| M.označení
| Start
| Přistání
| Délka letu
| Poznámka
|
| 1983-035A
| 20.04.1983
| 22.04.1983
| 2d 0h18m
| nespojeno se Saljutem 7
|
Posádka : Titov,V.G.[VE]
| Strekalov,G.M.[PI] | Serebrov,A.A.[KV]
Popis letu :
(podle Přehledů kosmonautiky 1983 se svolením RNDr. P. Lály CSc)
Pokus o let druhé základní posádky na stanici
Saljutem 7
(mezinárodní označení 1982-033A). Volací znak OKEAN,
velitelem byl pplk. Vladimir Georgijevič TITOV (nar.
1.1.1947, v oddílu od r. 1976, první let), palubním
inženýrem Gennadij Michajlovič STREKALOV (nar. 28.10. 1940,
v oddílu od r. 1973, kosmonaut výzkumník při letu
Sojuz T-3), kosmonautem výzkumníkem Alexandr Alexandrovič SEREBROV
(nar. 15.2. 1944, v oddílu od r. 1976, palubní inženýr při
předchozím letu Sojuz T-7).
Nosná raketa byla vypuštěna ve 14.11 SEČ a navedla
během 530 s kosmickou loď na dráhu, jejíž parametry nebyly
oznámeny. Na prvním oběhu byly prověřeny všechny palubní
systémy a na druhém (jak bylo podrobně popsáno kosmonauty
v článku publikovaném 9.8. 1983) měl začít pracovat
navigační systém IGLA. Jeho parabolická anténa, která je při
startu přiklopena k trupu kosmické lodi se však tentokrát
neuvolnila do pracovní polohy. Neuvolnila se ani po
provedení dvou korekcí dráhy koncem prvního pracovního dne
posádky.
Druhý pracovní den začal 21.4. v 6 hod SEČ a kosmonauti
podle pokynů pozemního řídícího střediska (volací znak
ZARJA) provedli další korekce dráhy, systém IGLA se však
nepodařilo uvést do chodu. Podle standardních postupů bylo
za těchto podmínek spojení se stanicí neproveditelné,
protože nebylo k dispozici měření vzdálenosti a úhlové
rychlosti obou objektů. Přesto bylo rozhodnuto pokusit se o
spojení na základně údajů pozemních stanic a odhadu
vzdálenosti a rychlosti prováděného kosmonauty vizuálně
(podle změny rozměrů stanice na obrazovce palubního
periskopu). Balistické zajištění letu umožnilo sblížení na
vzdálenost 1 - 1,5 km, další průběh závisel na činnosti
kosmonautů. Těsně před vstupem lodi do zemského stínu na 19.
oběhu zapálili kosmonauti palubní motor na 50 s a přiblížili
se ke stanici na vzdálenost 280 m. Během letu ve stínu se
vzdálenost snížila na 160 m, ale vzájemná rychlost byla
příliš vysoká. Kosmonauti proto začali oblétávat stanici a
po výstupu ve stínu (noční let trval 35 min) byli vzdáleni
3 - 4 km. Ukázalo se, že vizuální odhad vzdálenosti a
rychlosti je příliš nepřesný. Aby nebyla ohrožena bezpečnost
posádky (byly téměř vyčerpány rezervy pohonných hmot),
rozhodlo řídicí středisko o ukončení letu.
Sestup z oběžné dráhy proběhl podle standardní procedury.
Kosmonauti stabilizovali loď v prostoru, pak oddělili orbitální úsek, zapálili
brzdící motor a nakonec oddělili i přístrojový úsek. Přistávací kabina měkce
přistála 22.4. ve 14.28.42 SEČ ve stanovené přistávací oblasti 60 km severovýchodně
od Arkalyku v Kazašské SSR.
Aktualizováno : 28.10.2001
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/so-t8/index.htm)
