Zdokonalená loď pro dopravu posádek na družicové stanice Saljut.
Popis lodi.
Kosmická loď Sojuz T byla zkonstruována na bázi lodě Sojuz.
Byla určena k transportu dvou až trojčlenných osádek na orbitální stanice
Saljut 6 a 7,
a zpět na Zemi. Sestava lodi a hlavní rozměrové charakteristiky jsou totožné
s loděmi Sojuz.
Charakteristické údaje.
Hmotnost (bez aerodynamického krytu a systému SAS) činila 6.85 t, maximální
délka (bez antén) 6.98 m, maximální průměr 2.72 m, délka přistávacího modulu
2.14 m, průměr orbitálního modulu 2.2 m. Celkový objem obyvatelných prostor
byl 6.5 m3, rozpětí panelů slunečních baterií 10.6 m. Maximální přetížení
při přistání 3 - 4 g.
Loď (podobně jako Sojuz) sestává ze
tří modulů : Orbitální se stykovacím zařízením (hmotnost 1.1 t), přistávací
(3 t) a přístrojový (2.75 t).
Palubní systémy.
Základním systémem řízení letu lodi je bezplošinový inerciální systém
(bez gyroskopů) řízený palubním počítačem. Všechny režimy orientace (na
Zemi a Slunce) mohou být uskutečňovány automaticky nebo dle povelů posádky.
Způsoby sbližování se provádějí optimálními manévry na základě výsledků
radiotechnického systému sbližování. Systém automaticky provádí kontrolu
dynamických operací a spotřebu paliva. Řízení systému se provádí podle
příkazů ze Země nebo posádkou, která může loď v případě nutnosti řídit
i ručně.
Korekční a stabilozační motory.
Korekční motor KTDU-35 o tahu 3.1 kN (uložen v kardanovém závěsu) je
sloučen se soustavou orientačních motorů využívajících společné nádrže
KPL. Systém umožňuje optimální spotřebu KPL při běžných manévrech i mimořádných
situacích. Soustava obsahuje 14 korekčních a stabilizačních motorů o nominálním
tahu 137 N a 12 motorů o tahu 24.5 N.
Napájení elektrickou energií.
Systém napájení elektrickou energií zahrnuje nové sluneční baterie,
což umožňuje delší autonomní let než při použití chemických baterií.
Systém zabezpečení životních podmínek.
Systém zabezpečení životních podmínek byl podstatně zdokonalen, a konstruován
pro tříčlennou osádku. Byly modernizovány i skafandry. Termoregulační systém
měl zdokonalenou soustavu rozvodu chladicí kapaliny a nové tepelné výměníky
na povrchu přístrojového úseku lodi.
Systém rádiového spojení.
Systém rádiového spojení zahrnoval zdokonalené prostředky rádiového
a televizního spojení se Zemí i s cílovou orbitální stanicí. Antény rádiového
spojení byly umístěny na koncích panelů slunečních baterií.
Padákový systém.
Loď měla zdokonalený padákový systém a šest výkonnějších motorů měkkého přistání.
Záchranný systém SAS byl vybaven novými motory na TPL a novou automatikou. Pro
zvýšení spolehlivosti důležitých operací (rozdělení úseků, odpojení periskopu,
odstřelení krytů padákového systému apod.) jsou příslušné systémy zdvojeny.
Aktualizováno: 01.02.1999
[ Obsah | Pilotované
lety ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/sojuz_t.htm)
