"SpaceX: prvý súkromný cestujúci poletí okolo Mesiaca na palube našich Bfr, dôležitý krok smerom k umožnenie prístupu pre bežných ľudí, ktorí snívajú o cestovaní do vesmíru. Zistite, kto poletí a prečo v pondelok 17. září 6pm PT."
moja pozn.
pod pojmom "everyday people" si treba predstavit ľudí s kontom nad 1 milión USD, asi snáď presnejšie 100 miliónov USD.
[Editoval 14.9.2018 lamid] [Editoval 14.9.2018 lamid]
2.stupeň BFR má suchou váhu 85 tun, váhu paliva je 1100 tun, LEO nosnost 150 tun. (nepřesně uvádím váhu místo hmotu ). Kdyby náklad s lidmi kolem Měsíce byl jen 15 tun a tím BFR zbylo na LEO 135 tun paliva, nestačí to na urychlení celku k Měsíci – to je hmoty 85+15 tun = 100 tun.
Kdyby však místo nákladu 150 tun použili třetí stupeň s kosmickou lodí a posádkou, mohli by oblet snadno zajistit, ovšem museli by mít tu loď schopnou návratu na Zemi s téměř 2. kosmické rychlosti.
Pokud by však dotankovali na LEO plných 1100 tun paliva ( cca 7 letů nákladního BFR), mohli by nejen snadno obletět Měsíc, ale pravděpodobně i přímo přistát na Měsíci s celým 2.stupněm BFR + nákladem lidí a vybavení a navrátit se na Zemi. Podmínkou je opět, že BFR bude schopen přistát z 2.kosmické rychlosti na Zemi.
[Upraveno 14.9.2018 PinkasJ]
V minulosti prezentovana architektura letu bfr na mesiac pocitala s dotankovanim na eliptickej obeznej drahe.
Zakladna filozofia celeho bfr je v tom, ze palivo v porovnani s hardwerom nestoji skoro nic, a preto sa maju vykony dosahovat opakovanymi startmi a dotankovanim, namiesto dalsich - jednorazovych - hornych stupnov.
Samozrejme to moze stroskotat na cene samotneho startu (startovych operacii), takze dalsia automatizacia startovacej rampy bude zaujimavejsia nez hypoteticke horne stupne.
Ta cena obrovského množství paliva nebude malá – množství cca 4000 tun a ještě podchlazené. Startovní příprava a všechny startovní operace také hodně stojí. Myslím, že se nevyplatí s tak obrovskou raketou vynášet malé náklady, i kdyby byla znovu použitelná.
Pro průlet kolem Měsíce by se možná vyplatilo dotankovat jen jednou na LEO. Za předpokladu, že náklad – lidé + vybavení by vážil 15tun, bylo by na LEO k dispozici 135 + 150 tun = 285 tun paliva pro vynesení nákladu pro oblet 15 + 85 (suchá hmota) = 100 tun. Ten poměr 2,85: 1 by měl na oblet stačit, ale jen na čistý oblet s návratem, nikoliv asi přechod na LLO a zpět.
Stále ale musíme kalkulovat, že k tomu potřebujeme 2 rakety BFR a tankování na LEO. Náklad 15 tun kolem Měsíce může vynést značně menší raketa s hmotou cca 1500 tun a s třetím stupněm, může mít také oba stupně návratové: když to má dokázat BFR, tím spíše by to měla dokázat menší raketa.
[Upraveno 14.9.2018 PinkasJ]
citace:Ta cena obrovského množství paliva nebude malá – množství cca 4000 tun a ještě podchlazené. Startovní příprava a všechny startovní operace také hodně stojí. Myslím, že se nevyplatí s tak obrovskou raketou vynášet malé náklady, i kdyby byla znovu použitelná.
No a SpaceX si mysli ze sa to vyplati, a hodne.
Nema zmysel sa tu natahovat, nikto to v praxi tymto sposobom este neskusal. Pockame a uvidime.
USAF udává cenu paliva tankovaného za letu na 17-ti násobek ceny paliva tankovaného na zemi. V této ceně nejsou započteny výzkumné a vývojové náklady, protože se jedná dávno vyzkoušený rutinní systém.
Kolikrát bude cena paliva tankovaného v kosmickém prostoru vyšší naž cena paliva tankovaného na zemi se započtením výzkumných a vývijových nákladů? 100 krát nebo 1000 krát?
citace:USAF udává cenu paliva tankovaného za letu na 17-ti násobek ceny paliva tankovaného na zemi. V této ceně nejsou započteny výzkumné a vývojové náklady, protože se jedná dávno vyzkoušený rutinní systém.
Kolikrát bude cena paliva tankovaného v kosmickém prostoru vyšší naž cena paliva tankovaného na zemi se započtením výzkumných a vývijových nákladů? 100 krát nebo 1000 krát?
Bude to cena paliva na zemi + naklady na dopravenie na orbit.
Tu ide o to, ci to bude menej nez vyroba jednorazoveho kusu letoveho hardweru. Obavam sa ze toto USAF neskumala
ked tak nad tym rozmyslam, vysoka frekvencia startov bude dolezita hlavne u tankovacich BFS. Pre dosiahnutie vysokej frekvencie startov musi SpaceX v podstate kompletne prekopat sposob, ako funguje startovaci komplex, co nie je mozne pri uz existujucich komplexoch.
Ergo kladivko, SpaceX moze v Boca Chica postavit novu generaciu vysoko automatizovaneho startovacieho komplexu, ktory bude od zakladu konstruovany na viacero startov tyzdenne (minimalne...). Z tohto komplexu budu startovat tankovacie BFS.
Pilotovane BFS, kde je dlhsia priprava startu, mozu potom startovat z KSC.
A jak ve svých úvahách předpokládáte dopravu cestujících na LEO např. při letu k Marsu: Poletí ve svém BFS a bude čekat na LEO, než postupně cca 6 nákladních BFR odstartuje a přetankuje palivo do BSF ? Není to nebezpečné? Co když se něco zpozdí a třeba se prošvihne okno k Marsu ? Nebo bude možno poslat cestující, až bude natankováno a oni přes nějaký stykový mechanismus přestoupí?
Nebylo by lepší, aby 2.stupěň BFS pro Mars tvořil pouze pohonnou část, to je motory a nádrže, což je v podstatě tankovací BFR ? Po dotankování jeho nádrží tankovacími BFR by mohl teprve odstartovat třeba menší BFR jen s posádkou, jejím vybavením a prostory a sestykovat se na LEO s připravenou pohonnou částí a pak hurá k Marsu.
citace:A jak ve svých úvahách předpokládáte dopravu cestujících na LEO např. při letu k Marsu: Poletí ve svém BFS a bude čekat na LEO, než postupně cca 6 nákladních BFR odstartuje a přetankuje palivo do BSF ? Není to nebezpečné? Co když se něco zpozdí a třeba se prošvihne okno k Marsu ? Nebo bude možno poslat cestující, až bude natankováno a oni přes nějaký stykový mechanismus přestoupí?
Nebylo by lepší, aby 2.stupěň BFS pro Mars tvořil pouze pohonnou část, to je motory a nádrže, což je v podstatě tankovací BFR ? Po dotankování jeho nádrží tankovacími BFR by mohl teprve odstartovat třeba menší BFR jen s posádkou, jejím vybavením a prostory a sestykovat se na LEO s připravenou pohonnou částí a pak hurá k Marsu.
tiez ma zarazil ten "plan", ze vystartuje posadka, a potom bude neviem ako dlho na LEO, kym k nej doleti 6 tankerov po sebe. Ale myslim si ze to bolo iba zasadne zjednodusenie pre laicke publikum.
V zasade sa to da elegantne riesit s pouzitim standardnych BFS. Najprv vystartuje prvy tanker. Ten po dosiahnuti LEO obsahuje cca. 150 ton paliva. K NEMU vystartuje postupne 5 (alebo viac) dalsich tankerov a natankuju ho doplna. Akonahle je tanker plny po spunty, vystartuje pilotovany BFS a na LEO doplni palivo z tohto plneho tankera.
T.j. pilotovany BFS absolvuje iba jedno tankovanie, a startuje az vtedy ked je palivo uz na LEO. Ziadny specialny hardwer netreba.
citace:A jak ve svých úvahách předpokládáte dopravu cestujících na LEO např. při letu k Marsu: Poletí ve svém BFS a bude čekat na LEO, než postupně cca 6 nákladních BFR odstartuje a přetankuje palivo do BSF ? Není to nebezpečné? Co když se něco zpozdí a třeba se prošvihne okno k Marsu ? Nebo bude možno poslat cestující, až bude natankováno a oni přes nějaký stykový mechanismus přestoupí?
Nebylo by lepší, aby 2.stupěň BFS pro Mars tvořil pouze pohonnou část, to je motory a nádrže, což je v podstatě tankovací BFR ? Po dotankování jeho nádrží tankovacími BFR by mohl teprve odstartovat třeba menší BFR jen s posádkou, jejím vybavením a prostory a sestykovat se na LEO s připravenou pohonnou částí a pak hurá k Marsu.
tiez ma zarazil ten "plan", ze vystartuje posadka, a potom bude neviem ako dlho na LEO, kym k nej doleti 6 tankerov po sebe. Ale myslim si ze to bolo iba zasadne zjednodusenie pre laicke publikum.
V zasade sa to da elegantne riesit s pouzitim standardnych BFS. Najprv vystartuje prvy tanker. Ten po dosiahnuti LEO obsahuje cca. 150 ton paliva. K NEMU vystartuje postupne 5 (alebo viac) dalsich tankerov a natankuju ho doplna. Akonahle je tanker plny po spunty, vystartuje pilotovany BFS a na LEO doplni palivo z tohto plneho tankera.
T.j. pilotovany BFS absolvuje iba jedno tankovanie, a startuje az vtedy ked je palivo uz na LEO. Ziadny specialny hardwer netreba.
Přesně tak to má fungovat, posádka poletí k plnému tankeru, žádné čekání a zdrzeni
citace:
Přesně tak to má fungovat, posádka poletí k plnému tankeru, žádné čekání a zdrzeni
Jak tedy přesně: tak jak píše p. Yamato - bude se přečerpávat z plného tankeru do tankeru posádky, nebo poletí jen posádka a přestoupí do plného BFS, který bude mít již prostory pro posádku, nebo tak jak jsem navrhoval já - přistykování prostoru pro posádku i s posátkou k plnému tankeru ? To jsou 3 různé možnosti.
citace:
Přesně tak to má fungovat, posádka poletí k plnému tankeru, žádné čekání a zdrzeni
Jak tedy přesně: tak jak píše p. Yamato - bude se přečerpávat z plného tankeru do tankeru posádky, nebo poletí jen posádka a přestoupí do plného BFS, který bude mít již prostory pro posádku, nebo tak jak jsem navrhoval já - přistykování prostoru pro posádku i s posátkou k plnému tankeru ? To jsou 3 různé možnosti.
prvá možnosť.
Zdôrazňujem že to je moja (a Petrova) interpretácia, ktorá dáva najviac logiky. Pokiaľ viem, na prezentáciách bolo iba povedané že BFS sa pred odletom dotankuje, čo si bude vyžadovať štart viacerých tankerov. Ale presný postup uvedený nebol. Aby ste nás potom nechytali za slovíčka
Nuz ale uz sa stavia, to je hlavne