze a zustane v poloze "prijem", nebude fungovat ani radiomajak. IMHO by radiomajak mela byt ta uplne posledni soucast satelitu, ktera by selhala - i kdyby vypadly cidla, akumulatory, stabilizace, pocitac...mel by byt schopen a radiomajak alespon omezene vysilat. Proto se mi taky libi myslenka napajeni radiomajaku pres kondenzator - pokud bude stavy (napeti) v akumulatorech dost, bude brat svych nabijecich "0.00nic" ze spolecne sbernice, pokud by i akumulatory odesly (coz je zda se casta bolest jednoduchych satelitu) bral by primo ze solarnich panelu, coz by porad jeste stacilo k tomu, aby aspon jednou za x desitek sekund (a treba i jen ve dne) poslal signal s informacemi nebo aspon znacku. Ja chapu radiomajak jako "mluvici pijavku", ktera se veze na zbytku satelitu a dela tupe svou praci, dokud ma aspon trosku teple krve pod prisavkou

K tepelne regulaci:
Dulezity je podle me tepelny kontakt mezi vnitrnimi komponentami navzajem. Tak budou narusty a poklesy teploty mnohem pozvolnejsi, bez vzajemneho tepelneho kontaktu budou vznikat "horka" a "studena" mista s mnohem vyssim rizikem selhani. Ale i na tepelnou konstrukci satelitu bezpochyby existuji sikovna kompendia - jen je mit Viz
http://www.amazon.com/exec/obidos/tg/detail/-/1884989004/103-0668226-5174249?v=glance#product-details
http://www.aero.org/publications/aeropress/thermcntrl.html
Na projekt davam clanek (z "4th IAA Symposium On Small Satelites for Earth Observation") "Micro-Satellites Thermal Control -
Concepts and Components". (vicemene potvrzuje, co mi vychazi intuitivne, ale zminuje se i o dalsich aspektech, jsou tem take zmineny vhodne vypocetni nastroje)

Jako zdroj pro tepelne vypocty muze byt treba
http://www.tak2000.com/
(tabulky, odkazy na fyzikalni zaklady a ruzne "tepelne kalkulatory")

To by jeden nerekl, kolik je kolem takoveho satelitu hezke fyziky

K povrchu z anod. hliniku:
Pokud to ma skutecne CubeSAT v doporuceni (povinnostech?) konstrukce, bude to asi tim, ze CubeSATy letaji na LEO a tam jsou vlastnosti plazmatu jine, nez na GEO. Ale nejsem takhle z voleje schopen odhadnout, jak se to projevi zrovna u hlinikove kostry
 
16.4.2004 - 00:49 - 
quote:
quote:
Problém je ten, že koncese která platí pro vysílání ze Země na družici neplatí pro vysílání z družice na Zemi. A Cubesat neakceptuje družici bez řádně udělené licence pri vysílání.

Tohle je pomerne zajimava zalezitost. KYM musi byt udelena tahle licence? Predpokladam, ze nikdo u Cubesatu o nejakem U v zivote neslysel


Co zatím vím tak ty licence platí mezinárodně. Přitom v různých zemích mohou být jednotlivá kmitočtová pásma vyhrazena různým službám. V ČR je licenci možné získat přes ČTÚ, ale možná že existuje i jiný způsob.
 
16.4.2004 - 00:57 - 
Dalsi servery, kde by se dala vyzva zverejnit jsou napr.

http://www.crk.cz/
http://www.hw.cz/
 
16.4.2004 - 07:09 - 
S ČRK již komunikuji a uveřejnění máme přislíbeno Véna 
<<  6    7    8    9    10    11    12  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.258625 vteřiny.