Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  70    71    72    73    74    75    76  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
25.4.2009 - 07:07 - 
Krizi též pomáhá nasycení trhu, tedy vysoká životní úroveň, prostě je-li v provozu dostatek aut, další se neprodávají, pokud ovšem nedojde k vyhlášení sociálnězeleného šrotovného.Pokud by měl opravdu fungovat svobodný trh, pak by automobilky omezily výrobu a uvolněné kapacity by hledaly díru v trhu, pláč nepláč socanů a odborářů, ti by nejraději vyráběli ve fabrice jeden výrobek " na věčné časy " aby měli všichni sociální " jistotu" a bylo by jim zcela fuk, že bychom, nebýt přechodu a ten strašný kapitalizmus, jezdili stále v embéčkách a pryskyřičnících. 
25.4.2009 - 09:28 - 
to Adolf: Zajímavý způsob nazírání na věc. Baťa ve Zlíně zadusil kapitalismus. Hm. Jiní (F. Braudel) tomu co vy nazýváte kapitalismus říkají tržní ekonomika, a tomu co vy nazýváte (polo)feudální poměry říkají kapitalismus. Kdo se v tom má vyznat, když je jedno slovo užíváno pro označení různých skutečností.

Představa, že závislost moci na penězích je v rozporu kapitalismem mi přijde velmi originální. Kde je/byl takový kapitalismus?

Ad krize, velcí jsou nahrazováni malými: Nebo taky ne, malí zdechnou a megafirmy vyčistí pole pro sebe. Jak dopadli zlínští ševci ve 30.letech?

Ad krize jako zdroj inovací: I v letectví (a kosmonautice)? V těchto oborech spíš války a soupeření velmocí. Nebo snad byla v Rusku 90. léta - léta krize érou inovací a pokroku? Speciálně v oboru, který nás zajímá?

Ad kongresmani... Povinností vedení firmy v kapitalistické ekonomice je zajistit ziskovost podnikání, v USA pokud možno ještě letos. Je-li ochočení politiků levnější a jistější cestou k zakázkám než inovace, je volba jasná a není co řešit. Názory kongresmanů jsou za takových podmínek okrajové.
 
25.4.2009 - 09:39 - 
David - Takáto argumentácia je mylná.
Z pohľadu štátu je "šrotovné" (do určitého momentu) výhodné a ziskové. A to prinajmenšom v týchto bodoch:
1) "šrotovným" sa stimuluje dopyt - podmienkou využitia "šrotovného" je nákup nového vozidla a rozdiel medzi "šrotovným" a ziskom z DPH je pre štát kladný
2) "šrotovné" uvoľňuje do spoločenského obehu kapitál občanov, ktorý by inak zostal viazaný na bankových účtoch
3) zvýšenie dopytu po vozidlách umožňuje výrobcom pokračovať vo výrobe - tým sa obmedzuje prepúšťanie zamestnancov - štát má menšie výdavky na podporu v nezamestnanosti
4) i čiastková obmena vozového parku obyvateľstva je pre štát výhodná - výmenou vozidiel za modernejšie klesajú energetické nároky na ich prevádzku, zároveň sa tiež zvyšuje mobilita pracovných síl atď.

Rovnaký alebo i väčší efekt by malo aj zníženie cien vozidiel.

"Socanom a odborárom" je v princípe absolútne jedno, čo sa vyrába, pokiaľ firma dáva svojim zamestnancom primeraný plat a odvádza povinné platby. Takmer rovnako jedno je to za prakticky rovnakých podmienok aj štátu.

Totiž pre štát ako sústavu mocenských nástrojov vládnúcej skupiny je dôležité, aby podstatná časť obyvateľstva mala primerané sociálne podmienky a relatívny dostatok prostriedkov na obživu. V opačnom prípade narastajú negatívne sociálne javy, jednak kriminalita a hlavne sociálne napätie v štáte a spoločnosti, ktoré je pre vládnucu skupinu mimoriadne nebezpečné, pretože hrozí jej výmenou či už "demokratickou" alebo násilnou cestou.

p. novák - Baťa je pomerne nevhodný príklad, veľmi silnú úlohu v jeho úspechu totiž zohral aj s podnikaním súvisiaci sociálny program firmy.
[Upraveno 25.4.2009 poslal Alchymista]
 
25.4.2009 - 10:10 - 
quote:
David - Takáto argumentácia je mylná.
Z pohľadu štátu je "šrotovné" (do určitého momentu) výhodné a ziskové. A to prinajmenšom v týchto bodoch:
1) "šrotovným" sa stimuluje dopyt - podmienkou využitia "šrotovného" je nákup nového vozidla a rozdiel medzi "šrotovným" a ziskom z DPH je pre štát kladný
2) "šrotovné" uvoľňuje do spoločenského obehu kapitál občanov, ktorý by inak zostal viazaný na bankových účtoch
3) zvýšenie dopytu po vozidlách umožňuje výrobcom pokračovať vo výrobe - tým sa obmedzuje prepúšťanie zamestnancov - štát má menšie výdavky na podporu v nezamestnanosti
4) i čiastková obmena vozového parku obyvateľstva je pre štát výhodná - výmenou vozidiel za modernejšie klesajú energetické nároky na ich prevádzku, zároveň sa tiež zvyšuje mobilita pracovných síl atď. ...


Asi mal Mirek pravdu, ze skoncime "u korysu na Sumave".
A preto len poviem, ze v tejto otazke stojim za Davidom.

btw. na vela veci by sa mozno nereagovalo, ak by bolo mozne prispevok oznamkovat. Mnoho ludi by sa zrejme uspokojilo s moznostou vyjadrit nesuhlas hlasovanim a by sa nerozoberalo tolko ze preco...
[Editoval 25.4.2009 pridal martinjediny] [Editoval 25.4.2009 pridal martinjediny]
 
25.4.2009 - 13:02 - 
Tohle je fórum o CEVu, nebo to je terapie pro "honiče trik"? :-).
 
25.4.2009 - 15:21 - 
Je to proto, že diskutující staví program na otázce peněz a zcela pomíjejí skutečnost, že v USA pokrok dospěl k bodu, kdy plazení na LEO jej nemůže uspokojit a potřebuje novou expanzi a nový rozměr. ISS znamenala, ža USA počkaly třicet let na ostatní svět - ono nic, krom propagandistických proklamací Číny, Ruska a dokonce i Indie, ale skutek utek.Příkladně Číně bude trvat nejméně dalších lo let než bude mít ekvivalent Saljutu a z toho se dá extrapolovat, že na Měsíc budou potřebovat dalších 50 let.
Let na Měsíc není o penězích, ty má kdekdo, ale o technologit a celkové vědecké a technické úrovni společnosti a to mají JEN USA !
Samozřejmě pro kosmonautiku, jako takobou bohužel. Bez soutěže není

pobídky a na všechno je dost času a že by se opakoval příběh Vanguardu, že by někdo v " tichosti" připravil let na Měsíc a USA překvapil - tomu asi nelze dost dobře věřit.
Tedy na Měsíc se opět poletí, ale až bude NASA/USA chtít, na rozdíl od ostatních, kteří by letět chtěli ale nedokážou to,tedy alespoň ne v horitontu třiceti až padesáti let.
 
25.4.2009 - 16:36 - 
quote:
Je to proto, že diskutující staví program na otázce peněz a zcela pomíjejí skutečnost, že v USA pokrok dospěl k bodu, kdy plazení na LEO jej nemůže uspokojit a potřebuje novou expanzi a nový rozměr. ISS znamenala, ža USA počkaly třicet let na ostatní svět - ...

USA pockali, lebo pri vyvoji STS spravili krok nespravnym smerom a inak ako s ISS z toho vykorculovat nevedeli.
Zial penazi nazvys nema momentalne asi nikto ani vsemocne USA.
A mam len blby pocit, ze v USA s tym terminom 30-50 rokov asi pocitaju. [Editoval 25.4.2009 pridal martinjediny]
 
26.4.2009 - 06:47 - 
quote:
v USA pokrok dospěl k bodu, kdy plazení na LEO jej nemůže uspokojit a potřebuje novou expanzi a nový rozměr.
.To je trefný popis VSE.

"In the past 30 years, no human being has set foot on another world or ventured farther up into space than 386 miles, roughly the distance from Washington, D.C., to Boston, Massachusetts.
America has not developed a new vehicle to advance human exploration in space in nearly a quarter century.
It is time for America to take the next steps."

http://www.nasa.gov/pdf/54868main_bush_trans.pdf
 
27.4.2009 - 01:14 - 
quote:
Krizi též pomáhá nasycení trhu, tedy vysoká životní úroveň, prostě je-li v provozu dostatek aut, další se neprodávají, pokud ovšem nedojde k vyhlášení sociálnězeleného šrotovného.Pokud by měl opravdu fungovat svobodný trh, pak by automobilky omezily výrobu a uvolněné kapacity by hledaly díru v trhu, pláč nepláč socanů a odborářů, ti by nejraději vyráběli ve fabrice jeden výrobek " na věčné časy " aby měli všichni sociální " jistotu" a bylo by jim zcela fuk, že bychom, nebýt přechodu a ten strašný kapitalizmus, jezdili stále v embéčkách a pryskyřičnících.


Krize není tažená našimi spotřebitelskými choutkami, ale především investičními cykly. Krize je prostě proto, že není k dispozici dost investičních příležitostí. Uvedu nedávnou ukázku: Před pár lety se velice vyplatilo vrazit prachy do výroby LCD obrazovek, protože se dostaly na úroveň, kdy mohly dobře konkurovat vysokofrekvečním baňatým elektrodám i plazmám. Všem těmhle, co investovali do tradičních obrazovek i plazmy, vypálili rybník. Investiční projekty tradičnějších obrazovek i se závody, které se k tomu postavili, zkrachovaly, ale to bylo v jistém smyslu vítězství nad nadcházející krizí. Když je dost těchto projetků, není krize. Krize přijde, když je možno spokojeně žít to konce fyzické životnosti vynaložených investic z jejich výnosů a není příležitost kam investovat do vypálení konkurentova rybníku, jen lze nahradit opotřebené kapacity.

Když přijde krize, chce se standardně Keynesinásky, aby vláda zvedla agregátní poptávku, která za krize spadne pod úroveň potenciálního produktu, zvýšenou vládní spotřebou. V jistém smyslu to funguje, ale ne jako řešení krize. Pomůže to proti nestabilitě systému a nepružnosti monetární reakce a tržní turbulence. Není to řešení, ale je to medicína. Když lékař zraněnému zastaví krvácení, přídá trochu krve transfúzí atp., tak nic nevyřeší, ale umožní mu, přežít a spustit vlastní hojivé procesy, kterými se to může vyřešit. Právě tak funguje vláda - léčí ale neuzdravuje. Nevymyslí placatou obrazovku, která vypálí rybník starým investorům do baňatých TV. Udrží ale funkce ekonomického metabolismu svým příspěvkem k agregátní poptávce na úrovni, na které je úroveň ekonomické aktivity produktivnější i v tom, že vytvoří nějaké řešení.

Do velké míry při tom vláda působí i jako kompenzace za nedokonalost současného pojetí nejdůležitějšího finančního instrumentu peněz, který by potřeboval podobnou inovaci jako vynález současných produktů centrálních bank. Tím ale unikám současným standardně přijímaným ekonomickým teoriím vlastní teorii.

Vláda to nevyřeší, jen může způsobit dostatečně dlouhé přežití, aby se to vyřešilo. Nejdůležitější je při tom časový horizont. Neshody současných teoretiků o vládních zásazích do krize jsou hlavně o časových horizontech. Dnes vlastně nikdo nezpochybňuje, jak by vláda měla za krize postupovat a je to vlastně Keynesův recept. Ale jde o to, že když dojde ke krizovému vývoji, trvá dost dlouho, než skutečnost někdo pozná, vládě to trvá daleko dýl, pak přijde politické zpoždění, neboť politici se dohadují pomaleji než krize probíhají, nakonec každé opatření přijaté vládou má svou přirozenou ekonomickou prodlevu, než se skutečně projeví. Většina konjukturálních cyklů má takové trvání, že vzhledem k uvedeným zpožděním je vládní reakce na ně spíš kontrapoduktivní, neboť zasáhne společnost v jiné fázi ekonomického cyklu, než pro kterou by byla produktivní. Jen během velkých hospodářských krizí to vláda trochu stíhá. Úplně podle ekonomických učebnic to vláda stihla jen za Velké hospodářské krize ve 30. letech.

Teď asi žijeme za Druhé světové velké hospodářské krize. Je už delší než aby byla na místě opatrná řešení. Vlády mají větší prostor ke stabilizaci stavu, který povede k řešení, než je jim milé. Nejdůležitější je, jestli se ekonomika vrátí k růstu příští rok nebo až přespříští rok. Nedávno bylo všem jasné, že to bude už ve 4. čtvrtletí letoška. Od toho se odvíjí veškerá stabilizační opatření. Řešící opatření nemá nikdo. - Musel by přijít s ještě placatějšími obrazovkami, které vypálí všem rybník. K tomu nestačí jen peníze.

Šrotovné tedy nic nevyřeší, ale může přispět ke stabilizaci, která udrží ekonomický metabolismus v řešitelské kondici. Hlavní, o co u šrotovného jde, je určitý multiplikativní efekt. Od vlády se za krize chce, aby zvedla agregátní poptávku a doufala, že udrží ekonomiku ve stavu aktivity potřebné pro rychlé řešení krize. Vidí to tak teoretici současných US bank, kteří se na právě probíhající situaci desetiletí připravovali a své modely kalibrovali na nedávné asijské krizi. V této krizi, kdo neudržel vysokou úroveň své ekonomiky za krize za cenu vysokého vládního zadlužení, měl smůlu a plácal se v krizi dlouho a hluboko. Kdo neskrblil, vyšel z ní silnější, než do ní vstoupil.

Když chce vláda zvedat agregátní poptávku, může tak činit sama nebo určitými podporami. Pokud vyhlásí šrotovné, každá vládou vynaložená koruna se promění v několik korun zvýšené agregátní poptávky. I ti, kdo jsou povinni věřit své partaji z ideologických důvodů, nakonec nadávají na šrotující strany u moci hlavně kvůli tomu, že šrotovné bylo příliš malé. Aby mohlo fungovat je současná krize dostatečně dlouhá.

Tenhle recept není universální. Amerika např. užívá vládní zásahy ke zvýšení agregátní poptávky více, neboť přestože je to největší dlužník planety a její dluh je velice ideologizovaný, její relativní zadlužení vůči většině Evropy není nic moc. Ale Evropa má s krizovým zvyšováním dluhu problém, protože si své objemy zdravého zadlužení vybrala v rocích hojnosti. Teď roste americké zadlužení, což působí doce pohoršení, ale hlavně proto, že ti kdo za velkých krizí zvednou agregátní potávku rychle i za cenu dluhu, pak rostou rychleji a na úkor ostaních, co na tom skrblili. Amerika na to tedy nejspíš zase vydělá, vzdálí se Evpropě a bude těžší ji dohnat a předhnat, protože dluhový limit byl už před krizí přečerpán.

Bude-li krize hodně dlouhá, vyvolá šrotovné spíš potíže. Co je "hodně" dlouhá závisí na současném vládním zadlužení. Protikrizová povinnost vlády se také nelíbí těm, kdo chtějí alokaci vládních peněz k jejich tunelům. Kleptokraté budou těžko vyznavači šrotovného. Jak nakonece ale šrotovné vyjde ve své ekonomické bilanci vyjde, závisí na délce dalšího trvání krize.

 

____________________
Áda
 
27.4.2009 - 06:42 - 
Konečně rozumné stanovisko ke krizi a ne ideologická dogmata. 
27.4.2009 - 08:07 - 
Šrotovné znamená, že se celý národ skládá na omezený okruh osob, které toho využijí. Momentálně neprodejné výrobky prodá pod cenou a národ se na to složí. Jakmile se šrotovné vyčerpá bude situace stejná, není to systémové řešení, ale záplata. 
27.4.2009 - 14:56 - 
quote:
Šrotovné znamená, že se celý národ skládá na omezený okruh osob, které toho využijí. Momentálně neprodejné výrobky prodá pod cenou a národ se na to složí. Jakmile se šrotovné vyčerpá bude situace stejná, není to systémové řešení, ale záplata.


Ano, není to řešení. To, jak jsem uvedl, nelze od vlády čekat. Lze od ní čekat jen záplaty. Stejně jako nám lékař ránu nezahojí, jen zašije, aby udržel naše funkce záplatováním a my si to už vyřešili.

Když vláda za krize urychlí výstavbu silnic, je to do jisté míry spravedlivější. Ale strukturálně je strojírenství - zejména produkce vozidel - krizí postiženější. A je tu ten multiplikativní efekt. Koruna vládních výdajů zvedne agregátní poptávku více než, když ji vydá do vlastní investice, protože spotřebitelé k tomu přihodí několik svých korun. Je to tedy účinné záplatování.

Protikrizová politika je z podstaty jen záplatováním. Vláda záplatuje, aby udržela vysokou úroveň hodpodářské aktivity, za které má trh sílu to vyřešit.

Ale šrotovné, je problém našeho zadního dvorku. Na začátku šlo o to, že nemáli trh začít zahnívat nechat se rozložit pozičními sítěmi privilegovaných, že má-li zase být výnosnější investovat do konkurenčních příležitostí než do privilegovaných pozic, je třeba, aby přišla ozdravná krize. Máme ji tu.

 

____________________
Áda
 
27.4.2009 - 18:16 - 
quote:
Šrotovné znamená, že se celý národ skládá na omezený okruh osob, které toho využijí. Momentálně neprodejné výrobky prodá pod cenou a národ se na to složí. Jakmile se šrotovné vyčerpá bude situace stejná, není to systémové řešení, ale záplata.
Je to riešenie rovnakého typu, ako používa americká vláda na záchranu krachujúcich bánk. Možno o čosi horšie, ale skôr o čosi lepšie, pretože "zisk" má väčšia skupina obyvateľstva a peniaze sa dostávajú do spoločenského obehu (v cykle zákazník - obchod - výrobca - zamestnanec / zákazník) rýchlejšie.
 
27.4.2009 - 19:33 - 
quote:
... Možno o čosi horšie, ale skôr o čosi lepšie, pretože "zisk" má väčšia skupina obyvateľstva a peniaze sa dostávajú do spoločenského obehu (v cykle zákazník - obchod - výrobca - zamestnanec / zákazník) rýchlejšie.

- U nas sa lacne auta moc nevayrabaju, takze srotovne podporilo predovsetkym zahranicie
- Minuli sa peniaze, ktore sa mohli pouzit na ozivenie ekonomiky
- Vlada na tom "zarobila" ale len vlastne presvedcila ludi vahajucich s kupou rozlozenu spotrebu na 1/2 roka -rok zhrnula do jedneho mesiaca, takze kriza, ktora pride po mesiaci bude horsia ako ta pred tym a vlada daleko viac strati, lebo ti, co na auta mali ich uz maju aj s vyhodou srotovneho a dalsi co sa nezmohli so srotovnym na nove, tak bez neho asi uz duplom nie.
- Podporil sa chory prvok ekonomiky, ktory bude chory aj na dalej,
- Automobiliek je prebytok a to tu este nemame indicke a cinske auta, cim skor sa odpisu prebytocne kapacity a najdu sa nove prilezitosti tym pre ekonomiku lepsie
- Nepodporuju sa inovacie ale vytazuju sa stare investicie

-Jedine pozitivum vseobecne vidim z rozbehania nejakeho mnozstva penazi, avsak zial v nasom pripade negativum, lebo vacsina sla do zahranicia

Takze pre mna jedine skutocne pozitivum je, ze kupujem auto, ktore by som inak nekupil a aspon sa mi ti co nan nemaju, alebo par tych, co maju nove prostrednictvom statu nan ciastocne zlozia.
 
27.4.2009 - 19:41 - 
Stále se nikde nezdůrazňuje, že vynaložené „šrotovné“ se státu obratem vrací z DPH nových vozů, ať jsou vyráběny u nás nebo v zahraničí, přičemž hodnota DPH může být i značně vyšší než šrotovné. Dále působí multiplikačním efekt – viz rozbor p.Adolfa, zlepšení ekologie, bezpečnosti. Odpočet DPH vozů pro podnikatele je ještě pro menší skupinu lidí, navíc jim stát zaplatí hodnotu celého vozu během 2 roků (pokud to projde) tím, že si je mohou odepsat z daně ze zisku. 
27.4.2009 - 19:50 - 
quote:
Stále se nikde nezdůrazňuje, že vynaložené „šrotovné“ se státu obratem vrací z DPH nových vozů, ať jsou vyráběny u nás nebo v zahraničí, přičemž hodnota DPH může být i značně vyšší než šrotovné. Dále působí multiplikačním efekt – viz rozbor p.Adolfa, zlepšení ekologie, bezpečnosti. Odpočet DPH vozů pro podnikatele je ještě pro menší skupinu lidí, navíc jim stát zaplatí hodnotu celého vozu během 2 roků (pokud to projde) tím, že si je mohou odepsat z daně ze zisku.

Zlepsenie ekologie a bezpecnosti - dobre.
DPH - nesuhlasim. Bez srotovneho by stat na DPH zarobil viac ako s nou a kupovali sa predovsetkym auta zhruba kde vychadzal navrat DPH 0-50%

Podpora vozidiel pre podnikatelov je mozno prave o spravnej podpore, nakolko je to vpodstate znizenie odvodovej zatazenosti a teda podpora podnikania...
 
29.4.2009 - 01:32 - 
quote:
to Adolf: Zajímavý způsob nazírání na věc. Baťa ve Zlíně zadusil kapitalismus. Hm. Jiní (F. Braudel) tomu co vy nazýváte kapitalismus říkají tržní ekonomika, a tomu co vy nazýváte (polo)feudální poměry říkají kapitalismus. Kdo se v tom má vyznat, když je jedno slovo užíváno pro označení různých skutečností.

Představa, že závislost moci na penězích je v rozporu kapitalismem mi přijde velmi originální. Kde je/byl takový kapitalismus?




Vidím, že v mých slovech někteří našli zajímavé interpretace. Baťa provedl to, co se od správného kapitalisty chce, našel konkurenční příležitost – dokonce postavenou na inovacích vysokého řádu, správně kapitalisticky ji využil. Pracoval v podmínkách konkurenčního trhu, ve kterém musel pronikat na nové trhy atp. Tady doma se jeho pozice už dost blížila monopolní, pořád ale to byl podnik v expanzi v boji s konkurencí a kdyby nepotkala válka, čekalo by ho velké střetnutí s jinými obuvnickými giganty. Tím, že přišel s inovacemi, které přinášely velké úspory z rozsahu a zničily tradiční trh malovýrobců, nespáchal nic protikapitalistického. To je celkem standard. Ten pravý kapitalista, nemusí být malý podnik a pokrok nemusí být namířen proti velkým. Zlínští ševci neměli ve 30. letech pro budoucnost co nabídnout. Baťa, který to měl, je proto válcoval rychleji než kdy jindy. O velikosti to není.

Problém je hlavně v tom, že za určitých podmínek nelze z toho, že má někdo, co budoucnosti nabídnout konkurenční příležitost, do které stojí za to investovat, a za určitých podmínek se víc vyplatí investovat do pozice, z níž vyplývá neohroženost konkurencí. Takovou pozici má €U malorolník spolehlivě chráněný před produktivními plantážnickým velkoprůmyslem, který tady na starém polofeudálním kontinentě nemůže být ohrožen nabídkou produktivnějších variant.

Můžeme si hrát na svobodný trh, jak chceme, když nám ten trh ale dostatečně často a dostatečně razantně nebude krize rebootovat, bude čím dál výhodnější investovat do pozice chráněné před konkurencí než do konkurenčních výhod a pak se za pokusy o konkurenci bude trestat podle zákonů na ochranu konkurence.

Kolikrát je vše velice komplikované. V 60. letech byly USA na špičce výpočetní techniky. Kosmický program toto jejich prvenství ještě posílil. Krizový vývoj následující epochy však ze všech velkých počítačových firem 60. let přežila jen jedna – IBM, ta však byla daleko silnější než před tím, byla však největší štikou v rybníce a ne líným kaprem, a byla tu celá sada dalších velkých zubatých i malých zoubkatých firem a firmiček. Když ale budete velká chemička, která bude mít dost prachů i odborných dovedností, aby postavila elektrárnu s účinností, spotřebou paliva a zátěží emisemi o desítky procent proti elektrárně staré jak Apollo, tak ji nepostavíte. Protože feudalismus dobře funguje.

Ta teze, že sepjetí peněz a moci je v rozporu s kapitalismem, je tu dávno. Tedy hlavně ji prosazují teoretici tržního hospodářství. V tržním hospodářství si prostě nelze koupit moc a politickou ochranu před konkurencí za peníze. Trh je draze a složitě udržován za cenu politických kompenzací těch na nevýhodné straně asymetrického postavení místo posilování postavení této asymetrie i politickými prostředky, jak je to příznačné pro feudalismus. To zdaleka není moje teze. Tu jsem vyčetl z moudrých knih. Když se budete zabývat texty o tom, co je tržní hospodářství, dočtete se to také. Když se budete zabývat myšlenkami systémů fér konkurence, která se má promítat do hospodářské sféry jako svobodný trh a do politiky jako demokracie, přijdou vám tyto teze dokonce jako přirozené.

Jelikož jsem získal finanční vzdělání, prošel jsem něčím na způsob kněžského semináře ke zbožnění trhu. Tak znám tu úžasnou pokrokovost trhu proti feudalismu, že v trhu na rozdíl od feudalismu peníze neznamenají moc, a mám se tedy Rudým, kteří to tvrdí, vysmát. Vím také, že dnes fakt už ta jednoduchá dominance lokálně nejprachatějšího, kterému byli ostatní poddaní, faktu už nefunguje. Pokud ano, je to mafiánství.

Žiji ale v reálném světě. Každá věda má své abstraktní konstrukty dokonalosti. Fyzici pevné fáze a materiáloví chemici si konkurují ve výkladu všeho o krystalických látkách, shodují se ale v tom, že na to mají naprosto dokonalé teorie, které však platí jen při teplotě 0 K. Každý se dnes asi, než dostal maturitu atp. učil, termodynamický cyklus, technici, kteří ho využívají, se ale učili i jak opravdu funguje cyklus zážehového a vznětového motoru, jak funguje tento cyklus u tepelné elektrárny. Tohle všechno jsou věci, které fungují a dosažení jejich konstrukce je průchodné. Potěší nás, když někdo přijde s konceptem adiabatického motoru, protože se znalostí abstraktního konceptu termodynamického cyklu víme, co by to energeticky znamenalo. Nakonec se ale nedivíme, že motor v našem autě není keramický adiabatický, ale kovový a chlazený. Ani to nevnímáme jako nehoráznost techniky, ale jen jako obtíže na cestě k ideálu optimální konstrukce.

Tento stav v technice je myslím ten zdravý. Kdyby mě učili, že žiji ve světě motorů podle Carnota, ty, co tak nefungují, jsou jen nešikovnosti jejich tvůrců, považoval bych teze takové nauky jen za ideologii odvozené z abstraktních konstruktů vědy.

Když mi někdo tvrdí, že světu i v těch zemích s nejvyvinutějších zemích, funguje tržní systém, a co s tím nesedí, je jen nešikovnost či dokonce zvrhlost jeho realizátorů, chce mě odradit od metody jak dosáhnout přijatelné aproximace skutečnosti, když chci skutečnosti porozumět v úrovni dalšího sledu než jen předběžných modelů postavených na zmíněných abstraktních konstruktech. Prostě chci skutečnosti porozumět nikoliv jako úchylce od ideálu, ale jako průchodné cestě k realizaci k ideálu, jak to odjakživa činí technici.

Když tak činím, vidím, že nežiji v krystalu za absolutní nuly ani nejsem součástí motoru, který nepotřebuje chladit, aby se neroztavil. Vidím, že nežiji v tom tržním systému, který mě učili navzdory úchylkám budovat, ale ve funkční, takže úchylné implementaci tohoto systému. Bylo stejně jednoduché naučit se dokonale tuhé těleso, ideální plyn, krystal neobtěžovaný tepelných chaosem, jako tržní hospodářství. Přijal jsem plně ten koncept u termodynamického cyklu i u tržního hospodářství. Koncept tržního hospodářství do velké míry vystihuje naši skutečnost a je k jejímu pochopení stejně důležitý, jako pochopení termodynamického cyklu vystihuje funkci našich motorů. Stejně ale, jako máme v autě benziňák či diesel, žijeme v kapitalismu, ve kterém má trh nad feudalismem, v němž se ekonomická asymetrie promítá do té hospodářské proti feudalismu, jen dost lehkou převahu.

 

____________________
Áda
 
12.5.2009 - 11:57 - 
quote:
No je pravda ze nic jineho nez postavit Orion nezbude. NASA ted vpodstate bezi na autopilota. Nova administrativa USA je zhlcena resenim financnich problemu a Obama nema nejakou zvlastni vizi pro NASA. Tam kde chybi pevne vedeni je ale zivna puda pro vselijake spekulace a intriky. Jen aby americane nedopadli jak Rusove v 60. letech.


Když byl administrátorem Griffin, tak aspoň ten věděl, kam chce NASA tlačit a jak svůj kurz v nestálých politických větrech vylavírovat. Teď NASA nepůsobí, že by byla tažena aspoň vnitřní vizí.

 

____________________
Áda
 
12.5.2009 - 18:09 - 
quote:
Obavy / z Obamy/jsou bezpředmětné,program běží a není kam spěchat, konkurence žádná a je úplně jedno, jestli se USA vrátí na Měsíc o rok, dva, či pět déle, stejně tam žádný celník nebude, jak svého času sliboval Chruščov.


myslim ze podobne nazory vladly v USA este par dni pred vypustenim sputniku.

Pri vseobecnych skusenostiach s rozhodovacimi procesmi v politike to vidim tak, ze dalsi mesacny astronaut bude polepeny reklamnymi nasivkami jak zavodni jazdci a bude zastupovat sukromnu spolocnost. Ekonomicky dovod bude celkom trivialny - turisti. Plus zisky z dusevneho vlastnictva, patenty, know-how.

P.S. Bohati ludia platia horibilne sumy za blbosti. Strieborny mercedes, pozlatena zachodova doska, miliony za moderne "umenie". Za kolko by sa asi vydrazila zbierka mesacnych kamenov? Celkom unikatny tovar, ktoreho mnozstvo na zemi sa rata v kilach. Zakony ponuky a dopytu nepustia...
 
12.5.2009 - 19:02 - 
Sputnik se dal utajit, ale stavba měsíční rakety asi těžko.Krom toho je měsíční program tak finančně náročný že jej může realizovat jen stát s nejsilnější ekonomikou a nejrozvinutější vědou a technikou a to pomíjím managering. 
12.5.2009 - 19:40 - 
quote:
Krom toho je měsíční program tak finančně náročný že jej může realizovat jen stát s nejsilnější ekonomikou a nejrozvinutější vědou a technikou a to pomíjím managering.


A nie je to iba dogma? Pred par rokmi sa to iste tvrdilo o vesmirnom vyskume ako takom, a dnes jedna sukromna firma testuje suborbitalny raketoplan, druha postavila a otestovala nosic a chysta sa testovat jeho o dost vacsiu verziu, tretia testuje opakovane vyuzitelne, spolahlive raketove motory.
Poviem to zo slovenskej perspektivy: Sukromnik zaplati za dizajn firemneho loga par desiatok tisic, stat par stotisic. Firma plati advokatovi nejakych 100 eur na hodinu, stat plati 1000 eur na hodinu...
 
14.5.2009 - 06:50 - 
Čím dřív skončí STS, tím dřív bude Orion. 
14.5.2009 - 08:17 - 
Samotný vývoj není zase tak šíleně drahý - v době největších výdajů na Apollo/Saturn byly tyto třikrát menší, než co vydaly americké ženy na kosmetiku.

Problém je spíš v návratnosti (nulová) a ochotě do toho ty peníze prostě vrazit a vědět, že se nevrátí. Proto nevěřím v soukromý kosmický program a vyhraje ten stát, který peníze najde v rozpočtu a vyhodí je oknem. Samozřejmě, že Kuvajt nebo Brunej to nebudou, Saudská Arábie taky ne, ale z technologických velmocí, kam dnes patří i Čína, to bude ta, která vydá prachy. Čím méně demokracie, tím spíš si může dovolit je vydat na něco, co se běžného občana netkne. Proto rozhodně nesázím na EU a ani moc na USA.

BTW - Sputnik se dal utajit, protože tenkrát sputniky nebyly a U2 měly nad SSSR pár letů. Dneska by takové utajení neprošlo. Viz S.Korea.
 
16.5.2009 - 02:05 - 
quote:
Odkud jsou ta cisla pro jednotlive polozky constellations?
Vypada to opravdu ze se Ares i Orion zdrazuje, ale nejsem si uplne jisty jestli nepocitame jablka a hrusky.
No kazdopadne podle predchoziho prispevku je Ares V ulozen k ledu minimalne do roku 2015. 25milionu rocne staci tak akorat na studie, ale tezko na nejakou vaznou praci.
Prekvapila me i polozka program integration & operations, ktera zavazne klesa. Pod Constellation se totiz presouvaji naklady na STS. Napriklad veskere rampy, vyrobni a prepravni kapacity. Myslel jsem ze se to obevi prave v polozce integration&operation. No mozna ze hodne infrastruktury je zahrnuto v uplne jine kapitole jako je treba cross agency support.
Snad se to vyjasni s konecnym navrhem rozpoctu.



Nejsem schopen konkrétně hodnotit tento projekt. Ale prakticky každý projekt proti zahajovacímu rozpočtu zdražujem Je v tom jednak úvodní naivita, rozpočtová studie nemá na postouzení konečné skutečné složitosti problému. Udělat si podle odhadu naivity je manipulace, kterou zpravidal investor nepřijme a standardně rozpočet navyšuje, i když ho schvaluje s vědomím naivity.

Dále projekt má své fáze, které musí být vyřešeny ve svém pořadí. Prvotní fáze se za původní rozpočet nestihnou, tudíž se nejdříve každý snaží vytunelovat následné fáze rozpotču ve prospěch probíhajících. Pak přijde před investory a řekne: "Nezvládli jsme to. Jestli nám nepřidáte na ty následné fáze rozpočtu, na které jsme prachy ve prospěch úvodních části projektu vytunelovali, tak jste všechny prachy dosud vyhodili."

 

____________________
Áda
 
16.5.2009 - 07:19 - 
Většina kosmických projektů překročila své původní rozpočty. V USA bdí nad veřejnými prostředky Kongres a tak jsou provotní propočty úsporné aby to prošlo a pak se licituje, nic nového pod Sluncem. 
16.5.2009 - 10:56 - 
quote:
...byly tyto(výdaje) třikrát menší, než co vydaly americké ženy na kosmetiku... Tak tohle opakuju furt dokola:) a ještě k U_2: letů nad SSSR by mělo být 24(roky 56-60), to mi zas jako "pár" nepřijde...
 
16.5.2009 - 13:48 - 
Tón diskuze vyznívá, jakoby USA byly někomu povinny letět na Měsíc, a jsou na ošklivci, že nedávají dost peněz. Vždyť to může zkusit někdo jiný, Rusko, Čína, proč se nediskutuje to že tito dva nedávají na " měsíční program " vůbec nic, pominemeli-ovšem veklohubá prohlášení o tom kdy oni stanou na Měsíci. 
16.5.2009 - 17:04 - 
Je úplně jedno kdy Orion a zda vůbec zamíří k Měsíci, stejně nikdo jiný krom USA na to nemá a nejméně dalších 30 let mít nebude. 
16.5.2009 - 20:18 - 
quote:
Je úplně jedno kdy Orion a zda vůbec zamíří k Měsíci, stejně nikdo jiný krom USA na to nemá a nejméně dalších 30 let mít nebude.

..... .. David!
USA dokazali za 10rokov kompletny vyvoj. A to s vtedajsou technologiou a vtedajsimi znalostami opakovane na Mesiaci pristat a vratit sa.

Kto dnes povie ze chce ist na Mesiac, tak mu staci 7 rokov, ale tucny balik penazi k tomu.

Pri otaznej navratnosti a sucasnej ekonomike to bude zrejme vesmirny turista polepeny reklamou. Vid par prisp. nizsie.
 
16.5.2009 - 21:32 - 
A to jako komu ? Snad ne číňanům mávajícím z kopie předpotopního Sojuzu, nebo potrhlému kosmickému turistovi, nebo že by rusové oprášili enjedničku ? V penězích to zcela jistě není, v šedesátých létech m.s. zcela jistě sovětům nechyběly v totalitním státě je peněz tolik kolik jich stačí natisknout, stejně je tomu v současném Rusku, Jenže na to nemají technicky, jinak by nežebronili o zmezinárodnění u USA, jo to by se jim líbilo, přiživovat se na americe jak to předvedli v případě ISS.Sami to nikdy nedokážou, možná v příštím století a amíky podruhé nenapálí, ti se evidentně z ISS poučili. 
<<  70    71    72    73    74    75    76  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.378854 vteřiny.