Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  12    13    14    15    16  >>
Téma: Proč létat na Měsíc?
12.1.2011 - 22:20 - 
Dovolím si připomenout trochu iracionality. Pánové, můžete vy vyšplhat na Mt. Everest za pomocí robota sedíc v řídícím středisku?

 
12.1.2011 - 22:24 - 
"Dovolím si připomenout trochu iracionality. Pánové, můžete vy vyšplhat na Mt. Everest za pomocí robota sedíc v řídícím středisku?"

ak ten robot bude dosť výkonný, odnesie ma na vrchol Mt. Everestu, aj s gaučom a v papučiach..
 
12.1.2011 - 22:39 - 
Este by am zaujimalo, ci su roboti oproti cloveku skutocne az takou vyhodou a to z pohladu vykonu.

Na Zemi sa pozerame casto na stroje ako na sposob zvysovania vykonnosti,presnosti,... ale zoberte si to obrovske energeticke a servisne zazemie.


Kolko roverov a ako velkych by si musel vysadit na Mesiaci, aby nahradili vysledky poslednych apoll?
V case apolla temer nemozne, dnes?
 
12.1.2011 - 23:04 - 
"Este by am zaujimalo, ci su roboti oproti cloveku skutocne az takou vyhodou a to z pohladu vykonu."

nie sú..

úlohou robotov je robiť "rekognoskáciu terénu", vybrať tie najzaujímavejšie miesta, na ktoré sa neskôr zameria pilotovaný výskum

Kolko roverov a ako velkych by si musel vysadit na Mesiaci, aby nahradili vysledky poslednych apoll?
V case apolla temer nemozne, dnes?

dnešný roboti, by dokázali to, čo astronauti v dobe apolla,
ale nedokážu to, čo by dokázali, dnešný astronauti..
teda.. keby sme nejakých astronautov, dnes na mesiaci mali
 
12.1.2011 - 23:32 - 
No, já mám obavy, že je jedno, co by dnešní roboti dokázali. Dokud bude vládnout ta od 70. let běsnící lunofobie, kterou jen dočasně naruči Bush, aby ji Obama s o to větší rozhodností obnovil, tak tam nepojede ani malý lunochodík.

 

____________________
Áda
 
13.1.2011 - 01:23 - 
quote:
No, já mám obavy, že je jedno, co by dnešní roboti dokázali. Dokud bude vládnout ta od 70. let běsnící lunofobie, kterou jen dočasně naruči Bush, aby ji Obama s o to větší rozhodností obnovil, tak tam nepojede ani malý lunochodík.
Ale prečo to? Prečo tá "lunofobia"?
Vlado by asi argumentoval prevalením pravdy okolo Apolla... Ako že tam nikdy neboli.
To mi nepríde ako dosť silný dôvod, bol by to samozrejme poriadny škandál, ale prevalili sa aj horšie, páchnúce mŕtvolami a nič podstatné sa nezmenilo.
Podstatnejšie mi pripadá, že sa táto "lunofobia" prejavila aj v Rusku a inde - a na sile stráca až v posledných dvoch-troch rokoch a to hlavne u "nových" kozmických agentúr.
Ak je teda nejak reálna, čoskoro by aj tieto agentúry mali svoje mesačné programy pribrzdiť - odklady štartov, predlžovanie prípravy pre nešpecifikované problémy... a nenápadné rušenie už ohlásených sond.
Trochu desivý bol špekulatívny záver jedného ruského dokumentárneho filmu s príznačným názvom Mesiac - Zakázaná zóna. Boli sme proste z Mesiacu vykázaný. Niekým?/Niečím?...

 
13.1.2011 - 02:06 - 
"Trochu desivý bol špekulatívny záver jedného ruského dokumentárneho filmu s príznačným názvom Mesiac - Zakázaná zóna. Boli sme proste z Mesiacu vykázaný. Niekým?/Niečím?"

provokatívna otázka.. narážajúca na mimozemšťanov, a tajné spiklenecké spolky "mužov v čiernom"
ja si však myslím, že sa dá tento fenomén vysvetliť omnoho prozaickejšie, bez konšpiračných teórií
podvedomou, nevyslovenou, zdieľanou nechuťou elít, centralizovaného štátu k možnosti, že sa jeho občania odsťahujú niekde inde, kde by mohli žiť bez byrokracie, a daní..
nechuťou akokoľvek vznik takejto možnosti urýchľovať
 
13.1.2011 - 18:51 - 
quote:
Ale prečo to? Prečo tá "lunofobia"?
Vlado by asi argumentoval prevalením pravdy okolo Apolla... Ako že tam nikdy neboli.
To mi nepríde ako dosť silný dôvod, bol by to samozrejme poriadny škandál, ale prevalili sa aj horšie, páchnúce mŕtvolami a nič podstatné sa nezmenilo.
Podstatnejšie mi pripadá, že sa táto "lunofobia" prejavila aj v Rusku a inde - a na sile stráca až v posledných dvoch-troch rokoch a to hlavne u "nových" kozmických agentúr.
Ak je teda nejak reálna, čoskoro by aj tieto agentúry mali svoje mesačné programy pribrzdiť - odklady štartov, predlžovanie prípravy pre nešpecifikované problémy... a nenápadné rušenie už ohlásených sond.
Trochu desivý bol špekulatívny záver jedného ruského dokumentárneho filmu s príznačným názvom Mesiac - Zakázaná zóna. Boli sme proste z Mesiacu vykázaný. Niekým?/Niečím?...



Těší mě , že mě začínají chápat i odborníci.
Dovolil bych si poprosit o odkaz, v youtube, na výše uvedený dokument. Děkuji.
 
13.1.2011 - 21:12 - 
quote:
"Trochu desivý bol špekulatívny záver jedného ruského dokumentárneho filmu s príznačným názvom Mesiac - Zakázaná zóna. Boli sme proste z Mesiacu vykázaný. Niekým?/Niečím?"

provokatívna otázka.. narážajúca na mimozemšťanov, a tajné spiklenecké spolky "mužov v čiernom"
ja si však myslím, že sa dá tento fenomén vysvetliť omnoho prozaickejšie, bez konšpiračných teórií
podvedomou, nevyslovenou, zdieľanou nechuťou elít, centralizovaného štátu k možnosti, že sa jeho občania odsťahujú niekde inde, kde by mohli žiť bez byrokracie, a daní..
nechuťou akokoľvek vznik takejto možnosti urýchľovať


myslim ze tu islo o ovela prozaickejsiu nechut. Kazdy let stal miliardy dolarov (vo vtedajsich dolaroch) a amerika sa sucasne motala v nekonecnej a nakladnej vojne vo vietname. Senatori proste nemli chut platit vydavky, ktore povazovali za menej dolezite. To je cele, ziadni zeleni muzikovia.
 
14.1.2011 - 05:27 - 
quote:
yamato "Kedze televizny signal v tej dobe mal svoje limity, neverim ze nejake zo zeme ovladane vozitko by dokazalo nahradit oko geologa schmidta a jeho kladivko"

ja hovorím o dnešku, a nie o riadení zo zeme, ale zo základne na vysokej orbitálnej dráhe, schopnej presunu z L1 do L2 a späť, a od tejto základne má lietať, viacnásobne použiteľný lander na akékoľvek miesto povrchu, taký veľký aby bol schopný niesť aj ľudí, alebo x robotov na raz (teda ich aj transportovať, z jedného miesta lunárneho povrchu, na druhé)

Lukavský "Tehdy byly roboty doménou scifi. Ale po padesáti letech se výkony dosti vyrovnaly"

ano, dnes je to vyrovnané, a zrelé na kombináciu s pilotovaným programom
na vzájomné "vynásobenie" schopností


Pokud se do libracniho bodu mezi Zemi a Mesicem (61500km od Mesice) posadi stanice, tak nebudou potreba ani landery.
Jde o to, ze s jiz dnesni technologii vhodnych "vlaken" jsme schopni postavit Mesicni orbitalni vytah s nosnosti do 1t.
Stred by sel az 90-110000km od stredu Mesice (kvuli napnuti a nosnosti stredniho lana) a dalsi 4 lana by sli sikmo (lana by byla ohnuta) z okraju Mesice a tim by stredove lano upevnili pevne do stredu v gravitacni ose Mesic-Zeme.
Tudiz by landeru nebylo pozdeji treba.

Chci tim rici, ze v pripade orbitalniho vytahu pro Mesic s mensi nosnosti (do 1t...prakticky 600-700kg) by nebylo treba nanotrubicek-fulerenu. Jde to i se soucasnou technologii.
V pripade objevu "delsich nanotrubicek" by po vymene "nylonovych" lan, mel vytah nosnost 3-4t a navic by slo postavit i orbitalni vytah na Zemi.
Mozna by slo postavit i druhy vytah na druhe odvracene strane smerem do L2.
Jedine na co by se muselo dohlednout, jsou obezne drahy TLI druzic, aby se neskrizili s lany.

Ted me napadlo, ze s Falconem9 by slo po nekolika startech vyslat slozenou lod do nuloveho bodu mezi Mesicem a Zemi a pomalu spoustet lano na obe strany. Samozrejme by se nejdriv pripravila zakladna s kotvenim lana. Kazdopadne by to slo udelat uz se stavajicim Falconem9.
 
14.1.2011 - 05:37 - 
quote:
quote:
No, já mám obavy, že je jedno, co by dnešní roboti dokázali. Dokud bude vládnout ta od 70. let běsnící lunofobie, kterou jen dočasně naruči Bush, aby ji Obama s o to větší rozhodností obnovil, tak tam nepojede ani malý lunochodík.
Ale prečo to? Prečo tá "lunofobia"?
Vlado by asi argumentoval prevalením pravdy okolo Apolla... Ako že tam nikdy neboli.
To mi nepríde ako dosť silný dôvod, bol by to samozrejme poriadny škandál, ale prevalili sa aj horšie, páchnúce mŕtvolami a nič podstatné sa nezmenilo.
Podstatnejšie mi pripadá, že sa táto "lunofobia" prejavila aj v Rusku a inde - a na sile stráca až v posledných dvoch-troch rokoch a to hlavne u "nových" kozmických agentúr.
Ak je teda nejak reálna, čoskoro by aj tieto agentúry mali svoje mesačné programy pribrzdiť - odklady štartov, predlžovanie prípravy pre nešpecifikované problémy... a nenápadné rušenie už ohlásených sond.
Trochu desivý bol špekulatívny záver jedného ruského dokumentárneho filmu s príznačným názvom Mesiac - Zakázaná zóna. Boli sme proste z Mesiacu vykázaný. Niekým?/Niečím?...




V jednom z dilu Odysea 5 (bezi ted na AXN Sci-Fi) jim ta vedkyne rekla, ze duvod proc prvnotni roboticke mise rusu a americanu Luna, Ranger, Surveyor na Mesic selhali je ten, ze Mesic je dutej a tak pri vypoctu drahy se pocitalo jen s tim, ze Mesic neni dute teleso.
Proto se pozdeji seslo z programu "navrat na Mesic".

Ze by nam chtel nekdo nenapadne neco naznacit?
 
14.1.2011 - 05:46 - 
[Upraveno 14.1.2011 -=RYS=-] 
14.1.2011 - 13:09 - 
Až na to, že Rangery, Luny a Surveyory neselhali, ale fungovaly a úspěšně přistávaly, objevily maskony - zhuštění hmoty pod povrchem lišící se od lineárního rozložení hustoty. Tedy žádné dutiny, ale naopak. Lano z Měsíce se nedá postavit, protože kolísá vzdálenost Země-Měsíc, působí jiná tělesa (Slunce, Jupiter) a výtah by byl nestabilní - žádné pomocné lana by nepomohly. I kdybych na to všechno zapomněl a chtěl výtah na Měsíci postavit, bez nanotrubiček to nejde. Žádný jiný materiál by nevydržel. 
14.1.2011 - 19:34 - 

Promiňte. Mě se chce něco říct. A já vám to řeknu.
ŽÁDNÝ lunární lander USA na Měsíci není
Je tam jenom par balisticky popadaných orbiterů..

Ale , blýská se na lepší časy. Vývoj kosmo techniky jde dopředu kosmickou rychlostí.
Možná že, po 52 letech rozvoje, budeme mít 1. lander.


První mise, která by měla zavítat do jižního lunárního polárního regionu, se o krok přiblížila realizaci poté, co byl v Berlíně podepsaný kontrakt na její podrobnou studii firmou EADS-Astrium.








Úkolem mise je přistát do hornatého a navíc krátery bohatě pokrytého terénu jižní lunární polární oblasti v roce 2018. Tato by se přitom mohla stát hlavním cílem budoucího průzkumu pilotovanými misemi pro svoji jedinečnost: jednak pro téměř nepřetržité osvětlení Sluncem a jednak možným přístupem k důležitým zdrojům místních surovin jako je třeba vodní led.




http://www.esa.int/export/esaCP/SEM3PFNO7EG_Czech_1.html
 
14.1.2011 - 20:41 - 

Dodatek
Američané taky už proto něco dělají.

2011-01-09 - Nové technologie

Motor pro přistání na Měsíci
Ve středisku NASA Marshall Space Flight Center v Huntsville (Alabama) byla dončena série horkých zkoušek nového pohonného systému, který bude následně zamontován do prototypu autonomního robotického přistávacího aparátu. Na projektu "Lunar Lander Develoment Project" participuje Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory a jeho cílem je připravit nový malý, moderní a univerzální automatický stroj, schopný měkého přistání na Měsíci, případně na některém z asteroidů.
Prototyp lunárního landeru bude ověřovat schopnosti samostatného letu po dobu až 60 s v simulovaných podmínkách snížené gravitace. Přitom se bude zkoušet navádění, navigace a řídicí systém. Na jaře 2011 začnou pokusy ve středisku Redstone Arsenal Test Center (Alabama), které provozuje americká armáda.
Prototypový pohon se skládá z 12 malých řídících motorků polohy, tří hlavních sestupových motorů, kterými se ovládá výška nad terénem a jednoho dodatečného motoru, který eliminuje vyšší gravitaci na Zemi. Jeho tah musí být měnitelný, aby se napodobily rozdílné podmínky na Měsíci a asteroidech. Používá se tzv. zelené palivo (nezatěžující životní prostředí) peroxid vodíku, běžně se vyskytující v domácích desinfekčních prostředcích. Odpadními látkami jsou voda a kyslík.
Poté, co se uskutečnily zkoušky všech motorů jednotlivě a na závěr v celku běžících podle letového scénáře, jsou nyní integrovány s hrubou konstrukcí přistávacího aparátu a avionikou.
Předchůdce dnešního modelu absolvoval letové zkoušky v září 2009 s maximální délkou práce 10 s a sestupu z výšky 3 metrů. Celkem proběhlo 142 testů.
 
15.1.2011 - 01:29 - 
"ŽÁDNÝ lunární lander USA na Měsíci není
Je tam jenom par balisticky popadaných orbiterů.."

Je to možné, ale člověk stejně musí obdivovat konstrukci orbiterů jako Surveyor 1, 3, 5, 6, 7, které nejenže přežily balistický dopad, ale ještě vyslaly i nějaké obrázky.
 
15.1.2011 - 05:55 - 
Ak nevieš, tak to napísal Vlado...

Ako to napísať slušne...
To ti je taká miestna postavička (vyskytuje sa ale na viac miestachna nete, a dá sa dobre a pomerne identifikovať), ktorá v inom prevedení a na iných fórach vyvracia napríklad kvantovú a relativistickú fyziku pomocou úvah založených na "sedliackom rozume".

Nie je priamo zlý, dokonca sa nedá ani povedať, že je celkom hlúpy - jeho hlášky neraz rozpútali celkom zaujímavú debatu.
Jednoducho má svoj fixný názor - že apollo na mesiaci nikdy nepristálo - a ten si proste nedá vziať.
V debate ho teda nemožno poraziť, pretože svoju porážku neuznáva, ani keď každý jeho "argument" či "dôkaz" vyvrátiš na tri spôsoby...
Po chvíli ťa to prestane baviť a do budúcnosti ho budeš jednoducho ignorovať...
 
15.1.2011 - 12:52 - 
quote:
Je to možné, ale člověk stejně musí obdivovat konstrukci orbiterů jako Surveyor 1, 3, 5, 6, 7, které nejenže přežily balistický dopad, ale ještě vyslaly i nějaké obrázky


V médiích se ještě uvádí ,že tam přistálo Apollo 11 ,12 ,14 ,15 ,16 ,17 .
quote:
Ak nevieš, tak to napísal Vlado...

Ako to napísať slušne...
To ti je taká miestna postavička (vyskytuje sa ale na viac miestachna nete, a dá sa dobre a pomerne identifikovať), ktorá v inom prevedení a na iných fórach vyvracia napríklad kvantovú a relativistickú fyziku pomocou úvah založených na "sedliackom rozume".



Třeba dodat, že k zdravému SR patří aspoň trochu logiky,tj. IQ a špetku znalostí.
Nemusíte na mé příspěvky reagovat , stačí když utrousíte nějakou poznámku(ne na moji osobu,ale k danému tématu) ať můžu na všeobecném názoru trochu pracovat. Čím více poznámek, o to, bude , pro vás, srozumitelnější moje práce.
 
15.1.2011 - 13:26 - 
quote:
Dovolím si připomenout trochu iracionality. Pánové, můžete vy vyšplhat na Mt. Everest za pomocí robota sedíc v řídícím středisku?


....mozno? vid.:

nikdy nehovor nikdy :-) its comming soon
 
16.1.2011 - 17:52 - 
quote:
Ak nevieš, tak to napísal Vlado...



Vím a proto byl celý příspěvek psán ironicky, proto ten smajlík na konci.
 
17.1.2011 - 09:09 - 
Vlado, co teda přistálo na jiných tělesech? Uznáváš aspoň Vikingy na Marsu v 70. letech nebo Sojourner v 90.? A na Měsíci sovětské Lunochody a Luny se vzorky v 70. letech? 
24.1.2011 - 09:27 - 
Zpět na Měsíc: Jak bude nová lunární základna fungovat
by Mike Wall, SPACE.com Senior Writer
Date: 17 January 2011 Time: 12:15 PM ET


Kosmický podnikatel Robert Bigelow (vlevo) diskutuje o plánovaném rozvržení lunární základny této společnosti s Erikem Haakonstadem jedním z hlavních inženýrů Bigelow Aerospace
This story was updated at 12:26 p.m. ET, Jan. 19.

Je tomu už skoro 40 let, kdy lidé naposledy spočinuli nohou na měsíci, ale pracuje se na příchodu okamžiku návratu na nejbližšího souseda Země – a na založení pernamentní lidské přítomnosti na lunární půdě.

Měsíc uchovává velká množství vodního ledu spolu se spoustou dalších potenciálně užitečných sloučenin. Tyto zdroje by teoreticky mohly podporovat obývanou lunární základnu, která by mohla sloužit jako jeviště dalšího výzkumu sluneční soustavy, jako je zajištění základny pro předsunutá stanoviště pro Mars.

Ale když zřídíme lunární základny, jak budou vypadat? Jak budou fungovat? Vědci NASA na těchto otázkách již pracovali stejně jako lidé v soukromém sektoru, kteří na zmrzlém měsíčním povrchu vidí spoustu peněz.

Stačí říci, že jakákoliv příští operaci by měla vypadat hodně odlišně od minulých lunárních misí. Konec konců první lidé chodící po měsíci – astronauti Apolla 11 Neil Armstrong a Buzz Aldrin – strávili v červenci 1969 na měsíčním povrchu 21 hodin. Poslední lidé na měsíci – Eugene Cernan a Harrison Schmidt z Apolla 17 – tam v roce 1972 zůstali jen něco přes tři dny.

Od měsíční základna 21. století by se na druhou stranu očekávalo, že už bude fungovat po měsíce či roky.

Vize NASA: Konvoje mobilních robotů

S loňským zrušením s měsícem svázaného programu Constellation se zaměření NASA přesunulo z návratu na měsíc na návštěvu asteroidů a Marsu.

Agentura ale pořád plány na měsíční základnu oprašují, a ta by mohla přestavovat součinnost robotů s lidmi. A nazývat to základnou je možná zavádějící, jelikož celý ten podnik by byl velice mobilní.

Spočívá to na představě poslat roboty a astronauty spolu – nejdříve asi do kráteru Shackleton u jižního pólu měsíce, řekl Matt Leonard zástupce ředitele projektu pro lunární povrchové systémy u NASA's Johnson Space Center in Houston.

Dostat se na póly vyžaduje méně paliva než u jiných destinací na měsíci, řekl Leonard, a oblast kolem Shackletonu – 12 mil širokého (20 kilometrů širokého) kráteru, jehož dno je v trvalém stínu – vypadá, že obsahuje spoustu vodního ledu.

Několik prvních lidských posádek by se tam potulovalo týden, pak několik týdnů, pak měsíc – přičemž by na Shackletonu postupně zabydlovali, prováděli výzkum a vytvářeli znalosti jak na měsíci žít a pracovat, řekl Lenonard.

Roboti, kteří by posádkám pomáhali by pravděpodobně zahrnovali i 176 librový (80-kilogramový) průzkumný rover K10 spolu s šestinohým mimozemským průzkumníkem do každého terénu ATHLET – šestinohý nosič nákladu s velkou nosností. Vozidlo pro kosmické průzkumy (SEV) aktualizovaná verze staré „měsíční buginy“ Apolla by se rovněž přidalo.

Astronauti by kolem jezdili v SEV, které by bylo natlakováno vzduchem, což by znamenalo, že mohou uvnitř sedět, aniž by museli nosit své kosmické oděvy. SEV má natočitelně uložená kola, která mu umožňují jezdit do strany úplně stejně jako dopředu nebo dozadu. A na rozdíl od otevřené měsíční buginy je SEV chráněná před radiací tlustým stíněním.

Po tom, co by proběhlo a uplynulo několika pilotovaných misí, by se stroje samy vysadily mimo Shackleton a zamířily k Masivu Malapert asi 81 mil (130 kilometrů) vzdálenému hřbetu.

Roboty by řídili inženýři ze Země, řekl Leonard, i když stroje by byly dost chytré, aby si samy alespoň na části cesty vybraly stopu.

„Mohli bychom za sebou nechat některé vědecké senzory, ale z větší části bychom většinu věcí vzali s sebou,“ řekl Lenonard SPACE.com. ATHLETE by mohl nést těžké náklady jako ubytovny a pracovny astronautů stejně jako těžká zařízení.

Asi šest měsíců poté, co by robotický konvoj vyrazil, by se s nimi střetla další posádka astronautů v Malapertu a cyklus by mohl zase začít. Roboti by se mohli potulovat po jižní půlce měsíce, přičemž by prováděli průzkum a vědecké vyhledávací činnosti pro astronauty, kteří by se s nimi na různých místech střetávali.

„Jen bychom kolem přeskakovali ze zajímavého místa na místo jak žába,“ řekl Leonard. „Zkusili bychom se propracovat až k rovníku.“

Základy mobilní základny

Jak by se astronauti pohybovali po měsíci, žili by a pracovali v obytných modulech. Současná konstrukce takových ubikací je tuhá válcová konstrukce asi 16 stop (5 metrů) široká a 11 stop (3,3 m) vysoká, jak tvrdí činitelé NASA. Tyto moduly lze spolu propojit, aby vytvořily velké provázané komplexy.

NASA rovněž uvažuje o nafukovacích obytných modulech, které by byly velice pevně přibaleny k dopravnímu prostředku, ale měsíčním povrchu by se rozložily do velkých rozměrů, čímž by astronautům potenciálně zajistily mnohem více místa. Agentura plánuje otestovat hybridní modul – tuhý s nafukovací konstrukcí na svém vršku – dojde k tomu letos při jejich výroční sérii terénních zkoušek v Arizónské poušti Desert RATS, řekl Leonard.

Jelikož měsíc nemá téměř žádnou atmosféru, je lunární povrch často zasažen nebezpečnou úrovní radiace. Obytné moduly by k odstínění astronautů mohly být uloženy do lávových tunelů pod zemí nebo pohřbeny do lunární půdy, řekl Leonard.

Měsíční půda by mohla pomoci astronauty udržet naživu i jinak. Astronauti by z ní mohli vypalovat vodu a voda by se dala štěpit na vodík a kyslík. Tyto dva materiály jsou hlavními složkami raketových pohonných látek, což by obyvatelům měsíce mohlo umožnit natankovat na cestu k domovu či k Marsu.

Lunární půda obsahuje i spoustu dalších materiálů jako křemík. Astronauti by tedy mohli na měsíci začít budovat i takové věci jako sluneční panely z místních zdrojů.

Tato úroveň samozásobitelství je však dosažitelná až za pár let v budoucnosti, řekl Leonard.

„Během prvních osmi let bychom s sebou vozili veškerou logistiku, kterou bychom potřebovali,“ řekl. „Ale přivezli bychom s sebou tyto výrobní kapacity v pravý čas. Jakmile by tam byly a pracovaly, byly by naše logistické náklady mnohem menší a mohli bychom dělat mnohem více výzkumu.“

NASA v tomto okamžiku plánuje napájet tyto perspektivní základny solární energií, řekl Leonard. Vědci agentury ovšem hledají i alternativy jako jsou palivové články a jaderná energie, což by mělo určité výhody.

„Jádro by vás jasně činilo mnohem méně citlivými na světlo,“ řekl Leonard. „Kdybychom se vydali tímto směrem, mohli bychom své mise uspořádat odlišným způsobem.“

Soukromý sektor: těžní základny

Mobilní základny NASA by byly výzkumnými akcemi. Lidé ale hledají možnost zřídit lunární instalace jako prostředku k vydělání peněz.

Např. Shackleton Energy Co. chce na měsíci těžit vodní led a přetvářet jej na raketové palivo. Shackleton Energy Co. (SEC), která byla založena v roce 2007 by prodávala pohonné hmoty z tankovacích stanic na nízké orbitě Země (LEO).

Protože kosmická loď spálí tolika paliva jen na to, aby se odlepila od Země, mohlo by jeho vynášení na orbitu podnítit obrovskou vlnu kosmických cest a objevů, jak tvrdí zakladatel SEC Bill Stone. A má smysl zásobovat čerpací stanice z měsíce, jelikož je asi 15 krát levnější něco na LEO vystřelit odsud než ze Země, dodal Stone.

„Měsíc je z našeho hlediska odrazový můstek,“ řekl Stone SPACE.com. „To, co odsud vytěžíme, nám umožní průzkum vnitřní sluneční soustavy.“

Těžní základny SEC by pravděpodobně byly na jednom lunárním pólu v kráterech, jejichž mrazivé hloubky zachytily během několika miliard let spoustu vody. Snad krátery jako Cabeus, kde vodní led činí až 5,6 procenta hmotnosti lunární půdy.

Stejně jako předsunuté základny NASA by SEC velice závisely na strojích.

„To bude převážně robotický provoz s lidskou péčí,“ řekl Stone.

Mezi roboty by byly i průzkumné rovery pravděpodobně vyvinuté za využití zkušeností a technologií NASA jako předlohy, řekl Stone. Těžbu vodního ledu by prováděl vodní led, což by v zásadě spočívalo v zahřívání poté, by se lunární půda uložila zpět na místo.

Na těžební činnost by podle Stona mohlo v každé lokalitě dohlížet šest až osm lidí. Tyto posádky by pro začátek musely rok zůstat, ale budoucí obyvatelé základem by pravděpodobně podepsali šestiměsíční závazky. Tyto posádky by žily v modulech nafukovacích habitatů.

Roboti v lidské péči by prováděli většinu těžby, dopravy a zpracování vody na palivo. Zpracovatelské úkony by probíhaly nahoře na LEO, kde by se mohly na raketové pohonné hmoty přetvářet velké náklady vody, řekl Stone.

Na rozdíl od NASA je SEC oddána svému energetickému zdroji.

„Budeme muset mít jadernou energii,“ řekl president SEC Dae Tietz. Solární to prostě nezvládne, jelikož společnost potřebuje rozsáhle pracovat na temných dnech kráterů a kolem nich, kde může být mráz až 396 Fahrenheitů (minus 238 Celsiů).

Rovery by poháněly radioizotopické termoelektrické generátory, řekl SPACE.com Tietz. RTG konvertuje teplo vytvořené radioaktivním rozpadem látek jako plutonium na elektriku. Aby se v teple udržovaly moduly jejich habitatů a k elektrickému napájení jejich průmyslové činnost by SEC spoléhala na jaderné reaktory, řekl Tietz.

Co přijde brzy?

SEC si získal velký zájem investorů a činí podle Stona trvalý pokrok. Společnost zamýšlí poslat během čtyř let robotické průzkumné mise na oba póly, dodal Stone, s tím, že prodej pohonných látek na LEO přijde krátce poté.

„Do konce desetiletí tam s největší pravděpodobností už budeme pracovat,“ řekl Tietz SPACE.com.

Asi tak za 10 let nemusí být SEC jediným soukromým podnikem provozovaným na měsíci. Bigelow Aerospace také uvažuje založení měsíční základny. Bigelow konstruuje a staví nafukovací kosmické habitaty a SEC možná své moduly získá od Bigelow, řekl Stone.

Bigelow už dva prototypy nafukovacích modulů už do kosmu doručil a společnost loni podepsala smlouvy se šesti klienty, kteří se zajímají o využití jejich konstrukcí.

Pro potenciální měsíční základnu vyhlíží Bigelow využití modulu BA-330, ten se tak nazývá, jelikož poskytuje 330 kubických metrů využitelného vnitřního prostoru. Několik z nich spolu nádržemi na pohonné látky a energetické agregáty by mohlo být v kosmu spojeno dohromady a pak sneseno na měsíční povrch.

Poté, co by se na habitaty nasypala nějaká lunární půda – aby se chránily před dopady mikrometeoritů, tepelnými extrémy a radiací – mohli by se klienti nastěhovat do předpřipravené měsíční základny, aby ji využili k tomu, co si jen budou přát.

„Mohli bychom to částečně během pěti či šesti let zkonstruovat,“ řekl Robert Bigelow zakladatel společnosti. „Ze všech hledisek to vypadá velice proveditelně.“

Bigelow řekl, že si myslí, že soukromý sektor by mohl lidi dostat zpět na měsíc do počátku příštího desetiletí. Pokud k tomu dojde, mohla by to být předehra k ještě větším věcem.

„Mohli bychom měsíc využít jako průkopníka,“ řekl Bigelow SPACE.com. „Je to perfektní brouzdaliště, kde se namočíme, než se ponoříme do Marsu.“

 

____________________
Áda
 
24.1.2011 - 12:06 - 
Hezké sny... ale výnosnost elektrolýzy vody není nic moc a vodík je špatně skladovatelný. Vyrábět ho takovým tempem, aby se hromadil rychleji, než budou činit ztráty při skladování, bude samo o sobě vyžadovat docela mohutný průmyslový provoz.

A představa, že to všechno dělám jen proto, abych natankoval nějaký tahač, který většinu toho paliva zase spotřebuje jen proto, aby se přesunul na nízkou dráhu Země, kde na něj bude čekat zaparkovaný náklad.... hmmm.

A navíc: tahač, který by měl dost paliva na to, aby po urychlení té sondy zase zpomalil a vrátil se zpět na Měsíc "natankovat", je představitelný už lautr blbě.

Vize je to hezká... ale dnešní vyspělé informační technologie umožňují, aby se místo toho asi libovolná bezpilotní kosmická sonda postavila 10x menší - než bylo dosud zvykem, a aby jich tím pádem mohla jedna raket vynést třeba deset najednou (jako je to už dávno zvykem u družic). Takový přístup bude nejspíš 10x levnější, než tohle "tankování na Měsíci"...
 
25.1.2011 - 12:46 - 
Nápad dolovat na Měsicí vykopal právní problémy
by Mike Wall, SPACE.com Senior Writer
Date: 13 January 2011 Time: 05:52 PM ET


NASA přístroj Mini-SAR, který letěl na palubě indické kosmické lodi Chanrayaan-1, objevil více než 40 malých kráterů s vodním ledem. Krátery mají rozměry o velikosti od 1 do 9 mil (2 až 15 km) v průměru. Ačkoliv celkové množství ledu závisí na jeho tloušťce v každém kráteru, bylo odhadnuto, že by tam mohlo být nejméně 600 milionů metrických tun vodního ledu. Červené kroužky vyznačují čerstvé krátery; zelené kroužky značí anomální krátery.
NASA

Tento článek je součástí týden dlouhého seriálu SPACE.com o tom, co by to pro lidstvo obnášelo vrátit se na měsíc a zůstat tam. V pondělí bude: Měsíční základny 21. století a nové závody o měsíc.

Společnosti, které doufají, že budou těžit obrovských zásob měsíčního vodního ledu to pravděpodobně budou moci činit legálně, říkají experti, ačkoliv se firmy možná budou držet zpátky, dokud jim nová legislativa nezaručí výslovný právní titul na to, co z lunární hlíny vyhrabou.

Dohoda o vesmíru z roku 1967, jak to tak vypadá, těžební aktivity na měsíci a dalších nebeských tělesech podle expertů na kosmické právo povoluje. Není však zcela jasné, zda důlní společnosti budou moci ten materiál, který vytěží, vlastnit. Tahle zamlženost by mohla být pro ty, kdo uvažují o zařízení pro těžební činnost na měsíci problém, a to by mohlo stát v zahajovacích nákladech desítky miliard dolarů.

„Dokud tento právní titul nevznikne, je to šedá zóna,“ řekl SPACE.com expert na mezinárodní a kosmické právo Timothy Nelson, který pracuje pro firmu Skadlen v New York City. „A z hlediska rizika, znamená nejasnost, že to neexistuje,“

Voda na měsíci: Hojný zdroj

Měsíc má, jak nedávné objevy odhalily, spoustu vodního ledu. Zmrzlé krátery na obou lunárních pólech pravděpodobně chytaly a shromažďovaly vodu miliardy let – vodu, která je relativně čistá a snadno dosažitelná.

Vědci a zrovna tak i podnikatelé začali brát těžbu tohoto ledu vážně a nejen proto, aby vodou zásobovali budoucí osadníky na měsíci. Vodní led je rovněž možno štěpit na jeho složky – vodík a kyslík – hlavní komponenty raketového paliva.

Hnací látku lze vyrábět z měsíční vody a prodávat pro doplňování paliva stanicím na nízké orbitě Země, což by kosmickým lodím a satelitům umožnilo doplňovat si v kosmu nádrž. Tohle uspořádání by mohlo pomoci vyvolat vlnu obchodu, cestování a zkoumání v celé sluneční soustavě, tvrdí výzkumníci a businessmani.

Dávalo by větší ekonomický smysl zásobovat čerpací stanice z měsíce, dodávají. Gravitace měsíce je jen jednou šestinou zemské, takže start odsud je daleko levnější.


Malí komerční roboti o rozměrech pojízdné sekačky by mohli připravit bezpečné přistávací stanoviště pro lunární opěrný bod NASA tak, že by jej obklopili osm stop vysokým obrubníkem, aby je chránili před hlínou vyvrženou při přistání kosmických lodí a vrhanou na blízké habitaty.

Některé společnosti už spřádají plány na dolování vody na měsíci právě k těmto účelům. Shackleton Energy Co. (SEC) např. podle svého zakladatele Billa Stona doufá, že bude prodávat raketové palivo na orbitě do roku 2020.

Dobrá zpráva: Je to legální

Dobrou zprávou pro podniky jako SEC je, že těžební aktivity na měsíci vypadají, že jsou legální, říkají experti.

Dohoda o vesmíru z roku 1967 – která vytváří rámec mezinárodního kosmického práva a podepsaly ji Spojené státy a další hlavní v kosmu cestující národy – zemím zakazuje, aby nad měsícem či jinými tělesy uplatňovaly teritoriální suverenitu. Nezakazuje ale těžbu zdrojů.

„Zkušení kosmičtí právníci dohodu interpretují, že těžbu povoluje,“ řekl SPACE.com expert na kosmické právo Wayne White, který pracuje pro aerokosmický průmysl. „Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by tvrdil, že nemůžete využit minerálních zdrojů.“

White i Nelson se zmínili o Dohodě o měsíci z roku 1979, která se snažila stanovit režim řídící to, jak by bylo možno využívat zdrojů na měsíci. Dohoda o měsíci zůstává dnes víceméně irelevantní; ratifikovala jí jen hrstka národů a žádný z velkých hráčů v kosmických letech a kosmickém výzkumu.

„Pokud chce Dohoda o měsíci regulovat, jak bychom využili přírodních zdrojů v kosmu, tak to předpokládá, že dělat to je legální už na základě Dohody o vesmíru,“ řekl White.

Nelson srovnává právní status těžby na měsíci s rybářstvím na volném moři mimo národní hranice a teritoriální nároky.

„Myšlenka, že nemůžete uplatnit suverenitu není nezbytně neslučitelná s právem provádět těžební činnost,“ řekl Nelson.

„Volná moře nepodléhají ničí suverenitě, ale lidé sem mohou vyrazit a rybařit tu.“

Špatná zpráva: Právní titul může být dvojznačný

Ačkoliv Dohoda o vesmíru pravděpodobně těžbu umožňuje, podle Nelsona nestanovuje systém udělující výslovný právní titul na tyto vytěžené zdroje. Tato nejednoznačnost nemusí během těžební činnosti způsobovat problém, ale mohla by jím být, když by společnosti tyto zdroje zkusily prodat.

„Když nalijete miliardy dolarů to těžby něčeho cenného, nechcete riskovat, že vás nějaká banda lidí zažaluje, nebo vás budou bojkotovat, či na vás uvalí sankce, když to uvedete na trh,“ řekl Nelson.

White si myslí, že společnosti by pravděpodobně mohly na led vytěžený z lunárních kráterů uplatnit nárok na vlastnictví podle Dohody o vesmíru. Ale souhlasí s tím, že je to trochu zamlžené – a zamlženost spoustu dolarů vynášejícím činnostem vadí.

„Když byste se opravdu pouštěli do multimiliardového podniku, tak kdybych byl právníkem vaší společnosti, řekl bych: ‚Nedělejte tuto investici, dokud pro ni nemáme legislativu,“ řekl White.

Nová podrobná legislativa by se měla zaměřit nato, jak tyto nejednoznačnosti odstranit, dodal White.

„Ideálně byste určitě potřebovali majetková práva, těžní zákon a ochranný zákon vše v jednom balíčku, protože některé prvky jsou společné ve všech větvích tohoto stromu,“ řekl.

Někteří kosmičtí podnikatelé souhlasí, že zdroje na měsíci a dalších kosmických tělesech se nebudou plně dle jejich potenciálu využívat, dokud na to společnosti nebudou mít výslovná majetková práva a právní tituly.

„Opravdu musíte ten pozemek, na kterém jste umístili ta svoje skutečně cenná zařízení, vlastnit,“ řekl SPACE.com Robert Bigelow zakladatel Bigelow Aerospace. Bigelow Aerospace spřádá plány na rychle nasaditelné lunární základny za využití rozložitelných kosmických habitatů této společnosti. „Musíte do této rovnice dosadit i přísady jako zisk a prospěch.“

You can follow SPACE.com senior writer Mike Wall on Twitter:@michaeldwall.

Originál a odkazy: http://www.space.com/10621-moon-mining-legal-issues.html

 

____________________
Áda
 
16.11.2016 - 21:30 - 
 
20.12.2016 - 16:53 - 
Lávové tunely na Mesiaci, s vyhodnotenia údajov Grail, by mohli mať obrie rozmery
mali by byť 1000 až 5000 m široké
http://www.nextbigfuture.com/2016/12/grail-satellite-analysis-indicates-lava.html?m=1
[Upraveno 20.12.2016 alamo]
 
20.12.2016 - 19:50 - 
Lávové tunely na Mesiaci, s vyhodnotenia údajov Grail, by mohli mať obrie rozmery
mali by byť 1000 až 5000 m široké

To by mohlo být fajn jednou v budoucnu pro nějaké veliké město i s veškerým zázemím, ale pro eventuální základnu v blízké budoucnosti by to chtělo něco daleko menšího. Už třeba jen kvůli vytápění z měsíčních -15 na lidských 20-25 stupňů.
 
19.10.2017 - 00:26 - 
Paul Spudis navrhuje jednoduché zdůvodnění proč letět na Měsíc a setrvat tam.

We go to the Moon to learn how to live and work productively on another world.

https://www.airspacemag.com/daily-planet/why-we-go-moon-180965294/
 
19.10.2017 - 08:36 - 
Akurát mám s toho nepríjemný pocit, že som pasažier niekde na úplne najzadnejšom sedadle v poriadne dlhom autobuse.. A dívam sa od tiaľ, ako sa väčšina "spolucestujúcich", snaží predrať do predu, a zapojiť sa do šialenej bytky o to "kto bude točiť volantom" 
19.7.2019 - 00:57 - 
Zajímavá studie o radioteleskopu na odvrácené straně Měsíce. FARSIDE - Farside Array for Radio Science Investigations of the Dark ages and Exoplanets.

http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=52663
 
<<  12    13    14    15    16  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.386510 vteřiny.