České středisko družicových spojů Sedlec
Středisko družicových spojů Sedlec se nachází cca 2 km severně od dvojměstí
Sedlec - Prčice - cca 500 m západně od silnice z Prčice na Divišovice (cca
24 km jihozápadně od Benešova - Středočeský kraj)
České středisko družicových spojů Sedlec - články z tisku a
informace z internetu:
Zahájení činnosti čs.pozemní stanice systému Intersputnik
(fk)
30. 4. zahájila československá pozemní stanice systému Intersputnik zkušební
provoz příjmem moskevského televizního programu přes družici Molnija 2. Činnost
pozemní stanice zahájil oficiálně předseda federální vlády L. Strougal. Dohoda
mezi SSSR a ČSSR o vybudování stanice byla podepsána v prosinci 1971. Stanici
tvoří dvoupatrová kruhová budova, nesoucí dvanáctimetrovou pohyblivou parabolickou
anténu. Sovětské zařízení pro příjem televizních signálů bylo instalováno za
42 dny. Stanice má byt definitivně dokončena (umožní i vysílání z ČSSR) koncem
druhého čtvrtletí 1975. V současné době pracují podobné stanice mimo ČSSR ještě
v Mongolsku a na Kubě. Stanice je ve stavbě v Polsku a projektují se stanice
v MLR, NDR a BLR.
L+K 1974 - Kosmonautický kalendář
Radiokomunikační středisko Československo -
sovětského přátelství
Právě
půl roku uplynulo 30. srpna 1974 od prvního televizního přenosu, který na této
stanici zprostředkovali přes družici Molnija 2 z Moskvy. Za tu dobu už naše
pozemní stanice družicových spojů přenášela obraz z Kuby, NDR, Polska a v budoucnu
nás spojí se všemi státy organizace Intersputnik. Dík za to patří především
Sovětskému svazu a pomoci sovětských odborníků. Plným právem proto ústřední
výbor SČSP rozhodl udělit k tomuto malému výročí naší první stanici družicových
spojů čestný název “Radiokomunikační středisko československo-sovětského přátelství",
který bude trvale připomínat spolupráci dvou bratrských národů. Slavnostnímu
aktu odhalení pamětní desky byla přítomna stranická a vládní delegace vedená
D. Hanesem, velvyslanec SSSR v Československu V. Mackijevič a čestný host letec-kosmonaut
generálmajor A. Nikolajev.
Fotoreportáž (fotografie 1,
2, 3, 4,
5, 6)
L+K č.1 / 1975, Snímky: E. Fafek
Poznámka: Z důvodu utajení a cenzury nebylo tehdy v L+K zveřejněno
místo - Sedlec - Prčice (okr.Benešov), kde se tato pozemní stanice družicových
spojů nachází.
Z Čech až na konec světa
REPORTÁŽ L+K - JIŘÍ KROULÍK - L+K č. 8 / 1994
Středisko
družicových spojů nemůžete v téhle romanticky zvlněné krajině přehlédnout. Talíře
čtyř velkých antén jsou vidět již z příjezdové silnice od Votic, blízko od tabule
informující, že vjíždíte do obce Sedlec-Prčice. Stanice sama je postavena v
příjemném údolí, chráněna okolními 200-300 m vysokými kopci před nežádoucím
vlivem signálů z jiných zdrojů vysílání. Prostřednictvím tohoto střediska má
Česká republika možnost přímé komunikace s partnery v dalekém zámoří. Přehnaná
opatrnost v minulých létech způsobila, že se o této lokalitě v souvislosti s
existencí pozemní stanice kosmických spojů příliš nepsalo.
Pamětníci jako já nemohou při této příležitosti nevzpomenout
na jeden z prvních televizních přenosů z USA prostřednictvím telekomunikační
družice Telstar. Do Evropy tenkrát koncem roku 1963 přenášela pohřební obřad
zavražděného amerického prezidenta J. F. Kennedyho. Byla to převratná technická
novinka, třebaže délka přenosu byla limitována podmínkou rádiové viditelnosti
družice z obou koncových pozemních stanic, což při nízké dráze družice obnášelo
přibližně patnáct minut. Na americké straně tehdy existovala jediná stanice
v Andoveru a v Evropě jedna pozemní stanice družicových spojů v Goonhilly v
Anglii a jedna v Pleumeur Bodou ve Francii, všechny s ohromnými rohovými anténami.
Z nich už dál putoval signál k zákazníkům klasickými cestami. Za léta, která
uplynula od této události, se kosmické telekomunikace staly nejrozšířenější
kosmickou aplikací. Vždyť také nároky na dálkový přenos telefonních hovorů v
klíčových oblastech stále rostou. Vznikly rovněž specifické druhy družicových
spojových služeb, jejichž kosmický segment tvoří nejrůznější typy telekomunikačních
družic obíhajících na nízkých kruhových, protáhlých eliptických nebo geostacionárních
drahách. Postupně se tak zformovala tzv. pevná služba, u níž družice zprostředkovává
přenos signálu mezi dvěma pevnými body na zemském povrchu, pohyblivá služba,
kde prostřednictvím družice komunikují mobilní prostředky s jedním či více řídicími
středisky, rozhlasová družicová služba zajišťující distribuci rozhlasového a
televizního vysílání přes družici přímo k uživatelům a mnoho dalších speciálních
služeb.
České
středisko družicových spojů je představitelem klasické pevné služby. Dnes disponuje
dvěma anténami zapojenými do systému Intersputnik a dvěma anténami pracujícími
v systému Intelsat. Vzniklo před dvaceti léty jako součást tehdy budovaného
“globálního" systému organizace Intersputnik, s jednotně pojatou hlavní
budovou kruhového tvaru a 12m parabolickou anténou na jejím vrcholu, s aparaturou
umožňující obousměrný přenos telefonních hovorů a televizního signálu. Oficiálně
byla stanice zprovozněna 30. dubna 1974. Zpočátku komunikovala v obvyklém pásmu
C (frekvence 4 a 6 GHz) s družicemi typu Molnija, které byly uváděny na protáhlé
oběžné dráhy s apogeem nad severní polokoulí a s dobou oběhu 12 hodin. V apogeu
ve výšce zhruba 40 000 km se družice pohybovala velmi pomalu a mohla být využívána
pro spojení až 6 hodin. Anténa pozemní stanice ovšem musela průběžně sledovat
pohyb družice a před ztrátou spojení při sestupu družice za horizont musela
být přesměrována na další družici. Na přelomu roku 1979-1980 byl provoz stanice
převeden na geostacionární družici typu Stacionar v atlantském regionu (Stacionar
4 zakotvený na pozici 346° v.d.). Tato nejstarší anténa nese označení SED-01.
Zavedení družic Stacionar vytvořilo předpoklady k rozšíření provozu i do oblasti
Indického oceánu a proto byla v roce 1988 postavena ve středisku druhá 12m anténa
(SED-02) spolupracující s družicí Stacionar 13 (zakotvena v bodě nad 80° v.d.).
Televizní provoz je veden v analogové formě, z původně rovněž analogového přenosu
telefonních hovorů se v roce 1984 přešlo na přenos digitální, který je v současné
době v obou zónách zajišťován digitální technologií IDR (Intermediate Data Rate).
V
roce 1989 byla zahájena jednání o možnosti začlenění československé pozemní
stanice družicových spojů i do systému Intelsat. V roce 1991 bylo rozhodnuto
o stavbě dalších dvou antén, tentokrát Intelsat standard A o průměru 18,7 m.
Československá republika se stala členskou zemí organizace Intelsat dne 27.
května 1992 vložením podílu ve výši 0,05 % celkového majetku organizace. Montáž
antén vyrobených americkou společností Vertex začala v říjnu 1992, generálním
dodavatelem veškeré technologie byla americká společnost Comsat. Jedna anténa
(SED-03A) je určena pro spolupráci s družicí Intelsat nad Atlantským oceánem
(dnes např. pozice 342° v.d.), druhá (SED-04A) pro družici Intelsat operující
v oblasti Indického oceánu (v současnosti Intelsat 6 na pozici 60° v.d.). Obě
pracují v pásmu C, telefonní provoz je veden v digitální formě, televizní v
analogové. Provoz v tomto systému se začal rozbíhat od srpna loňského roku,
dnes jsou největší objemy přenášených dat směrovány do Austrálie, Kanady, USA
a Japonska. Pro SPT Telecom je tak např. zajištěno spojení do 13 směrů s celkovým
objemem 129 přenosových kanálů s kapacitou 64 kbit/s. Kapacita stanice však
tím zdaleka není vyčerpána.
Každá
z anténních konstrukcí je otočná, přičemž způsob uložení umožňuje plynulé nastavování
anténní paraboly v azimutu a elevaci, aby bylo možné trvale orientovat anténu
na družici, l “zakotvená" geostacionární družice totiž z pohledu pozorovatele
na Zemi vykonává na obloze zdánlivý pohyb v podobě protáhlé osmičky. Vybavení
stanice v případě systému Intelsat proto obsahuje i speciální počítačové bloky,
které na základě měření intenzity signálu radiomajáku přijímaného z družice
dokáží jednak průběžně dolaďovat nastavení anténního systému a jednak vypočítat
nastavení antény na dlouhou dobu dopředu (pohyb je sledován a snímán po krocích
s přesností dvou úhlových minut). Antény společnosti Vertex jsou opatřeny vyhřívacím
systémem pro odstraňování námrazy z primárního zrcadla.
Stanice je vybavena několika zdroji přesného času, a to časovým
normálem telefonní ústředny, rubidiovým normálem a signálem družicového systému
GPS.
Provoz stanice je důkladně zajištěn rovněž pro případ výpadku
dodávky elektrické energie. Napájení z veřejné sítě (22 kV) je zdvojeno a při
výpadku zajistí nouzově po 15 minut nezbytných k naběhnutí dieselagregátu provoz
bezvýpadkový napájecí zdroj.
Na
pražský komunikační uzel je Středisko družicových spojů napojeno mikrovlnnými
radioreléovými trasami. Digitální pro přenos telefonních hovorů končí v žižkovské
mezinárodní telefonní ústředně, analogová pro přenos televizního signálu ve
strahovském televizním centru. Spojení s Prahou ještě doplňuje koaxiální kabel.
Český pozemní segment může v současnosti spolupracovat jak s kosmickým segmentem
reprezentovaným družicemi typu Stacionar, tak všemi družicemi typu Intelsat.
Středisko družicových spojů, které je součástí a.s. České radiokomunikace,
tak představuje špičkový prvek naší telekomunikační sítě, schopný poskytovat
kvalitní spojové služby a zajistit náročnému zákazníkovi spojení z Čech obrazně
až na konec světa.
Fotografie k článku ,,Z Čech až na konec světa,, -
Foto V. Jukl :
- České středisko družicových spojů Sedlec
- Výstup nízkošumových zesilovačů obvodů přijímače - část
spektra telefonních signálů. Na prvém snímku zobrazovací displej řídící jednotky
směrování antén (region indického oceánu - IOR)
- Televizní odbavovací pracoviště, vpředu pro Intersputnik
vzadu pro Intelsat. Skříň bezvýpadkového napájecího zdroje Siemens 80 kVA
(vpravo)
- Anténa firmy Vertex pro atlantský region (SED-03A)
- Skříně vysílačů systému Intelsat pro oba regiony (AOR
i IOR); uprostřed skříně pro telefonní provoz s elektronkami TWT a po stranách
klystronové televizní skříně od firmy Varian (USA). Na snímku vpravo část
vybavení televizního odbavovacího pracoviště; prvé tři skříně zleva jsou určeny
pro systém Intersputnik
Středisko družicových spojů Sedlec je tu už
30 let
Lucie Truhelková, Sedlec - Prčice, studentka VOS publicistiky
Praha - Písecké postřehy, Milevské noviny, Táborsko 17 / 2004 - 28.4.2004
***
Uprostřed
údolí Český Merán ve Středních Čechách návštěvníci už zdálky spatřují v polích
nepřehlédnutelnou stavbu kruhového tvaru, obklopenou mnoha anténami různých
velikostí. "Co to je?", ptávají se pravidelně domorodců. A ti se stejnou
pravidelností odpovídají, ale málokdy správně - tedy že jde o první stanici
družicových spojů na našem území.
Údolí kolem nedalekého dvojměstí Sedlec - Prčice (známé též
pochodem Praha - Prčice) má téměř přesný tvar kruhu. Nejen proto bylo počátkem
sedmdesátých let minulého století vybráno jako nejvhodnější lokalita, kam by
bylo možné umístit první středisko družicových spojů v Československu. Na území
"našeho vzoru" Sovětského svazu se tehdy už několik takových stanic
nacházelo - a tady měl vzniknout, stejně jako v ostatních spřátelených zemích,
jejich další klon. Byla postavena zde do té doby nevídaná kruhová budova s velkou
parabolickou anténou na střeše.
Z pochopitelných důvodů byl v té době jediným povoleným systémem
Intersputnik. Přenášel televizní i telefonní signál, zpočátku ještě přes družice
Molnija.
Strasti budování vlasti
V
blízkém městečku současně vznikla kolonie bytovek pro zaměstnance. Technici
i elektrikáři spolu trávili pracovní dobu a po návratu ze zaměstnání je dělila
opět jen zeď nebo nanejvýš silnice. Těžko říct, zda v tom radostném budování
naší krásné socialistické vlasti netrpěli ponorkou...
Zajímavým okamžikem v začátcích stanice byl například kuriózní
přenos mistrovství světa v boxu, které se konalo na Kubě. Protože mezi Kubou
a USA neexistovalo žádné televizní spojení, putoval do USA televizní obraz přes
Sedlec.
Když se pořádala letní olympiáda v Soulu, obdrželi Sedlečtí
druhou anténu, aby mohli zajistit televizní přenosy z Koreje. K těm pak ale
vůbec nedošlo, protože sportovci KLDR se her nezúčastnili. Tato anténa ovšem
potom dlouho sloužila pro spojení se stanicemi v Asii.
A
když v zimě více zasněžilo, nastal problém se sněhem v anténě. Když neroztál
vlivem slunečních paprsků, nebyla jiná možnost, než otočit anténu do zenitu,
protáhnout se průlezem do veliké mísy reflektoru a košťaty vymést sníh ven.
Zaměstnanci stanice v té chvíli připomínali pilné včelky v kalichu tulipánu
- museli pracovat rychle, aby spojení nebylo přerušeno příliš dlouho.
Po sametové revoluci se středisko zapojilo i do celosvětového
systému Intelsat. Přibyly dvě antény o průměru 18,3 metru. Jedna z nich míří
na družici nad Atlantikem, druhá na jinou nad Indickým oceánem. Spojují obyvatele
velké části světa.
Zapomenutá sláva
Během
let na středisku nastala celá řada změn a přibylo několik dalších antén a systémů.
To, co naopak ubývalo, byli lidé. V současné době zbylo na
stanici posledních několik zaměstnanců - a ač doufají, že se tak nestane, bleskurychlý
vývoj moderních technologií možná zanedlouho vytlačí i je.
V dnešní době už tato stanice není u nás ani zdaleka jediná.
Ale která z těch ostatních se může pochlubit tím, že se na její anténě houpal
Richard Genzer při natáčení TELE TELE? Alespoň nějaká sláva sedleckému středisku
zůstala... Letos se naše první a největší stanice družicových spojů "dožívá"
třiceti let. Jestli bude ale někdo slavit, toť otázka. Spíš vzpomínat.
Družicové antény totiž dnes u nás můžeme vidět na každém kroku.
Ale před třiceti lety...
Informace o středisku družicových spojů Sedlec
a spektru poskytovaných služeb jsou v současné době na stránkách firmy České
radiokomunikace a.s. Praha:
http://www.cra.cz/main.php?pageid=224&lang=3
ČRa - PRODUKTY A SLUŽBY >>Televizní a rozhlasové vysílání
>>>Satelitní služby
Satelitní služby ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. poskytují široké
spektrum satelitních telekomunikačních služeb a jsou provozovatelem radiokomunikačního
družicového střediska Sedlec. Dále je společnost akcionářem družicových společností
EUTELSAT S.A. a INTELSAT Ltd. a uživatelem satelitního segmentu INTERSPUTNIK.
ČRa, a.s. poskytují následující satelitní služby s příklady
možného využití:
Služby typu Intermediate Data Rate Service (IDR) a Intelsat
Business Service (IBS) – dva anténní systémy standardu A (průměr antén 18
m) zajišťují spolehlivé spojení v pásmu C s oblastí Atlantického (342 °E) a
Indického (64 °E) oceánu při využití kosmického segmentu INTELSAT Ltd. Oblast
možného přímého spojení sahá od Japonska a Austrálie na východě přes celou Asii,
Evropu a Afriku až po Severní a Jižní Ameriku. Systém INTERSPUTNIK (14 °W, 80
°E a další možné pozice) stejně jako RSCC (Russia Satellite Communications Company)
poskytuje obdobné pokrytí. V současné době se realizují mezinárodní telefonní
spojení, datové přenosy, spojení v internetu a další služby s přenosovými rychlostmi
od 64 kb/s do 2048 kb/s a s možností dalšího rozšíření informačních toků. Tento
druh spojení je velmi vhodný k vytváření kvalitních privátních okruhů pro velké
firmy, které umožňují současný přenos dat i hovorů.
Příležitostné televizní přenosy – vysílání a příjem
datového toku DVB ve formátu MPEG 2 a s přenosovou rychlostí dle požadavku zákazníka.
Typická přenosová rychlost je 8,448 Mb/s. Služba používá satelitních segmentů
INTELSAT nebo INTERSPUTNIK, a to pro celou oblast jejich pokrytí v pásmu C.
Služby VSAT – přenosy dat o malých rychlostech (do 64
kb/s), tedy tam, kde preferovanou oblastí této služby jsou převážně uživatelské
sítě. Soustava, která je v provozu, je především vhodná k propojení platebních
terminálů bezhotovostních plateb a bankomatů s centrálou. Snadné vytváření virtuální
privátní sítě. Pro tyto účely je využíván kosmický segment EUTELSAT S.A. / W2
(16 °E).
EUTELTRACS – mobilní telekomunikační služba pro řízení
a optimalizaci kamionové přepravy. ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. jsou držitelem
licence pro Českou republiku a tuto službu zajišťují ve spolupráci se společností
D&COMM, s.r.o. V současné době je aktivováno několik stovek terminálů.
Pronájmy kosmických segmentů – pro celoplošné šíření
rozhlasového signálu soukromých stanic a datových spojů (SMS služby) pro spojení
mezi dvěma body, případně spojení s více body soukromých telekomunikačních společností.
Tato spojení jsou realizována nejen na území České republiky.
Foto
: Družicové radiokomunikační středisko Sedlec, antény
INTELSAT o průměru 18 m.
Kontakty:
Útvar satelitních služeb (+420) 313 111 220
Útvar ekonomiky a obchodu: obchod.uvs@cra.cz
(C) ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. 2003 Realizace: PragueBest s.r.o.
Přepis a zpracování informací : M.Filip, 12.7.2004
Aktualizováno: 18.07.2004
[ Obsah | Kosmonautika
v Česku ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/cz/sedlec/index.htm)