Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Pilotované lety > Sojuz T > Sojuz T- 8
tisk 

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1983-035A 20.04.1983 22.04.1983 2d 0h18m nespojeno se Saljutem 7


Posádka Sojuzu T-8
Posádka : Titov,V.G.[VE] | Strekalov,G.M.[PI] | Serebrov,A.A.[KV]


Popis letu : (podle Přehledů kosmonautiky 1983 se svolením RNDr. P. Lály CSc)

      Pokus o let druhé základní posádky na stanici Saljutem 7 (mezinárodní označení 1982-033A). Volací znak OKEAN, velitelem byl pplk. Vladimir Georgijevič TITOV (nar. 1.1.1947, v oddílu od r. 1976, první let), palubním inženýrem Gennadij Michajlovič STREKALOV (nar. 28.10. 1940, v oddílu od r. 1973, kosmonaut výzkumník při letu Sojuz T-3), kosmonautem výzkumníkem Alexandr Alexandrovič SEREBROV (nar. 15.2. 1944, v oddílu od r. 1976, palubní inženýr při předchozím letu Sojuz T-7).

      Nosná raketa byla vypuštěna ve 14.11 SEČ a navedla během 530 s kosmickou loď na dráhu, jejíž parametry nebyly oznámeny. Na prvním oběhu byly prověřeny všechny palubní systémy a na druhém (jak bylo podrobně popsáno kosmonauty v článku publikovaném 9.8. 1983) měl začít pracovat navigační systém IGLA. Jeho parabolická anténa, která je při startu přiklopena k trupu kosmické lodi se však tentokrát neuvolnila do pracovní polohy. Neuvolnila se ani po provedení dvou korekcí dráhy koncem prvního pracovního dne posádky.

      Druhý pracovní den začal 21.4. v 6 hod SEČ a kosmonauti podle pokynů pozemního řídícího střediska (volací znak ZARJA) provedli další korekce dráhy, systém IGLA se však nepodařilo uvést do chodu. Podle standardních postupů bylo za těchto podmínek spojení se stanicí neproveditelné, protože nebylo k dispozici měření vzdálenosti a úhlové rychlosti obou objektů. Přesto bylo rozhodnuto pokusit se o spojení na základně údajů pozemních stanic a odhadu vzdálenosti a rychlosti prováděného kosmonauty vizuálně (podle změny rozměrů stanice na obrazovce palubního periskopu). Balistické zajištění letu umožnilo sblížení na vzdálenost 1 - 1,5 km, další průběh závisel na činnosti kosmonautů. Těsně před vstupem lodi do zemského stínu na 19. oběhu zapálili kosmonauti palubní motor na 50 s a přiblížili se ke stanici na vzdálenost 280 m. Během letu ve stínu se vzdálenost snížila na 160 m, ale vzájemná rychlost byla příliš vysoká. Kosmonauti proto začali oblétávat stanici a po výstupu ve stínu (noční let trval 35 min) byli vzdáleni 3 - 4 km. Ukázalo se, že vizuální odhad vzdálenosti a rychlosti je příliš nepřesný. Aby nebyla ohrožena bezpečnost posádky (byly téměř vyčerpány rezervy pohonných hmot), rozhodlo řídicí středisko o ukončení letu.

      Sestup z oběžné dráhy proběhl podle standardní procedury. Kosmonauti stabilizovali loď v prostoru, pak oddělili orbitální úsek, zapálili brzdící motor a nakonec oddělili i přístrojový úsek. Přistávací kabina měkce přistála 22.4. ve 14.28.42 SEČ ve stanovené přistávací oblasti 60 km severovýchodně od Arkalyku v Kazašské SSR.


Aktualizováno : 28.10.2001

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/so-t8/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.148152 vteřiny.