Program E-3 je jedním z nejméně známých
kosmických projektů Sovětského svazu. Jeho cílem bylo provést
fotografický průzkum odvrácené strany Měsíce především v oblastech,
které nebyly pokryty fotografiemi Luny 3.
V rámci programu se uskutečnily dva pokusy o dosažení Měsíce, oba
skončily vinou chybné funkce nosné rakety neúspěšně.
Fotografování odvrácené strany Měsíce se právem řadí mezi nejvýznamnější
úspěchy kosmické techniky roku 1959. Bylo provedeno jediným vypuštěným
exemplářem sondy
řady Luna E-2A -
stanicí Luna 3. Málo známý je fakt,
že tento projekt měl mít pokračování v programu Luna E-3
(někdy také označovaný jako Luna-V), který
měl vyvrcholit startem automatických meziplanetárních stanic v dubnu
1960. Tento projekt představuje jeden z nejlépe utajených sovětských
vesmírných programů. Více než třicet let o něm nebylo ani nejmenších
náznaků a ani západní výzvědné služby nenarazily na jakoukoliv stopu po
tomto programu. Dosud nebyly publikován žádný obrazový materiál o těchto
sondách.
První zmínka o programu se objevila v časopise Speceflight (Vol.38
No.6) v příspěvku od T. Varfolomějeva. Podle něho se v roce
1958 v Matematickém institutu Akademie věd prováděly teoretické
práce, které měly analyzovat možnosti fotografování odvrácené strany
Měsíce a přenos snímků na Zemi. Z těchto prací vyplynulo, že pro
zkoumané blízké období existují pouze dvě možnosti startovního okna.
První se otevíralo v říjnu 1959 a Měsíc měl být fotografován poté,
co sonda mine Měsíc na odletové dráze. Druhé okno připadalo na duben
1960 a tehdy měla být Luna fotografována před příletem sondy. Obě tyto
varianty převzal vedoucí OKB-1 Sergej
Koroljovov. Pro první misi byl stanoven termín 1959-10-04
až 1959-10-06 a druhé okno bylo určeno na
1960-04-15 až 1960-04-17.
V prvním zmiňovaném okně se uskutečnil již výše zmíněný pokus se
sondou Luna 3. Tato sonda nesla
fotografickou aparaturu se dvěma objektivy (ohnisková délka 200 mm,
f/5.6 a ohnisková délka 500 mm, f/9.5). Pro Koroljova tím byl úkol
fotografování odvrácené strany splněn a o další pokračování neměl příliš
zájem. Propagátorem nové mise se stal Mstislav Keldyš, který požadoval
snímky lepší kvality než předala Luna 3.
Kromě toho po misi Luny 3 zůstávalo
asi 30% povrchu odvrácené strany neznámé a nová sonda toto území měla
zachytit. Jeho úsilí bylo podpořeno zvláštním usnesením ÚV KSSS a Rady
ministrů. Pro novou příležitost fotografovat Měsíc měla být použita
aparatura s objektivem s ohniskovou délkou 750 mm.
Popis
Sondu vyvinula a provozovala konstrukční kancelář OKB-1.
Přesný popis nebyl zveřejněn, dá se však předpokládat, že se jednalo o
modifikovanou stanici
programu Luna E-2A.
Následující text popisuje tuto variantu.
Rotací stabilizovaná sonda tvaru válce s klenutými dny má průměr
0.95 m a délku bez antén 1.3 m. Poblíž horního okraje vystupuje
na obvodu límec trojúhelníkovitého průřezu s vnějším průměrem
1.2 m. Válcový povrch je pokryt sekcemi slunečních baterií.
K válcové části a ke dnům jsou připevněny vědecké přístroje
zkoumající kosmické prostředí, orientační plynové trysky a tyčové antény.
Z horního dna vyčnívají objektivy fotografické aparatury.
Těleso sondy je hermeticky uzavřené a uvnitř jsou instalovány chemické
baterie a další technické systémy stanice. Systém tepelné regulace je
tvořen soustavou žaluzií na vnějším povrchu. Hlavním zařízením uvnitř
hermetické části je kamerový systém spolu s palubním zařízením na
vyvolání filmu a převodem obrazu na rádiový signál.
Hmotnost sondy je udávána přibližně 280 kg, spolu s aparaturou
na posledním stupni nosné rakety je vyneseno užitečné zatížení 435 kg.
Vědecké vybavení
Na palubě sondy se nacházejí následující soubory vědeckých přístrojů:
- fotografická aparatura se dvěma objektivy určená ke snímkování
odvrácené strany Měsíce;
- 4 protonové lapače iontů pro průzkum plynné složky korpuskulárního
záření Slunce a meziplanetárního prostředí;
- 2 piezoelektrické detektory mikrometeoritů;
- senzor kosmického záření.
Uskutečněné starty
Literatura
- Sven Grahn - The E-3 Lunar probes of 1960 -
http://www.svengrahn.pp.se/histind/E3/E3.htm
Počet reakcí: 0
|