Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  32    33    34    35    36    37    38  >>
Téma: Fyzika
26.9.2012 - 12:53 - 
"Ohnout" "laika" není příliš těžká věc, protože se často nejdřív směje, a pak teprve (možná) myslí nebo se ptá. Ve středověku se každý ohýbal smíchy při představě kulaté Země, protože ta představa, že by z ní šlo spadnout, byla přece tak legrační, že sousede...

Při 1 GHz taktovací frekvenci (hodiny jádra) je vzdálenost šíření asi 30cm, což je pořád řádově více, než rozměr čipu. Externí sběrnice na této frekvenci nejedou. Myslím, že větší problém než rychlost šíření signálu je v čipu odpadní teplo díky tak rychlým přesunům nabojů, a tento problém roste rychleji, než problém se zpožděním signálu.

Ale jinak souhlas, samozřejmě není potřeba stavět tak obludné aparatury pro tak jednoduchý pokus. I metrové vedení a paměťový osciloskop ukáží dost dobře, co se na vodičích děje.
 
26.9.2012 - 13:30 - 
budou se žárovky rozsvěcet postupně, každou 1sec jedna?

takmer. Kazdu sekundu zacne pretekat dalsou prud, ale otazka, ci dostatocny na rozsvietenie...

Moja strojarska predstava je zjednodusene takato:
Do vodica medzi start 0 a ziarovku1 napcham 120 elektronov
medzi 1 a 2 nie je nic nazbyt, tak sa podelia a pride 60 elektronov medzi 1 a 2, ale medzi 0 a 1 sa doplni zo zdroja,
takze ocakavam nasledny priebeh
pre polia: (0-1, 1-2, 2-3, 3-4,... )
po 1 sek : (120,0,0,0,...)
po 2 sek : (120,60,0,0,...)
po 3 sek : (120,90,30,0,...)
po 4 sek : (120,105,60,15,...)
po 5 sek : (120,113,82,38,...)
po 6 sek : (120,117,98,60,...)
po 7 sek : (120,118,108,79,...)
po 8 sek : (120,119,113,94,...)

takze do 30 ziarovky elektrina dorazi rychlostou svetla, t.j. za 8min, len, ci to bude stacit na rozsvietenie...
(samozrejme dalej jak si pisal, spojenie potencialov a ustalenie prudu...)
 
26.9.2012 - 13:40 - 
Ano, takový postup připomíná numericky řešené úlohy o rozmístění potenciálu v prostoru. Okrajové podmínky a postupné průměrování v každém bodě mezimřížky, až to celé zkonverguje k nějakému ustálenému stavu. Nebo řešení difúzních rovnic... a vlastně všech parciálních dif. rovnic druhého řádu, které jsou přírodě vlastní.

Připojení tak dlouhéééého vodiče na zdroj znamená v podstatě zkrat zdroje čili provoz nakrátko, protože všechen náboj, který je schopen zdroj dát, vodič zpočátku absorbuje.

Jde tedy o to, jaký bude tvar "čela šířícího se vzruchu" v daném místě vodiče jako funkce času, jakou bude mít dvojbran z velmi dlouhé dvoulinky impulsní charakteristiku. Ustálený tvar rozhodně vede na telegrafní rovnice a charakteristickou impedanci, co je zajímavé, je ten počáteční děj...
 
26.9.2012 - 13:56 - 
M - počítaš, počítaš... Ale s realitou to nemá nič spoločné. Jednoducho preto, že ideálna neznapäťová pružina neexistuje, rovnako ako hmotný bod. V špatne postavených "myšlienkových experimentoch" obvykle vychádzajú nezmysly, ktoré sú v priamom rozpore s pozorovaním.

K bodom 2) a 3)
- s modernými snímačmi je možné sledovať pohyby o rozmer menší ako je rozmer atomu a nie je ani priliš problém sledovať fonony - kvantá tepelných kmitov kryštalickej mriežky.
Už dnes začína byť aj v rámci počítačov zaujímavé využitie svetlovodov miesto metalického signálového vedenia, napriek značným oneskoreniam signálu v optických prevodníkoch - pokiaľ by tvoj nápad fungoval, bol by podobne zaujímavý, pretože by umožnil prenos informácie vyššou rýchlosťou než po optickom vedení.
Mimochodom, akustické vedenia s prevodníkmi sa používali v starých farebných televízoroch ako oneskorovacie linky - oneskoroval sa tuším "jasový" signál, aby sa získal čas na dekodovanie "farebného" signálu.

A tiež - Pokiaľ do tyče udrieš nadzvukovou rýchlosťou, vznikne rázová vlna, ktorá bude na nejakej dráhe spomaľovať spať na "normálnu" rýchlosť zvuku v materiále a časť jej energie sa pri tom bude meniť na teplo.

Pohyb elektronov vo vodiči a rozsvietenie žiaroviek - nie je to náhodou tak, že keď sa objaví napätie, dajú sa do pohybu všetky voľné nosiče nábojov súčasne?
IMHO Potom by to malo fungovať tak, že pri dĺžke vodiča 1AU sa osem minút nebude nič diať a potom sa rozsvietia všetky žiarovky súčasne...
 
26.9.2012 - 14:13 - 
quote:
...IMHO Potom by to malo fungovať tak, že pri dĺžke vodiča 1AU sa osem minút nebude nič diať a potom sa rozsvietia všetky žiarovky súčasne...

Ja som k tomu pristupil ako k nabijaniu nabojom...
spojil som rozdielne potencialy, myslim ze potencialy by sa mali snazit vyrovnat...

Sorry, ak som netrafil E terminologiu
 
26.9.2012 - 14:13 - 
Alchymista:

co když po uplynutí 4 minut zdroj vypnu a vedení u zdroje sepnu nakrátko dohromady?

Informace o tom, zda je konec vedení u Merkuru spojený do uzavřeného proudokruhu, dorazí zpět ke zdroji až za 16 minut, dřív to není možné.

Když dorazí informace, že je spojeno a tedy může proud téct, jak může žárovka u Měsíce vědět, že mezitím nějaký škůdce u Merkuru vedení nepřeseknul?

Ne, žárovky nemohou fungovat naráz.
 
26.9.2012 - 14:55 - 
Alchymista, mas pravdu

zle zadane predpoklady a okrajove podmienky... jak tu nedavno niekto nazval:
Garbage in, garbage out

Ale
1/ Ja som myslienkovym experimentom ukazal, ze ide o pohyb nepozorovatelny a ty hovoris, ze je to v rozpore s pozorovanim?
2/ Pri kazdom kroku mi rozmer pohybu klesal o niekolko radov a uz pri 4 kroku z 1000 som bol na urovni velkosti atomu...
Ako chces merat 7krok? o 1000 sa ani nemusime bavit

3/ Napadol si definiciu problemu, kedze si tvoje prispevky vazim a radim ich medzi jedny z najlepsich, tak sa to pokusim napravit.

Takze definujme nepriestrelne:

- Mozme sa bavit o 10 magnetoch, s volnostou pohybu po priamke, s hmotnostou 0,01kg, vzdialenych od seba 0,1m?
- usporiadanych tak, aby sa odpudzovali silou 1N na vzdialenosti 0,1m
- desiaty magnet povazujme za pevny a prvy za ovladany,
- mozem posunut prvy k druhemu rychlostou 10m/s?
- mozem sirenie magnetickeho pola a jeho ucinku povazovat za blizke rychlosti svetla?
- mozem ukazat velkost pohybu 9 magnetu pre rychlost sirenia signalu 20000m/s?
 
26.9.2012 - 15:13 - 
quote:
"Ohnout" "laika" není příliš těžká věc, protože se často nejdřív směje, a pak teprve (možná) myslí nebo se ptá. Ve středověku se každý ohýbal smíchy při představě kulaté Země, protože ta představa, že by z ní šlo spadnout, byla přece tak legrační, že sousede...
..
Ale jinak souhlas, samozřejmě není potřeba stavět tak obludné aparatury pro tak jednoduchý pokus. I metrové vedení a paměťový osciloskop ukáží dost dobře, co se na vodičích děje.


veď práve.. ja si myslím že tento "axióm" by mal byť aplikovateľný aj na ten príklad s tyčou..
prosím nepoužívajte "kozmogogické" meradlá tam kde to nie je potrebné,
inak dosiahnete len to, že sa ma akožto totálneho laika, zmocnia také kŕče smiechu, že vás nebudem schopný počúvať
 
26.9.2012 - 16:13 - 
prvy a deviaty magnet su vzdialene 0,8m pre 20000m/s potrebujem cas 4e-5 sekundy

rozpocitam krokom 5e-6 sekundy s nepresnostou v tvoj prospech.

1krok**********
magnet 1 sa priblizi k 2 o 5e-5m. preto na 2 zacne posobit nerovnovazna sila 0,0001N
magnet 2 sa zacne priblizovat k 3 zrychlenim 0,01 ms-2 a priblizuje sa k nemu rychlostou 5E-8 m/s.

2krok**********
magnet 1 sa priblizi k 2 na (0,1m-1e-4m). preto na 2 zacne posobit sila 0,0002N
magnet 2 sa zacne priblizovat k 3 zrychlenim 0,02 ms-2 a priblizuje sa k nemu rychlostou 1,5E-7 m/s.

magnet 2 sa priblizi k 3 na (0,1m-1e-11m). preto na 3 zacne posobit sila 2E-11 N
magnet 3 sa zacne priblizovat k 4 zrychlenim 2E-9 ms-2 a priblizuje sa k nemu rychlostou 1E-14 m/s.

3krok**********
magnet 1 sa priblizi k 2 na (0,1m-1,5e-4m). preto na 2 zacne posobit sila 0,0003N
magnet 2 sa zacne priblizovat k 3 zrychlenim 0,03 ms-2 a priblizuje sa k nemu rychlostou 3E-6 m/s.

magnet 2 sa priblizi k 3 na (0,1m-3e-11m). preto na 3 zacne posobit sila 8E-11 N
magnet 3 sa zacne priblizovat k 4 zrychlenim 8E-9 ms-2 a priblizuje sa k nemu rychlostou 5E-14 m/s.

magnet 3 sa priblizi k 4 na (0,1m-3e-19m). preto na 4 zacne posobit sila 8E-19 N
magnet 4 sa zacne priblizovat k 5 zrychlenim 8E-17 ms-2 a priblizuje sa k nemu rychlostou 4E-22 m/s.

4krok**********
v stvrtom kroku mozes detekovat signal z magnetu 4, ktory sa posubul o 2E-27m, pri rychlosti sirenia signalu 20000m/s

do 9 asi netreba dopocitavat
tam bude ten pohyb 17E-xy metra


Preto si myslim, ze prvy vzruch na tyci pride rychlostou svetla, i ked prakticky nepouzitelny a mozno i kvantovo zlikvidovany.
Skutocne pouzitelny vzruch aj ja ocakavam az rychlostou zvuku.
 
26.9.2012 - 16:45 - 
quote:
Preto si myslim, ze prvy vzruch na tyci pride rychlostou svetla, i ked prakticky nepouzitelny a mozno i kvantovo zlikvidovany.
Skutocne pouzitelny vzruch aj ja ocakavam az rychlostou zvuku.



Výpočet je možná správný matematicky, ale fyzikálně nesprávný, protože neodpovídá pozorovaným vlastnostem světa.

V realitě se může magnet díky jedné interakci urychlit o jedno kvantum hybnosti (přesněji některá z jeho částic), nebo neurychlit vůbec. Čili jakmile po pár krocích urychlení klesne někam na velikost kvant, můžeme říct, že tam žádné už není.

Proto se ptám, v odobě jaké informace by tento hypotetický "mikrovzduch" měl na konec tyče dorazit? Jako změna polohy některé částice tyče jistě ne. Tak jak?

Protože jestli nenajdeme nějaký nosič informace v tyči, podle kterého by potenciální majitel měřicí aparatury na konci (která je také kvantově limitovaná) rozpoznal, zda se "už něco stalo", tak můžeme klidně řict, že ten vzruch tam tak rychle NEDOJDE.
 
26.9.2012 - 16:52 - 
quote:
quote:
Preto si myslim, ze prvy vzruch na tyci pride rychlostou svetla, i ked prakticky nepouzitelny a mozno i kvantovo zlikvidovany.
Skutocne pouzitelny vzruch aj ja ocakavam az rychlostou zvuku.



Výpočet je možná správný matematicky, ale fyzikálně nesprávný, protože neodpovídá pozorovaným vlastnostem světa.


Je to tomu skutečně tak, ne každá formálně matematicky správná konstrukce má fyzikální aplikaci.
 
26.9.2012 - 17:25 - 
nemôže byť zase nejaká "habaďúra" v zadaní, pretože keď do tyče tresneme kladivom, potiahneme za ňu, alebo ju točíme ako torznú tyč, tak sa budú pri každom príklade sily prenášať inak?
nežiada si každý s príkladov trochu iné matematické riešenie?
 
26.9.2012 - 17:44 - 
Alamo, ne, protože veškerá makroskopická mechanika je o EM interakci... a gravitaci

V teoretické mechanice se pracuje s přesnými rozměry, ideálně tuhými tyčemi, nekonečnou rychlostí šíření informace, bodovými hmotnostmi apod.

Mechanika, to je diferenciální a integrální počet. Čili idealizovaná matematická konstrukce, nekonečně spojitá apod. Realita je granulovaná, kvantovaná, pod extrémním zvětšením nejsou grafy skutečných fyzikálních veličin (snad kromě času?? to nikdo neví) hladké, ale zubaté. Vše odpovídá s dostatečně praktickou přesností pro soubory velkého množství částic.

Veškeré kroucení, údery apod. jsou jen vzruchy v krystalické mřížce nebo prostě v hmotě tělesa (která drží slepená EM vazbami mezi obaly atomů a molekul) které se přenášejí EM interakcí. EM interakce je výměna fotonů. Buď je, nebo není. Když není, neděje se nic, nulové působení.

BTW alamo, kosmická (na kosmologická si ještě přece jen netroufám) měřítka myšlenkových pokusů jsou právě na tomto kosmofóru to pravé ořechové. Tady si je každý snadno představuje - kromě laiků
 
26.9.2012 - 20:11 - 
M: DH už jadro problému popísal lepšie ako to dokážem ja...


 
26.9.2012 - 20:27 - 
quote:
Výpočet je možná správný matematicky, ale fyzikálně nesprávný, protože neodpovídá pozorovaným vlastnostem světa.


quote:
BTW alamo, kosmická (na kosmologická si ještě přece jen netroufám) měřítka myšlenkových pokusů jsou právě na tomto kosmofóru to pravé ořechové. Tady si je každý snadno představuje - kromě laiků


a čo ak je výpočet fyzikálne nesprávny preto, lebo sa koná v nesprávnom "priestore"? všetky tie výpočty sa predsa konajú v "3D"..
ale ak má náš priestor, nejaký skrytý malí rozmer navyše, nemalo by sa to prejavovať práve tak, že matematicky správne výsledky, nebudú zodpovedať pozorovaným vlastnostiam sveta?
 
26.9.2012 - 20:39 - 
To je myslím bludné uvažování, alamo.

Například matematika nemá problém s nekonečně ostrou špičkou.

V reálném světě nekonečně ostrá špička neexistuje, protože na vrcholu musí být jeden poslední atom (to je to místo kde tančí všichni ti andělé ze středověkých disputací). Dál už jít s jehlou z pevné látky nelze.

Je to důvod pro to, že potřebujeme další rozměry, abychom udělali jehlu vlastně ostřejší, protože si to matematika žádá?

Kdyby existoval nějaký experimentální náznak toho, že skutečné jehly jsou opravdu ostřejší než atomy, pak hledejme klidně další rozměry nebo třeba anděly se špičatou čepicí. Ale když z pokusů vidíme, že takové nejsou, tak proč to dělat?
 
26.9.2012 - 21:10 - 
problém je, že aj keď matematika problém s nekonečne ostrou špičkou nemá
a fyzika ju ako naznačuješ vďaka atómom "nepotrebuje", napríklad také ťažisko "hocičoho" sa ako "nekonečne ostrá špička" chovať bude..
a v momente keď nesprávne chápeme priestor, začne konať nevypočitateľné "epycikli a paralxy", podobne ako to bolo keď sme si mysleli že žijeme v Ptolemaiovskom priestore, kde bola stredom vesmíru planéta zem..

momentálne pozorujeme temnú hmotu, a temnú energiu, a v mikrokozme Schrödingerovu mačku v krabici )je ňou každá častica, dokonca aj makroobjekty..(
takže nie sú to náhodu, iba nové a fakt príšerné "epycikli a paralxy", ktoré pozorujeme a zaboha ich nevieme vysvetliť, práve preto že nesprávne chápeme usporiadanie priestoru, v ktorom existujeme? [Upraveno 26.9.2012 alamo]
 
26.9.2012 - 21:29 - 
quote:
M: DH už jadro problému popísal lepšie ako to dokážem ja...

Ja som netrvdil, ze nemate pravdu, len som nechapal preco ju nemam ja.
Ja poznam aj prvy zakon vynalezcu, (ak by to fungovalo, niekto by to pouzival...)

aj ze sa to ma pocitat cez modul pruznosti.

V konecnom dosledku som aj tusil, ze by mohol byt problem v kvantovani, len mi to na prvy pohlad nebolo zrejme, ze uz po par krokoch som tam...

Takze dakujem za trpezlivost zucastnenym...

Ak som spravne pochopil,

Prva chyba teda zrejme bude v pouziti spojitej funkcie, ktoru od urciteho rozmeru je potrebne kvantovat,

Druha chyba, ze pre vysoke rychlosti vychylka nasledujuceho hmotneho bodu rychlo konverguje k nule, preto nie je mozne pouzit rychlost vyssiu ako rychlost zvuku.
 
28.9.2012 - 00:51 - 
Mimochodom, akustické vedenia s prevodníkmi sa používali v starých farebných televízoroch ako oneskorovacie linky - oneskoroval sa tuším "jasový" signál, aby sa získal čas na dekodovanie "farebného" signálu.

Pokud Vás to zajímá - tak to bylo kvůli dekódování u nás používané normy SECAM

Citace z Wikipendie:
K vytvoření barevného obrazu je zapotřebí informace o jasu (černobílý signál - Y) a o dvou barevných složkách (Db a Dr). K přenosu informace o barvě SECAM používá frekvenční modulaci, která neumožňuje přenášet obě barevné složky najednou. V každém jednom řádku se přenáší informace o jedné barevné složce. Přijímač je vybaven zpožďovací linkou (64μs), která zpozdí přijatou informaci o barevné složce o jeden řádek, tak aby v následujícím řádku byly na vstupu dekodéru barev informace o obou barevných složkách (první ze zpožďovací linky a druhá právě přijímaná). Díky tomuto způsobu přenosu má SECAM poloviční barevné rozlišení, to znamená, že ve dvou po sobě zobrazených řádcích je stejný průběh barevné informace (ale rozdílný průběh jasu - ten je kontinuální). Vzhledem k vlastnostem lidského zraku není kvalitativní rozdíl příliš pozorovatelný.

http://cs.wikipedia.org/wiki/SECAM
 
28.9.2012 - 12:38 - 
quote:

Pokud Vás to zajímá - tak to bylo kvůli dekódování u nás používané normy SECAM


Zpožďovací linky pro zpoždění o jeden řádek používal i systém PAL. Každý řádek sice obsahoval úplnou barevnou informaci, ale měnila se u něj fáze na opačnou. Za zpožďovací linkou v přijímači se také otáčela fáze a signál se sečetl s přímým nezpožděným. Tím se vyrušily chyby přenosu a předem otočený signál byl po součtu s dvojnásobnou velikostí. Otáčení fáze byl hlavní rozdíl proti systému NTSC (používanému např. v USA a Japonsku), kde byl velký problém se zachováním barevného odstínu obrazu. Chyby odstínu se otočením fáze převedly na málo postřehnutelné rozdíly sytosti barev.
 
29.9.2012 - 10:22 - 
nejaká prezentácia od whitea o warpe:
http://nextbigfuture.com/2012/09/harold-white-presentation-on-making.html

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
05.10.2012 - 15:43 - 
nemohlo by mať nejakú súvislosť s tým "kondíkom" na overenie WARPu toto?
http://osel.cz/index.php?clanek=1913
"Experiment je obdobou tvorby magnetického pole průchodem elektrického proudu cívkou. Vědci skutečně zjistili, že rotující supravodivý kroužek generuje silné gravitomagnetické pole. Vyhodnocení měření bylo překvapující. Přestože naměřené zrychlení bylo pouhou sto milióntinou gravitačního zrychlení, bylo sto miliónů biliónů (1020) krát větší, než pole předpovězené Einsteinovou teorií obecné relativity. Výzkumníci nemohli svým výsledkům ani uvěřit"
diskusia k tomu na aldebarane
http://aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=510

ehm.. dnes ale už vieme že sa časopriestor v okolí rotujúcich objektov "namotáva" a zakrivuje
 
05.10.2012 - 18:39 - 
odrazu ma napadla istá stará otázka, ohľadom tepelného a kinetického zotrvačníka, umiestnených na rovnoramenných váhach..
he..
sa snáď zvencnem
 
12.10.2012 - 16:21 - 
Skupina matematiků se pokusila rozšířit Speciální teorii relativity tak, že umožňuje i nadsvětelné rychlosti.

http://phys.org/news/2012-10-physicists-special-relativity.html

Jde ovšem pouze o matematickou konstrukci, která vůbec nemusí odpovídat realitě. Jejich práce odstrańuje problém s imaginární hmotností, ke které vede Einsteinova speciální teorie relativity při úvahách o nadsvětelných rychlostech.
 
12.10.2012 - 19:14 - 
quote:
Skupina matematiků se pokusila rozšířit Speciální teorii relativity tak, že umožňuje i nadsvětelné rychlosti.

http://phys.org/news/2012-10-physicists-special-relativity.html

Jde ovšem pouze o matematickou konstrukci, která vůbec nemusí odpovídat realitě. Jejich práce odstrańuje problém s imaginární hmotností, ke které vede Einsteinova speciální teorie relativity při úvahách o nadsvětelných rychlostech.


Opravte ma ked je moja nasledujúca úvaha špatná(nemám naštudovanú teoriu relativity ani tú špeciálnu):hmotnosť telesa je problém hlavne pri prudkom zrýchlovaní napr. auto z 0 na 100 za 2s. Je potrebný motor velkého výkonu. Keď chceme z 0 na 100 za 2 min. Treba motor menšieho výkonu a tá istá hmotnosť nekladie už tak velký odpor v okamžiku tesne pred dosiahnutím 100 ani v žiadnom inom. Príklad z raketovej techniky majme motor ktorý by raketu v kozmickom priestore bol schopný hypoteticky nekonečne dlho zrýchlovať ale s malym zrýchlením. Neviem prečo by rýchlosť svetla po určitom čase mala byť problém.Hmotnosť by pri pomalom zrýchlovaní nekládla taký odpor vlastne by mala klásť taký odpor ako keď ideme z rýchlosti 200km/s na 201 km/s tak isto by sme mali bez problémov zrýchliť z 299 999 km/s na 300 000km/s.
 
12.10.2012 - 19:28 - 
Andrej33:

Jdeš na to přes kinematiku, ovšem ty musíš jít na to zrychlení přes dynamiku. Tj. zrychlení ve tvých rovnicích rychlosti a dráhy je a=F/m. Newtonovsky. Einstein si vymyslel, že s (v) limitně se blížící k (c) se (m) limitně blíží nekonečnu pro jakékoliv nenulové číslo. Tím však, ale taktéž limitně klesá ono (a), neboť (F) je konstantní a dělíš-li konstantu nekonečnem, vychází nulové. A přestože si to Albert zřejmě vycucal z prstu, tak mu to docela dost přesně vychází [Upraveno 12.10.2012 cernakus]
 
12.10.2012 - 19:56 - 
quote:
Opravte ma ked je moja nasledujúca úvaha špatná(nemám naštudovanú teoriu relativity ani tú špeciálnu):hmotnosť telesa je problém hlavne pri prudkom zrýchlovaní napr. auto z 0 na 100 za 2s. Je potrebný motor velkého výkonu. Keď chceme z 0 na 100 za 2 min. Treba motor menšieho výkonu a tá istá hmotnosť nekladie už tak velký odpor v okamžiku tesne pred dosiahnutím 100 ani v žiadnom inom. Príklad z raketovej techniky majme motor ktorý by raketu v kozmickom priestore bol schopný hypoteticky nekonečne dlho zrýchlovať ale s malym zrýchlením. Neviem prečo by rýchlosť svetla po určitom čase mala byť problém.Hmotnosť by pri pomalom zrýchlovaní nekládla taký odpor vlastne by mala klásť taký odpor ako keď ideme z rýchlosti 200km/s na 201 km/s tak isto by sme mali bez problémov zrýchliť z 299 999 km/s na 300 000km/s.


Nebudeme se ted bavit o teorii relativity, vezmeme pouze zakladni fyziku:
1. Pokud se budeme bavit o motoru - Kazdy motor ma urcitou vytokovou rychlost. Dejme tomu, ze takovym motorem bude extremne silny laser (rychlost fotonu = c, male ale stale zrychleni). Pokud budu brat F=m.a, dostanu se na rychlost, ktera se bude pouze limitne blizit rychlosti c
2. Pokud budu brat rovnici E=m.c^2, neboli ekvivalenci hmoty a energie, od jiste hranice zacne byt narust hmotnosti meritelny. Rekneme okolo ~ 0.1c. V tu chvili zacnou hrat roli i relativisticke jevy (narust hmotnosti je dnes potvrzeny jev), tudiz se dostavame z oblasti newtonovske fyziky. Relativisticke jevy vam pri urcitem zrychleni zacnou "ubirat" energii, kterou budete vysilat svym motorem, jeho frekvence se diky Doplerove jevu posune.
3. Ciolkovskeho rovnice (viz predchozi prispevek). Nemuzete stale zrychlovat, na to potrebujete energii. Pokud by jste mel raketu, schopnou zrychlovat do nekonecna, tak se dostavame do sporu, stavite perpetum mobile. Vyjimkou by bylo dopravni zarizeni s "cavoritem" (SCI-FI), kdy pusobite na zarizeni zvnejsku. Pak neni problem s termodynamikou.
 
12.10.2012 - 23:29 - 
quote:

Opravte ma ked je moja nasledujúca úvaha špatná(nemám naštudovanú teoriu relativity ani tú špeciálnu):hmotnosť telesa je problém hlavne pri prudkom zrýchlovaní napr. auto z 0 na 100 za 2s. Je potrebný motor velkého výkonu. Keď chceme z 0 na 100 za 2 min. Treba motor menšieho výkonu a tá istá hmotnosť nekladie už tak velký odpor v okamžiku tesne pred dosiahnutím 100 ani v žiadnom inom. Príklad z raketovej techniky majme motor ktorý by raketu v kozmickom priestore bol schopný hypoteticky nekonečne dlho zrýchlovať ale s malym zrýchlením. Neviem prečo by rýchlosť svetla po určitom čase mala byť problém.Hmotnosť by pri pomalom zrýchlovaní nekládla taký odpor vlastne by mala klásť taký odpor ako keď ideme z rýchlosti 200km/s na 201 km/s tak isto by sme mali bez problémov zrýchliť z 299 999 km/s na 300 000km/s.


Energia, ktoru dodavate sa pouzije:
1. na zrychlenie (zvysenie kinetickej energie
2. na hmotnost

Pri malych rychlostich premenu na hmotnost ani nepozorujete a je prakticky nemeratelna.

Cim blizsie budete k rychlosti svetla, tym viac energie sa bude premienat na hmotu a nepouzije sa na zrychlenie (zmenu rychlosti) v limitnom pripade testne pred dosiahnutim rychlosti svetla sa bude menit uz iba na hmotnost takze na rychlost svetla nezrychlite nikdy.

Este jedna cas uvahy je u vas zla. Pri zrychlovani z 200 na 201 mate uplne inu hmotnost toho tisteho telesa ako pri zrychlovani z 299999 na 300000. Pre zrychlenie z 299999 na 3000000 (ak 300000 povazujeme za c), potrebujete nekonecne mozstvo energie.
 
13.10.2012 - 01:44 - 
quote:
Opravte ma ked je moja nasledujúca úvaha špatná...


Vůbec nezáleží na tom, jak bude těleso zrychlovat. Záleží pouze na počáteční a konečné rychlosti, ze kterých plyne, jak velkou kinetickou energii těleso musí získat. V relativistickém případě:



Síla tedy musí vykonat nějakou práci W



Menším zrychlením se dosáhne pouze toho, že síla sice bude menší, ale bude muset působit na delší dráze, aby se dosáhlo požadované rychlosti. Výsledek však je ten, že pro dosažení c musíte vykonat nekonečně velkou práci, protože pro v → c ΔE → ∞.

quote:
...A přestože si to Albert zřejmě vycucal z prstu, tak mu to docela dost přesně vychází...


On si to z prstu nevycucal. Ten vzrůst hmotnosti je důsledkem Lorentzových transformací. Tedy abych byl přesnější, relativistická hybnost obsahuje ten faktor gama.
 
13.10.2012 - 11:09 - 
Takže problémom je vlastne to že hmotnosť telesa ( rakety )sa mení,vzrastá s rýchlosťou a ja som ju uvažoval konštantnú. Riešenie je jediné že máme raketu o nulovej hmotnosti čo je neriešiteľné. Obchádzka tohoto problému je teda iba ten warp o ktorom sa tu diskutovalo vyššie.
Diki za objasnenie ( vo vašom podani to vyznelo celkom jodnoducho ale keby si to mal človek naštudovať uf uf ).
 
<<  32    33    34    35    36    37    38  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.358228 vteřiny.