http://danielmarin.naukas.com/2015/03/10/kosmokurs-una-iniciativa-rusa-de-turismo-suborbital/
náklad..
nejaký ten náklad sa nájde vždy, objem osôb ochotných sa za drahý peniaz pozvracať, asi moc veľký nebude
keby na to od začiatku posadili, čo i len miniatúrny druhý stupeň, ktorý by vyniesol na LEO nejaký ten satelit, tak by som tomu veril
ale nič také, to má byť až "druhá fáza"
citace:Zrovna rusi by stare zelezo vylepsovat mohli, ich prve stupne stageuju pri relativne nizkej rychlosti. Stacil by padak a nejake pristavacie trysky...
citace:Zrovna rusi by stare zelezo vylepsovat mohli, ich prve stupne stageuju pri relativne nizkej rychlosti. Stacil by padak a nejake pristavacie trysky...
treba precitat Prvy stupen dopadol tvrdo Doslo k strate tlaku v hydraulike, takze zachrana sa nepodarila. Dalsie exemplare uz budu modifikovane.
Ani Elon Musk svou vesmírnou kariéru nezačal nijak slavně a vlastně to s ním bylo hodně nahnuté, spadnout mu ještě jedna F1, tak po SpaceX ani pes neštěkl. Ale přece jenom, zdá se mi to, anebo Musk předvedl úplně jiný tah na branku, než všichni ostatní?
Sice je to jen stratosférická a nikoliv skutečně "kosmická" (prostě "raketová") turistika - ale přijde mi to jako jediná reálná šance pro nás běžné smrtelníky vidět někdy temnou oblohu ve dne a zakřivení Země na vlastní oči.
S kosmonautikou to souvisí ve více bodech - tak např., pilot i "turista" na sobě budou mít ruské kosmické skafandry ze Sojuzů (tuším Sokol?), z výprodeje :-) A dále na cca stejném prinicipu by mohlo létat i případné letadlo v atmosféře Marsu (pravda Solar Stratos cestuje do výšky 25 km, atmosféra Marsu cca odpovídá výšce 30 km, a insolace na Marsu je teda menší...)
citace:Dočkáme se kosmických turistů na Crew Dragonech?
Tak mě rovnou zaujalo, že chtěj zlomit rekord v "nejvyšší nízké oběžné dráze", ustavený jedním letem Geminy. Tohle lámání dávných rekordů mě přišlo jako přirozená doména pro kosmickou turistiku.. vědecký význam není velký, ale náklady na druhou stranu taky ne.
Další rekordy čekající na prolomení jsou max. vzdálenost od Země (mohla by se podařit letu Starship k Měsíci, pokud poletí dřív než Orion EM-2/Artemis 2). A méně zřejmý rekord k prolomení je nejdelší doba trvání letu solo kosmonauta - prohledal jsem to, a paradoxně to nejsou dávné lety Vostoků, ale dost možná výdrž na oběžné dráze Měsíce pilotům velitelských modulů Apolla (těch pozdějších)... i když úplně jistý si nejsem.
V solo verzi by v Dragonu bylo fakt hodně místa i rezervy nosnosti na zásoby. Na druhou stranu, lítat sám okolo Země by nebylo až tak extra dobrodružství, takže asi nic. Škoda, že zrušili plán na Crew Dragon/F0H. Nějak mám pocit, že čekání na Starship se protáhne...
podla NASA je najvyssia radiacia vo van allenovych pasoch 0.05rads/sec.
Smrtelna davka je 300rads/hodinu.
Celkova davka pre turistov zavisi od konkretnej obeznej drahy - ci bude elipticka s apogeom vo van allenovom pase, alebo ci bude kruhova (to by bolo naozaj prekvapive...). Druhy faktor je tienenie vesmirnej lode - apollonauti dostali 2rady pocas 6 dnovej misie, hoci podla vypoctu by len pocas preletu van allenovymi pasmi mali dostat 11.4radu.
Jde o to, že Apollo prolétlo van Allenovými pásy 2x, turisti na i excentrické dráze by prolétali 2x /1 oběh. Dovedu si představit 1x výlet do té výše, ale už ne to, že na té dráze budou den nebo dokonce celý let. A už vůbec ne to, že budou na kruhové dráze v té výšce.
Apollo mission | Skin dose | trvanie letu | stredná dávková rýchlosť | poznamka
Apollo 7 | 0.16 rad | 10 d 20 h / 260 h | 0,615 mrad/h | okolo Zeme (LEO)
Apollo 8 | 0.16 rad | 6 d 03 h / 147 h | 1,000 mrad/h | let k Mesiacu (TLI/LLO)
Apollo 9 | 0.20 rad | 10 d 01 h / 241 h | 0,829 mrad/h | okolo Zeme (LEO)
Apollo 10 | 0.48 rad | 8 d 00 h / 192 h | 2,500 mrad/h | let k Mesiacu (TLI/LLO)
Apollo 11 | 0.18 rad | 8 d 03 h / 195 h | 0,920 mrad/h | let k Mesiacu (TLI/LLO/LS)
Apollo 12 | 0.58 rad | 10 d 04 h / 244 h | 2,377 mrad/h | let k Mesiacu (TLI/LLO/LS)
Apollo 13 | 0.24 rad | 5 d 22 h / 142 h | 1,690 mrad/h | oblet Mesiacu (TLI)
Apollo 14 | 1.14 rad | 9 d 00 h / 216 h | 5,278 mrad/h | let k Mesiacu (TLI/LLO/LS)
Apollo 15 | 0.30 rad | 12 d 07 h / 295 h | 1,017 mrad/h | let k Mesiacu (TLI/LLO/LS)
V čom je problém? V tom, že protony, ako elekticky nabité častice, majú pri energiách typických pre častice vo van Alenových pásoch (< 10MeV - pri energii do 1MeV je hustota rádu 10E7 až 10E8 protonov za sekundu na cm2, pri nad 400MeV rádu 10 až 100 protonov za sekundu na cm2) prenikavosť len o málo väčšiu ako elektrony. Tj. skoro žiadnu - 1 mm hliníkový/duralový plech predstavuje niekoľko polovrstiev. A sú veľmi intenzívne brzdené aj vo vzduchu (viac ako elektrony).
citace: A méně zřejmý rekord k prolomení je nejdelší doba trvání letu solo kosmonauta - prohledal jsem to, a paradoxně to nejsou dávné lety Vostoků, ale dost možná výdrž na oběžné dráze Měsíce pilotům velitelských modulů Apolla (těch pozdějších)... i když úplně jistý si nejsem.
Bykovskij ve Vostoku 5: 4d 23h 07m
Piloti velitelského modulu byli sami u Měsíce maximálně necelé 4 dny, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_17 (viz tabulku vlevo nahoře, položky Docking with LM, Docking with LM Ascent Stage; další Apolla analogicky.
tak ano, máš pravdu... nebolo to viac ako 2 rad za šesť dní, pretože to bolo 1,14 radu za deväť dní
Je to inak zaujímavé - nenašiel som zatiaľ nikde, prečo v Apollo 14 dostali tak vysokú dávku - stredný dávkový tok je viac ako dvojnásobný oproti druhému a tretiemu v poradí Apollo 10 a Apollo 12 a aj celková dávka Apollo 14 je dvojnásobná oproti Apollo 12 a viac ako dvojnásobná oproti Apollo 10.
Je pravdou, že v tom čase ešte ani sledovanie Slnka ani kozmických zdrojov žiarenia a ani dozimetria vôbec neboli na takej úrovni ako dnes. Prvý roentgenový ďalekohľad na sledovanie Slnka bol tuším až na Skylab_e
[upraveno 22.2.2020 15:51]
nech ziju burici 
Prvy stupen dopadol tvrdo 