Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  30    31    32    33    34    35    36  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
29.9.2006 - 13:29 - 
quote:
" Hlavním tématem je komplexní vesmírná politika jednotlivých parlamentů členských zemí." .... "Kdo by se odvážil zpochybňovat význam "komplexní vesmírné politiky"?... je to cosi u čeho nemohou čtyři chlapíci ze Sněmovní ulice chybět.]





Má nějaká naše partaj ve svém programu něco ve smyslu jakékoliv vesmírné politiky?
 
29.9.2006 - 13:41 - 
Budu stručný, domnívám se, že kulové .! 
29.9.2006 - 13:49 - 
Informace o ceste nasich poslancu (nejen!) do Francouzske Guayany je medialne podavana strasne, bohuzel. A nektera jejich prohlaseni (pokud je tak opravdu rekli, coz nemusi byt pravda) k tomu jen prispivaji.

Pritom tech konkretnich vystupu z cesty je (verte mi to, nebo ne) opravdu hodne. Jednalo se o moznosti zapojeni ceskych firem do programu Ariane (nabidka prisla primo od Arianespace), o moznosti podileni se na budovani novych startovacich komplexu v Kourou pro rakety Sojuz a Vega (pro ceske stavebni firmy), o moznosti dodavek pohonnych latek pro nosne rakety (cesky chemicky prumysl ma stale dobry zvuk), o moznosti spoluprace na vyvoji novych nosicu (EADS)... A to nemluvim o nabidce zapojeni se do vedeckych experimentu, spolupraci na urovni narodnich kosmickych agentur apod. Kdyz jsem zpravu z cesty do Kourou cetl, protacely se mi panenky.

Politikove svoji praci opravdu (tentokrat) udelali, ted je jen na ceskem prumyslu a vyzkumnych kapacitach, zdali se budou chtit zapojit. To je bohuzel dlouhodoby problem. Kdyz prijde nabidka na spolupraci ze zahranici, tak se v konecnem dusledku zjisti, ze se do konkurzu nebo tendru nikdo neprihlasi. (Kolik firem/instituci si myslite, ze reagovalo na nabidku Indie podilet se na vyvoji pristroju pro lunarni sondu Chandrayaan-1?) Vzdy je nejjednodussi nadavat na politiky. Ale zakopany pes je tentokrat nekde jinde. (Tim se politiku obecne nechci zastavat, ale hodnotim oblast, do ktere vidim.)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
29.9.2006 - 15:16 - 
quote:

Orion přijde na scénu pozdě. Jakožto nová vlajková loď NASA by asi byl vždy preferován před ruským Sojuzem, ale první pilotovaný let má být až v září 2014, a zřejmě půjde jen o krátkodobý zkušební let. Dlouhodobá podpora 6-členné posádky stanice Orionem je reálná až od roku 2015, a navíc není vůbec jisté, že tato podpora bude kontinuální (pokud jsem to dobře pochopil, tak pokud začnou letové testy Aresu-V už v roce 2017, tak z pilotovaných exemplářů Orionu bude určen pro ISS jen ten první).



Myslim ze pilotovany exemplar Orionu letajiciho k ISS bude opravdu jen jeden. Tudiz je nepochybne, ze Sojuz dal ponese bremeno hlavni dopravni lodi pro ISS. Mozna bude Orion slouzit jen pro obcasne navstevy laborantu nebo udrzbaru a zaroven se pri jeho provozu ziskaji zkusenosti pro vystavbu druhe serie lodi urcenych pro mise k Mesici. Nemyslim ze by NASA chtela opravdu preferovat Orion pred Sojuzem - pokud to nebude nutne.
 
29.9.2006 - 15:33 - 
quote:
Nemyslim ze by NASA chtela opravdu preferovat Orion pred Sojuzem - pokud to nebude nutne.
Myslím, že by chtěla, ale nemůže.
quote:
...aby jeho zrušení mělo nějaké politické důsledky? Pokud ne, tak se nikdo s žádným vysvětlováním namáhat nebude. Prostě se zruší a basta... Šetříme...
Doufám, že nezruší. Přece se v souboji o Měsíc nenechají předehnat Olegem Skripočkou nebo Jing Haipengem...
 
29.9.2006 - 16:52 - 
quote:

Nemyslim ze by NASA chtela opravdu preferovat Orion pred Sojuzem - pokud to nebude nutne.


NASA by měla preferovat rentabilitu. Za minimum peněz maximum práce. Kdyby upřednostnila svůj nosič v rozporu s tímto principem, tak je to jasný střet zájmů. Při jakých misích by měl být Orion levnější než Sojuz se ale asi nedá tak snadno odhadnout při útržkovitých znalostech o jeho předpokládané nákladnosti.
 
29.9.2006 - 19:10 - 
Převzato z fóra ORION-CEV
//Jste si jistí, že skutečně bude někdo muset dalece vysvětlovat, proč se odklání od Bushova projektu? Tedy, že tento projekt je natolik přijímán ve společnosti, aby jeho zrušení mělo nějaké politické důsledky? Pokud ne, tak se nikdo s žádným vysvětlováním namáhat nebude. Prostě se zruší a basta... Šetříme...

Nepředpokládám, že dojde k úplnému zrušení projektu ORION/CEV/ARES, už z důvodu nezávislosti v oblasti pilotovaných systému. Osobně předpokládám, že dojde k osekání jeho vývoje, tak aby zajistil dopravu lidí na LEO. T.j. systém se očeše o vše co souvisí s dopravou na Měsíc(LSAM,EDS,ARES 5).

 
29.9.2006 - 20:00 - 
quote:

Nepředpokládám, že dojde k úplnému zrušení projektu ORION/CEV/ARES, už z důvodu nezávislosti v oblasti pilotovaných systému. Osobně předpokládám, že dojde k osekání jeho vývoje, tak aby zajistil dopravu lidí na LEO. T.j. systém se očeše o vše co souvisí s dopravou na Měsíc(LSAM,EDS,ARES 5).




To mi připadá jako realistická forma možného katastrofického scénáře.
 
29.9.2006 - 20:46 - 
quote:

Politikove svoji praci opravdu (tentokrat) udelali, ted je jen na ceskem prumyslu a vyzkumnych kapacitach, zdali se budou chtit zapojit. To je bohuzel dlouhodoby problem. Kdyz prijde nabidka na spolupraci ze zahranici, tak se v konecnem dusledku zjisti, ze se do konkurzu nebo tendru nikdo neprihlasi. (Kolik firem/instituci si myslite, ze reagovalo na nabidku Indie podilet se na vyvoji pristroju pro lunarni sondu Chandrayaan-1?) Vzdy je nejjednodussi nadavat na politiky. Ale zakopany pes je tentokrat nekde jinde. (Tim se politiku obecne nechci zastavat, ale hodnotim oblast, do ktere vidim.)


Tento tristní stav není jen záležitostí kosmonautiky a jen projevem bohužel daleko širšího problému. Je to stejný problém jako že nedovedeme vyčerpat peníze z eurofondů, které jsou pro nás nachystány, nebo si říci o granty z EU grantových agentur. Když se člověk podívá na profil absolventa, jaký nabízí současné VŠ pro absolventy oborů jako veřejná správa, veřejné finance aj. tak by si myslel, že školy musí chrlit asi pořád spoustu odborníků, kteří to umí, ale není to nikde vidět. Většina našich institucí neumí připravit, dokumentačně zajistit a projektově řídit jakoukoliv akci placenou z eurofondů, to samé platí i u grantů. Dokonce to naprosto neumí ani v případě výběrových řízení podle zákona o veřejných obchodních zakázkách u nás doma. Právníci vylezlí ze školy naprosto nechápou, že v tom zákoně je implicitně ukryt určitý projektový postup a nemají vůbec představu jak právně obsluhovat takovou projektovou postupnost.

Teoreticky i bez vybízení ze strany Francouzů aj. by naše firmy měly usilovat o veřejné zakázky ve všech těchto projektech. Všechny tyto zakázky jsou avízovány a oznamovány v příslušném evropském věstníku a přístup k nim má každá evropská firma, naše úplně stejně jako francouzská i bez pobízení našich poslanců v Guayaně. Ovšem naše firmy se neumí procedurálně korektně se správnou dokumentací a smluvními návrhy ucházet ani o naše veřejné zakázky, protože příslušné zákony jsou už moc evropské. Natož aby se o to uměly ucházet třeba ve Francii. Existují na to sice různé kurzy v příslušných zemích aj. ale co se týče našinců, asi zejí prázdnotou.

Myslím, že máloco by tolik pomohlo našemu hospodářství vědě aj. jako vyškolování masové vyškolování českých odborníků na evropské (i naše) veřejné obchodní zakázky, granty a evropskými fondy financované projekty. Při tom si nemyslím, že by mělo jít o závratné sumy přípravu těchto lidí ani dlouhý čas přípravy. Možná ani nepotřebujeme „komplexní vesmírnou politiku“, ale potřebujeme nějakou „komplexní“ evropskou iniciativu, která vnese evropskou kulturu do prosazování našich subjektů při snahách o evropské veřejné peníze. Ty firmy do toho nejdou protože se o projekt z veřejných peněz neumí ucházet. Možná by částečnou záchranou mohlo být, že některé mezinárodní keiratse, jako třeba IBM, zahájí nějaké ataky na zakázky, které provede prostřednictvím českých pracovitých leč marketingově pologramotných subdodavatelů.
 
29.9.2006 - 21:27 - 
[quote. Je to stejný problém jako že nedovedeme vyčerpat peníze z eurofondů, které jsou pro nás nachystány, nebo si říci o granty z EU grantových agentur.

Ja se v tomhle nevyznam ale slysel jsem ze je ponekud rozdil v poctu papiru, ktere vyplni francouz a cech aby ziskal penize s EU. Fakt je,ze muj tchan do sve firmy penize s EU na nakup novych stroju ziskal, takze nemozne to neni, jen sem mel pocit ze nejdriv musite ty penize mit a pak je muzete dostat.
 
29.9.2006 - 22:53 - 
quote:
Ja se v tomhle nevyznam ale slysel jsem ze je ponekud rozdil v poctu papiru, ktere vyplni francouz a cech aby ziskal penize s EU. Fakt je,ze muj tchan do sve firmy penize s EU na nakup novych stroju ziskal, takze nemozne to neni, jen sem mel pocit ze nejdriv musite ty penize mit a pak je muzete dostat.


Je to tak jak peníze, tak jejich veřejné zakázky včetně těch na kosmických projektech jsou dosažitelné. Občas i dosahované. U toho čerpání z fondů je to fakt běžně tak, že proplácí již vynaložené náklady dle jejich regulí.

Jen by toho mohlo být mnohem víc, kdybychom to uměli v potřebném rozsahu "upapírovat".
 
30.9.2006 - 09:12 - 
quote:
Informace o ceste nasich poslancu (nejen!) do Francouzske Guayany je medialne podavana strasne, bohuzel. A nektera jejich prohlaseni (pokud je tak opravdu rekli, coz nemusi byt pravda) k tomu jen prispivaji.

Pritom tech konkretnich vystupu z cesty je (verte mi to, nebo ne) opravdu hodne. Jednalo se o moznosti zapojeni ceskych firem do programu Ariane (nabidka prisla primo od Arianespace), o moznosti podileni se na budovani novych startovacich komplexu v Kourou pro rakety Sojuz a Vega (pro ceske stavebni firmy), o moznosti dodavek pohonnych latek pro nosne rakety (cesky chemicky prumysl ma stale dobry zvuk), o moznosti spoluprace na vyvoji novych nosicu (EADS)... A to nemluvim o nabidce zapojeni se do vedeckych experimentu, spolupraci na urovni narodnich kosmickych agentur apod. Kdyz jsem zpravu z cesty do Kourou cetl, protacely se mi panenky.

Politikove svoji praci opravdu (tentokrat) udelali, ted je jen na ceskem prumyslu a vyzkumnych kapacitach, zdali se budou chtit zapojit. To je bohuzel dlouhodoby problem. Kdyz prijde nabidka na spolupraci ze zahranici, tak se v konecnem dusledku zjisti, ze se do konkurzu nebo tendru nikdo neprihlasi. (Kolik firem/instituci si myslite, ze reagovalo na nabidku Indie podilet se na vyvoji pristroju pro lunarni sondu Chandrayaan-1?) Vzdy je nejjednodussi nadavat na politiky. Ale zakopany pes je tentokrat nekde jinde. (Tim se politiku obecne nechci zastavat, ale hodnotim oblast, do ktere vidim.)


Mily Tomasi,
ja zase vidim do části českého průmyslu. Sotva přežívá a nemá síly na dlouhodobé projekty. Zkuste rozjet dlouhodobý projekt (ještě v zahraničí), zadlužit se na několik let, když se (nejen legislativní) podmínky mění každý měsíc. Přitom je obrovský problém získat státní garance čehokoli ...
Když dodáváme "běžný sériový obráběcí stroj", tak je to otázka skoro ročního jednání (přitom stroj se technicky sprovozní za dva dny). Když dodáváme výrobní linku, tak je to mnohem horší.

Z našeho pohledu byl teď požehnaný stav několika měsíců, kdy nevyšel žádný zákon ani vyhláška. ;-)

Zdravím
Honza


 
30.9.2006 - 09:58 - 
quote:
Mily Tomasi,
ja zase vidim do části českého průmyslu. Sotva přežívá a nemá síly na dlouhodobé projekty. Zkuste rozjet dlouhodobý projekt (ještě v zahraničí), zadlužit se na několik let, když se (nejen legislativní) podmínky mění každý měsíc. Přitom je obrovský problém získat státní garance čehokoli ...
Když dodáváme "běžný sériový obráběcí stroj", tak je to otázka skoro ročního jednání (přitom stroj se technicky sprovozní za dva dny). Když dodáváme výrobní linku, tak je to mnohem horší.

Z našeho pohledu byl teď požehnaný stav několika měsíců, kdy nevyšel žádný zákon ani vyhláška. ;-)

Zdravím
Honza



Dekuji za zpravu! I za pohled "z druhe strany". Ja jsem puvodne jen reagoval na to, ze nasi poslanci byli "na vylete" v Kourou, ale pokud se diskuse zacina konstruktivne vyvijet i dalsimi smery, jsem jen pro.

Ja osobne do ceskeho prumyslu tolik nevidim, takze nemuzu nektere souvislosti posoudit. Nicmene na druhe strane me neochota (nemejte mi to za zle, je to opravdu neochota - viz nize) ceskych firem zapojit se do JAKYCHKOLIV kosmickych projektu desne stve. Co pro nas prumysl muze byt lepsi nez nabidky zakazek za zahranici na spickovych projektech? Tusim, ze to s sebou nese ohromne potize - ale pokud chceme ve tvrde konkurenci obstat, tak se s nimi musime vyporadat. Nechci, aby to znelo jako fraze, ale uvedomme si, ze na zakazky z Kourou si brousi zuby i dalsi firmy z vychodni Evropy a stejne tak je urcite zapadni Evropa nevyda bez boje. Bud se v tomhle prostredi naucime zit a pracovat (vsem problemum navzdory), nebo ty zakazky skonci jinde. Cekat na nas nikdo nebude...

S problemy ohledne zakonu ci vyhlasek absolutne souhlasim. Vystudoval jsem danove poradenstvi, zivi me informatika - v techto oborech vidim jako velky problem neustale novelizace novelizaci novel... Takze to neni jen "vysada" prumyslu. Osobne porad cekam, ze by se situace sedmnact let po "revoluci" mohli v oblasti legislativy uklidnit - a ono porad prdlajs...

Docela by me zajimalo (pokud treba nevite Vy nebo nekdo jiny):
- Zdali se s takovymito legislativnimi problemy potykaji i jinde? Nebo jde jen o nase specifikum.
- V cem se lisi stav ceskeho prumyslu od toho "zapadniho"?
- Z Vaseho postesknuti mi neni uplne jasne, v cem presne jsou hlavni problemy na strane prumyslu. Prosim, zkuste v bodech "co (je problem)" a "proc (je to problem)". Dekuji!
- Co by bylo potreba udelat pro to, aby se ceske firmy chtely/mohly zapojit do evropskeho kosmickeho prumyslu?
- V jakych oblastech by se cesky prumysl mel/mohl zapojit do kosmonautiky?

Jen na vysvetlenou: me toto tema nesmirne zajima, a to z duvodu me spoluprace s Ceskou kosmickou kancelari. Snazime se stale nejak podporit nase firmy na poli kosmonautiky, ale opakovane narazime na nezajem. Jiny problem (krome udivu "copak mu muzeme delat kosmicke technologie") nam nikdo zatim nevyjmenoval. Pokud najdeme jadro pudla, muzeme se (vsichni) pohnout vpred. Diky!

 

____________________
Tomas Pribyl
 
30.9.2006 - 19:04 - 
quote:
Je pravdepodobne ze variabilni cena za jeden start Aresu1/Orionu bude podobna jako variabilni cena za jeden start STS. Je pravdepodobne ze i variabilni cena za jeden Ares V bude podobna jako u STS. Pokud i fixni naklady zustanou stejne, pak plati ze misto peti STS rocne lze mit dohromady pet startu Aresu1/Orion ci Aresu V.
Ja myslim ze s tim lze nadelat vice muziky nez s peti starty STS. Obzvlast kdyz cinnost STS se zcvrkla na dostavbu ISS a opravarensky let k Hubblu. Toto je nejlepsi cenovy odhad jakeho jsem se svymi znalostmi schopen a myslim ze je docela konzervativni.


... jaké muziky? Co budete dělat a kam poletíte, když si sebou nic nepovezete a na ISS už nebudete součástí týmu?

zdravím
Honza
 
30.9.2006 - 20:46 - 
Skoro bych řekl, že mluvit o porovnání stavu českého a zahraničního průmyslu je zavádějící. Bylo by asi vhodnější porovnávat podnikovou než průmyslovou kulturu. Nejsem takový zasvěcenec, aby to nějak hluboce posoudil, ale zdá se mi, že v té průmyslové kultuře, máme nedostatků omezujících naše pronikání tam nejméně. Obecně si myslím, že naše podniky jsou marketingově slabé. To, že nakonec neumí napsat ani smlouvu, která by byla podle českého zákona o veřejných zakázkách a zkouší přijít na veřejnou obchodní soutěž se svým standardizovaným produktem, který není v souladu s poptávkou ani s podmínkami zákona, podle kterého se soutěž koná, je jen děsivou třešničkou na dortu celkové marketingové retardace obrovské části našich podniků.

Marketing není ve větším měřítku ani záležitostí podniku samotného ale celých složitě provázaných skupin. (Dost často jsem tu omílal, že nejúspěšnější na trhu bývají keiratse.) Velké projekty vyžadující dlouhodobé financování, značná investiční rizika aj. jsou zpravidla realizovány provázanými finančními skupinami. Takové ty hrůzy českých porevolučních podniků, které vyhrály tendry na superlukrativní zahraniční zakázky, a pak jim jejich banka odmítla financovat nákup materiálu jako normálně s poukazem, že jde o zahraniční zakázku a oni nemají analytika, který by posoudil riziko jejich investičního projektu, tam zpravidla nejsou. Není vůbec náhodou, že např. struktura zahraničního kapitálu v ČR je dost blízká rozložení zahraničního kapitálu, který kontroluje naše banky nebo je s těmito finančními skupinami nějak propojen. Jsou to prostě aliance firem nabalené kolem finančních ústavů a finančních skupin. Bez toho se moc expandovat nedá.

Některé naše podniky dostávají zakázky jako podřízení členové zavedených keiratse zahraničních mamutů. Vzpomenu např. IBM – firmu, která je hlavně jádrem keiratse daleko více, než že dělá nějaké svoje vlastní aktivity. Ta ve skutečnosti je systémovým integrátorem mnoha IT projektů po celé EU. Je však jen tím jádrem, které drží věci po kopě svou autoritou, organizační schopností vést projekty, marketingovou silou aj. Všechnu skutečnou IT práci ale dělají jejich subdodavatelé, takže potom portugalský klient, jemuž se starají o systémovou integraci volá svému administrátorovi, který jim na dálku manadžuje systém do moravského městečka k úplně neznámé firmičce. Zatím je asi nejsnadnější cestou jak se dostat ke kvalitním zakázkám v zahraničí třeba dokonce ve veřejném sektoru jako kosmonautika, dělat takového nosiče vody pro dobře zavedenou cizí keiratse, která má nasmlouvané technicky fundované české podniky-dělníky.

Česká legislativní smršť je fakt dost hrozná, ale nejde o nějak zvláštní české specifikum. Je třeba si uvědomit, že EU je především institucí pro harmonizaci a standardizaci celokontinentální legislativy, aby se EU stala jednak jednotným hospodářským prostorem a jednak prostorem, jenž vytváří legislativní prostředí, v němž pak zcela zákonitě vzniká pokrok, prosperita a špičková světová konkurenceschopnost. Dnes žijeme v době, kdy jsme přesvědčeni, že právě legislativní prostředí je živným agarem, na kterém se pak prosperita a konkurenceschopnost samy chytnou a vypučí. Vývojové úsilí Evropy je tedy především úsilím o neustálý vývoj a inovaci legislativy. Něco na tom je. Sice opovržlivý termín euroblábol je už zavedeným termínem právnického slovníku, ale jakés takés ovoce to přeci jen nese. Současná situace EU je velice podobná ranně sjednocenému Německu za Bismarka, kdy se chvatně opisovala a adaptovala legislativa nové Německé říše, aby se dostala na úroveň Britů a Francouzů. Velmi podobný proces běžel i v Rusku, Turecku a Japonsku. Tehdy bylo dohnat a předehnat také hlavně legislativní s doufáním v následný vzestup hospodářský a politický.

Prostě to není jen obyčejný český transformační chaos. Je to transformace Evropy na EU. Je to globalizace. Je to svět, v němž se právo vyvíjí stejně splašeně jako technologie. Dost prudce se mění např. i marketingové postupy a organizační, logistické a vůbec procesní postupy v celých řetězcích organizací, což vyžaduje právní, komunikační a IT obsluhu těchto procesů v úplně jiném stylu, než jak se to dělávalo před pár lety. Legislativní chaos je jen projevem této turbulence.

Jakýkoliv obchod v US je prý daleko náročnější na právní obsluhu než kdekoliv na světě. Kam se hrabe EU. Ty jejich filmy, kde to vypadá, že jejich právní kanceláře představují přinejmenším stejně velký sektor jako olejářský průmysl, vůbec nekecají. Zajímavé je, že stejně jako se šijí značkové boty v Indonésii a Vietnamu, čím dál tím víc je vaším právníkem v US Ind z Bombaje. Právě tak, jako když v US zavoláte operátorovi kvůli rezervaci leten, tak čím dál častěji mluvíte s indickým telefonistou přecvičeným na US přízvuk, co to vyřizuje, tak tu mravenčí právnickou práci za tu vaši právní kancelář v NY dělají Indové. V Indii je anglosaské právo a jejich právníci jsou snadno přecvičitelní na to US, a tak levní Indové dělají čím dál více mravenčí kancelářské práce v pozadí, jako to před nimi začali dělat indičtí účetní.

Zajímavým fenoménem je i účetnictví. V US, aby se s vámi vůbec někdo bavil, že vám dodá zboží na fakturu, nebo dokonce, že si od vás zboží bude brát, chce se kouknout na vaše auditované účetní výkazy podle standardů GAAP. Pokud je nemáme, hospodářsky neexistujete. Jste něco mimo civilizaci, s čím není možno uzavřít jakoukoliv formu partnerství. Sice tam, na rozdíl od nás, účetnictví není omezeno zákonem a neplatí se podle něj daně, účto tam ale berou dost vážně. V US např. proběhly soudy, kdy byl management odsouzen za podvod, když přejal čísla do konsolidované uzávěrky ze své české pobočky z českého účetnictví vytvořená podle českých účetních a oceňovacích postupů vymezených českým zákonem. Když měl někdy loni či předloni setkání US velvyslanec v Praze s US podnikateli, tak se ho ptali, jaká je největší překážka podnikání v ČR. Prohlásil, že je to jednoznačně české účetnictví, které je velmi nefunkční a ještě pořád předělávané státními předpisy a naprosto zkresluje jakoukoliv hospodářskou informaci.

Jednou ze zásad současného marketingu je, že na svého dodavatele si musíte dělat stejný credit scoring jako na dlužníka. My např. při zakázkách od dodavatelů také chceme, aby nám předložili účetní výkazy za několik let. Kdyby nám ale dali auditované výroční zprávy v Portugalštině nebo Řečtině podle jejich lokálních předpisů a zvyklostí, myslíte si, že by se jimi vůbec kdokoliv zabýval? Myslíte, že by třeba při kosmickém projektu bral někdo českou účetní uzávěrku jako něco jiného než folklorní kultovní předmět? Myslíte, že ve vyspělém světě někoho vůbec napadne o vás uvažovat jako o možném partnerovi, pokud si neprojde vaše věrohodně auditované výroční zprávy podle pro něj přijatelných standardů?

Jelikož GAAP se stával čím dál víc globálním účetním standardem a jedním z nástrojů podřízenosti EU americké dominanci – při tom zatížený spoustou anglosasismů jako jejich systém jednotek aj. – rozhodla se EU o protiútok. Přišla s iniciativou Mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Tyto se teď prosazují v EU jako závazné. Doma si můžete účtovat jak chcete. Tedy jak chcete a jak podle místního zákona musíte plus mezinárodně. Kvalitní současný podnik má tedy své vnitřní manažerské účetnictví, finanční účetnictví podle specifického evropského státu, které je povinen vést, a systém který vygeneruje účetní výkazy podle IAS/IFRS případně i GAAP. Bez toho nemá šanci na mezinárodní investory, financování projektů mezinárodními skupinami, ani se neprosadí jako věrohodný partner třebas jako dodavatel. Proto tu loni vstoupil v platnost EU vnucený zákon, že kdo chce obchodovat na burze (aspoň jako mateřská společnost) musí vykazovat v IAS/IFRS. Vyvolalo to v první vlně masový únik podniků z burzy…

Buďme ale optimističtí, čím dál víc podniků a IT firem se tím u nás živí.

Naší slabinou není technická schopnost. Je jí ale asi přehnaně technocentrický přístup. Naší slabinou není ani tak naše kapitálová slabost, ač se na ni velice rádi vymlouváme. Kdo přesvědčí ten je v dnešním světě financován. Peníze pro přesvědčivé projekty vždycky jsou. Slabost je v těch hnusně komerčňácky humanistických disciplínách – vlastně když to zestručníme v marketingu.
 
30.9.2006 - 21:05 - 
quote:

... jaké muziky? Co budete dělat a kam poletíte, když si sebou nic nepovezete a na ISS už nebudete součástí týmu?




Opustí-li US ISS, tak nebude žádná muzika, ale nikdo tomu asi nevěří. Tipuji, že v to doufají i ti, co to opuštění ISS naplánovali. My to děláme v práci, vy a více možná vaše manželky to dělají doma, a kdo má velké děti, tak to s ním dělají i jeho děti.

Převezme se prioritní úkol. K jeho zabezpeční se stáhne rozpočet. Předloží se rozpočtové oběti. V první vlně, když rozpočtové oběti ještě nejsou mrtvoly, je klid. Při pohřbu rozpočtových obětí však zpravidla vytrysknou slzy, navýší se rozpočet a řada obětí se dočká zmrtvýchvstání. Bez tohoto pohřbu se rozpočet nenavýší. Takhle standardně vypadá rozpočtová výhybka, když se mění rozpočtové priority. Většina zdejších asi věří v zmrtvýchvstání ISS při výhybkovém rozpočtovém pohřbu.
 
30.9.2006 - 21:12 - 
Vážení já bych řekl, že příklad účasti na indickém lunárním projektu zrovna nebyl nejvhodnější.

Tam pokud by naše firmy měly dodat přístroj, tak ten by si musely sami uhradit (nebo získat dotaci od státu, sponzora atd.) Tento projekt by jim umožnil zdarma tyto systémy dopravit do oblasti měsíce a zajistiti jim napájení případně další funkce Busu sondy. Na to naše firmy bohužel, vyjma eventualit uvedených v závorce, nemají finance.

Jiná situace se nabízí v případě kdy jde o vývoj na zakázku, případně program dotovaný např. ESA. Tam by byla vhodnější větší aktivita našich firem.

Avšak nejen firem (teď do toho řadím VŠ a VÚ). Náš stát je povinen místo nejapného pokřikování našich "......ch" politiků v této oblasti pomoci na mezinárodní sféře a to hlavně urychleným vstupem do ESA (plnohodnotným). Stát je představitelem svěřeného území, a když jako představitel na své povinnosti kašle měla by se udělat urychleně jeho korekce.

Potom už bude skutečně většina aktivit záviset na jednotlivých subjektech a na tom jak se dokáží v mezinárodní konkurenci prosadit.
 
30.9.2006 - 22:05 - 
quote:
Vážení já bych řekl, že příklad účasti na indickém lunárním projektu zrovna nebyl nejvhodnější.

Tam pokud by naše firmy měly dodat přístroj, tak ten by si musely sami uhradit (nebo získat dotaci od státu, sponzora atd.) Tento projekt by jim umožnil zdarma tyto systémy dopravit do oblasti měsíce a zajistiti jim napájení případně další funkce Busu sondy. Na to naše firmy bohužel, vyjma eventualit uvedených v závorce, nemají finance.


Dekuji za hodnoceni prikladu! Kdyz jsem se snazil o maximalni strucnost a nevypisovani nekolika prikladu (napr. nezapojeni se ceskych firem do moznosti poslat experimenty na ISS - coz bylo plne financovano ESA!), uplne jsem zapomnel na stare dobre pravidlo, ze "nejjednodussi odpovedi je napadnout otazku". :-(

Jen doplnim informaci o indicke sonde: jine firmy z (vychodni) Evropy o tento projekt zajem projevily (byt v konecnem dusledku neuspely). Zazadaly o granty, dotace apod. Proste aktivne neco udelaly. Tohle je bohuzel typicky Cechackovske: stezovat si, pokud se o me nikdo nepostara. Jine zeme uz to pochopily - i ty na vychod od nas...

quote:
Jiná situace se nabízí v případě kdy jde o vývoj na zakázku, případně program dotovaný např. ESA. Tam by byla vhodnější větší aktivita našich firem.


Tady s Vami souhlasim. Ale stale marne hledam odpoved na otazku, pro ceske firmy nemaji zajem o programy, dotace a granty vypisovane treba ESA nebo Evropskou komisi v oblasti kosmonautiky? (Abych predesel lacinym odpovedim: tyto tendry jsou otevrene KAZDEMU, nejen firmam z clenskych zemi ESA.) Proc se nehlasi ceske firmy do konkurzu, ktere vypisuje ESA primo pro zeme vychodni Evropy? Madari, Polaci, Litevci, Rumuni, Bulhari... Ti vsichni jsou aktivnejsi... Ale proc?

quote:
Avšak nejen firem (teď do toho řadím VŠ a VÚ). Náš stát je povinen místo nejapného pokřikování našich "......ch" politiků v této oblasti pomoci na mezinárodní sféře a to hlavně urychleným vstupem do ESA (plnohodnotným). Stát je představitelem svěřeného území, a když jako představitel na své povinnosti kašle měla by se udělat urychleně jeho korekce.

Potom už bude skutečně většina aktivit záviset na jednotlivých subjektech a na tom jak se dokáží v mezinárodní konkurenci prosadit.


Pouhe clenstvi v ESA nic nevyresi, verte mi. Protoze pouhe clenstvi neznamena automaticky ziskavani zakazek - to je jeden z obecne rozsirenych omylu! Viz vyse - ceske firmy se o zakazky mohou uchazet uz nyni, a nedelaji to. Jiste, po pripadnem vstupu CR do ESA se situace muze zmenit (prece jen je vyhodou byt v clenske zemi, to zase ano!).

Reknu to jinak: proc by cesti politikove protlacovali vstup do ESA, kdyz nase firmy o podobne zakazky v soucasne dobe nestoji? Hrozi pak jediny problem: o penize z ceskeho prispevku se podeli jini...

Jeden priklad za vsechny (klidne ho zase napadnete :-). Portugalsko vstoupilo do ESA, ale vetsina jeho penez konci v zahranici. Nevraci se mu v podobe technologickych investic. Proc? Protoze Portugalsko ma bohatou zemedelskou, ale nikoliv prumyslovou tradici. Protoze portugalske firmicky nemaji absolutne co nabidnout. A vysledkem je, ze portugalska vlada nyni celi silne kritice "proc proboha vyhazuje penize do ESA?"

Pri jednanich s cesko vladou je stejne/podobne. Proste ji nejsme (tato veta je za Ceskou kosmickou kancelar, s niz uzce spolupracuji) schopni ukazat, ze ceske firmy maji zajem o zakazky z kosmickeho prumyslu. Pak se muzeme (ted uz zase mluvim za sebe :-) jit s nejakou ESA vycpat, protoze je realne riziko, ze prinos pro Cesko bude nulovy...

 

____________________
Tomas Pribyl
 
30.9.2006 - 22:16 - 
quote:
Skoro bych řekl, že mluvit o porovnání stavu českého a zahraničního průmyslu je zavádějící.

[Asi deset stran textu. :-) ]

Slabost je v těch hnusně komerčňácky humanistických disciplínách – vlastně když to zestručníme v marketingu.



Jezkovy voci, grafoman se ozval... (Neberte to prosim osobne, neb z Vasich predchozich prispevku vyplyva, ze si na jejich delce zakladate. Nicmene vytezit Vase hluboke myslenky z prispevku delky encyklopedii neni pro kazdeho, neb ne kazdy si muze dovolit zde travit mladi. :-)

Zkusim to trochu shrnout. Pokud jsem Vas pochopil spatne, prosim, opravte mne.

Ad legislativa) S timto problemem se potyka cela Evropa. Neni tedy podstatny, je v ceskem prostredi jen vymluvou. (Neco na tom asi bude. Doba, kdy se ctyricet let nemenily zakony, je nastesti za nami.)

Ad hlavni problem ceskych firem) Marketing. Tedy schopnost se umet prodat. (S timto souhlasim. Mnoho ceskych firem zije z naseho prislovi "sedavej panenko v koute, budes-li hodna, najdou te", protoze "zlate ceske rucicky" maji ve svete dobre jmeno. S dobrym jmenem se ale muzeme jit vycpat, kdyz za kliku od zakazky bere pred nami nekdo jiny... "Kdo driv prijde, ten driv mele.")

Jen poznamka: v nekolika prispevcich (ve Vasem tusim ne, ale nejak se v nem nemohu zorientovat :-) tu zaznelo postesknuti nad tim, ze dlouhodobe projekty jsou obtizne. Me osobne to prijde jako vymluva, protoze ceske firmy nejdou ani do tech kratkodobych (navic dotovanych ze zdroju ESA - cili bez naroku na vlastni finance, uvery apod.).

 

____________________
Tomas Pribyl
 
30.9.2006 - 22:29 - 
quote:
quote:
Ja se v tomhle nevyznam ale slysel jsem ze je ponekud rozdil v poctu papiru, ktere vyplni francouz a cech aby ziskal penize s EU. Fakt je,ze muj tchan do sve firmy penize s EU na nakup novych stroju ziskal, takze nemozne to neni, jen sem mel pocit ze nejdriv musite ty penize mit a pak je muzete dostat.


Je to tak jak peníze, tak jejich veřejné zakázky včetně těch na kosmických projektech jsou dosažitelné. Občas i dosahované. U toho čerpání z fondů je to fakt běžně tak, že proplácí již vynaložené náklady dle jejich regulí.


Mnohe projekty jsou skutecne proplacene az po jejich zafinancovani ze strany prijemce podpory (dotace, grantu...). Ze zacatku toto pravidlo platilo pro vsechny, ale nyni uz se to zmenilo. Mnohe subjekty (napr. neziskovky) mohou cerpat dotaci formou zalohy a az pote ji vyuctuji. Od ledna 2007 pak mohou zalohy cerpat vsechny subjekty bez rozdilu.

Jinak vyse cerpanych/necerpanych dotaci EU je kejklenim s cisly. Na jedne strane je pravdou, ze nase cerpani by mohlo byt vyssi, na strane druhe ale neni pravdou, ze je prachbidne. Problem je treba v casovem rozliseni dotaci: napr. pokud dostanu tri miliony na pristi tri roky a v prvnim roce cerpam jednu tretinu, pak to neznamena, ze dve tretiny jsem nevycerpal. Stejne tak pokud se zpozdi platba vinou urednika na ministerstvu (mohl bych vypravet neuveritelne pribehy, nebot pro jeden ekonomicky casopis zpracovavam tema "firmy a dotace EU" do cele serie pripadovych studii), tak nejde o necerpani dotace, nybrz o jeji zpozdeni. Stejna situace je v pripade popsanem vyse: sam si musim zafinancovat projekt, az pote je mi proplacen.

Cili: ceske cerpani dotaci z EU rozhodne neni tak bidne, jak se nam nektera media ci politikove snazi namluvit.

 

____________________
Tomas Pribyl
 
30.9.2006 - 22:45 - 
Jsem grafoman, bylo by nepoctivé se k této své úchylce nepřiznat.

To, co jste z toho vytáhl, tam je, ale napsal jsem toho víc. Těší mě, že tohle bylo zjevné.

Obtížnost dlouhodobých projektů byla uvedena už přede mnou, ale reagoval jsem na ni.

Je tu ještě blbá otázka: Jsme ve své snaze dostat toho míň než naši východnější sousedi línější nebo jen realističtější v tom, že víme, že neumíme napsat smlouvu a standardizovaný účetní výkaz?
 
01.10.2006 - 00:15 - 
quote:
Jste si jistí, že skutečně bude někdo muset dalece vysvětlovat, proč se odklání od Bushova projektu? Tedy, že tento projekt je natolik přijímán ve společnosti, aby jeho zrušení mělo nějaké politické důsledky? Pokud ne, tak se nikdo s žádným vysvětlováním namáhat nebude. Prostě se zruší a basta... Šetříme...
Měl jsem dojem - ale je to jen dojem a to dojem zpoza louže - že v době přednesení nebyl Bushův projev přijat nijak nadšeně. Příznivce v akademické obci a mezi vzdělanějšími Američany mu nezískal a na jeho tradiční voliče taky moc nezapůsobil.
Chtělo by to pohled z americké strany, od někoho, kdo tam žije - jak moc se o tom projektu píše, jak ho berou noviny, jak lidi... Jedno je ale jisté - ani v minulých volbách ani v těch, co budou za chvíli, se zrovna na astronautice nikdo točit nebude.


Mluvil jsem o pravděpodobnosti. Ne o jistotě. Jisté je jen to, že to nebude torpédovat sám Bush. Vzalo by to body jemu i jeho straně.

Myslím, že si mnoho lidí v USA uvědomilo, že US kosmonautika má poprvé v historii dlouhodobou vizi. Bez kvalitní náhrady bude velmi obtížné stávajicí vizi torpédovat.

Navíc je tu aspekt, který tu už někdo nadhodil - tlak konkurence. V Kongresu ho vnímají velmi citlivě. I proto je nepravděpodobné, aby kdokoli udělal drastické změny v rozběhnutých pracích.
 
01.10.2006 - 09:10 - 
quote:



Tady s Vami souhlasim. Ale stale marne hledam odpoved na otazku, pro ceske firmy nemaji zajem o programy, dotace a granty vypisovane treba ESA nebo Evropskou komisi v oblasti kosmonautiky? (Abych predesel lacinym odpovedim: tyto tendry jsou otevrene KAZDEMU, nejen firmam z clenskych zemi ESA.) Proc se nehlasi ceske firmy do konkurzu, ktere vypisuje ESA primo pro zeme vychodni Evropy? Madari, Polaci, Litevci, Rumuni, Bulhari... Ti vsichni jsou aktivnejsi... Ale proc?





Já to nevím, ale kdybych se v tom chtěl hluboce šťourat, asi bych začal stavem veřejných zakázek v těchto zemích v porovnání s námi a úspěšností podniků z jednotlivých zemí při veřejných zakázkách v zahraničí. Kosmické projekty jsou jen speciální formou veřejné zakázky. Řada současných našich podniků prožívá své šoky z veřejných zakázek v domácích podmínkách, protože veřejné obchodní soutěže jsou teď moc evropské. Na druhou stranu se u nás docela dobře umí při veřejné zakázce chytit Němci či Rakušané, protože naše veřejná zakázka je ta důvěrně známá evropská. Dost našich podniků se momentálně bojí našich veřejných obchodních soutěží, o to víc je odrazují ty zahraniční. Takový podnik z Bulharska na druhou stranu naivně nemusí tušit, co taková veřejná zakázka v EU obnáší, tak do toho jde. Zatímco třeba pro podnik z Litvy, kde transformaci brali vždycky velice vážně, to může být z domova dlouhodobě zaběhlá rutina.

Nevím, ale možná by o těchto věcech šlo vyšťourat nějaká čísla kdesi z Eurostatu a data o přeshraničních pokusech a úspěších při veřejných zakázkách by mohla poskytnou určité východisko k úvahám o těch kosmických zakázkách.
 
02.10.2006 - 08:07 - 
quote:
quote:

Nemyslim ze by NASA chtela opravdu preferovat Orion pred Sojuzem - pokud to nebude nutne.


NASA by měla preferovat rentabilitu. Za minimum peněz maximum práce. Kdyby upřednostnila svůj nosič v rozporu s tímto principem, tak je to jasný střet zájmů. Při jakých misích by měl být Orion levnější než Sojuz se ale asi nedá tak snadno odhadnout při útržkovitých znalostech o jeho předpokládané nákladnosti.
Pokusím se Vaše tvrzení aplikovat na jiném příkladu. Všichni víme, že NASA dostala nabídku z ruské strany, aby pro lety těžkého nosiče využívala kosmodrom Bajkonur - konkrétně rampy, používané před 20 lety pro raketu Energija. Požadovaná cena za rekonstrukci rampy a znovuzprovoznění nosiče byla 10 miliard dolarů. NASA přesto upřednostnila svůj nosič Ares-V (tzn. US, což kromě prestiže znamená i nové investice a pracovní příležitosti na území USA). Jde o střet zájmů?
 
02.10.2006 - 08:28 - 
quote:
Informace o ceste nasich poslancu (nejen!) do Francouzske Guayany je medialne podavana strasne, bohuzel. A nektera jejich prohlaseni (pokud je tak opravdu rekli, coz nemusi byt pravda) k tomu jen prispivaji.



V sobotu jsem se dostal k MFD z 18.9., článek tam o poslancích-kosmonautech je, novinář z LN si citace nevymyslel. Šlo o účast na kolokviu o "Evropském vesmíru". Jeli tam čtyři poslanci z KSČM,ČSSD,ODS,KDU-ČSL a jeden odborník - šéf ČKK, jak článek uvádí. Je dobré si ten článek přečíst celý.
 
02.10.2006 - 08:37 - 
quote:
quote:
Informace o ceste nasich poslancu (nejen!) do Francouzske Guayany je medialne podavana strasne, bohuzel. A nektera jejich prohlaseni (pokud je tak opravdu rekli, coz nemusi byt pravda) k tomu jen prispivaji.



V sobotu jsem se dostal k MFD z 18.9., článek tam o poslancích-kosmonautech je, novinář z LN si citace nevymyslel. Šlo o účast na kolokviu o "Evropském vesmíru". Jeli tam čtyři poslanci z KSČM,ČSSD,ODS,KDU-ČSL a jeden odborník - šéf ČKK, jak článek uvádí. Je dobré si ten článek přečíst celý.


Jen dve poznamky k clanku v MFD:
1) V Kourou Ceskou kosmickou kancelar nezastupoval jeji sef (reditel), ale jina osoba.
2) Krome ctyr poslancu a jednoho odbornika tam byl i zastupce Senatu CR.

Ale jinak jsou informace v mediich podavane naprosto presne a nezkreslene... (Netvrdim, ze si novinar citace vymyslel. Ale mohl je interpretovat nepresne. Sam se nekdy divim tomu, jak me osobni komentare a poznamky media prezentuji po svem.)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
02.10.2006 - 08:47 - 
[quote
(Netvrdim, ze si novinar citace vymyslel. Ale mohl je interpretovat nepresne. Sam se nekdy divim tomu, jak me osobni komentare a poznamky media prezentuji po svem.)


Sohlasím s vámi, tu zkušenost s "přesností" medií máme na hvězdárně dlouholetou.

 
02.10.2006 - 12:31 - 
quote:

Opustí-li US ISS, tak nebude žádná muzika, ale nikdo tomu asi nevěří. Tipuji, že v to doufají i ti, co to opuštění ISS naplánovali.


Ja myslim ze je v tom hodne pravdy. Jeste na zacatku letosniho roku nebylo vubec jiste ze se ISS nakonec dostavi. Ted ma NASA mnohem vic sebeduvery. VSE zatim slape az necekane dobre.
NASA urcite neprepusti svuj podil na ISS jen tak pro nic za nic. NASA urcite chce vycouvat ze sve role tahouna ISS, ale mohli by prepustit sva prava na vyuzivani US sekce vymenou za dopravu svych vedcu na ISS. Dokonce maji i prava na vyuzivani budouci evropske i japonske sekce.
Kdyz jsou odhodlani vrazit stovky milionu do COTS, tak to zrejme budou delat i po zahajeni letu k Mesici.
 
02.10.2006 - 12:46 - 
quote:
quote:
quote:

Nemyslim ze by NASA chtela opravdu preferovat Orion pred Sojuzem - pokud to nebude nutne.


NASA by měla preferovat rentabilitu.


Pokusím se Vaše tvrzení aplikovat na jiném příkladu. Všichni víme, že NASA dostala nabídku z ruské strany, aby pro lety těžkého nosiče využívala kosmodrom Bajkonur - konkrétně rampy, používané před 20 lety pro raketu Energija. Požadovaná cena za rekonstrukci rampy a znovuzprovoznění nosiče byla 10 miliard dolarů. NASA přesto upřednostnila svůj nosič Ares-V (tzn. US, což kromě prestiže znamená i nové investice a pracovní příležitosti na území USA). Jde o střet zájmů?


Ja myslim ze situace je opravdu slozitejsi. NASA by rada preferovala pro dalsi vyuzivani americkou komercni alternativu pred Orionem, ktery by mel byt podle planu vytizen u Mesice. Pokud komercni alternativa nebude, pak bude asi letat Sojuz. Pokud Orion nebude vytizeny u Mesice, tak asi bude letat k ISS on.

Jinak pochybuju, ze nekdo v NASA nebo v americke vlade vazne premyslel o pouziti ruske Energie pro VSE. Zatimco pouzivani Sojuzu je nezbytnost.
 
02.10.2006 - 13:46 - 
quote:
Pokusím se Vaše tvrzení aplikovat na jiném příkladu. Všichni víme, že NASA dostala nabídku z ruské strany, aby pro lety těžkého nosiče využívala kosmodrom Bajkonur - konkrétně rampy, používané před 20 lety pro raketu Energija. Požadovaná cena za rekonstrukci rampy a znovuzprovoznění nosiče byla 10 miliard dolarů. NASA přesto upřednostnila svůj nosič Ares-V (tzn. US, což kromě prestiže znamená i nové investice a pracovní příležitosti na území USA). Jde o střet zájmů?


Kdyby za více peněz prováděli nějakou svou operaci méně vhodným vlastním nosičem místo najmutí levnějšího, tak by šlo o střet zájmů operátora kosmických aktivit s poskytovatelem vesmírné dopravy k těmto aktivitám.

Když se rozhodnou vybudovat nějakou svou novou kapacitu, kterou potřebují k mnohým svým činnostem, která by jim v budoucnu měla slibovat spoustu výnosů z využití nové technologie, tak je to rozhodnutí poněkud jiného typu než výše uvedené. Při tom též může vzniknout střet zájmů, ovšem přinejmenším by celé posuzování muselo být dost komplikované.

Ovšem při veškeré činnosti NASA je myslím něco na způsob střetu zájmů zakomponováno. Oni jsou často objednatelem výzkumné činnosti – např. geologické, astronomické, poskytovatelem výzkumné technologie, dopravcem a čert ví čím dalším najednou.

 

____________________
Áda
 
<<  30    31    32    33    34    35    36  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.542417 vteřiny.