Predpokladám, že elektrocentrála si výkon spaľovacieho motora reguluje automaticky podľa záťaže generátora - takže "voľnobehom" myslím prevádzkové otáčky a stav bez záťaže alebo s nejakou minimálnou záťažou.
moment.. nemal som na mysli, nejaké zriadenie "malej domácej elektrárne" ktorá bude dodávať prúd, vo veľkom rozsahu zaťaženia, priamo do zásuviek v dome
(napojenie tej veci na rozvodnú sústavu, synchronizáciu, a zabránenie aby z nej "šťava" utekala do siete, ochranu pred nárazmi zo siete.. už vôbec nie.. ani možnosť využitia odpadného tepla..)
ale doslova hrubé porovnanie.. pre základnú orientáciu..
doslova zapojím spotrebič zapnem generátor - odpojím spotrebič vypnem generátor..
žiadny voľnobeh v "pohotovostnom režime"..
pre to by sa asi na porovnávanie hodilo niečo menšie http://www.mall.sk/elektrocentraly/gude-isg-2000
aj keď asi s nižšou účinnosťou..
Pokiaľ sa pozrieš na môj príspevok na predošlej strane, dosť jednoznačne to vychádza tak, že malé zdroje majú nižšiu účinnosť ako zdroje väčšie.
S vypínaním a zapínaním zdroja je problém - pokiaľ máš len jeden spotrebič, tak sa to dá, ale pokiaľ to má zabezpečiť napríklad chatku alebo karavan, kde je svetlo, televízor, počítač, ľadnička a povedzme vodárnička, tak odber skáče podľa toho, čo všetko je práve pripojené.
len ma tak napadlo, či by to čo bolo ešte pred tromi rokmi bolo šialene neefektívne, nemohlo byť vďaka určitým fakt ešte šialenejším negatívnym posunom, dokonca výhodné.. http://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/4062.html
quote:Predpokladám, že elektrocentrála si výkon spaľovacieho motora reguluje automaticky podľa záťaže generátora - takže "voľnobehom" myslím prevádzkové otáčky a stav bez záťaže alebo s nejakou minimálnou záťažou.
Pokud vím - co jsem četl z návodů k nim - sám jsem ji zatím nepoužíval - jen mne to prostě zajímalo.
Otáčky mají být stále stejné a to z důvodu udržení 50Hz sítě - prostě při používání snchronního alternátoru jako generátoru elektrického proudu je nutné udržovat dané otáčky.
A tak otáčky udržuje genrátor stále stejné i bez odběru. Připojením spotřebiče ke generátoru dojde samozřejmě ke zvětšení zátěže, kterou generátor začne motoru působit a ten automaticky za pomoci elektronikcy řízeného plynu zvýší výkon toho motoru, aby udržel otáčky a tím i potřebnou frekvenci 50Hz. Tedy výkon zvyšuje podle zátěže nikoliv však otáčky - ty tak naopak drží stále stejné.
Netvrdím, že nejvyspělejší centrály mohou generovat jen stejnosměrný proud - tedy stačí jim udržet jen stále stejné napětí z toho generátoru - a z něj teprve připojeným elektronickým střídačem generovat střídavých 50Hz - podobně jako to dělají měniče na 220V z 12V akumulátoru. Ty mohou pak zřejmě i měnit otáčky podle potřeby.
quote:len ma tak napadlo, či by to čo bolo ešte pred tromi rokmi bolo šialene neefektívne, nemohlo byť vďaka určitým fakt ešte šialenejším negatívnym posunom, dokonca výhodné..
Používaní jakékohokliv generátoru především na benzín je vždy o dost nákladnější než přípojka ze sítě. Navíc musíte započítat i náklady na údržbu toho generátoru.
Dokonce se nevyplatí ani instalace vlastní plynové turbíny na Zemní plyn pokud nejste schopni zužitkovat i odpadní teplo co produkuje. Podle zpráv odborníků co se tím na žádost růzých průmyslových podniků zabývají. Tedy místo plynového kotle - kde vlastní topení bude využítí toho odpadního tepla by se o tom uvažovat zřejmě dalo. Jinak má tomu být díky cenám plynu v USA.
A to je rozhodně mnohem výhodnější zdroj než jakýkoliv malý generátor na benzín nebo naftu.
I spousty pořadatelů nejrůznějších dočasných akcí se snaží si zajistit přípojku elektrického proudu ze sítě - prostě náklady na provoz generátoru tedy i jeho palivo - jsou o dost větší než cena proudu z té sítě - není to jen tedy z ekologických důvodů - hluk a exhalace toho generátoru.
Našel jsem navíc zhruba toto:
"Když se vezme v úvahu, že 1litr benzinu obsahuje 9kWh energie, tak potom ta celková účinnost vychází vcelku nízká
To máme 10litrů = 90kWh, úč. spalování 20%"
20% beru celková účinnost včetně generátoru elektrického proudu.
9kWh * 0,2 - z 1 litru benzínu tedy 1,8kWh
35kč za litr - tak je to 19,40kč na kWh.
Budu brát jakou má účinnost samotný spalovací motor - tedy 30% tedy to reálné maximum:
9kWh * 0,3 - z 1 litru benzínu tedy 2,7kWh
35kč za litr - tak je to 12,96kč na kWh.
V návodu k jedné centrále byla udávaná spotřeba zřejmě skutečně pro plnou zátěž 0,4l tedy 0,4*35 - 14kč/kWh - vím že jde o jednu z nejúspornějších na trhu a taky patřičně drahou samozřejmě.
[Upraveno 04.5.2013 tycka]
čo tak zemný plyn?
podľa tohto http://www.energy.eu/#Domestic-Elec
je cena za kWh v čechách 2012
plyn 0.05484 elektrina 0.14870 eura
na slovensku
plyn 0.05055 elektrina 0.17265 eura
čiže ak by sa dosiahla účinnosť aspoň 33%, napríklad z využitím tepla na kúrenie
prestane byť na slovensku výhodné odoberať elektrinu od veľkododávateľa, ale radšej si ju vyrábať sám doma?
s faktom že žijem v absurdistane som už dávno zmierený..
Neviem, či je možné použiť v motore plyn pri tlaku ako je potrubí, zrejme by bol potrebný ešte nejaký kompresor.
Vo Švajčiarsku to tak údajne majú vymyslené pre autá na CNG - plniaca jednotka (veľkosti práčky či umývačky riadu) sa pripojí na plynový a elektrický rozvod a nádrž naplní. Platí sa za odber plynu a elektriny (je možnosť využiť nočný prúd).
quote:čo tak zemný plyn?
podľa tohto http://www.energy.eu/#Domestic-Elec
je cena za kWh v čechách 2012
plyn 0.05484 elektrina 0.14870 eura
na slovensku
plyn 0.05055 elektrina 0.17265 eura
čiže ak by sa dosiahla účinnosť aspoň 33%, napríklad z využitím tepla na kúrenie
prestane byť na slovensku výhodné odoberať elektrinu od veľkododávateľa, ale radšej si ju vyrábať sám doma?
s faktom že žijem v absurdistane som už dávno zmierený..
Teoreticky ano - prakticky se musí započítat i cena za toho zařízení - vydrží nějakou dobu - takže pořizovací cena/doba životnosti v rokách - cena za rok /12 - cena za 1 měsíc, kterou si musíte připočítat k ceně za plyn + cena za údržbu toho zařízení - budou tam i zřejmě nutné revize včetně komína.
Proto místo plynového kotle - cena za kotel + náklady na jeho údržbu a revize zde nebudete platit - místo toho náklady na tu plynovou turbínu.
A pokud to udělá více lidí a průmyslových podniků - tak se cena plynu v důsledku větší poptávky zvětší a cena elektřiny - alespoň té silové naopak poklesne.
Pokud jste průmyslový podnik tak máte ovšem sazby za elektřinu o dost výhodnější než domácnosti - musíte ovšem odebírat dohodnuté množství dle odběrového diagramu - a sankce jsou co vím jak za překočení odběru tak i za neodebranou elektřinu (prostě i když ji neodeberete tak přinejmeším část její ceny stejně zaplatíte).
Takže domácí sazba není pro hodnocení velkoodběratelů to nejlepší - jako jinde v obchodě pokud vám cement na stavbu vozí rovnou po kamiónech máte ho rozhodně levnější na kilogram než když si koupíte pytel cementu ve stavebním marketu.
[Upraveno 04.5.2013 tycka]
quote:Neviem, či je možné použiť v motore plyn pri tlaku ako je potrubí, zrejme by bol potrebný ešte nejaký kompresor.
Vo Švajčiarsku to tak údajne majú vymyslené pre autá na CNG - plniaca jednotka (veľkosti práčky či umývačky riadu) sa pripojí na plynový a elektrický rozvod a nádrž naplní. Platí sa za odber plynu a elektriny (je možnosť využiť nočný prúd).
S těmi auty je to pravda - viděl jsem jí v dokumentě o těchto autech na CNG - pohon Zemnín plynem - má to však být z důvodu(nevím zdali pouze a nebo především), aby se do plynové nádrže auta dalo toho plynu naplnit dostatečné množství na delší jízdu - aby to mělo smysl - jinak pak to auto může pokračovat i na běžný benzín.
Jinak ta jednotka je samozřejmě externí (mimo to auto) a velikost pračky by tak asi odpovídala a umístění je samozřejmě v garáži - musí se tam přivést plynové potrubí od plynoměru.
Takže alepoň známe plánovanou životnost baterií - něco přes 8 let.
Což na baterie mě připadá celkem slušné - ovšem je otázka kolik původní kapacity té baterie si za těch 8 let udrží.
Zajímali by mne podmníky té výměny - na kolik % kapacity původní 100% kapacity baterie musí klesnout ta hodnota, abych dostal novou.
Tedy jestli se třeba pokles na 50% a tím i zhruba poloviční dojezd toho automobilu jž považuje za důvod výměny baterie. A jesli ji pak vymění celou - a né jen její část, aby pak měla již přípustných 75% původní kapacity.
mňa by skôr zaujímalo, či je vôbec prevádzkovanie elektromobilu výhodné..
vyzerá to tak že práve podpora "OZE", teda aspoň na slovensku spôsobila, že je vyslovene lacnejšie jazdiť na plyn.. alt, LPG
čiže na slovensku, by potom bolo vlastníctvo osobného elektromobilu, čistá "snobárna", za ktorú si priplatíte..
navyše vyhliadky na rast cien elektriny pre drobného koncového spotrebiteľa sú viac než isté.. doslova zaručené..
napr tu http://ekonomika.sme.sk/c/6792234/na-vyssich-cenach-elektriny-zarobi-aj-firma-blizka-brhelovi-a-sirokemu.html
potom tá dohoda s us steel vsž o dotovaní ich nákupov elektriny..
záruka sa týka poškodenia batérie, nie straty kapacity... to znamená... že ak ti batéria kompletne prestane fungovať, dostaneš novú (ak si si ju nezničil úmyselne, etc)... ak len stratí výkon, na povedzme 50 %, tak sa záruka nevzťahuje...
oni to dali ako reackiu na problémy s batériami, ktoré mali pri tesla roadster - ktoré už po relatívne krátkom čase, kedy neboli nabité, v podstate sa stali nepoužiteľnými...
Osobně bych si zvolil spíše auto na Zemní plyn - neboť může jéct alternativně i na benzín a já nebudu muset tedy volat drahou odtahovku, aby mne v zahraničí odtáhla někam k nabíjecí stanici - v lepším případě do blízkého servisu, kde mě nechají se připojit k elktřině a za 10 hodin (odhaduji) si to nabíječkou vestavěnou v autě dobiji.
Jinak jak jsem se bavili o té elektrocentrále a proudem ze sítě - tak to zhruba platí ve srovnání s elektromobilem - prostě jak byla zmíněna cena 1 kWh na elektřinu z bezínu versus cena ze sítě - zde je ovšem nutno vzít v úvahu cenu a životnost baterie - počáteční cena / životnost baterie v rocích(8 let) - náklady na 1 rok a to si jde přepočítat podle odhadlovaného množství kilometrů ujetých za rok.
Předpokládám, že to bude mít ten kdo hodně jezdit kvůli svému podnikání prostě musí.
Jde vzít v úvahu i celkový odhadovaný počet nabíjecích cyklů a máme opět cenu za jedno nabití - a tím i za daný počet kilometrů.
Právě životnost a cenu baterie - na to jejich fanatický příznivci často z důvodů své nezanalosti zapomínají.
K dobru lze přičíst nižší ostaní náklady na údržbu elektrického auta - ale cena baterií a jejich životnost to rozhodně nevykompenzuje.
A elektřina se dnes z více než 50% alespoň v ČR vyrábí spalováním hnědého uhlí - jinde třeba v Polsku údajně z 90% z uhlí - a třeba v Japonsku i spalováním nafty - v elektrárnch na spalujících naftu místo uhlí. Větší účinnost elektrárny vyruší ztráty v nabíjení baterií - jen v nich se část proudu prostě přemění na teplo - mají své ztráty - a nutností v elektromobilech v zimě tou elektřinou i přitápět - prostě v zimě to odpadní teplo ze spalovacího motoru má přece jen částečné své využití.
Takže elektromobil z 50% jede na hnědé uhlí a CO2 uniká z trochu vzdálenější elektrárny - z jejího komína.
Ovšem ve velkých městech čistota provozu je výhodná - a to i když to pochází z uhlí jsou mimo město a jsou pod kontrolou z hlediska znečisťování - tedy ty skučené problémy co jsou z motoru auta na beznín - ne úplně spálené motorem karcinogení sloučeniny a i třeba saze hlavně z dieselových motorů - a né onen CO2, který produkuje i každý člověk či zvíře neboť prostě dýchá.
Dle mne a co jsem o provozu aut na Zemní plyn četl je celková cena za jejich provoz nejspíš srovnatelná - s tím, že se kvůli tomu že to auto na Zemní plyn může ject plnohodnotně i na benzín se s tím bez obav můžu vydat třeba až do Chorvatska k moři.
A to platí i při optimálním rozložení rychlonabíjecích nabíjecích stanic - prvních 300 km a zastávka na 1 hodinu - zde ještě OK - při dobře naplánované cestě lze čas využít k obědu v místní restauraci a dokoupení si podledních zásob či i vybavení v místním hypermarkatu - né nadarmo se maj nabíjecí stanice elektromobilů budovat hlavně u hypermarketů.
Ale co pak - dalších 300 km - tedy pouze 600 km z ujeté vzdálenosti a další návštěva hypermarketu na využití další hodiny času na další nabíjení ????
Z toho je vidět, že i při optimálním množství nabíjecích stanic jsou elektromobili velmi nepraktické a hodí se prakticky jen jako druhé auto do rodiny - ježďení každý den do práce a nákupy + vyřizování ve mětě a okolí.
aká je vlastne účinnosť batérií, pri nabíjaní, a vybíjaní?
pri nabíjaní sa konvertuje elektrická energia na chemickú, pri vybíjaní naopak..
nevzniká nejaká strata?
zima znizuje kapacitu baterii sama o sebe. S kurenim to bude este horsie.
S dnesnou generaciou baterii elektromobily urcite nemozu konkurovat "spinavym" autam, co sa tyka dojazdu a komfortu v zime. Ako vsak uz bolo povedane, dnes pouzivane baterie nie su nijaky "high-tech" a na tomto poli existuje este velky priestor.
Odhliadnuc od baterii, elektromobil povazujem za lepsiu technologiu nez spalovak. Je jednoduchsi, s menej dielmi, ma lepsie vykony (Tesla S sa akceleraciou radi skor medzi sportiaky), pohon nezaberie tolko miesta, montaz pohonnej sustavy v Model S je v podstate v dvoch krokoch a pripomina skor skladanie hrackarskeho auticka
dokument o Tesle. Sokovala ma vyroba baterie - ved to je vlastne len velmi vela AA tuzkovych bateriek pokope!
Ano je tomu tak - má to být údajně z cenových důvodů - ty prý z důvodu masové výroby maji být na jednotku kapacity nejlevnější.
Bezpečnost - tedy správné nabíjení a včasné vyřazení těch vadných článků má zajišťovat snad přímo nimi vyvinutá elektronika umístěné v té baterii. Nakolik je to s tou kapacitou - tedy alespoň v době kdy to navrhovali - pravda jsem však osobně nezkoumal.
Prostě on posbíral dostupné technologie na trhu a vytvořil z nich auto - oni zde nic moc revolučního nepřidali - i ta výsledná cena je diskutabilní - proto zřejmě i ta kategorie vozu kterou vytvořili - ty jsou jako luxusnější zboží obecně dražší.
quote: pohon nezaberie tolko miesta, montaz pohonnej
Je třeba nezapomínat, že to co nezabere motor zabere přinejměënším dnes baterie - proto není kam dát pomocný beznínový generátor na nouzový dojezd - pokud byste nechtěl obětovat kufr auta za prostor na baterii.
Co se týče v provozu v zimě - slyšel jsem, že někteří výrobci tam na zimu raději montují - nezávislé benzínové topení - takže v zimě baští i benzín jako normální auto - to již bychom raději viděl to topení na LPG - už jen z důvodu nižších nákladů na jeho provoz.
quote:aká je vlastne účinnosť batérií, pri nabíjaní, a vybíjaní?
pri nabíjaní sa konvertuje elektrická energia na chemickú, pri vybíjaní naopak..
nevzniká nejaká strata?
Vzniká zcela určitě - kolik nevím teď přesně - prostě baterie se při nabíjení zahřívá - takže jasnej důkaz, že ano a i účinnost samotného nabíječe není též 100%.
Je třeba nezapomínat, že to co nezabere motor zabere přinejměënším dnes baterie
nie tak celkom. Bateria je hodne plocha a zabera cely spodok auta, tvori vlastne nieco ako sasi. Krabica baterie tvori nosny prvok a zabezpecuje tuhost karoserie. Predny aj zadny kufor su prazdne.
Výňatky z tisku - Čelem vzad EU: Evropa možná stornuje svou drahou zelenou agendu
Posted on May 8, 2013 by Anthony Watts
From The GWPF and Dr. Benny Peiser
Spustí revoluce těžby z břidlic skutečný Nový světový řád?
Dokument získaný EurActiv ukazuje, že vůdci EU se na energetickém summitu 22. května chytnou při kontroverzních otázkách rozvoje břidličného plynu a zmírnění klimatické změny. Jak bylo dohodnuto na summitu 14.-15. března, vůdci EU se sejdou, aby prodiskutovali, jak snížit ceny energií, a tak zlepšit konkurenceschopnost průmyslu Unie. Konkurenceschopnost v kontextu energetické politiky EU se překládá jako revize klimatické politiky Unie. Nedávno mocná skupina zaměstnavatelů BusinessEurope apelovala na presidenta Evropské komise José Manuel Barrosa, aby radikálně přesměroval energetickou politiku EU od zmírňování klimatické změny směrem k nákladové konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek energie. –EurActiv, 8 May 2013
Evropští výrobci rychle ztrácí půdu pod nohama oproti svým rivalům z US kvůli narůstajícím nákladům na energii a neschopnosti vlád tohoto kontinentu být „racionální“ ve věci jaderné energie a břidličného plynu, varoval šéf jedné z největších světových chemických skupin. „Existuje v tom jen velice nepatrná evropská koordinace,“ řekl s varováním, že nákladům na energii by se měla dávat stejná závažnost jako krizi eurozóny, jako nejnaléhavějšímu problému, s nímž se průmysl potýká. Hlavní výkonný ředitel jedné z největších energetických skupin Evropy řekl FT, že političtí vůdci kontinentu při rozhodování o energetické politice věnují „konkurenceschopnosti nulovou pozornost.“ –James Boxell, Financial Times, 13 May 2012
Více než polovina států, jejichž zákony vyžadují povinnost vykupovat obnovitelné energie – včetně Arizony – uvažuje o způsobech, jak z této povinnosti vycouvat poté, kdy propadly ceny zemního plynu, což přinesla technologie zvyšující jeho dodávky. Šestnáct z 29 států s normami podílu obnovitelných energií uvažuje o legislativě, která by zredukovala potřebu větrné a solární energie, jak tvrdí výzkumníci podporovaní US ministerstvem energetiky. Likvidace podpory pro politiky obnovitelných energií ohrožuje prodeje společností výrobců větrných turbin od General Electric a Siemens až po SolarCity Corp., San Mateo, v Kalifornii sídlícího vrcholného developera energetiky. –Christopher Martin, Bloomberg News, 5 May 2013
Loni se poprvé za více než desetiletí propadl objem nové solární energie instalované v Evropě, což je úchvatný projev toho, jak se dominance tohoto regionu na globálním trhu chýlí ke konci. „Z výsledků roku 2012 je to jasné a předpověď pro nadcházející roky pro Evropu jako pro trh s vedoucí rolí v PV končí,“ jak tvrdí tržní výhled Evropské asociace fotovoltaického průmyslu. –Pilita Clark, Financial Times, 8 May 2013
Břidličná revoluce ve Spojených státech změnila energetický scénář ze situace nedostatku na hojnost. Tento největší světový spotřebitel by se brzy mohl stát největším výrobcem uhlovodíků. Plynový boom v US už má dopad na vztahy v globálních energiích. Ten dopad svět pocítí ještě citelněji, až začnou plyn vyvážet – očekává se, že první zkapalněný plyn se vyveze kolem roku 2017. Na vývoz plynu do spřátelených zemí v Evropě, zrovna tak jako do Indie a Číny se nahlíží jako na nový způsob rozšíření US sféry vlivu a na omezení dominance Středního východu a Ruska. Břidlicový plyn začal v nové velké hře vytěsňovat ropu. –Cuckoo Paul, Forbes India, 8 May 2013
Al Gore doufá, že ho cesty zase svedou dohromady s mediálním titánem Rupertem Murdochem, aby se přiklonil k nebezpečí klimatické změny. Gore mi řekl o svých ambicích dát si další schůzku s Rupertem Murdochem, aby s ním o této otázce promluvil a konvertoval ho na tuto stranu. „Pořád ještě existuje naděje, že se probudí do reality této záležitosti,“ řekl Gore. „Kdyby ano, hodně by to změnilo.“ –Ben Geman, The Hill, 7 May 2013
Rupert Murdoch se na Twitteru pustil do útoků na ekologisty tvrzením, že nárůst koncentrace oxidu uhličitého z fosilních paliv byl pro planetu dobrý. Tento mediální magnát zakládá své tvrzení na článku, který hlásí, že 30 let satelitního snímkování ukázalo, že Země se ve skutečnosti ozeleňuje. Murdoch, častý a hlasitý kritik obnovitelných energií dnes dal tweet: „Svět s nárůstem uhlíku zelená. Třicet let satelitních důkazů. Lesy rostou rychleji a hustěji.“ Pak se odkazoval na článek Matta Ridleye ve Wall Street Journal z 5. ledna. Ještě před tím ráno tento magnát vystavil: „Proč nepřejít od neužitečných investic do obnovitelných energií k reálným infrastrukturním projektům vytvářejícím pracovní místa? Čeká nás spousta velkých možností.“ –-Daily Mail, 7 January 2013
V kapitalistické ekonomice nemůže dlouhodově fungovat odvětví, které je jako celek ztrátové i teď, kdy se využívají nejvýnosnější a nejsnáze přístupné naleziště, natožpak v budoucnu.
