|
Ono to není "potlačování" ... ona je to spíš absence toho konceptu.
Já mám východní Asii "celkem rád", i když samozřejmě - kdo to zná, tak pochopí, kde jsou meze těch úvozovek. Znám Thajsko, Barmu a Laos, a na základě zkušností mých s Vietnamci a mých známých co cestovali po Kambodži, Vietnamu a Malajsii si už trochu troufám zobecňovat.
Byli jsme v Praze v Sapě na výborném bun-cha (maso na roštu s omáčkou a nudlemi - doporčují i gurmánské "turistické průvodce" co jinak katalogizují spíše luxusní evropské restaurace) a zaslechli jsem útržek rozhovoru další dvojice "farangů" (thajský nepřležitelný, ale výstižný pojem pro bělochy - Thajci a Japonci jsou zajímaví navíc tím, že nikdy nebyli kolonizováni) co taky debužírovala exotická jídla v romantickém prostředí vlnitých plechů a šmelinářů všeho druhu: "Při svém pobytu v Hanoji (tedu v necivilizované čtvrti) jsem neviděl jediného člověka, který by byl sám (osamělý, izolovaný).
Kolektivismus je samotnou podstatou této kultury - není to žádná implantovaná intelektuální koncepce. A není to rozhodně rovnostářský kolektivismus. (Ale nechci se k tomu stavět čistě jen povýšeně kriticky)
No... co ještě předvedou Číňani a jakou podobu bude mít jejich "kolonizace kosmu" - to jsem fakt ještě zvědav. Ale trochu si myslím, že u nich je to součástí rostoucího tlaku "dohnat a předehnat Západ" - kdyby kosmírná mytologie nebyla pro Západ tak důležitá, tak ani Čína do toho podle mě nebude tolik investovat. |
| 17.6.2012 - 18:41 - novák | |
|
citace:
V sojuzu??? asi nechapem...
V Sojuzu neexistovali obchodníci? A kde lidi brali veci? Padaly z nebe jako mana?
citace:
v starovekych mestskych statoch obchodnici a priekupnici pracovali sami na seba a disponovali svojim kapitalom (zlatom). Stat zil z dani a z otrokov, chramy zase z tych nejakych nabozenskych desiatkov ci coho... Konkurencia samozrejme existovala, ak priekupnik na vedlajsej ulici ponuka hodvab z indie o par grosov lacnejsie nez vy, vas podnik asi skonci. Vtedy sa este krali neunuvali bailoutovat skrachovanych kupcov 
Legrační je vtip s hedvábím z Indie, neprodávali taky kukuřici z Afriky?
Předpoklad, že překupník na vedlajsej ulici který prodává stejné zboží nepatří do žádného cechu a určuje si cenu sám, ani že se král nezajímá o ceny, zdaleka není samozřejmý. Nejen v Babylónu, o kterém mluvíte, ale i v Evropě do relativně nedávné doby. Navíc předpokládáte, že mezinárodní obchod nebyl pod kontrolou státu, to by vám panovníci starověkých městských států kolem Babylónu vysmáli.. Navíc když neexistují žádné zlaťáky a obchod probíhá bartrově, tak je zlato jen jedno z mnoha zboží, není jasné proč ho váš překupník preferuje.
Opravdu píšete o Babylónu, nejste tak o tři tisíce let a jeden kontinent mimo? |
|
citace:
V Sojuzu neexistovali obchodníci? A kde lidi brali veci? Padaly z nebe jako mana?
nepochopil som ten vyraz sojuz. Take oznacenie pre zssr som este nepocul Ohladom veci - lidi si toho museli dost zaobstarat sami, kedze obchodnici boli tak nejako nie celkom slobodny biznis
citace:
Legrační je vtip s hedvábím z Indie, neprodávali taky kukuřici z Afriky?
Předpoklad, že překupník na vedlajsej ulici který prodává stejné zboží nepatří do žádného cechu a určuje si cenu sám, ani že se král nezajímá o ceny, zdaleka není samozřejmý. Nejen v Babylónu, o kterém mluvíte, ale i v Evropě do relativně nedávné doby. Navíc předpokládáte, že mezinárodní obchod nebyl pod kontrolou státu, to by vám panovníci starověkých městských států kolem Babylónu vysmáli.. Navíc když neexistují žádné zlaťáky a obchod probíhá bartrově, tak je zlato jen jedno z mnoha zboží, není jasné proč ho váš překupník preferuje.
Opravdu píšete o Babylónu, nejste tak o tři tisíce let a jeden kontinent mimo?
Predpokladam ze Vasa predstava o staroveku je poloopici muz radujuci sa z kamenneho ostepu. V oblasti mezopotamie v tej dobe uz prekvital obchod, takze neviem co je na tej indii take smiesne, zlato ako platidlo sa pouziva odnepamati, sumeri poznali dokonca aj cenne papiere. No a som ja zvedavy na krala, jak kontroluje ceny tovaru poulicnych priekupnikov Bartrovy obchod skoncil niekedy v prvotnopospolnej... |
|
citace:
nepochopil som ten vyraz sojuz. Take oznacenie pre zssr som este nepocul
soyuz znamená zväz po rusky ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
citace:
nepochopil som ten vyraz sojuz. Take oznacenie pre zssr som este nepocul
soyuz znamená zväz po rusky
ved preto som to nepochopil |
|
citace:
citace:
soyuz znamená zväz po rusky
ved preto som to nepochopil
Sojuz něrušimyj respublik svobodnych
Splotila navěki Velikaja Rus.
Da zdravstvujet sozdannyj volej narodov
Jedinyj, mogučij Sovětskij Sojuz!
|
|
je to v keli, ani tie jasavé titulky v nnovinách nepomohli, mež bys pobedal švec (alebo samit..), poslali trhy španielske dlhopisi do AHA (a talianske v podstate tiež)
Merkel ktorá sa ešte včer tvárila že je ochotná pristúpiť na mejaké tie ústupky, stvrdol xicht.. a žiadne jednačky už asi nebudú |
|
naozaj karavan...
ako stvorené na cestovanie..
kúpime to? |
|
nedavno sa tu preberala sila a nesila cinskej ekonomiky, k tomu prilozim este jeden clanocek so zaujimavym grafom na konci, ktory ukazuje ze Cina v sucasnosti zhavi tlaciarenske stroje ovela viac nez USA a koleduje si o pruser
http://finweb.hnonline.sk/c1-56241380-ropa-padla-kvoli-slovam-fedu |
| 21.6.2012 - 12:25 - Jan Balabán | |
|
TO :yamato
Porovnávat růst zásoby peněz M2 /= peníze v oběhu/ mezi Čínou a USA a dělat z toho závěry, můžou jenom ekonomičtí diletanti - viz autor článku. Proč ?? Čínská ekonomika rostla posledních 30 let o 10 % ročně, USA asi o 2 %, tedy 5 krát pomaleji. Jestli tedy "něco" roste 5 krát rychleji, tak to potřebuje také zhruba 5 krát více "paliva" a tím palivem jsou ovšem peníze. Firmy v takové bouřlivě rostoucí ekonomice potřebují hodně úvěrů. lidem rostou prudce platy, ..atd. atd. a z čeho to všechno platit ??, když by peněz v oběhu nepřibývalo rychle ??
Ten, kdo se válí líně na pláži a opaluje se /= USA/, ten nepotřebuje tolik živin a energie, jak ten, který fárá do dolů s krumpáčem v ruce !! a kope tam 12 hodin /= Čína/. Peníze jsou "krví ekonomiky" a vysoké tempo HDP vyžaduje rychlý přísun prostředků. |
|
citace:
TO :yamato
Porovnávat růst zásoby peněz M2 /= peníze v oběhu/ mezi Čínou a USA a dělat z toho závěry, můžou jenom ekonomičtí diletanti - viz autor článku. Proč ?? Čínská ekonomika rostla posledních 30 let o 10 % ročně, USA asi o 2 %, tedy 5 krát pomaleji. Jestli tedy "něco" roste 5 krát rychleji, tak to potřebuje také zhruba 5 krát více "paliva" a tím palivem jsou ovšem peníze. Firmy v takové bouřlivě rostoucí ekonomice potřebují hodně úvěrů. lidem rostou prudce platy, ..atd. atd. a z čeho to všechno platit ??, když by peněz v oběhu nepřibývalo rychle ??
Ten, kdo se válí líně na pláži a opaluje se /= USA/, ten nepotřebuje tolik živin a energie, jak ten, který fárá do dolů s krumpáčem v ruce !! a kope tam 12 hodin /= Čína/. Peníze jsou "krví ekonomiky" a vysoké tempo HDP vyžaduje rychlý přísun prostředků.
o diletantizme by som radsej pomlcal... stale si mylite percenta s absolutnymi cislami. 2% pri americkom HDP moze byt kludne viac nez 10% pri cinskom. Dalsia vec co Vam unika je postavenie dolara ako svetovej rezervnej meny. Dolare teda potrebuje kazda ekonomika na svete, ktora prevadzkuje zahranicny obchod. Teda zatial co Cina musi svojim rastom monetarnej zasoby pokryvat cinsky rast, USA musia rastom svojej monetarnej zasoby pokryt celosvetovy rast, vratane cinskeho (cina stale obchoduje hlavne v dolaroch) |
|
pre dokreslenie relativnosti percent
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_real_GDP_growth_rate_(latest_year)
cina je siesta na svete, pred nou su krajiny ako liberia, mongolsko alebo irak. Takze sa treba ohanat skor absolutnou vyskou HDP, nie jeho rastom Aj ked ja by som sa HDP neohanal vobec, pretoze je to nicnehovoriaci indikator. Zburajte hlavne mesto, postavte ho znova a bombasticky Vam narastie HDP... |
|
citace:
Aj ked ja by som sa HDP neohanal vobec, pretoze je to nicnehovoriaci indikator. Zburajte hlavne mesto, postavte ho znova a bombasticky Vam narastie HDP...
presne toto... specialistami na manipulovanie (umele zdvihanie) hdp su ako americania, tak aj cina... americania na to maju pravnikov (ten pravnik poradi tomu, ten zase dalsiemu a ten znovu prvemu, kruh sa uzavrie, nic sa nevyprodukuje a zvysi sa hdp)... cina zase mesta duchov a podobne srandy... tiez sa zvysi hdp a nic nevyprodukuje...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
asi by sa to malo merat inak, lebo HDP nema skoro nic spolocne s kvalitou zivota. Mohli by merat napr. priemernu clovekohodinu prace potrebnu na uhradu priemerneho nakupu |
| 21.6.2012 - 17:26 - Jan Balabán | |
|
TO :yamato
Čína prostě v oběhu potřebuje více peněz jako rychle rostoucí ekonomika, podobně se zvyšuje množství peněz v ekonomice i v řadě jiných rozvojových zemí, třeba Indii apod. = Čína není žádná výjimka.
V Číně už 20 let probíhá kolosální přesun pracovních sil z vesnice do průmyslu v městech. Jde o nějakých 300 mil. lidí = obyvatelstvo celých USA. Doposud takový člověk pěstoval na svém skromném políčku batáty, okurky, mrkev ,zelí apod. a když měl nějaký přebytek , tak to odvezl na oslu do okresního města na tržnici, kde stržil pár korun. V kapse neměl nikdy skoro nic, nic nevydělal, žil ze svého políčka, když potřeboval nové boty , tak ševci odvezl 300 kilo brambor a švec mu zase ušil boty. Najednou je ale takový člověk přestěhován do města, zaškolen a jde k běžícímu pásu v automobilce, kde bere na naše třeba 9000 Kč. Doposud jako zemědělec vydělával měsíčně 1500 Kč, nyní ovšem 6 krát tolik !! Kde se v oběhu vezmou nové peníze pro takovéto dělníky, kteří najednou mají v peněžence 6 násobek ??? Musí se natisknout ! A pokud je takovýchto lidí 100 000 000 , je nutné mít mnoho nových peněz na výplaty. V USA se něco podobného neděje, tam platy skoro stagnují i půjčky podnikům.
Závěr : Tam, kde jde ekonomika dynamicky vpřed, musí se dynamicky tisknout i peníze. |
|
citace:
TO :yamato
Čína prostě v oběhu potřebuje více peněz jako rychle rostoucí ekonomika, podobně se zvyšuje množství peněz v ekonomice i v řadě jiných rozvojových zemí, třeba Indii apod. = Čína není žádná výjimka.
V Číně už 20 let probíhá kolosální přesun pracovních sil z vesnice do průmyslu v městech. Jde o nějakých 300 mil. lidí = obyvatelstvo celých USA. Doposud takový člověk pěstoval na svém skromném políčku batáty, okurky, mrkev ,zelí apod. a když měl nějaký přebytek , tak to odvezl na oslu do okresního města na tržnici, kde stržil pár korun. V kapse neměl nikdy skoro nic, nic nevydělal, žil ze svého políčka, když potřeboval nové boty , tak ševci odvezl 300 kilo brambor a švec mu zase ušil boty. Najednou je ale takový člověk přestěhován do města, zaškolen a jde k běžícímu pásu v automobilce, kde bere na naše třeba 9000 Kč. Doposud jako zemědělec vydělával měsíčně 1500 Kč, nyní ovšem 6 krát tolik !! Kde se v oběhu vezmou nové peníze pro takovéto dělníky, kteří najednou mají v peněžence 6 násobek ??? Musí se natisknout ! A pokud je takovýchto lidí 100 000 000 , je nutné mít mnoho nových peněz na výplaty. V USA se něco podobného neděje, tam platy skoro stagnují i půjčky podnikům.
Závěr : Tam, kde jde ekonomika dynamicky vpřed, musí se dynamicky tisknout i peníze.
ved to je samozrejme. Len nechapem ze ked to iste robi Fed, tak to je skaza a pohroma a cojaviemco. A Fed pritom musi "nakrmit" celosvetovy obchod. Co ovsem neznamena ze to neprehnal a nevytvoril bubliny... a cine hrozi to iste, ak to prezenie. |
|
| vo vseobecnosti by sa mal objem monetarnej zasoby a zakladna urokova sadzba riadit nejakym racionalnym pravidlom. Dnes sa riadi nazorom sefa centralnej banky, co je dost desive, kedze cena penazi je jeden z najdolezitejsich parametrov v ekonomike... |
|
| Přileji trochu oleje do ohně (o základním výzkumu v Číně): http://www.osel.cz/index.php?clanek=6316. Na konci článku je¨dokonce i něco o kosmonautice |
|
yamato - len veľmi laicky:
rozdiel je použiť "nové" peniaze na výplatu robotníkov (ktorý niečo reálne vyprodukujú) a použiť ich na nákup štátnych dlhopisov. Kým v prvom prípade je vytvorenie "nových" peňazí úmerné zvýšeniu množstva reálnych tovarov v ekonomike, v druhom prípade sú vytvorené peniaze bez ekvivalentnej materiálnej protihodnoty.
V prvom prípade teda poslúžia ako "mazadlo", ktoré urýchli ekonomický cyklus - robotník zarobí, niečo kúpi alebo zaplatí službu, čím sa jeho peniaze dostanú k dalším ľuďom, ktorý s nimi urobia viacmenej to isté. Síce sa zvýšila finančná zásoba v spoločnosti, ale pokiaľ je dostatok výrobcov a produktov, už relatívne malé zvýšenie finančnej zásoby výrazne zrýchli obeh produktov a peňazí (po istú hranicu). Štát si z takmer každej transakcie niečo uchmatne, ale ak je transakcií hodne, asi si nemusí uchmatnúť veľa, napriek tomu sa dostane k balíku peňazí, ktorý môže na "niečo využiť" (ten balík je zrhuba rovnaký ako to počiatočné zvýšenie finančnej zásoby).
Druhý prípad je vlastne "skratka" - vytvorí sa rovnaký balík peňazí a cez dlhopisy sa dá štátu k dispozícii, opäť má štát k dispozícii nejaký balík peňazí, s ktorým môže "niečo urobiť".
Rozdiel je v tom, že v prvom prípade pretečú celou ekonomikou štátu, kým v druhom nie.
Podobenstvo: v prvom prípade pokosíš trávu na lúke, senom nakŕmiš ovce, ich hnojom pohnojíš kvety na záhrade. V druhom prípade pokosíš trávu na lúke, trávu hodíš do kompostéra a kompostom pohnojíš kvety na záhrade.
V čom je rozdiel? Práve v tých ovciach...
Alebo na vyššej úrovni v prioritách - či sú pre teba dôležitejšie kvety na záhrade, alebo ovce. |
|
dá sa ešte dodať, že ten druhý prípad je vlastne zdanenie úspor, pretože zníži ich hodnotu, a túto prevedie k tomu kto "nové fiat peniaze" dostane do ruky..
|
|
Alchymista - a co si tym chcel ako povedat? Ze tlacit peniaze ked nie je rast je spatne? Ved ja viem, povedz to Bernankemu 
Aby som ta korigoval - robotnik nikdy nedostane novovytlacene peniaze priamo z Fedu. Vzdy ich dostanu najprv banky, a tie ich pustaju dalej. Takze ked je rast, stavebna firma nabera nove projekty a novych ludi. Zoberie si na to uver, ktory pride z banky, ktora ich ma od Fedu. Nakoniec skoncia u robotnika, ktory si za ne kupi nove auto atd.
A teraz to iste, ale bez rastu. Fed natlaci peniaze, lebo si mysli ze ked ich da bankam, tie ich daju stavebnej firme a bude rast. Lenze ekonomika spi, firma nema zakazky, skor redukuje stavy. Banka takejto firme peniaze neda. Radsej ich nacpe do statnych dlhopisov, hypotek, akcii alebo derivatovych kontraktov. Zrazu nam rastu ceny bytov, benzinu, na burzach sa deju kadejake cudesne pohyby a vsetci ukazuju prstom na chamtiveho bankara. Robotnik nedostane nic, leda tak uver na byt ktory nemoze splatit, pretoze stavebna firma redukuje stavy... |
| 21.6.2012 - 22:36 - Jan Balabán | |
|
TO : yamato
Plně souhlasím s tím, že činnost centrálních bank /hlavně FEDU/ má přímo zločinecký charakter - například FED je v USA vlastněn - "jakousi skupinou soukromých osob". FED vznikl roku 1913, tedy před 100 lety. Obecně se dá říci, že centrální banky už dlouho fungují jako stroje, které ve službách sobeckých a protispolečenských zájmových skupin plánovitě generují inflaci. Platí to i v ČR. Dnes máme u nás inflaci 3,5 % , kolik dostaneme v bance na úroku z našich peněz ?? Asi 0,1 %. Tedy máte třeba v KB nebo ČSOB uloženo 100 000 Kč, kolik vám zůstane po 1 roce v kupní síle těchto peněz na vašem účtu ?? Jen 96 600 Kč. A tak to jde rok za rokem, až vám zůstanou na těle jen trenýrky.
A proč je tu vlastně ona inflace ?? Jak vzniká ??? Právě tím, že centrál banky nechávají do oběhu pumpovat miliardy dolarů ničím nekrytých peněz. Je to umožněno jedinou věcí a to opuštěním vazby peněz na zlato, ukončil ho Nixon v srpnu 1971. Poté bylo možné tisknou "fiat money" zcela bez omezení , dnešní papírové peníze jsou prostě jenom hajzlpapír krytý veskrze jenom dluhem. Kdyby dnes všichni všem splatili své dluhy, tak celosvětová ekonomika okamžitě zkolabuje.
Kdo je dnes prozíravý, tak část svých peněz promění na zlato. V budoucnu toho nebude litovat, hodně vydělá, až současná ekonomika ničím nekrytých peněz zcela zkolabuje.
17,18,19 století prakticky inflaci neznalo. Ta přišla až ve století 20, kdy začaly vznikat a "pracovat" centrál banky. V Praze stály jedny nové kožené boty roku 1900 jen 12 Korun ,dnes 200 krát tolik, tedy 2.400 Kč. Ovšem v přepočtu na zlato stály roku 1900 jedny nové boty 3 gramy zlata, roku 2012 také 3 gramy zlata. To svědčí o děsivém tempu znehodnocování papírových "hajzlpeněz" oproti zlatu.
http://www.numismatika.info/index.php?option=com_virtuemart&Itemid=58
http://www.zlate-mince.cz/ZRAK2005_Philharmoniker_1Oz.htm
|
| 21.6.2012 - 22:41 - Jan Balabán | |
|
Zlato je moc fajn !!!
http://www.zlate-mince.cz/ZSA1983_Kruger1Oz.htm |
|
IMO problém je v tom, že rôzne finančné operácie na medzibankovom trhu majú vďaka nastaveniu pravidiel väčšiu výnosnosť a menšiu rizikovosť, ako finančné operácie pre reálnu ekonomiku.
Takže prakticky všetky peniaze, ktoré "dá FED banká", končia v medzibankovej hre - to je jednoduchý diktát efektivity. Lenže v tom momente banky prestávajú plniť svoju úlohu v prospech spoločnosti a ekonomiky štátu a stávajú sa naopak veľmi nebezpečnou parazitickou skupinou.
S ideálom rastu efektivity, hodnotenej ale výlučne cez financie, sme sa tak dostali do pasce - úver pre reálnu ekonomiku je príliš drahý, pretože nedokáže finančnou efektivitou a rizikom konkurovať operáciám na bankovom trhu. Dôsledok - reálna ekonomika sa zastavuje...
Východiskom môže byť len a iba podstatná zmena pravidiel na finančnom trhu - tobinova daň, zrušenie niektorých typov finančných operácií, likvidácia "daňových rajov"... |
| 21.6.2012 - 23:42 - Jan Balabán | |
|
TO: alchymista
Ano, je to tak. Vydělávající úvěry v reálné ekonomice se jen těžko hledají, naopak různé finanční triky a machinace vydělávají skoro bez omezení. Například, dnes je možné si v Japonsku vzít půjčku na 1 miliardu s 1 % úrokem a uložit to v Brazílii na úrok asi 6 %. Rozdíl po 1 roce = oněch 5 % je vašich = asi 50 000 000 Dolarů. Nikdo přitom ani nevstal ze židle, ani nemusel jedinkrát kopnout krumpáčem a pěkných 50 000 000 skončilo ve vaší kapse. Přináší tohle něco nám lidem ?? nebo reálné ekonomice ?? Nikoli, to jen astronomicky bohatnou bankéři. |
|
citace:
TO: alchymista
Ano, je to tak. Vydělávající úvěry v reálné ekonomice se jen těžko hledají, naopak různé finanční triky a machinace vydělávají skoro bez omezení. Například, dnes je možné si v Japonsku vzít půjčku na 1 miliardu s 1 % úrokem a uložit to v Brazílii na úrok asi 6 %. Rozdíl po 1 roce = oněch 5 % je vašich = asi 50 000 000 Dolarů. Nikdo přitom ani nevstal ze židle, ani nemusel jedinkrát kopnout krumpáčem a pěkných 50 000 000 skončilo ve vaší kapse. Přináší tohle něco nám lidem ?? nebo reálné ekonomice ?? Nikoli, to jen astronomicky bohatnou bankéři.
"1 miliardu s 1 % úrokem a uložit to v Brazílii na úrok asi 6 %"
Záleži jestli je to ve stejné měně ty dva úvěry - jinak si koledujete o pořádný průser daný změnou kurzu.
Ano jsou často vysoké úroky jinde - ale to jen v měně toho státu - která bude o 10% níže za rok než třeba Euro ve kterém jste si vzal ono výhodnou půjčku na 1 rok - prostě dostanete pak v Eurech o 10% méně za ten rok, takže na splátce úroku naopak pěkně proděláte.
Na Islandu si před krizí brali bežně úvěry v Eurech, neboť mělo nižsí úrok než jejich měna - v krizi bank jejich měna o dost vůči Euru poklesla a oni tak spláceji o třetinu více - musí dodržet stejnou výšku splátky v Eurech než by spláceli v úvěru v jejich měně - prostě tyto operace nesou svoje riziko.
Jinak takto spekulovat nemusí jen bankéři, ale kdokoliv kdo si to troufne - nemají na to monopol.
A jinak v té Brazilii je stejně nakonec musí někomu ty peníze půjčit, aby si na ten 6% úrok vydělali.
Takže jen prostě budou mít nižší zisk právě o váš podíl, než kdyby si úvěr vzali přímo sami v Japonsku.
|
|
"Přináší tohle něco nám lidem ?? nebo reálné ekonomice ?? "
Představte si, ale přináší - ta Brazislká banka tak získá prostředky na půjčky někomu jinému - aby vám těch 6% mohla vyplatit - rpostě je půjčí třeba na investici těžařské společnosti a ta je již použije k otevření nového naleziště ropy.
Stejně tak nesete obří riziko, kdyý ta Brazilská banka skrachuje - bude vytunelována a po majitelích se slehne zem - s novou identitou si budou někde v klidu užívat vačich peněz. A ve vytunelované bance vám toho na vrácení moc nezbyde.
Někdy jsou i nabízené vysoké úroky jen znamením toho, že jde o podvod - o tunel s již zajištěným místem úkrytu aktérů.
Prostě můžu si půjčit i zde na nemovitost třeba 2 milony a pak za mnohem větší úrok poskytovat úvěry dalším lidem - pokud dotyčný peníze použije jen jako další část prostředků na svůj útěk do zahraničí - zde již mu třeba hrozí soud a vězení za minulé podvody,
tak to budu já - který nebudu mít jak vrátit peníze a přiju o nemovistost.
Není to tak černobílé všechno jak se může zdát. |
|
citace:
Přileji trochu oleje do ohně (o základním výzkumu v Číně): http://www.osel.cz/index.php?clanek=6316. Na konci článku je¨dokonce i něco o kosmonautice
ja mam tiez clanok o cinskom zakladnom vyskume
http://technologie.etrend.sk/it-biznis/eset-prekazil-cinanom-priemyselnu-spionaz.html |
|
citace:
Není to tak černobílé všechno jak se může zdát.
hm.. áno sú tam aj nejaké tie stupne šedej a šerosvit..
http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/my-ty-penize-musime-vycerpat-stat-hleda-novy-apple/#commentsRef
Státní Fond rizikového kapitálu, který má fungovat od letoška do roku 2015, nabídne mladým a hladovým firmám dohromady miliardu a půl korun, převážně z evropských zdrojů.
Na stopu Fondu rizikového kapitálu mě před pár dny přivedly vyplašené reakce účastníků podnikatelské konference Startup Summit. Před dravými kapitalisty tam sázel ministerský úředník Marian Piecha jednu perlu za druhou.Hlášky jako „No my ty peníze jednoduše musíme vyčerpat!“ (zdroj) nebo „Nedostatek prostředků? My budeme mít opačný problém, tady se dostane na každého a ještě víc,“ (zdroj) naznačují, jak to asi bude s vybíráním projektů a snahou zhodnotit investice. |
|
| ziadne strachy, ved to predsa nie je ziadny kapitalista rozumej zlodej, je to statny uradnik, a ten predsa vsetko vie najlepsie a vsetko to spravne zreguluje a uriadi a uz bude len dobre |
|
