Přechody měsíců Marsu před Sluncem pozorované rovery MER
Měsíce pohybující se kolem planet zavedou občas zákony nebeské mechaniky
do míst, odkud jejich stín dopadá na povrch planety. Z tohoto hlediska
se tedy jedná o běžný astronomický úkaz. Znamení výjimečnosti tomuto jevu
přidá ovšem fakt, kdy je zaznamenán kamerami meziplanetárních sond.
Kolem Marsu obíhají dvě přirozené družice - měsíce Phobos a Deimos.
Stín Phobosu postupující krajinou zaznamenal již Viking v sedmdesátých
letech 20. století. V roce 1997 zase Mars Pathfinder pozoroval
výstup stejného měsíce ze stínu Marsu. Doposud se však nikdy nepoštěstilo
sledovat přechod měsíců přes sluneční disk z povrchu jiné planety.
K historickému pozorování zatmění Slunce na Marsu došlo poprvé
v březnu 2004 a událost zaznamenávaly přístroje dvojice roverů
Spirit a
Opportunity
programu MER.
Panoramatická kamera Opportunity zachytila menší z měsíců -
Deimos - jako skvrnku postupující přes sluneční kotouč
2004-03-04. Tatáž kamera pak sledovala
2004-03-07 i druhý měsíc - Phobos. Byla
tím zahájena šestitýdenní kampaň, během níž registrovaly přechody měsíců
před Sluncem kamery obou roverů.
Sledování přechodů měsíců před Sluncem má nepochybný vědecký význam. Dá
se z nich zjistit přesná oběžná dráha, její vývoj a tvar měsíců.
Vše se dá určit ze stanovení přesného času průchodu měsíce a z obrazu,
jakým se měsíc promítá na sluneční disk. Phobos má nepravidelný tvar o
délce asi 27 km a nejmenším průměru asi 18 km. Deimos má rozměry
poloviční. Při pohledu z povrchu Marsu je rozdíl jejich velikostí
ještě výraznější, protože Deimos obíhá ve větší vzdálenosti. Panoramatická
kamera roverů pozoruje Slunce takřka každý den. Těchto pozorování se
využívá k určení stavu atmosféry. Není tedy problém spojit toto
pozorování s fotografováním přechodu měsíců. Zásadní je ale správné
načasování. Přechod Deimose trvá pouze 50 až 60 s. Není to ale nic
proti Phobosu, který se pohybuje rychleji a průměr slunečního kotouče
dokáže překonat za 20 až 30 s.
I když se principiálně jedná o stejný astronomický úkaz jako je zatmění
Slunce známé z pozemských pozorování, používá se pro něj výstižnějšího
pojmenování přechod. Hlavním důvodem je to, že zakrytá plocha slunečního
disku je velmi malá. Obraz pozemského Měsíce má na obloze takřka stejný
průměr jako Slunce. Proto také dochází k úplnému zatmění Slunce.
K tomu vzhledem k rozměrům měsíčků Marsu a jejich vzdálenosti
od povrchu nemůže nikdy dojít i když Slunce se z Marsu zdá o třetinu
menší než ze Země. I tak je Phobos schopen maximálně zakrýt asi polovinu
Slunce.
Počet reakcí: 0
|
