| 15.11.2011 - 12:48 - Ervé | |
|
| USA/ESA už mají kolem Marsu síť telco družic - MRO, Mars Odyssey a Mars Express. Mělo by to stačit i pro MSL - pokud Maven odstartuje včas, nahradí tu sondu, která se porouchá první. |
|
"Minimálně by bylo možné sondu dlouhodoběji monitorovat, případně navázat kontakt. Případně uvolnit anténu z poza zákrytu. Pokud by se nepodařilo misi obnovit, téměř určitě by alespoň kápli na to, co zvorali. Takhle shoří a budou vědět zase kulové. "
Navazat kontakt - to neni ziva vec - pokud se k pocitaci nepripojite a tan nedozvite - nic jste nenavazli - a na povrchu nic videt nebudou.
Nefunkcni pocitac proste = klidne jen procesor zniceny nabitou castici co alespon vim - nebo i jakkoliv jinak. Pokud proste pocitac fyzicky nevymontujete a neprivezete zpet tak stejne nikdo nic nezjisti.
Prave proto, ze ta havariie byla mnohem mensi co se tyce moznych nasldeku na vetsi okoli a tak se nemuselo tolik riskovat - v Cernobylu hrozilo velmi vazne zamoreni - reaktor po explozi prehratim bez vika - ktera uletelo ven se zcela roztavenou aktivni zonou. A prehrate plutonim tak unikalo volne do ovzdusi a vitr ho roznasel velmi daleko. |
|
| Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100. |
| 15.11.2011 - 16:07 - Milan081 | |
|
| To mne uz taky napadlo :-) nicmene jednak pochybuji ze je ta sonda az tak draha aby to vubec melo cenu a nez s ni cokoliv delat bude lepsi ji proste postavit znova - ovsem treba u takoveho JWT by urcite sladeni s ISS a alespon teoreticka moznost nejake zachrany / opravy za uvahu urcite stala |
| 15.11.2011 - 16:13 - Machi | |
|
Mě napadlo něco jiného. Buď a) převést sondu na vyšší dráhu a čekat na nové startovní okno (možná 2013) nebo
b) nalézt vhodnou planetku a pokusit se o odběr vzorků z ní.
Pak nicméně nevím co budou dělat číňané s Yinghuo-1. |
|
Teď by se hodil nějaký levný, lehký tahač.
Jednak aby dotáhl F-G k ISS(pokud by to bylo vůbec potřebné) a druhak jako dodatečný urychlovací stupeň, aby zprovozněný F-G mohl odletět i později... |
|
... A v pripade vykonnejsieho tahaca by bolo mozne odtiahnut F-G az k Marsu...  |
|
citace:
Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100.
Mozna ze dokud by letal raketoplan, tak sondu jiz bez paliva - zbytky by museli spolehlive vypustit a nebo odmotovat nadrze - a bez dalsi jine moznosti exploze - tak by mozna slo ho - kdyz dolu letal prazdny poslat ji zpet tak na Zem - leda mozna paletu, jak se psalo o doprave cerpadla zpet na Zem - by se musela privest mozna kvuli tomu nahoru - mozna jediny skutecny vydaj na zachranu - zbytek nakladu by mozna sel akceptovat jako experiment pro budoucnost. |
|
citace:
Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100.
na NSF niekto navrhol EVA ku FG a jeden z ľudí z NASA, čo tam píšu, toto v podstate zavrhol s tým, že by to bol obrovský risk, keďže tá sonda nie je stavaná na EVA, má príliš veľa ostrých hrán, žiadne miesta pre chytenie sa astronautov, obsahuje nebezpečné palivo, etc...
možno by ju ale mohli poslať ku niečomu inému ako je mars, keď už bude štartovacie okno uzavreté... hmm, uvidíme ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Raketoplány jsou už půl roku pasé, takže je to bohužel zbytná ale dobrá myšlenka.
Jinak kdyby se P-G podařilo oživit až po prosinci tak jaké by mohly být případné cíle... Náš Měsíc? či nějaké větší planetky které jsou většinou až za planetou Mars. Kdyby to letělo jen na naš Měsíc tak by i ta čínská sonda mohla vykonat alespon nějakou práci pro kterou byla konstruována. |
|
| No, já to vidím tak, že pokud se sondu podaří oživit do doby než zanikne někdy v lednu, tak by alespoň mohli udělat řízený sestup do atmosféry. Najít pro ni nějaký náhradní smysluplný cíl - na to je asi moc málo času. |
|
| Ale Honzo, neznamená.. že když ten krám rozchodí až v lednu, že teprve pak se začnou dohadovat kam ho frknou |
|
| aj keby začali až vtedy, vždy môžu urobiť ten prvý pôvodne plánovaný burn, ktorý dvihne sondu na vyššiu dráhu... potom nespadne, a budú mať viac času na rozmýšľanie ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| Já to nemyslel tak, že by začali zkoumat kam to poslat až v lednu Jenže pokud by chtěli letět někam jinam, musí najít nejenom jiné tělesu ale i to znamená propočítat kolik bude potřeba pohoných hmot, jak to bude s energií pokud se sonda dostane až za dráhu marsu, jestli na to stačí použitá telekomunikační technika, připravit nový sw atd. A s každým tím burnem, kterým zvýšíte dráhu, se připravíte o pohonné látky, které vám pak mohou chybět (na zvýšení dráhy byl sice byl plánovaný, ale pro let k Marsu). Nemyslím si, že je reálné připravit novou misi tak rychle, pokud by to neměli už dopředu v záloze jako plán b. |
| 15.11.2011 - 19:55 - Jaro. | |
|
Podľa článku
http://stp.cosmos.ru/index.php?id=1137&no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=2142&cHash=8834efc63f33f307079eb81360cb49eb
sonda znova zvýšila svoju dráhu, približne o kilometer. |
| 15.11.2011 - 20:36 - dodge | |
|
citace:
Podľa článku
http://stp.cosmos.ru/index.php?id=1137&no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=2142&cHash=8834efc63f33f307079eb81360cb49eb
sonda znova zvýšila svoju dráhu, približne o kilometer.
Ano perigeum zvýšila o kilometr.
[Upraveno 15.11.2011 dodge] [Upraveno 15.11.2011 dodge] |
|
| Jak to delaj? Lizou tesne atmosferu a presto zvysujou drahu? Ze by unik paliva? |
|
unik paliva by bol asi vidiet (pamatate na tu spiralu, ked druhy stupen F9 vypustal zbytkove palivo?)
skor si myslim ze sonda sa aktivne orientuje na slnko, a ma to urcity efekt aj na jej rychlost |
| 15.11.2011 - 22:31 - dodge | |
|
| Pravděpodobně samovolné zmenšování výstřednosti oběžné elipsy z nejasného důvodu - nasvědčuje tomu snižování apogea a zvyšování perigea. [Upraveno 15.11.2011 dodge] |
| 15.11.2011 - 23:01 - Vlado1 | |
|
citace:
Pravděpodobně samovolné zmenšování výstřednosti oběžné elipsy z nejasného důvodu - nasvědčuje tomu snižování apogea a zvyšování perigea. [Upraveno 15.11.2011 dodge]
Samovolná korekce ? Že by pánbůh ? |
| 15.11.2011 - 23:08 - Vlado1 | |
|
Nevím jak se na lopatě sedí.
Z perigea 100 a z apogea 300 bude za nějaký čas kruhová dráha 200 km ?
|
| 15.11.2011 - 23:14 - dodge | |
|
citace:
citace:
Pravděpodobně samovolné zmenšování výstřednosti oběžné elipsy z nejasného důvodu - nasvědčuje tomu snižování apogea a zvyšování perigea. [Upraveno 15.11.2011 dodge]
Samovolná korekce ? Že by pánbůh ?
Ze by UFO ni ??!! |
| 15.11.2011 - 23:48 - dodge | |
|
citace:
Nevím jak se na lopatě sedí.
Z perigea 100 a z apogea 300 bude za nějaký čas kruhová dráha 200 km ?
Pro vlado 1 doporučuji k prostudování:
[1] Základy nebeské mechaniky, P. Andrle, Academia, Praha, 1971
[2] Malá encyklopedie kosmonautiky, P. Lála, A. Vítek, Mladá fronta,
Praha, 1982
[3] Základy astronomie a astrofyziky, V. Vanýsek, Academia, Praha, 1980
[4] Astronomická příručka, M. Wolf a kol., Academia, Praha, 1992
[5] Hlaváč, Z.: Základy sférické astronomie a nebeské mechaniky, Skriptum ZČU Plzeň 2000
[6] Hlad, O. - Pavlousek, J.: Přehled astronomie, SNTL 1990
[7] Široký, V.: Základy astronomie v příkladech, SPN 1985
Prostuduj a za dva tři roky můžeš mít kandidaturu z nebeské mechaniky např. na téma: "Změna středního denního pohybu eliptických drah". [Upraveno 15.11.2011 dodge] [Upraveno 15.11.2011 dodge] |
| 16.11.2011 - 00:51 - Raul | |
|
citace:
Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100.
K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva.
Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
Takže třeba by něco mohly odvést Shenzhou 9 a 10, ne? |
|
K těm pozorovaným změnám dráhy je krátký článek:
http://ria.ru/science/20111115/489423421.html |
| 16.11.2011 - 06:19 - Alex | |
|
citace:
... případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem ...
1/ aký zmysel by malo priviesť tieto prístroje na Zem - čo by tu s nimi urobili? Aby ich o niekoľko rokov neskôr poslali v ďalšej sonde na Mars? To už budú dávno zastaralé.
2/ na čom by sa dopravili na Zem - jediný dopravný prostriedok je dnes Sojuz. Už teraz je obrovský deficit dopravnej kapacity z ISS na Zem, takže voziť niečo "nadplan" dolu by bol obrovský luxus. |
|
Quote:
K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva. Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To bych potřeboval vysvětlit:
Sklon roviny dráhy sondy F-G k rovníku je údajně 51° , tedy zhruba stejný jako ISS. Samozřejmě rovina dráhy je časově a tedy i úhlově posunutá oproti ISS (ve směru poledníků). Jelikož však ISS letí o dost výše, měl by nastad okamžik, kdy se ten rozdíl po několika obězích automaticky vynuluje a pokud by v tom okamžiku sonda odstartovala na dráhu ISS, byla by ve stejné situaci, jako když Sojuz po navedení na základní oběžnou dráhu se vydá ke stykovce s ISS. Nebo se mýlím?
|
|
citace:
Quote:
K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva. Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To bych potřeboval vysvětlit:
Sklon roviny dráhy sondy F-G k rovníku je údajně 51° , tedy zhruba stejný jako ISS. Samozřejmě rovina dráhy je časově a tedy i úhlově posunutá oproti ISS (ve směru poledníků). Jelikož však ISS letí o dost výše, měl by nastad okamžik, kdy se ten rozdíl po několika obězích automaticky vynuluje a pokud by v tom okamžiku sonda odstartovala na dráhu ISS, byla by ve stejné situaci, jako když Sojuz po navedení na základní oběžnou dráhu se vydá ke stykovce s ISS. Nebo se mýlím?
nic se nevynuluje, co by se mělo vynulovat ??
všech pět hlavních paramterů pro popis pasivní
trajektorie je přeci daných a pokud nedojde k
aktivnímu manévru tak se žádný parametr nezmění ,..
|
| 16.11.2011 - 11:31 - Raul | |
|
citace:
Quote:
K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva. Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
To bych potřeboval vysvětlit:
Sklon roviny dráhy sondy F-G k rovníku je údajně 51° , tedy zhruba stejný jako ISS. Samozřejmě rovina dráhy je časově a tedy i úhlově posunutá oproti ISS (ve směru poledníků). Jelikož však ISS letí o dost výše, měl by nastad okamžik, kdy se ten rozdíl po několika obězích automaticky vynuluje a pokud by v tom okamžiku sonda odstartovala na dráhu ISS, byla by ve stejné situaci, jako když Sojuz po navedení na základní oběžnou dráhu se vydá ke stykovce s ISS. Nebo se mýlím?
Zaprvé bych podotkl, že doprava P-G k nějaké stanici opravdu nějaký zásadní smysl nemá. V případě překvapivého oživení bych raději viděl náhradní misi typu NEO, nebo vyčkání na další startovací okno k Marsu. Co jsem psal, píši jen tak pro zajímavost...
Zvykněme si že parametr sklon dráhy (inklinace) vůči rovníku není jediným důležitým parametrem. Minimálně stejně energeticky důležitý pro porovnávání dvou orbitálních drah je také parametr RAAN (nebo také LAN), viz. např. wikipedie.
Aktuální orbitální parametry P-G, Tiangong a ISS vidíme zde, takže podobnost drah můžete posoudit i vizuálně.
http://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=37872&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
http://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=37820&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
http://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=25544&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
Pokud se RAAN takto liší o 207° (řekněme půl obvodu rovníku), tak ačkoliv je inklinace přibližně stejná vidíte, že těch 51° je v podobném místě na rovníku na opačnou stranu.
Rozdíl výšek orbitálních drah dělá pouze několik desítek metrů za sekundu, což ani nebudu uvažovat.
Energeticky podstatný je vzájemný sklon rovin drah, nikoliv tedy sklon obou drah vůči rovníku. Tj. úhel drah měřený v jejich vzájemném průsečíku, což právě není rovník.
Úhel P-G - Tiangong je 41°. Potřebný teoretický impuls 5570m/s.
Úhel P-G - ISS je 99°. Potřebný impuls cca 13250m/s.
Tyto úhly se tak jak píšete nemění.
[Upraveno 16.11.2011 raul] |
| 16.11.2011 - 11:39 - Orbit | |
|
Laicky řečeno, setkání ve vesmíru znamená mít ve stejném čase a stejném místě stejný vektor rychlosti (v nějaké inerciální souřadné soustavě).
Jsou-li roviny dráh vůči sobě skloněné, pak vektory rychlostí obou těles svírají neustále určitý úhel. Aby se setkaly, musí jeden vektor přejít ve druhý, což znamená vektorový rozdíl obou rychlostí. Velikost tohoto rozdílu může být v extrémním případě až součet velikostí rychlostí obou těles (mají stejnou rovinu dráhy, ale opačný směr oběhu).
V jakémkoliv mezipřípadě to bude něco víceméně srovnatelného s rychlostí těles, řádově kilometry za sekundu potřebná vektorová změna rychlosti, tedy žádná maličkost. |
