|
quote:
Musím souhlasit s tím, že je potřeba vyvinou nějáký nový pohon, ale fyzikové zatím na nic převratnýho nepřišli 
Jediná výhoda Arese je ta, že bude mít potenciál se zdokonalovat a upravovat bez velkých nákladů, to sts neměl. Tak, že časem se může CEV zdokonalovat jako Sojuz a u Arese V těch 100tun může být taky cokoliv.
Já myslím, že na Mars se poltí za hodně dlouho- a určitě to bude alespoň taková doba, která bude stačit na to, aby se vyvynul pohon Anihilací antihmoty. Jen na okraj: Když se atom antihmoty "dotkne" atomu normální hmoty, tak se tyto atomy vzájemně vyruší a uvolní se šílené množství energie. V současné době se dá vyrábět antihmota jen v obrovských urychlovačích- a to hrozně zdlouhavě a pomalu. Určitě se někdy v budoucnosti vymyslí nějaký efekivnější způsob vyrábění a skladování antihmoty- a takový pohon bude stát za to! |
|
> ... nemůžu souhlasit pouze s automaty i když to má určitou logiku.
Na vysvětlenou ještě dodávám, že "automaty" nepovažuju za něco "mimo člověka" ale spíš za "prodloužené" oči, uši, ruce a nohy lidí, takže i současné "teleprezenční" sondy jsou jistým druhem "expanze" lidstva (bez prakticky neustálého řízení ze Země by toho sondy moc nedokázaly - viz. např. MERy). |
| 04.10.2006 - 22:32 - Anonym | |
|
quote:
Já myslím, že na Mars se poltí za hodně dlouho- a určitě to bude alespoň taková doba, která bude stačit na to, aby se vyvynul pohon Anihilací antihmoty...
To si myslíš, že na Mars poletí lidi až v roce 2150?
 |
|
quote:
quote:
Já myslím, že na Mars se poltí za hodně dlouho- a určitě to bude alespoň taková doba, která bude stačit na to, aby se vyvynul pohon Anihilací antihmoty...
To si myslíš, že na Mars poletí lidi až v roce 2150?
To si nemyslím a doufám, že tento druh pohonu bude zdokonalen co nejdříve- cestě na Mars a potom i dál by to určitě pomohlo! A z čeho usuzujete že to bude v roce 2150?? |
| 04.10.2006 - 23:04 - Adolf | |
|
quote:
Musím souhlasit s tím, že je potřeba vyvinou nějáký nový pohon, ale fyzikové zatím na nic převratnýho nepřišli
Jediná výhoda Arese je ta, že bude mít potenciál se zdokonalovat a upravovat bez velkých nákladů, to sts neměl. Tak, že časem se může CEV zdokonalovat jako Sojuz a u Arese V těch 100tun může být taky cokoliv.
Nic převratného nemáme. K tomu, abychom letěli ke hvězdám, bychom potřebovali převratnosti. K tomu, abychom létali převratně rychleji k Marsu a Jupiteru, bychom nepotřebovali nic principiálně převratného. Výkonné jaderné kosmobilní jaderné zdroje by mohly nesmírně urychlit všechny mise pomocí iontových pohonů a možná i jiných méně tradičních prostředků. Např. jsem tu v poslední době dvakrát uváděl odkaz na nový fotonový pohon, který by iontovému mohl silně konkurovat, neboť na rozdíl od něj nevyžaduje, aby si nosič kromě užitečného nákladu nesl ještě spoustu pohonné látky. K urychlování vysokým výkonem by se to ale nehodilo, protože tento motor při zřetelnějších zrychleních ztrácí tah.
____________________
Áda |
| 04.10.2006 - 23:21 - Adolf | |
|
quote:
>
Na vysvětlenou ještě dodávám, že "automaty" nepovažuju za něco "mimo člověka" ale spíš za "prodloužené" oči, uši, ruce a nohy lidí, takže i současné "teleprezenční" sondy jsou jistým druhem "expanze" lidstva (bez prakticky neustálého řízení ze Země by toho sondy moc nedokázaly - viz. např. MERy).
Pro současnou expanzi člověčenstva je přímo příznačné, že expanze lidí je spojena s omezením jejich přítomnosti. Tady na Zemi patří prý k hlavním vývojovým tendencím interakce člověka a krajiny, že stoupá ovlivnění krajiny člověkem při poklesu přítomnosti člověka v krajině kromě měst, vysoce frekventovaných cest aj. I v blízkém vesmíru dochází ke zvýšení rozsahu využití tohoto prostoru při poklesu nasazení lidí.
Myslím, že i expanze větší lidské přítomnosti bude probíhat tak, že čím dál tím víc, prostor dobudou stroje, postaví tam základny aj. a pake teprve po dlouhé době ovládání prostoru tam přijde trošička lidí do postaveného vytopeného domečku s prasečím chlívkem. Expanze lidí bude prostě čím dál víc zapouzdřená stroji. ____________________
Áda |
| 04.10.2006 - 23:22 - Anonym | |
|
quote:
To si nemyslím a doufám, že tento druh pohonu bude zdokonalen co nejdříve- cestě na Mars a potom i dál by to určitě pomohlo! A z čeho usuzujete že to bude v roce 2150??
To je můj typ, s anihilací antihmoty jsme asi tak daleko jako byl Alesandr Volt s jadernou elektrárnou. Spíš si vsadím na iontový pohon v 2035 vynesený Aresem 5  |
| 05.10.2006 - 07:53 - Adolf | |
|
quote:
Já myslím, že na Mars se poltí za hodně dlouho- a určitě to bude alespoň taková doba, která bude stačit na to, aby se vyvynul pohon Anihilací antihmoty.
Už asi 50 let nám optimističtí fyzikové slibují první pokusnou fúzní jadernou elektrárnu. Kdo jim dnes věří je velký optimista. Problém výroby uchování a kontrolovaných manipulací s antihmotou v makroskopisckých množstvích je aspoň řádově složitější než nějaká fúze. Ta je v porovnání s tímhle dětská stavebnice. ____________________
Áda |
| 05.10.2006 - 08:11 - Ervé | |
|
| Já moc nevěřím iontovým motorům pro pilotované lety. Určitě je efektivní je používat pro nákladní a zásobovací mise, ale pro let lidí je lepší, rychlejší a bezpečnější buď LOX/LH2 a nebo jaderné motory. Na Měsíc by lidé letět měli, biologický výzkum vlivu snížené gravitace nikde jinde levněji neuděláte. Let na Mars je reálný už dnes (a vlastně byl už v 80.letech po objevení možností aerobrakingu a rozděleného letu posádky a vybavení+zásob), máme všechnu potřebnou techniku. Jenom na to nejsou peníze a je to riskantnější než lety na Měsíc. |
| 05.10.2006 - 08:42 - Adolf | |
|
quote:
Já moc nevěřím iontovým motorům pro pilotované lety. Určitě je efektivní je používat pro nákladní a zásobovací mise, ale pro let lidí je lepší, rychlejší a bezpečnější buď LOX/LH2 a nebo jaderné motory.
Iontové či jiné motory s podobnou funkcí maličkého leč neustálého urychlování bych nejvíce viděl pro mise dále než Mars. Pro marsí mise hlavně ale, pokud by byly pilotované. Tam totiž hodně potom závisí na čase a celá mise musí být co se týče hmonotnosti aj. určitě hodně masivní.
Pro urychlení na orbitu či nasměrování ke vzdáleným světům nám asi nic jiného než klasické rakety ještě dlouho nezbyde.
Ovšem k tomu hlavnímu: Jaké jaderné motory?
Představoval jsem si využití jaderné energie pro pohon jako zdroj příkonu pro iontový či jiný motor s podobnou funkcí. Jiné typy jaderných pohonů jsem zatím viděl jako polo-sci-fi úvahy o vzdálenější perspektivě. Je zde nějaké využití jaderné energie pro mise v nadcházejícím období?
 ____________________
Áda |
|
Antihmota je z říše snů a ionty - má to zatraceně malý tah!
Na Mars to bude klasicky, pokud tam nechceme letět až za 100? let.
|
|
quote:
Ovšem k tomu hlavnímu: Jaké jaderné motory?
Jaké? Přece termálná jaderné motory navazující na americké NERVA a ruské RD-0410, ty by mohly dodat dostatečný tah a navíc už byly kdysi testovány alespoň na zemi a při použití 3-4 takovýchto motorů by loď k marsu dostala dostatečnou rychlost.
Dnes by asi jediným problémem byli ekoteroristi, který by start něčeho takovýho nedovolili. |
| 05.10.2006 - 09:28 - Hawk | |
|
//To si myslíš, že na Mars poletí lidi až v roce 2150?
Mně třeba to datum, tak nereálné nepřipadá. Možnosti stávající pilotované kosmonautiky z hlediska pohonu jsou vyčerpány a na obzoru není nic nového. V podstatě jsme chemický pohon využili více než dost, dostali jsme se na oběžnou dráhu, na Měsíc, postavili jsme orbitální stanice. Do vzdálenějších končin vesmíru ,ale moc vhodný pro člověka zřejmě nebude.
A když jsme u datumu 2150, vemte si ,že pilotovaná kosmonautika těch 50 let z hlediska základních technických možností(pohon, dopravní systém na LEO) stagnuje. Let na Měsíc proběhl ve velmi krátké době po Gagarinovi. Modulární kosmické stanice se teoreticky mohly stavět také již v 60tých letech.Technické možnosti byly vyhovujicí, ale chyběli zkušenosti. Teď je situace opačná, zkušenosti s pobytem člověka jsou, ale brzdou jsou technické možnosti, které činí podobné mise rizikovými.
Rovněž ekonomická náročnost na vynášení nákladů do vesmíru se příliš nesnížila. Prostě důvodů ke skepsi ohledně letu člověka na Mars je více než dost.
A vývoj v oblasti komunikací, robotiky, informatiky mluví spíše proti pilotovaným letům v rozsahu marsovské expedice.
|
|
2150?
Každý přece ví, že 2152 odstartuje první lidská lod s warp 5 (Enterprise).
Ale teď vážně. Pominuli jste jeden zajímavý motor, totiž VASIMR. Jenom nevim, jestli nahodou nebyl jeho vývoj zastaven. |
| 05.10.2006 - 10:40 - Tomáš | |
|
quote:
quote:
Ovšem k tomu hlavnímu: Jaké jaderné motory?
O americkom motore NERVA (skoda, ze sa nepouziva) je článok aj tu:
http://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/jrm1.htm |
| 05.10.2006 - 10:43 - Ervé | |
|
Vasimr je iontový motor s lepšími parametry, problémem je energetická náročnost - dá se řešit jen jaderným zdrojem elektřiny - jednodušší je využít jádro přímo v NERVě a spol. než doplnit složitým a nízkoúčinným systémem převodu tepla na elektřinu. Velká hmotnost nádrží na vodík (ku hmotnosti vodíku) sice snižuje účinnost, ale je to mnohem reálnější. Pokud k Marsu pošleme všechno napřed minimální rychlostí a potom rychlý Orion s posádkou a odhazovacím (nafukovacím ?) Hab modulem, stačí nám jen kyslík a vodík. Alternativou vyslání pilotované mise k Marsu může být výsadek dvojice roverů (s vrtáky a MiniCanadArmy) pro průzkum a sběr vzorků, které se po řekněme 6 měsících práce setkají u rakety pro návrat vzorků na Zem. Mise roveru je ekvivalentní jedné vycházce kosmonautů, takže 2 rovery+návrat vzorků znamená ekvivalent Apolla. Pro podrobný průzkum Marsu by takových misí mělo být hodně, taky to ušetří náklady na vývoj.
Orion by měl být postaven jen s ohledem na Měsíc a ISS. To se doufám stalo při změnách v minulých 10 měsících. |
|
quote:
Chemický pohon není zrovna ideální prostředek pro pilotovanou misi na Mars, dlouhé cestování vesmírným prostorem má svá rizika. Kosmickým zářením počínaje a psychickou zátěží pro posádku konče.
Cesta na Mars je budoucnost vzdalena minimalne dvacet let. Chtel bych varovat pred nejakymi extrapolacemi do budoucnosti, protoze je to velmi osidne.
Technika v ruznych oborech se nevyvyji rovnomerne a lide maji sklone extrapolovat linearne, coz skoro nikdy nebyva pravda. Taky nejsme schopni predpovidat nove vynalezy. Takze proste nejlepsi je planovat s tim co mame a v prubehu casu to vylepsovat.
quote:
Od CEVu se zřejmě očekávají podobné zázraky jako kdysi od raketoplánu a pak nastalo vystřízlivění. Berme CEV+ARES spíše jako větší vylepšené Apollo, ideální pro cestu na Měsíc, ale nevhodné pro mise ke vzdálenějším vesmírným objektům.
Orion je idealni pro jisty typ cest k Mesici. Myslim ze by se cely system dal „jednoduse“ upravit i pro jiny typ misi k Mesici, nebo pro cesty k blizkym asteroidum a principialne nelze namitat ani nic proti pouziti nejakych subsystemu i pro cestu k Marsu.
Nevidim duvod proc by kabina Orionu (ve verzi 2030) bez nebo i se servisni sekci nemohla byt nejakym zpusobem vyuzita k Marsu. Je proste prilis brzo neco predpovidat aniz by to nebyla sci-fi.
quote:
Navic pilotovaný let na Mars se stávající úrovni znalostí, techniky a zkušeností by byl obyčejný hazard... Nebýt raketoplánu, který svým způsobem předběhl dobu, mohl CEV přirozeně navázat na Apollo již v 80tých letech, pravděpodobně by touto dobou stála na Měsíci lunární základna a přípravy na lidskou misi k Marsu v příštím desetiletí by byly v plném proudu.
Oblibene spekulace ve stylu co kdyby...
Myslim ze bysme se pres ne meli prenest.
quote:
Nyní nám nezbývá než doufat, že CEV bude relativně levný a bezpečný, nebo se nedočkáme ani další šlápoty na Měsíci.
To je ten rozdil mezi NASA a soukromymi firmami.
Tam kde soukromnik ma jistou sanci na uspech, NASA musi. Nerikam ze je to spatny pristup, ale rozdil je v cene.
Co se tyce robotickych vyprav, tak me se libi kombinace Ares V (vcetne EDS) + LSAM, ktera by mohla byt vyuzitelna pro siroke spektrum jak robotickych tak pilotovanych misi.
|
|
Kdyz se lide bavi o technickem pokroku zapominaji casto na technologicky pokrok a logistiku.
Pri lepsi logistice je mozne zvladnout pilotovanou misi na Mars i s dnesnimi technickymi prostredky. Take financovani techto vyprav muze byt na uplne jinem principu nez dnes.
Pokud nekdo tvrdi ze se kosmonautika za poslednich 50 let nezmenila, tak je na velkem omylu. Zmena to byla v jistem smeru obrovska. Nezapomenme, ze tenkrat byly raketove motory prostredkem k vedeni studene valky a nejvyssim narodnim zajmem.
Proto bych expanzi lidi do vesmiru nepodminoval novymi technickymi vynalezy, ale spise novou motivaci lidi do vesmiru vubec letat. Zatimco turistika muze sehrat vyznamnou roli, tak dokud expanze do vesmiru nebude naprostou nutnosti, nelze ocekavat nejake skokove zmeny.
Proto si sam za sebe myslim ze expanze do vesmiru zacne budto az s prumyslovym vyuzitim Mesice a asteroidu nebo s katastrofalnim ohrozenim samotne existence lidi na Zemi.
Dokud bude v kosmonautice vecnym zaklinadlem pouze veda, bude jeji vyvoj opravdu pouze linearni, tak jak tomu je v poslednich desitkach let.
|
| 05.10.2006 - 12:26 - Adolf | |
|
quote:
Jaké? Přece termálná jaderné motory navazující na americké NERVA a ruské RD-0410, ty by mohly dodat dostatečný tah a navíc už byly kdysi testovány alespoň na zemi a při použití 3-4 takovýchto motorů by loď k marsu dostala dostatečnou rychlost.
Dnes by asi jediným problémem byli ekoteroristi, který by start něčeho takovýho nedovolili.
Chtělo by to tedy asi vyvinout dopravu palivových článků takovým způsobem, aby pouzdra s články přežila případnou havárii rakety v kterékoliv fázi letu bez možnosti zamoření prostředí svým pádem. Palivo by se doplnilo až ve vesmíru. Drobný rozptyl radioaktivity z funkce takové rakety, kterému se asi nelze vyhnout, by tam někde na dráze k Marsu už nikoho nevytrhl. Stínění proti radiaci motoru by bylo zároveň stíněním proti problémové radiaci Slunce.
Nejlépe, kdyby to byl nějaký shuttle, co poletuje mezi orbitami Země a Marsu dlouhodobě sem tam, což by mohlo vyjít docela levně proti raketě na jednorázové použití.
To by bylo hezké!  ____________________
Áda |
| 05.10.2006 - 12:43 - Hawk | |
|
//Pokud nekdo tvrdi ze se kosmonautika za poslednich 50 let nezmenila
, tak je na velkem omylu//
Sice jsem mluvil o pilotované kosmonautice , ale budiž.
Základní princip pohonu nosičů se nezměnil, je v podstatě stejný jako před 50ti lety a ani jeho neustálé zdokonalování nevede k výraznému poklesu ceny za přepravu nákladů či osob. Dokud se tento fakt nezmění ,kosmonautika se příliš nepohne dál.
Asi podobně, jako spalovací motor nastartoval rozvoj automobilismu. Dokud se v silniční dopravě používaly různé prototypy parních vozů,tak žádný radikální rozvoj nenastal.
Pilotovaná kosmonautika na tomto stupni rozvoje končí tam, kde začalo Apollo, docela jsem futuristicky přesvědčen , že mě dá budoucnost za pravdu. Na Mars se pravděpodobně poletí, ale nebude to pomocí chemické pohonné jednotky.
//Zatimco turistika muze sehrat vyznamnou roli, tak dokud expanze do vesmiru nebude naprostou nutnosti, nelze ocekavat nejake skokove zmeny//
To je spíše otázka technologií a ekonomické motivace. Naopak si myslím, že turistika sehraje významnou roli. Firmy podnikající v tomto sektoru mohou být hnacím motorem vývoje nových generací kosmických nosičů. |
|
quote:
Základní princip pohonu nosičů se nezměnil, je v podstatě stejný jako před 50ti lety a ani jeho neustálé zdokonalování nevede k výraznému poklesu ceny za přepravu nákladů či osob. Dokud se tento fakt nezmění ,kosmonautika se příliš nepohne dál.
Princip stejny je. Dokonce i princip spalovacich motoru se za poslednich 50 let nezmenil, ale presto jsem v autech jisty rozdil zaznamenal.
To ze nedoslo ke slevneni kosmonautiky bych taky netvrdil. Pokud bychom pocitali kus za kus, tak zlevneni neni tak vyrazne, ale produktivita vzrostla zavratne. A o to jde predevsim.
Pokud budeme cekat na nejaky zazrak z nebe, nemusime se dostat nikam. Jak jsem rekl vyse, raketove motory nerekly posledni slovo.
quote:
Pilotovaná kosmonautika na tomto stupni rozvoje končí tam, kde začalo Apollo, docela jsem futuristicky přesvědčen, že mě dá budoucnost za pravdu.
To znamena ze STS je primym pokracovatelem Apolla? Asi jsem neporozumnel.
Pilotovana kosmonautika je v krizi kvuli tomu, ze to co delali v zacatku kosmonautiky lide, dnes s prehledem zvladnou automaty a to co dnes delaji lide (monteri a udrzbari) nema dostatecnou pridanou hodnotu.
Co se tyce chemickych motoru pri ceste na Mars, tak jsem naopak 100% presvedcen, ze tam nejake budou.
|
| 05.10.2006 - 13:27 - Adolf | |
|
quote:
/Pilotovaná kosmonautika na tomto stupni rozvoje končí tam, kde začalo Apollo, docela jsem futuristicky přesvědčen, že mě dá budoucnost za pravdu. Na Mars se pravděpodobně poletí, ale nebude to pomocí chemické pohonné jednotky.
Já zrovna touhle futuristickou vizí trpím už přes 30 let. 
Tak se dám asi radši k transhumanistům v naději, že ze mě jednou udělají kyborga, abych nějakou novou nadějí na cosi, na co se lze těšit, vytěsnil naději na sledování mise na Mars pomocí nějaké fyzikálně převratné technologie pohonů. ____________________
Áda |
| 05.10.2006 - 13:45 - Adolf | |
|
quote:
/
To je spíše otázka technologií a ekonomické motivace. Naopak si myslím, že turistika sehraje významnou roli. Firmy podnikající v tomto sektoru mohou být hnacím motorem vývoje nových generací kosmických nosičů.
Vsup do tohoto odvětví má sám o sobě dost veliké bariéry. Vstupní náklady a rizika jsou obrovská. Jakýkoliv novátor v oblasti kosmických nosičů naráží na další nesmírná rizika. Že by si dobrodruh, který vstupuje do tohoto businessu komplikoval života navíc rizikovou investicí do novátorství v pohonech? Až to bude dobře zavedený business, který produkuje další přebytky, které je možné vložit do značných rizik něčeho, co není konzervativní, tak asi jo. Zatím bych však od dobrodruhů, co se dávají na dráhu kosmické touroperátora, nečekám nic, co by nebylo vysoce konzervativní. Na inovátorská rizika mít ještě nemohou.
____________________
Áda |
| 05.10.2006 - 13:56 - Hawk | |
|
//Pilotovaná kosmonautika na tomto stupni rozvoje končí tam, kde začalo Apollo, docela jsem futuristicky přesvědčen , že mě dá budoucnost za pravdu. //
//To znamena ze STS je primym pokracovatelem Apolla? Asi jsem neporozumnel. //
Narážel jsem jen fakt, že současný stupeň rozvoje pilotované kosmonautiky, nám v podstatných rysech dovoluje to samé co jsme dokázali v letech 60tých.
Pilotovaná kosmonautika čeká na revoluční technologický impuls, který ji učiní přístupnější ekonomických subjektům.
Zmíněný spalovací motor udělal něco podobného v oblasti silniční dopravy a díky jeho dokonalosti a lacinému provozu po celá desetiletí nepotřebovala silniční doprava technickou revoluční změnu. Parní stroj by podobný rozvoj silniční dopravy zajistil jen těžko.Nicméně s roustoucími cenami ropy jistě dojde časem i na spalovací motor.
|
|
Porad si nejak nerozumime. Raketovy motor v kosmonautice nelze prirovnat k parnimu motoru.
Spis bych prirovnal prechod od parniho motoru ke spalovacimu k prechodu od dela k rakete.
Taky jak rekl Adolf od turistiky lze ocekavat to same co predvedl prvni Wolkswagen po valce.
Jednoduche, skoro az primitivni vozitko a snad i spolehlive pro kazdeho. Zadne prevratne technicke novinky. |
|
quote:
Nicméně s roustoucími cenami ropy jistě dojde časem i na spalovací motor.
Myslim ze se nam momentalne vytvorila pekna zavislost ceny ropy na mnozstvi spalovacich agregatu. |
|
quote:
Nic převratného nemáme. K tomu, abychom letěli ke hvězdám, bychom potřebovali převratnosti. K tomu, abychom létali převratně rychleji k Marsu a Jupiteru, bychom nepotřebovali nic principiálně převratného. Výkonné jaderné kosmobilní jaderné zdroje by mohly nesmírně urychlit všechny mise pomocí iontových pohonů a možná i jiných méně tradičních prostředků. Např. jsem tu v poslední době dvakrát uváděl odkaz na nový fotonový pohon, který by iontovému mohl silně konkurovat, neboť na rozdíl od něj nevyžaduje, aby si nosič kromě užitečného nákladu nesl ještě spoustu pohonné látky. K urychlování vysokým výkonem by se to ale nehodilo, protože tento motor při zřetelnějších zrychleních ztrácí tah.
Let ke hvězdám vyžaduje při současném akceptování Einsteinovy speciální relativity vlastně jenom jedinou, překvapivě jednoduchou základní úvahu: zásoby energie pro tuto cestu nesmí být umístěny na palubě hvězdoletu: protože hmota je energie, a tím pádem nám hmotnost hvězdoletu už začne narůstat příliš exponenciálně. Minimálně část celkového delta V - nejspíš odlet od Slunce - musí zajišťovat externí zdroj energie. Buď samotné Slunce, nebo nějaký druh koncentrátoru jeho energie (potřebujeme koherentní svazek fotonů o té či oné energii - takže tak či onak potřebujeme nějaký druh velkoplošného laseru... leda že by šlo o kombinace nějaké soustavy zrcadel a solární plachty, ale tem je třeba počítat s akcí a reakcí, což ovšem i u toho laseru).
Fotonový pohon sám o sobě neřeší skoro nic, protože i když akumulejš enegii ve formě antihmoty (tzn. účinnost se blíží teoretickým 100%), tak prostě té antihmoty s sebou na palubě potřebuješ vézt naprosto obrovské množství - alespoň z hlediska dnešního představ o skladování antihmotny. Ale myslím že ti vyjdou dost strašná čísla hmoty hvězdoletu i když uvažuješ akceleraci po celou cestu 1 G a 100% účinnou přeměnu hmoty hvězdoletu na zrychlení. Mimochodem - prakticky kamkoliv po vesmíru to pak vychází nějaké ty 4 roky palubního času, narůstá pochopitelně jen hmota hvězdoletu - ale kromě vzdálenosti k nejbližším hvězdám je (pokud si to dobře pamatuju) dost obludná.
Jakákoliv příčetnější sci-fi tedy skutečně počítá s tebou zmiňovaným pohonem popírajícím dnešní chápání času a prostoru (jestli myslíš tím "něco převratného" právě tohle - konkrétně v případě slavné Duny jde konkrétně o cestování pomocí užívání psychoaktivních látek :-) - a nebo umístění zdroje energie mimo samotný hvězdolet - což je ale spojeno nepříliš překvapivě i s takovými problémy, jako je právě samotná odlišná rychlost plynutí času na zrychlující lodi a na místě odletu. Zoufalí spisovatelé proto sahají buď k mezigeneračním lodím, které vzhledem k nižším rychlostem spotřebují uvěřitelné množství energie, a nebo (a to už je myslím projevem naprostého technologického zoufalství a civilizační deprese) k různým sběracím trychtýřům lapajícím v reálném čase mezihvězdnou hmotu, jaké jsou k vidění např. na přídi známého hvězdoletu Červený trpaslík... :-)
Již v 70 letech NASA vážně uvažovala o vyslání nanotechnologické (už tehdy !) mezihvězdné sondy o hmotnosti cca 1g k nejbližší hvězdě. Externím zdrojem energie by byl svazek laserových paprsků, principem pohonu by byla v podstatě opět - sluneční (laserová) plachta. Zajímavě bylo pojaté brždění - vzhledem k níké hmotnosti měl být možný gravitační půloblet cílové hvězdy, a poté navedení zpět do osy pohonného paprsku - a brždění by tím pádem probíhalo na stejném principu, jako akcelerace.
(Alternativními metodami brždění mezihvězdných laserových plachetnic je odhození "brzdného" zrcadla, které odráží pohonný paprsek zpět, a nebo rozvinutí "solárního padáku" - tzn. opět solární plachta - ten by ovšem musel mít naprosto obrovskou plochu - ovšem v hlubinách kosmického prostoru, kde bychom ho rozevírali, je zase výrazně menší riziko jeho poškození nebo deformace slapovými gravitačními silami, než na nízké heliocentrické dráze. Optimální by zřejmě byl přílet ke hvězdě s výrazně větší svítivostí, než má Slunce. Možností je i použití "vícestupňového" oplachtění - v mrazivých hlubinách solárního prostoru by se rozevíraly obří "hvězdné plachty" o ploše mnoha miliónů čtverečních kilometrů, vytvořené z takového materiálu a za použití takových konstrukčních prvků, který by se vlivem gravitačního působení a intenzity světelného záření v blízkosti hvězd okamžitě zdeformoval nebo odpařil (nejjednodušší způsob jak takové plachty napínat, bude pak relativně pomalá rotace - materiálem bude cokoliv "mezihvězdně tenkého" - např. plachta tvořená jedinou vrstva molekul, s dobrou odrazivostí na co největším množství vlnových délek, syntetizovaná až během svého rozvíjení v mezihvězdném prostoru. Po rozvinutí prvních statisíců kilometrů bude vhodné začít počet vrstev molekul exponenciálně zvyšovat :-)
(Dochází tady někomu, že vlastně čím menší sluneční plachetnici se podaří demonstrovat, tím je to celé zajímavější z hlediska projektu co nejrychlejší mezihvězdné sondy ? :-)
Ehm, v článku o CEV jsem mírně offtopic :-) S tím, že kosmičtí podnikatelé si nemohou dovolit hazardovat s novými technologiemi, s tím souhlasím jen částečně. Ano - sériová velkovýroba, to je jedna forma podnikání. Ale existuje tu i rizikový kapitál, a možnost řádově větší výnosů při srovnatelných investicích...
|
|
Jo, samozřejmě jsem zapoměl na velmi drobný detail - mezihvězdné plachty by musely být výborně propustné pro částice mezihvězdné hmoty - tedy nejčastěji ionizované atomy vodíku (volné protony). Ale zároveň dobře odrážet co nejvíce vlnových délek. A v případě nevyhnutelné občasé kolize s protonem se nějak "samoopravit" na molekulární úrovni. Možná by se plachta mohla postupně odvíjet a "spotřebovávat" - rostoucí odstředivá síla na jejím okraji by "poškozené" okrajové segmenty postupně odtrhávala.... Tedy: Kvantově inženýrství aplikovanému na konstrukci super-planetárních umělých konstrukcí zdar :-) ...aneb ideou "kosmického výtahu" na geostacionární dráhu to zdaleka nezačíná ani nekončí, aneb není extropie jako extropie... :-) lepší naučit se opravdu virtuózně zacházet s bublifukem, než skončit jako kyborg... :-)
|
| 05.10.2006 - 14:26 - Hawk | |
|
///Taky jak rekl Adolf od turistiky lze ocekavat to same co predvedl prvni Wolkswagen po valce.
Jednoduche, skoro az primitivni vozitko a snad i spolehlive pro kazdeho. Zadne prevratne technicke novinky. //
To je logický odrazový můstek. Pro rychlejší rozvoj kosmonutiky bude důležité, aby se aktivita ukázala rentabilní a šlo z čeho investovat do další rozvoje kosmické turistiky včetně nových generací dopravních systému. Pokud bude kosmoturistika skutečně komerčně atraktivním odvětvím, tak nevidím důvod, proč by se nemohla stát tahounem vývoje v oblasti kosmické dopravy. |
|
quote:
quote:
Nicméně s roustoucími cenami ropy jistě dojde časem i na spalovací motor.
Myslim ze se nam momentalne vytvorila pekna zavislost ceny ropy na mnozstvi spalovacich agregatu.
V diskuzi o CEV opět offtopic :-) - ale co se týče úvah o možných (a žádoucích) vývojích cen ropy, tak zrovna včera jsem (nevím proč, prostě to na mě přišlo) napsal tuhle úvahu: http://teckacz.cz/index.php?clanekid=500
Jediné co mě vychází, je to, že my vlastně chceme, aby se ta ropa vůbec nevytěžila a nespálila (nebo aspoň vytěžila a nespálila - když se z ní vyrobí např. plasty, tak se tím vlastně zase nějaký ten uhlík udrží mimo atmosféru... plasty jsou v tomhle směry vlastně ještě lepší, než biomasa, která se rozkládá za vzniku metanu). Ke snížení těžby ropy ale dojde pouze pokud nejdřív dojde k prudkému poklesu cen ropy - takže se těžba v některých náročnějších lokalitách prostě přestane vyplácet.
Množství provozovaných spalovacích agregátů naštěstí není veličina, která by byla zcela mimo dosah působení lidských jednotlivců i komunit.
|
|
