podle zpravy agentury AP http://seattlepi.nwsource.com/local/6420AP_TX_Bezos_Spacesport.html probehl v pondeli start a let nove soukrome rakety spolecnosti Blue Origin (financovana zakladatelem Amazonu Jeffe Bezosem). krome tohoto sdeleni se toho prilis nevi, vsechno se zda byt dost tajne - podle nekterych zprav by ale raketa New Shepard mela byt podobna zrusenemu projektu DC-X ( http://www.newscientist.com/blog/space/2006/11/information-underload.html ) tj. startovat a pristavat by mela vertikalne a mela by byt opakovane pouzitelna. komercni lety by mely zacit kolem roku 2010 a mela by byt schopna dosahnout hranic vesmiru (vysky 100 km).
Vehicle: New Shepard
Developer: Blue Origin
First Launch: 4th quarter 2006
Number of Stages: TBD
Payload: TBD
Possible Launch Site: Culberson County, Texas
Targeted Market: Suborbital space tourism
Blue Origin is progressing with their vehicle
developments and technology. Blue Origin intends
to pursue these developments to facilitate human
presence in space. Their initial research efforts are
focused on reusable liquid propulsion systems, low
cost operations, life support, abort systems, and
human factors. They are currently working to
develop a crewed, suborbital launch system that
emphasizes safety while minimizing the cost of
operations.
Blue Origin proposes to develop a launch
facility to operate its RLV, which is expected to
carry paying passengers on suborbital ballistic trajectories
to altitudes in excess of 100 kilometers
(62 miles). Blue Origin’s preliminary plan includes
a propulsion module, crew capsule, and the use of
hydrogen peroxide and kerosene as propellants. In
addition to the RLV launching and landing vertically,
it would be fully reusable and would operate
autonomously under the control of on-board
computers, with no ground control during nominal
flight conditions.
On June 14, 2005, Blue Origin held a meeting
to outline some future plans in order to request
from FAA/AST a license to operate.
Jedná se tedy o další projekt pro "skoky" na tzv. "hranici vesmíru".
Podrobnější (ale též nicm moc neříkající článek z místního plánky
By Larry D. Simpson - Blue Origin, the space launch company founded by Amazon.com founder and CEO Jeff Bezos, conducted a first test flight of a prototype rocket vehicle on Monday morning November 13th, 2006, at its West Texas Launch Site.
The vertical take-off, vertical landing vehicle lifted off at 7:30 a.m. Central time and, after flying its brief test mission, landed successfully. “We’re excited to see this successful first flight as we experiment with engine and vehicle designs,” said Rob Meyerson, Blue Origin Program Manager.
Approximately 250 Blue Origin staff members and their families came to Van Horn and were on hand Monday morning to view this first flight. “Van Horn was very friendly and welcoming to our staff and their families. The town made us feel very much at home — it made the trip highly enjoyable for everyone,” continued Rob Meyerson.
Since making his space plans official back in January of 2005, Jeff Bezos’ Blue Origin staff has been hard at work at their West Texas Launch Site, situated within the over 290,000 acres north of Van Horn which Bezos purchased. While extensive construction of the West Texas Launch Site was ongoing, they received their final Environmental Assessment (EA) in mid-August.
Armed with the final EA, the Federal Aviation Administration was then able to issue Blue Origin the permits necessary to begin test launches which will ultimately lead to manned space flights by 2010.
The EA calls for Blue Origin to initially test launch beginning late this year and Monday’s first test launch is evidence that Blue Origin is on schedule. The EA calls for more test launches through 2009 and for the first manned flights in 2010 when they propose to launch once a week.
“Van Horn is proud to be the host community for Blue Origin’s efforts and we look forward to working with Blue Origin in the future to insure their success and our growth" noted Jeff McCoy, executive director of Van Horn’s Economic Development Corporation.
Podmíněný souhlas FAA s uskutečňováním zkušebních startů pro firmu Blue Origin na základě vyhodnocení ekologických dopadů na prostředí v plném znění ze srpna 2006 viz
vse o prvnim pokusnem startu rakety Goddard(?) firmy Blue Origin vcetne fotek a videi(!). vypada to velmi povedene, drzim palce, at se jim dari dal, v porovnani s klasickymi raketami je to paradni kousek.
Zdá se, že Blue Origin jsou dost velcí tajnůstkáři. Na internetu nelze zjistit mnoho o tom v jaké fázi vývoje New Shepard je a jaké konkrétní technologie by měl využívat. Samotné webové stránky nejsou zrovna aktuální (poslední aktualizace je 4 roky stará). Kdyby nepřijímali dotace od NASA a nemuseli zvěřejnit alespoň základní informace o projektu, zřejmě bychom nevěděli vůbec nic
Zdá se, že Blue Origin jsou dost velcí tajnůstkáři. Na internetu nelze zjistit mnoho o tom v jaké fázi vývoje New Shepard je a jaké konkrétní technologie by měl využívat. Samotné webové stránky nejsou zrovna aktuální (poslední aktualizace je 4 roky stará). Kdyby nepřijímali dotace od NASA a nemuseli zvěřejnit alespoň základní informace o projektu, zřejmě bychom nevěděli vůbec nic
Na webu livingfuture opet lzou a vymejsli si.
Pisou: " Tímto prvkem předčí dosavadní raketoplány a další současné vesmírné lodě, které nouzovým systémem v průběhu celé mise nedisponují. "
Toto je vylozene lez, protoze jak Sojuz, tak Schenzhou maji zachranou raketovou vezicku pro odpaleni kabiny od nosice.
Jedinou pravdou je, ze raketoplany nouzove zachrane zarizeni nemaji.
A mimo raketoplanu jsou pouze Sojuzy a Schenzhouny jako "ty dalsi" vesmirne lode. A jelikoz pisou "soucasne", tak berme jen soucasne. Cili Dragon D jeste neni (pilotovana verze nakladniho Dragonu C) i kdyz ma zachranu ve forme vlastnich motoru.
CST100 bude mit zachranu v podobe stejne jako Orion.
DreamChaster se me osobne moc libi, jen skoda, ze tam nedali alespon 3 sedacky navic (i STS umi i 10 lidi). Nouzove rakety nema, ale bude se moci okamzite odpoutat od nosice, zapalenim svych vlastnich motoru na 130% (vlastni motory budou behat do 40% vykonu). Ale i tak, to potrva 2s nez se odpouta od Atlasu.
NewShepard je taky zajimava vec, teoreticky se tam vejde 12 lidi, mozna jako "hromadnou" prepravu to tak pouziji. Zachranu maji ve vlastnich motorech jako u Dragonu D-1.
Orion ma pomocnou vezicku.
Muj nazor je ten, ze aby se pokud mozno uzivili vsichni, tak se budou muset domluvit, aby slo jejich lode dopravit pomoci stavajicich nosicu (Atlas, Falcon, Taurus2, Zenit2-BO). Cili aby si kazdy vyrobce nosicu vyvinul pripojovaci univerzalni prstenec na kterej lze jako posledni stupen nasadit Dragon D-x, NewShepard, CST-100, Orion.
Co se tyce Dream Chaser, tak je to tak zvlastni, ze si asi udelaj jen ten Atlas...i kdyz podle meho by slo pouzit i Falcon9.
Zkratka, aby "vydelali", tak i vyrobci nosicu se budou muset pridat, aby na vhodnem prstenci mohli pripojit mechanicky i elektricky vesmirnou lod.
O NewShepard si myslim, ze by v jedne z verzi mohli udelat dvoupatrovou lod (v jedne z PDF verzi to tak maji) pro 16-21 cestujicich pro nosic FH.
To ze se na onom webu livingfuture nekdo rozepsal, ze to nepotrebuje pomocne rakety je samozrejme blbost. Minimalne jednostupnovej nosic ze Zeme to potrebovat bude.
Mozna by mu stacil i jen prvni stupen F9 pro vyneseni do 70km a urychleni k 4km/s a zbytek az po LEO si to vystaci samo.
Uvidime. Ale nejvice se mi zatim libi projekt DreamChaser. Urcite bude zajimave juknout na vysunovaci klapky nad nabehem pro tryskovej motor pro let v atmosfere pri pristavani.
Pokud jde o bezpečnost kosmických lodí, livingfuture si nevymýšlí - Sojuz ani Shenzhou NEMAJÍ záchrannou věžičku po CELOU dobu STARTU, natož po celou dobu letu - Sojuz ji odhazuje hned po odhození bočních bloků, příliš brzy na to, aby to bylo bezpečné - pokud by došlo k selhání motoru centrálního stupně, musí se modul oddělit jen pyropatronami, takže se od rakety (hořící, vybuchující?) nijak rychle nevzdaluje - případný výbuch rakety by tak kabinu přinejmenším poškodil. Totéž pak nastává při oddělení centrálního stupně a zážehu třetího stupně Sojuzu - velice riskantní okamžik a záchrana? Věž je už dávno pryč, takže oddělit se a doufat, že stupeň nevybuchne, s návratem do atmosféry při 16-20 g - trénovaní Lazarev a Makarov v Sojuzu 18-1 to zvládli, jestli by to ale ve zdraví přežil turista nebo starší astronaut NASA či ESA je otázkou. Shenzhou? Tam profil oddělení věžičky neznám, takže kdo-ví, jestli čekají s oddělením na T+170 s, když už běží poslední stupeň.
citace:Pokud jde o bezpečnost kosmických lodí, livingfuture si nevymýšlí - Sojuz ani Shenzhou NEMAJÍ záchrannou věžičku po CELOU dobu STARTU, natož po celou dobu letu - Sojuz ji odhazuje hned po odhození bočních bloků, příliš brzy na to, aby to bylo bezpečné - pokud by došlo k selhání motoru centrálního stupně, musí se modul oddělit jen pyropatronami, takže se od rakety (hořící, vybuchující?) nijak rychle nevzdaluje - případný výbuch rakety by tak kabinu přinejmenším poškodil. Totéž pak nastává při oddělení centrálního stupně a zážehu třetího stupně Sojuzu - velice riskantní okamžik a záchrana? Věž je už dávno pryč, takže oddělit se a doufat, že stupeň nevybuchne, s návratem do atmosféry při 16-20 g - trénovaní Lazarev a Makarov v Sojuzu 18-1 to zvládli, jestli by to ale ve zdraví přežil turista nebo starší astronaut NASA či ESA je otázkou. Shenzhou? Tam profil oddělení věžičky neznám, takže kdo-ví, jestli čekají s oddělením na T+170 s, když už běží poslední stupeň.
pochybujem ze s odhodenim cakaju az na posledny stupen. Vezicka je pomerne tazke zariadenie, kazdy kto ju pouziva ju odhadzuje co najskor. Nevraviac o tom ze profil startu bude asi podobny ako u rusov (cinskej inspiracie
Rýchlosť Sojuzu v čase oddelenia záchrannej veže (t+160sec) značne prevyšuje 1500m/s - túto rýchlosť má raketa v čase t+120sec, dve sekundy po oddelené bočných blokov.
Podobne aj Saturn mal v čase oddelenia záchrannej veže rýchlosť značne prevyšujúcu 1500m/s.
Domnievam sa, že konštruktéri vychádzali z takýchto nejakých úvah:
1) výška a rýchlosť zostavy v čase oddelenia záchrannej veže s rezervou postačuje na normálnu funkciu pristávacieho (padákového) systému
2) z rýchlosti, s akou sa zostava nosnej rakety pohybuje a rýchlosti, s akou sa bude šíriť "výbuch" rakety a prípadné splodiny výbuchu
Výbuch nosnej rakety prebieha tak, že najprv sa musia zložky paliva "zmiešať", aby vôbec vznikla výbušná zmes. Pri rýchlosti mach 5 je ale rozptýlené palivo a okysličovadlo veľmi intenzívne zbrzdené aerodynamickým odporom a zostáva dostatočne ďaleko za rozpadajúcou sa raketou. Kabína teda nie je priamo ohrozená účinkami výbuchu.
3) výkon raketových motorov záchrannej veže už zrejme nepostačuje v dostatočnej miere na prekonanie aerodynamického odporu pri rýchlosti nad Mach 5 - odpor je tak vysoký, že výkon záchrannej veže nestačí na dostatočne veľké a rýchle oddialenie kabíny od zvyšku havarovanej rakety.
4) v prípade prudkého vybočenia nosnej rakety zo smeru (napríklad v dôsledku vysadenia ťahu jedného alebo niekoľkých motorov) začína od určitej rýchlosti pôsobiť vpred vysunutá záchranná veža ako účinný destabilizátor, ktorý ďalej výrazne zvyšuje priečne a rotačné zrýchlenia a rýchlosti prednej časti rakety s kozmickou loďou - je teda vhodné sa takéhoto zariadenia včas zbaviť.
Proste záchranná veža sojuzu a apolla je funkčná len do istej rýchlosti a výšky - pri vyššej rýchlosti sa stáva neúčinnou a teda zbytočnou alebo dokonca za istých okolností i nebezpečnou.
Záchranný systém projektovaných lodí je často umiestňovaný pod/za kabínu posádky. Takéto umiestnenie ale rieši predovšetkým štvrtý problém, ostatné ani nie, a pokiaľ nemá ďalšie použitie, predstavuje "mŕtvu" záťaž.
Čiastočnú odpoveď na problém účinnosti záchrannej veže by mohli dať nejaké zábery havárií kozmických rakiet v čase, kedy kozmická raketa odhadzuje záchrannú vežu - teda v čase t+120sec - t+180sec.
Nemusia to byť pilotované rakety - ide skôr o mechanizmus rozpadu a výbuchu rakety
o mrtvu zataz sa jedna vtedy, ak je zachranny system jednoucelovy. Ak naopak mozno pouzit integrovane motory aj v inych fazach letu (manevre na orbite alebo pristatie), ide naopak o velmi efektivne vyuzitie paliva.
Apollo zahazovalo věžičku v době, kdy motory druhého stupně úspěšně běžely. V případě pozdějších problémů by se situace řešila buď vypojením problematického motoru (a prodloužením činnosti ostatních), nebo nouzovým oddělením kabiny a nouzovým přistáním. Nevýhodou Sojuzu je, že se v nouzi ještě MUSÍ zbavit orbitálního úseku, jinak posádka zahyne (padáky se neotevřou).
to alchymista bod 2 a 3 neplatí - aerodynamický odpor rakety je největší kolem Mach 1 (u STS kolem M 0,8) - pak už s výškou klesá hustota atmosféry rychleji, než narůstá rychlost. Otázkou je, jestli nízký tlak naopak neusnadní rozptýlení a promíchání paliva a okysličovadla do objemově explozívní směsi. Hlavním důvodem pro nejrychlejší odhození věžičky je pokles nosnosti - věž váží u Sojuzu cca 5 t, pokud ji odhodí později, výrazne klesá nosnost rakety (hrubým odhadem o metrák za 10 s letu). Motory vyšších stupňů bouchají méně často (alespoň američanům) - jsou snáz, častěji a déle testované a tedy mnohem spolehlivější.
Zkrátka se počítá s tím, že vyšší stupně moc bouchat nebudou a tak bude čas kabinu oddělit. Je to stejná logika, kterou všichni kritizovali u Columbie - teoreticky malá šance.
Nějaké údaje o SAS Sojuzu jsou http://www.russianspaceweb.com/soyuz_sas.html
Nejzajímavější je toto, v roce 1962 provedly Koroljovovi inženýři analýzu a rozhodli že: *Developers concluded that the escape with the help of a rocket would be necessary only during the flight in the lower denser layers of the Earth atmosphere, when the loss of control over the rocket would likely lead to its disintegration and explosion. At the same time, available statistics showed that beyond Earth atmosphere, the likelihood of rocket explosion was minimal, therefore a nominal separation of the reentry capsule with a following landing was adopted as a primary escape method.*
V roce 1962 na základě analýzy cca 20 úspěšných letů R-7 / Vostoku (do konce roku 1961 celkem 15 úspěšných letů, v roce 1962 dalších 12)rozhodli, že zachraňovat stačí v malých výškách, protože výbuch ve velké moc nehrozí.
Havarovala nejtajemnější raketa současnosti. Uprostřed Texasu.
8. září 2011
Společnost Blue Origin vyzkoušela prototyp nového typu nosiče na hranice vesmíru. Let skončil neúspěchem, nechal nám ovšem trochu nahlédnout pod roušku tajemství, která projekt internetového miliardáře Jeffa Bezose zatím obklopovala.
citace:Asi blbá otázka ale nezdá se vám ta kapsulka nějaká malá
Zdá nezdá. Z takovéhle fotky nemůžeš odhadovat velikost, už perspektiva - postavy vpředu - zkreslují. Záleží mj. objektivu, které občas dokáží neuvěřitelně zkreslovat. Raději si najdi informace a dej je sem. Já to nevím a teď se mi to nechce hledat.
vypada to velmi povedene, drzim palce, at se jim dari dal, v porovnani s klasickymi raketami je to paradni kousek. 
