Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6    7    8  >>
Téma: Plány pro návrat na Měsíc
30.8.2005 - 09:27 - 
Tady je dobrý popis: http://www.astronautix.com/craft/soy7klok.htm
dost mě ale překvapuje použití kyslíko/vodíkových článků, američané je poslali na 7 pilotovaných letů Gemini, než je považovali za dost bezpečné pro Apollo.
 
01.9.2005 - 12:36 - 
Malaysia Targets 2020 for Possible Manned Moon Mission
http://www.space.com/missionlaunches/ap_050829_malaysia_moon.html
 
04.9.2005 - 10:45 - 
Myslíte si, že hmotnosti paliva v t/Space mesačnom vozidle CEV sú reálne vzhľadom na konštrukcie lode ?


http://www.transformspace.com/index.cfm?fuseaction=media_gallery.viewmedia&albumid=EB16F697-96B6-175C-96CF328B2D46B0CD&media=2
 
05.9.2005 - 08:33 - 
Projekt CXV od t/Space se mi velmi líbí v oblasti dopravy na LEO především proto, že předpokládá vzdušný start z podvěsu snad upraveného Boxing 747. Zajímavý je start z nosiče – raketový systém nesoucí CXV je nejdříve vytažen zpět padákem a pak startuje v téměř v kolmé poloze za nosičem. Vlastní loď vychází z tvaru osvědčené návratové kapsle projektu Corona (průzkumný satelit), dost podobné Sojuzu. Z letounu by se vypouštěl dvoustupňový systém, v obou stupních poháněný C3H8 (propan) s okysličovadlem LOX. U dvoustupňového systému je snad reálné, že by vystačila nosnost B747 pro omezenou hmotu CXV. Přistání předpokládá výlučně do moře, což zjednodušuje konstrukci. Samozřejmě, přetížení by bylo zřejmě větší, než u Shuttle. Věřím, že takový systém by cenově mohl konkurovat CEV.

Návrhy t/Space v oblasti letu na Měsíc se mi však zdají poněkud futuristické. Předpokládají pohon výlučně LH2/LOX , po cestě několikanásobné doplňování paliva zásobovacími loděmi a i ta skica přistání na Měsíci je trochu nerealistická. Při takové výšce by byl přistávací aparát při přistání značně vratký a vyžadoval by rovný terén. Udávané hmoty (28.600 kg) by asi stačily pro přímý návrat z Měsíce na Zem.
 
07.9.2005 - 11:02 - 
Tabulka nákladů na lunární pilotovaný program dle studie ESAS:
http://images.spaceref.com/news/2005/06.04.05.esas.budget.lrg.jpg
 
07.9.2005 - 15:10 - 
Napada me dost zrejma souvislost mezi vystavbou lunarni zakladny a vystavbou podmorskych struktur pro tezbu ropy a plynu.
Podmorske operace prozivaji znacny boom zasluhou vysokych cen ropy a k dizpozici jsou naprosto automaticke systemy pro vystavbu dost komplikovanych zalezitosti.
Vystavba lunarni zakladny se bude skladat zejmena z propojovani modulu a pripojovani kabelu. To ma analogii v podmorskem ukladnani struktur (hlava vrtu, rozbocovacu, potrubi) a spojovani elementu pomoci ROV (podmorsti roboti) nebo specialnich nastroju spoustenych a ovladanych z hladiny.
Vyhodou je, ze takovy nastroj staci pouze jeden na provedeni mnoha unifikovanych spoju. Nevyhodou je nutnost vyvoje a odzkouseni, ktery zabere nejaky cas a se kterym se zatim pro Mesic nepocita.
Jak by tedy vystavba zakladny mohla probihat v analogii s vystavbou podmorskych struktur? Predne je zapotrebi jerabu, na presunovani elementu. Kazde dva elementy (napr obytne moduly) jsou propojeny pres unifikovany interface. Nejdrive se k jednomu elementu pripevni spojovaci nastroj. Tethery nastroje se pripoji k druhemu modulu a nastroj si modul pritahne a uskutecni spojeni. Vzhledem k male pevnosti lunarnich modulu bude zrejme nutne druhy modul prizvedavat pomoci jerabu. Samotny nastroj muze uskutecnit i pevne spojeni (pro rozspojeni je nutne znovu pouzit nastroj).
Interface mezi moduly by mel zrejme mit jistou flexibilni cast, ktera umozni pruzne spojeni.
Propojovani a natahovani kabelaze probiha rutine pomoci ROV do zvlastniho slotu na modulu. Na lunarni zakladne by tyto sloty zrejme musely byt u povrchu aby byly snadno dosazitelne roboty, nebo naopak na „strese“ obsluhovany robotem premistovanym zrejme pomoci jerabu.
Zajimave je, ze rozvod produktu, vody a plynu pro injektaz nebo pro lifting je delan oddelene. Rozvod hydrauliky, elektriny, ridicich signalu, chemikalii atd je uskutecnen v dalsim oddelenem svazku.
Analogicky si to lze predstavit tak, ze lunarni moduly by byly pripojeny pres pruchozi interface a zvlast (dodatecne) je natazen svazek kabelu s rozvodem vzduchu, elektriny, vody, dat atd. Z tohoto svazku pak vede jen odbocka se standardnim pripojenim k modulu.
Specialitkou vrtu je oteviratelny uzaver hlavy, ktery umoznuje pristup dovnitr vrtu. Tedy jakasi sundavaci strecha, ktera umozni vymenu vnitrniho vybaveni modulu, ale to je v pripade zakladny zrejme mozne udelat snadneji rucne zevnitr.
Prece jen je mezi temato technologiemi velky rozdil. Podmorske zarizeni je mozno stavet velmi robustni a odolne a je zde nekolik desetileti zkusenosti, mnoho odborniku a spousta penez (v posledni dobe). Na opacnou stranu je nutne spolehat se jen a jen na roboty, zatimco na lunarni zakladne muze prilozit ruku k dilu i nejaky ten monter. Zatimco pri podmorske vystavbe jsou obrovske fixni naklady a nejaka tuna se tam uz ztrati, vystavba lunarni zakladny by mela mit fixni slozku asi co nejmensi, aby nedopadla jako STS. To zrejme bude i nejzasadnejsi duvod proc mozna postavit kazdy modul spis naprosto univerzalni.
 
07.9.2005 - 22:06 - 
> http://images.spaceref.com/news/2005/06.04.05.esas.budget.lrg.jpg

Mám to chápat tak, že studie počítá do roku 2025 s celkovými náklady cca 300 miliard USD a z toho skoro 100 miliard USD v plánovaném rozpočtu NASA chybí? BTW co je to R&T?
 
08.9.2005 - 08:53 - 
quote:
> http://images.spaceref.com/news/2005/06.04.05.esas.budget.lrg.jpg

BTW co je to R&T?

Nemohlo by to být "Research and Technology"?
 
08.9.2005 - 09:30 - 
quote:
> http://images.spaceref.com/news/2005/06.04.05.esas.budget.lrg.jpg

Mám to chápat tak, že studie počítá do roku 2025 s celkovými náklady cca 300 miliard USD a z toho skoro 100 miliard USD v plánovaném rozpočtu NASA chybí? BTW co je to R&T?
Já to také pochopil tak, že studie počítá do roku 2025 s celkovými náklady 296,7 mld. USD (z toho např. do roku 2020 s náklady 201 mld. USD). Jde o obrovský nárůst – vždyť Rozpočtová analýza zpracovaná CBO (Congressional Budget Office) ze září 2004 uváděla do roku 2020 náklady 66 mld. USD na pilotované mise a 29 mld. na robotické mise, a Griffin po nástupu na místo administrátora NASA tvrdil, že to musí jít ještě levněji.

Shodně s A.Holubem si myslím, že uvedený graf porovnává nejnovější odhad nákladů ESAS, tj. Reference Architecture (296,7 mld. USD do roku 2025), s plánovaným rozpočtem ESMD = Exploration Systems Mission Directorate (129,4 mld. USD do roku 2020, 202 mld. USD do roku 2025).

Studie uvádí v období 2015-2025 průměrné roční náklady Reference Architecture 17,4 mld. USD (s položkou R&T pak 20 mld. USD, což bude celý plánovaný rozpočet NASA!!!) Vývoj dění v nejbližším období bude asi hodně zajímavý – s požadavkem na takovéto zvýšení rozpočtu musí někde narazit. A to se podle http://www.nasawatch.com/archives/2005/08/rollout_plan_fo.html předpokládá první přistání na Měsíci v roce 2018 jako "sprint mission" – pouze 2 astronauti a 2-denní pobyt na povrchu Měsíce.

R&T – ano, touto zkratkou v NASA označují Research and Technology, viz např. http://66.249.93.104/search?q=cache:BTke9O3NYbkJ:www.aaas.org/spp/rd/nasa06p.pdf+R%26T+moon&hl=en
. Tato položka v období 2006-2020 činila 31,5 mld. USD). Reference Architecture se tím nezabývala, do tabulky to přidali pouze pro porovnání s rozpočtem ESMD.
 
08.9.2005 - 10:30 - 
Je to hodně přehnaný rozpočet, doufám že NASA je schopná to udělat levněji. Tolik peněz nedostanou. 
08.9.2005 - 12:16 - 
Nevím, možná je to již vyřešeno. Ten čtvrt roku starý interní graf NASA (2.6.2005) uvádí do roku 2025 plánovaný rozpočet ESMD 202 mld. USD a náklady na Reference Architecture 251 mld. USD (vč. R&T pak 296,7 mld. USD). Ten graf nebyl určen ke zveřejnění.

Podle článku z 31.7.2005 http://www.orlandosentinel.com/news/custom/space/orl-asec-moon073105,0,3136666.htmlstory?coll=orl-home-promo je do roku 2025 projektovaný rozpočet pro program exploration 210 mld. USD a náklady podle studie NASA dosáhly 217 mld. USD. Tato studie však zahrnovala vývoj nového motoru pro stupeň EDS, ošem později byl zvolen levnější přístup – modifikace motoru J-2.

 
08.9.2005 - 13:42 - 
quote:
> http:// BTW co je to R&T?


Ta zkratka tu už vysvětlena byla, ale přeci se s něčím přidám. Když kdokolv hledáte jakoukoliv anglickou zkratku z jakéhokoliv oboru doporučuji:

http://www.campbell.berry.edu/faculty/jgrout/acronym.html

Jinak, tady se to zkratkami jen hemží. R&T je pro mě naprosto samozřejmá zkratka, za to leckteré zdejší, které tu zanícení kosmotechničtí fandové naprosto samozřejmě používají, luštím. Je vidět, že ten pravý kosmonadšenec na zdejší standardní úrovni nejsem. Ovšem takových je z občasných návštěvníků fóra asi víc. Některé to možná trochu i odrazuje. Kdyby se jednou našel obětavý dobrodinec, který by udělal seznam nejužívanějších zdejších zkratek, a někam to pověsil, aby to šlo rychle vyvolat z hlavní schránky, možná by to pomohlo řadě občasných nakukovačů, aby se tu více chytli. Možná by to byl záslušný počin k propagaci kosmonautiky, když náhodní nakukující pochopí, že LEO není jen časopis pro pány.
 
08.9.2005 - 14:08 - 
quote:
Ta zkratka tu už vysvětlena byla, ale přeci se s něčím přidám. Když kdokolv hledáte jakoukoliv anglickou zkratku ...


Pokud hledáte zkratku z oboru kosmonautiky, raketové techniky,, spojové techniky, astronomie, a vůbec oborů nějak přímo či nepřímo souvislejících s výzkumem vesmíru, tak musím doporučit svůj slovník zkratek, který je součástí SPACE-40. Nedá se dobře dosáhnout přes tento portál, tak musíte jít na originál

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/

Pak vlevo dole vybrat mezi rejstříky položku "Zkratky" a v okénku druhém zespodu se objeví výběr orvního písmene. V pravé polovině pak je možno volit i kombinaci s druhým písmenem zkratky.

Je tam přes 37 tisíc zkratek a to nejen anglické, ale i ruské, francouzské, německé. Ale těch anglických je 90 %.

 
08.9.2005 - 15:41 - 
Explorations Systems Research & Technology
http://exploration.nasa.gov/programs/systems.html
Navržený rozpočet pro FY2006: 0,919 mld.USD

Human System Research & Technology Development
http://exploration.nasa.gov/programs/human.html
Navržený rozpočet pro FY2006: 0,807 mld.USD

Obě položky jsou součástí kapitoly Exploration Systems v rozpočtu NASA. Jejich součet 1,726 mld. USD souhlasí s hodnotou R&T v tabulce Ref Arch z 2.6.2005.
 
08.9.2005 - 20:20 - 
A ještě pohádka na dobro noc:

Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020? 2005-09-06
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.

http://www.astro.cz/clanek/2140
 
09.9.2005 - 10:02 - 
quote:
A ještě pohádka na dobro noc:

Pilotovaná expedice na Mars již v roce 2020? 2005-09-06
Pilotovaná expedice na Mars by se mohla uskutečnit o 10 let dříve, než doposud předpokládali vědci, inženýři a politikové. Takovouto senzační zprávu publikovala před několika dny skupina odborníků z oddělení pro letectví a kosmonautiku na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Rok 2020 - to je nový možný termín pro výsadek člověka na rudou planetu. V plánech NASA se počítá s možným termínem startu v roce 2030.


Vskutku překrásná pohádka,ovšem nám přespadesátníkům se spíše jedná o scifi-pohádku!Rok 1961 je pryč, Kenedy je po smrti a teorie je stále krásná věc!
Osobně se domnívám,že pokud dojde k návratu na Měsíc,tak nejdříve v roce 2025 a přistání lidí na Marsu bych tipoval na 2050!
Dřív by to snad bylo možné, jen pokud by v USA zvolili silného presidenta, který by po vzoru Kenedyho zvedl celý národ a dokázal by před senátem a kongresem obhájit financování,
a nebo až jiný ambiciozní stát(y) začnou p r a k t i c k y útočit na prvenství ať na Marsu a nebo návrat na Měsíc.Zde věřím, že tuto roli bude hrát Čína, možná Rusko+ESA.Ale to jsou jen teorie jako ve zmiňovaném článku!!
 
09.9.2005 - 11:22 - 
Me se zda ze zde opet dochazi k velkemu nedorozumeni.
Kosmonauticti nadsenci by nejradsi porad videli rakety letat ke vsem moznym i nemoznym planetam, tisice lidi v kosmu, precpany obezny drahy a to nejlepe za statni penize.
Ta predstava je naivni a neuskutecnitelna.
60 leta proste jen ukazala, ze kosmicke cesty jsou mozne. Jenze stoji neuveritelne mnozstvi penez a zdroju. Nejvyspelejsi staty proste zjistili, ze do vedy lze nacpat nejakych 7% HDP a USA cpe dokonce 1% jen do kosmonautiky. Berme tedy jako fakt, ze na kosmonautiku je vyhledove mozno dat ze statnich prostredku maximalne 1% + neco ze zbrojnich technologii.
Co za tyto penize kosmonautika nabizi? Zejmena je to rozvoj astronomie, coz je sice fascinujici veda, ale neni duvod ocekavat ze by na to melo jit 1% HDP. Jsou tu telekomunikacni satelity, ktere jsou vetsinou soukrome, je tu GPS, meteorologie, vyzkum Zeme a Slunce a potencionalne nebezpecnych asteroidu a komet.
Vtip je ovsem v tom ze k temto aktivitam neni zapotrebi nejakych zavaznych kvalitativnich vylepseni, vse funguje vcelku uspokojive.
Co se tyce soukromeho sektoru, tak se vytvari slusna zakladna pro turistiku (financovana ze soukromych zdroju) a vojenske technologie (statni penize).
Otazka je zda je v soucasne dobe vubec racionalni letat na Mesic nebo Mars. Racionalni to neni. Jedine moznosti jak dosahnout zvyseni financi na tyto ucely je proste na ukor jinych soucasnych projetku, vnitrnimi usporami a rustem HDP.
Projekt ktery lze orezat je ISS a STS, s rustem HDP NASA toho moc udelat nemuze, tak zbyvaji vnitrni uspory. Proto je nezytne brutalne zjednodusit a zlevnit vesmirne technologie. Bez tohoto zasadniho kroku jsou cesty na Mesic ci Mars nemozne.
Existuje jeste jedna mala skulinka a to penize z turistiky (sluzby) a prumyslu. Ty by mely tvorit klicove polozky kosmonatiky. Zatim tomu tak neni a proto neni mozne pocitat s nejakym bourlivym rozvojem.
 
13.9.2005 - 07:50 - 
Ano, toto Jirkovo hodnocení možností a výhledů je přesné. ISS již širokou veřejnost moc nezajímá a pro finance věnované kosmonautice jak v Rusku tak USA je spíše přítěž. Jediné, co by mohlo znovu přitáhnout zdroje pro lety lidí mimo LEO je mezistátní konkurence. O tu zatím Rusové nemají velký zájem, protože na to nemají, lépe řečeno nejsou schopni jako dříve tyto prostředky na to přesunout. Evropa se těžko na něčem velkém domluví a zatím se spíše veze. Jediná možnost do budoucna je Čína. Ta však je velmi obezřetná a rozhodně nechce následovat příkladu bývalého SSSR a to jak ve zbrojení, tak v kosmu. Nepotřebuje „rovnováhu sil“ , dokud nebude sama ekonomicky a technicky nejsilnější stát světa. Ví, že jí těžko někdo napadne. Proto ani nepotřebuje provokovat jiné velkým úsilím v tomto směru. V klidu si počká pár desítek let až bude ekonomickou supervelmocí, ale bude všechno moci vyrobit levněji ne jiní. Takže to vidím, že nějakého velkého rozvoje letů lidí k jiným nebeským tělesům se snad mohou dočkat ti, kterým je dnes 15, max. 20 roků. Snad jen soukromý sektor a kosmická turistika by to mohly trochu urychlit. 
13.9.2005 - 10:02 - 
Prozatím musíme doufat, že NASA vyvine lehký, levný a spolehlivý CEV a dokončí ISS. S ostatním musíme počkat na prezidentské volby 2008. 
15.9.2005 - 19:30 - 
quote:
Chtělo by to zveřejnit kompletní návrh (včetně hmotností prvků a paliva) - jak celá mise na Měsíc a zpět, tak lety k ISS nebo její nástupkyni.


Možná se už konečně dočkáme. Podle neověřených zpráv mají být plány na RTTM (Return To The Moon) zveřejněny v pondělí 19.září na tiskovce, která má začít okolo 17:00 SELČ
 
19.9.2005 - 00:01 - 
Dne 15.9.2005 se uskutečnilo hlasování Senátu o rozpočtu několika agentur, mezi nimi i o rozpočtu NASA. Schválený rozpočet NASA na fiskální rok 2006 bude ve výši 16,396 mld. USD, tj. bude o 200 mil. USD (o 1,2%) vyšší než pro fiskální rok 2005.

Hlasování jednotlivých senátorů (např. Kerry: Yes): http://www.senate.gov/legislative/LIS/roll_call_lists/roll_call_vote_cfm.cfm?congress=109&session=1&vote=00235

Na konci níže připojeného odkazu je tabulka znázorňující strukturu rozpočtu NASA.
1.sloupec: skutečnost FY05
2.sloupec: návrh NASA na FY06
3.sloupec: návrh Bílého domu FY06 (z 16.6.2005)
4.sloupec: návrh Senátu (schválen)
http://www.aaas.org/spp/rd/nasa06s.htm
Zde uvedené srovnání sice není podrobné, ale u podpoložky Constellation Systems, tj. CEV+CLV (která je součástí položky Constellation Systems) byla ve schváleném senátním návrhu uvedena částka 1,120 mld. USD, tedy částka shodná s návrhem NASA. Jde o dvojnásobek oproti FY 04.

Podle návrhu NASA by se v následujících letech měla postupně snižovat částka u položky Space Shuttle, a to takto:
2007: 4,172 mld.
2008: 3,886 mld.
2009: 2,815 mld.
2010: 2,419 mld.

PS: Na zveřejnění plánu RTTM se taky moc těším. Údajně je v tomto plánu u prvního přistání v roce 2018 uveden sedmidenní pobyt plné čtyřčlenné posádky na povrchu Měsíce. Náklady do roku 2018 mají být 100 mld. USD (to odpovídá dosavadním, v této diskusi zveřejněným údajům o navrhovaném vývoji položky Exploration Systems v rozpočtech NASA: do roku 2018 kumulovaně 103,5 mld. USD).
 
19.9.2005 - 00:08 - 
quote:
u podpoložky Constellation Systems, tj. CEV+CLV (která je součástí položky Constellation Systems) byla ve schváleném senátním návrhu uvedena částka 1,120 mld. USD, tedy částka shodná s návrhem NASA. Jde o dvojnásobek oproti FY 04.

Správný text se dvěma opravami:
u podpoložky Constellation Systems, tj. CEV+CLV (která je součástí položky Exploration Systems) byla ve schváleném senátním návrhu uvedena částka 1,120 mld. USD, tedy částka shodná s návrhem NASA. Jde o dvojnásobek oproti FY 05.
 
19.9.2005 - 09:07 - 
PS: Na zveřejnění plánu RTTM se taky moc těším. Údajně je v tomto plánu u prvního přistání v roce 2018 uveden sedmidenní pobyt plné čtyřčlenné posádky na povrchu Měsíce.

Toho jsem se bál, 7 dní pro čtyři astronauty při prvním letu, to znamená obrovský LSAM s velkým obytným prostorem, takže i obrovský CEV a tedy nutnost buď in-line derSTS, nebo několik startů.
 
19.9.2005 - 11:36 - 
Nevim jestli uz je ten plan zverejneny, kdyztak sem pls hodte odkaz, nebo pokud budu mit cas a najdu to tak to udelam sam.

Obrovsky LSAM bude urcite problem, ktery prodrazi a opozdi mesicni mise. Ja jsem spis pro to okamzite zacit se stavbou zakladny. Zaklad by byl poslan automaticky a lide by pristali k robotickemu predchudci zakladny. Kazda dalsi mise by pak pouzivala vybaveni predesle, cimz by melo postupne dojit k vyraznemu zlevnovani a moznemu prodluzivani misi (a vyssi redundanci). Prvni mise by tak trvaly pouze nekolik malo dnu (max3) a byly by ciste monterske (3lide v posadce by stacili). Teprve az by byla zakladna slusne obyvatelna by se pristoupilo k podrobnejsimu vyzkumu nejdrive v blizkem okoli.
Pokud vim, tak ted snad NASA pocita dokonce s inline konfiguraci nosice 2x5segSRB + 5 SSRMs, coz bude pekne mastny.
S trochu uvazlivejsim pristupem by se dalo vystacit jen se “Shuttle C” se 77t na LEO + CEV stick (SRB+2stp.+CEV).
Vyhoda tohoto pristupu by byla, ve vetsim vyuziti Shuttle C pro roboticke i pilotovane vypravy a samotna zakladna by byla kocipovana tak, aby v pripade pozastaveni pilotovaneho programu mohl nerusene probihat roboticky pruzkum dale.
Vypada to ze NASA chce mit dalsiho prilis sloziteho bumbrlicka (LSAM), ktery bude zrusen driv nez se doopravdy rozbehne. No uvidime.
Btw, netusi nekdo proc NASA pozaduje 4 lidi v misi? Ma to nejaky logicky duvod? Chapu ze z duvodu bezpecnosti je dobre mit tri lunauty.
 
19.9.2005 - 20:24 - 
19. září 2005, 19:55 SEZNAM.cz - Spojené státy vyšlou do roku 2018 na Měsíc čtyři astronauty. S odvoláním na šéfa NASA Michaela Griffina to napsala agentura AFP. Na povrchu souputníka Země stráví kosmonauti týden.
 
19.9.2005 - 20:43 - 
Wow. NASA se rozhodla postavit STS z hlavy na nohy ;-) Zasvěcené nepřekvapí, že firma Thiokol na tom opět neprodělá... ale snad to tentokrát alespoň nebude stát žádné lidské životy :-)

http://www.nasa.gov/images/content/125171main_flight_plan_graphic.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/123126main_rockets_full.jpg
http://www.nasa.gov/missions/solarsystem/cev_faq.html
 
19.9.2005 - 20:52 - 
Takže něco už víme (viz. xChaosovo odkazy).

Já to zatím chápu takto:
- rozdíl od Apolla bude hlavně v tom, že start CEV a LSAM bude samostatně a po spojení na LEO už to bude stejné (jen trochu větší)
- EDS nebude brzdit sestavu na LLO (takže servisní modul CEVu [nebo LSAM] musí být velmi velký a těžký?)
- podle CEV FAQ by samotný CEV měl být několikanásobně použitelný (až 10x)
- hlavním smyslem celého programu je příprava pro let na Mars a pro "zabydlení" kosmu lidmi (věda se spíš "veze")

Vidíte to podobně nebo jinak?
[Upraveno 20.9.2005 poslal ales]
 
19.9.2005 - 21:10 - 
quote:


- hlavním smyslem celého programu je příprava pro let na Mars a pro "zabydlení" kosmu lidmi (věda se spíš "veze")

Vidíte to podobně nebo jinak?


Zabydlet jenom lidmi? Nezapomněl's na prasata?

NASA je developer, co poskytuje ve vesmíru zabydlitelné prostory, kam si lze umístit užitečné činnosti. Dosáhnout Měsíce nemá cenu, pokud se tam trochu nezabydlíme. O Marsu už by bylo trapné hovořit. Věda přeci do Měsíce nepůjde, když tam nebude mít kde bydlet. Má cenu jen, bude-li mít určitý minimální rozsah, a to minimum určitě nebude malé. Kolik trvanlivé vědy se tam musí dovézt, aby se zaplatil let?

 

____________________
Áda
 
19.9.2005 - 22:07 - 
V informacích z webu NASA není uvedeno (alespoň jsem to tam nenašel) co bude brzdit sestavu na LLO, mohl by to být i LSAM ?
Zdá se mi že má veliké nádrže, mohly by to být mimo paliva i zásoby pro posádku, ale stejně je jejich objem výrazný.
 
19.9.2005 - 22:30 - 
Žádné překvapení se nekoná - naštěstí nebo bohužel ?

Nadpis článku na Space.com zhodnocuje nové plánu jednoduše a výstižně - "Apollo on steroids". Zde je stručný seznam zveřejněných (a některých již dříve známých) informací :

- na Měsíc chce NASA letět poprvé v roce 2018
- minimálně dvě mise ročně
- na povrchu mají pracovat 4 astronauté po dobu 7 dnů
- přistání na libovolné místo na povrchu Měsíce
- od roku 2008 robotický průzkum Měsíce
- v roce 2011 zahájení vývoje SDLV, EDS a LSAM
- celkové náklady do roku 2018 - 104 miliardy

- CEV by měl začít létat nejpozději v roce 2012
-- vývoj přibližně 5,5 miliard USD
-- pro mise na Měsíc 4 lidé, pro ISS 6 lidí (nebo nákladní verze)
-- motor v servisní sekci na kyslík/metan
-- průměr lodě 5,5 m
-- vyšší bezpečnost při startu - 1:2000 (STS 1:220)

- pro vynášení CEVu bude používána raketa CLV
-- první stupeň čtyřsegmentový SRB
-- druhý stupeň s motorem SSME
-- nosnost 25 tun na LEO
-- vývoj přibližně 4,5 miliardy USD

- pro vynášení těžkých nákladů bud rovněž použito rakety postavené z některých částí STS
-- nosnost rakety 106 tun na LEO, při misích na Měsíc (Mars) a použití stupně EDS pak až 125 tun
-- náklady na vývoj 5-10 miliard USD
-- nosnost na povrch Měsíce 21 tun
-- dva pětisegmentové SRB a pět motorů SSME

- stupeň EDS s motory na kyslík/vodík
-- dva motory J-2S

- přistávací modul LSAM
-- při přistávání motor na kyslík/vodík, při vzletu na kyslík/metan
 
<<  2    3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.343203 vteřiny.