quote:V angličtině je písmeno X skoro synonymum pro "eXperimental" (tzn. pokusné, experimentální).
Reklamu tomuto označení udělaly hlavně letouny řady X.
Jde proste o to, ze se X v anglictine cte EX coz je prave zacatek slova EXperimental. Anglictina je hravy jazyk.
A taky eXtreme, eXclusive, eXtraordinary ... fascinace písmenem X je v angosaských zemích docela zjevná. Prostě když chtějí být in, tak tam plácnou X a je to jako u Adidas, čím více X, tím více ...
viem, že to takmer vôbec nepatrí do tejto témy, ale téma o matematike tu nie je:
mám takú otázku -
nemá niekto nejaký dobrý zdroj - web linka, prípadne aj meno nejakej dobrej knihy, ale linka je preferovaná - k téme optimalizácia diferenciálnych rovníc? jazyk môže byť sk, cz a en... iné by boli problém
predpokladám, že také niečo bude existovať... moje znalosti k téme dif. rovníc skončili na úplnych základoch na matematike na výške a odvtedy som to nepotreboval... takže ocením čokoľvek
prípadne aspoň nejaké kľúčové slová, čo by som mal hľadať...
vopred vďaka
____________________ Per aspera ad astra - 42
22.2.2013 - 22:18 - x
quote:viem, že to takmer vôbec nepatrí do tejto témy, ale téma o matematike tu nie je:
mám takú otázku -
nemá niekto nejaký dobrý zdroj - web linka, prípadne aj meno nejakej dobrej knihy, ale linka je preferovaná - k téme optimalizácia diferenciálnych rovníc? jazyk môže byť sk, cz a en... iné by boli problém
predpokladám, že také niečo bude existovať... moje znalosti k téme dif. rovníc skončili na úplnych základoch na matematike na výške a odvtedy som to nepotreboval... takže ocením čokoľvek
prípadne aspoň nejaké kľúčové slová, čo by som mal hľadať...
Když nic jiného tam na Aldebaranu ve fóru Matematika ve Fyzice by šel
ten dotaz položit - jen tam dle mne velká naděje, že by někdo mohl o tom něco vědět.
Kniha - určitě mohu doporučit Bartsche http://www.knihycz.cz/matematicke-vzorce--P393
jedná se o nenahraditelného pomocníka pro analyticko-numerické výpočty (Tedy zřejmě to, na jakou úroveň to potřebuješ). Nejedná se jen o vzorce, ale o důsledné vysvětlení bez zbytečných odvození a důkazů.
Geniální je pak jmenný rejstřík na konci (tedy
Je i na uložto, ale doporučuji tištěnou verzi. V té se lépe hledá než ve scanu. http://uloz.to/xpmGofo/bartsch-matematicke-vzorce-pdf
Jinak pokud se je chceš naučit jako ve škole, pak postačí vhodně formulovat do googleho a studijní materiály má přístupné kdejaká slušnější VŠ.
Pokud ti jde o optimalizace pomocí určitých numerických metod (např. metoda sítí), pak je nejprve si vybrat program, ve kterém by jsi to chtěl realizovat. Pak můžeme poradit konkrétní literaturu.
Mají to zpracované docela solidně. Teď jsem podle toho učil bratrance na VŠB, on dělal před 15ti lety učňák s maturitou a s mojí pomocí a pomocí toho jejich webu docela zaválel. Mně to přijde docela srozumitelné (aby fungovaly "videa" v hlavním dokumentu musí být ve stejném adresáři případně přímo z webu). Vysvětluje to Bohumil Krajc, což je matematický exot, ale moc dobře jsem si s ním o matematice pokecal (kdyby věděl, že jsem do té třídy nepatřil ), on je relativně neortodoxní a z těch mnoha VŠ kantorů matematiky, co mi prošel za ta léta rukama, jeden ze dvou, který tu matematiku uměl taky naučit.
"první pohled neškodný teenager Wilson totiž v 10 letech vyrobil svoji první funkční bombu, v 11 si na internetu koupil plutonium a ve svých 14 letech se podle Popular Science stal úředně nejmladší osobou na světě, která postavila štěpný reaktor."
Řekl bych, že jde spíše článek který vyšel někde 1.4. a od tamtud byl převzat - jen redaktor se zapoměl podívat na datum uveřejnění článku.
Až do teď jsem by přesvědčen, že plutonim což je mimo jiné velmi prudký jed - a to nelze, aby přičlo někomu kdo není plnotetý - tak aje to v Evropě - a pochybuji, že v USA by šlo legálně prodat takové jedy i dětem.
O prodeji na internetu komukoliv - byť i staršímu 18 let pochybuji už uplně - na manipulaci a tedy a nákup jedů je třeba speciální povolení - dle mne by ho za nákup a držrní plutonia dávno vyšetřovala FBI.
No, víceméně to předchozí potvrzuje mojí teorii, že klasická jaderná energie je dnes dobrá tak maximálně na hraní pro děti.
Studená fúze, konečně pochopená, že probíhá za pomoci kvazičástic - to by byl fakticky průlom. Už máme z kvazičástic Bose-Einsteinův kondenzát při pokojové teplotě... a odtud je nejspíš krůček k supravodivosti při pokojové teplotě...
Plutonium na Internetu - či odkud by vzal do toho reaktoru palivo.
I ten reaktor byse teoristům hodil - na výrobu materiálu pro tzv. špinavou bombu.
Pokud jsou dodrženy zákony - tak nemohlo jít o funkční vzorky !!!
05.3.2013 - 01:33 - x
quote:No, víceméně to předchozí potvrzuje mojí teorii, že klasická jaderná energie je dnes dobrá tak maximálně na hraní pro děti.
Studená fúze, konečně pochopená, že probíhá za pomoci kvazičástic - to by byl fakticky průlom. Už máme z kvazičástic Bose-Einsteinův kondenzát při pokojové teplotě... a odtud je nejspíš krůček k supravodivosti při pokojové teplotě...
Jde o jen o chybné překlady - fusion je též stěpná nikoliv fůzní reakce.
On měl postavit klasický štěpný reaktor - v článku již opraveno.
05.3.2013 - 01:38 - x
Jediné co bych věřil, jak se tam píše v dikuzi - sehanl si kameny s minimem přírodního plutonia na internetu a postavil jeho detektor.
"se pak pustil do laciné varianty Čerenkovova detektoru částic, který využívá Čerenkovova záření. Takový detektor obvykle přijde na stovky tisíc dolarů, kdežto Wilson ho postavil za pár set dolarů."
Článek je minimálně velmi zavádějící v co vlastně sehnal - tedy jako by byl převzat z bulváru přinejmenším.
Protože jedině o ITERu jsem slyšel o jeho výsledcích.
O ostatních způsobech jsem neslyšel o úspěšnosti nic - z důvěryhodných zdrojů - a né jen od autora, který to předvázdí laickým pozorovatelům jako kouzelník (tedy správně iluzionista) své vystoupení.
Pokud je to na mne - tak se rád poučím - Google jsem zkoušel a nic tak zajímavého než z té Wikipendie nebylo.
Jsem nedůvěřivý z toho důvodu, že znám zhruba parametry termojaderné syntézy a toto zařízení je pokud je používáno na fůzi - je tak pro mne podeřelé - v USA lze patent získat mnohem snadněji než v Evropě - tam se nedokazuje funkčnost co alespoň vím.
V ITERu se jim již povedle fůzní reakce - jen ji nedkáží uržet co alespoň vím.
Tomu zařízení se říká fusor, ale v odborných článcích se mluví o IEC (Inertial Electrostatic Confinement Fusion).
Tady je třeba odkaz na Peer Review články napsané autory z Wisconsinské Univerzity - http://iec.neep.wisc.edu/publications.php.
A nemá to nic společného se studenou fúzí, teplota v nitru fúzoru dosahuje až půl miliardy Kelvinů.
