citace:neocitol si sa trochu "ďaleko od číny"?
vieš.. táto téma je o číne..
Nechápu, ako jeden a ten ten samý člověk může mít (své) srovnání čínské a arabské propagandy za něco, co se zde patří, ale (cizí) srovnání čínské a americké technologie a infrastruktury za něco, co se nepatří.
Já bych opravdu v čísle 130 tun nehledal nějakou záhadu. Prostě je bezpečně ověřeno se Saturnem-5, že raketa s nosností 115 tun na LEO a 45 tun k Měsíci zvládne dobře k Měsíci najednou dopravit LM+CM+SM. A mají-li Číňané v měsíční misi kopírovat zhruba Američany, což si myslím, tak proč ne oněch 130 tun ? Je to Saturn- 5 s - "mírnou rezervou" - pro všechny případy. Třeba pro dopravu nákladní zásobovací lodi na Měsíc. To Saturn-5 neměl v "popisu práce" a čínský nosič možná už bude mít. A když tedy dopraví k Měsíci 50 tun místo 45 tun ? To je věc, která se může velice hodit!! Zatím jdou Číňané ve šlépějích kosmonautiky SSSR se zpožděním 40 až 50 let :
První kosmonaut
První výstup do volného kosmu
První spojení těles na oběžné dráze
První "cílové těleso" = Tiangong-1
Raketa Proton = CZ-5
Vypuštění stanice Saljut o 19 tunách = Stanice Tiangong-2
Smontování stanice MIR = čínská stanice pro rok 2022
Je otázkou, na co se čínští kosmonauté budou připravovat po roce 2022 ? Až zprovozní svůj - "čínský MIR ??"
citace:kedysi som tu silne kritizoval ares v
ten mal mať "v poslednom štádiu" nosnosť 188 ton
ares v potom zakapal.. teraz v nasa bastlia nosič, omnoho menší..
kde sú ľudia čo mi vtedy oponovali dnes?
prečo oni netvrdia že 130 ton je málo?
projekt postupne "bobtnal" až kým neskolaboval
tých 130 ton si niekto v kongrse vycucal z prsta a ak tú "vycucaninu", číňania alebo rusi kopírujú.. to je ich problém..
CZ-9 taky bobtná, viz http://www.americaspace.com/?p=22881
Koncepce 2009: tah 3000 tun
Koncepce 2012: tah 5000 - 5200 tun, nosnost 130 - 133 t, průměr prvního stupně 8 - 9 metrů
Fotografie prstence z roku 2014 o průměru 10 metrů (!)
Je pravdou, že Čína tlačí na Rusko, aby jí dopravilo kosmonauta na ISS a ten by tam pobýval výhradně v ruských částech ISS ? To by asi popudilo USA. Ale, když už mají Rusové monopol na dopravu na ISS možné to asi bude.
Máte pravdu, Wikipedia není moc seriozní zdroj informací. I mně bylo divné, že by CZ-5 již při svém prvním max. druhém startu roku 2016 měla konfiguraci pro vynesení 20 tun na LEO. Takže první modul o 19 tunách nejdříve až 2018. Na nové zásobovací lodi Tianzhou má být zajímavé to, že bude mít pro svůj náklad také nehermetizovaný prostor, odkud bude při stavbě Tinagongu-3 zřejmě náklad vykládat čínská robotická ruka.
P.S. Co vlastně představuje onen prstenec o průměru 10 m ? Pochybuji ,že už něco z CZ - 9. Projekt zřejmě ani ještě nebyl definitivně schválen, koncepce se stále mění a že už by bylo něco děláno ve fabrice ? To se mi nezdá.
Máte pravdu, Wikipedia není moc seriozní zdroj informací. I mně bylo divné, že by CZ-5 již při svém prvním max. druhém startu roku 2016 měla konfiguraci pro vynesení 20 tun na LEO. Takže první modul o 19 tunách nejdříve až 2018.
Nedá mi to, abych na to nereagoval, i když z jiného soudku (ale o Číně to přece jen trochu bude). Kolik let už Číňani vyvíjejí nosič pro aspoň trochu větší hmotnost nákladu? A když všechno půjde, za pár let ho opravdu uvedou do provozu. A jak dlouho SpaceX vyvíjí rakety obecně a FH zvlášť? A pokud se nestane průser, poletí poprvé letos a nosnost bude mít skoro trojnásobnou. Grrr! Proto mi jdou Číňani v kosmonautice na nervy, i když jinak těm klukům šikmookým docela fandím.
Já věřím, že CZ-5 opravdu 2016 vzlétne, tedy nosnost 25 tun. Možná více jak současný ruský Proton u kterého se udává 20 tun. Ruská obří raketa N-1 zkrachovala, na výbornou obří Energii zase nebyly peníze a tak zkrachovala taky. Takže Rusko vlastně vystačilo 1965-2015 = 50 let !!! s Protonem o 20 tunách jako se svou největší raketou. Z tohoto pohledu nevidím vývoj CZ-5 o 25 tunách jako nějaký neúspěch.
Myslím si, že Čína v nejbližších letech v kosmu výrazně postoupí vpřed. Má svou kosmickou loď, kterou třeba Evropa nemá a jejich stanice typu MIRU je za 10 let jistota. Tedy jak já vidím novinové titulky třeba roku 2024 ??? Asi tako :
1.Dnes z čínského kosmodromu Jiuquan odstartovala čínská raketa nesoucí kabinu se dvěma čínskými a jedním pakistánským kosmonautem. Budou společně měsíc pobývat na stanici Tiangong.
2.Dnes přistála v čínské poušti Gobi čínská kabina Šenzhou s jedním čínským ,jedním jihokorejským a jedním vietnamským kosmonautem.
3.Dnes se s čínskou kosmickou stanicí automaticky spojila zásobovací loď Tianzhou, která na stanici dopravila nové zásoby.
A zároveň se už v této době můžeme dozvídat i konkrétní věci o vývoji supernosiče pro 130 tun.
Takže vůbec se nedá vyloučit pro rok 2030 ten stav, že v kosmu bude menší varianta mezinárodní, ale "čínské ISS" a zároveň bude na startovací rampě k prvnímu letu připavená CZ- 9 zhruba velikosti Saturnu-5. Její cíl ? Dopravit prvního Číňana na Měsíc a připravit budování stálé základny.
Ono se jistě zdá, že jdou Číňané pomalu kupředu , ale podívejme se, co bylo v pilotované kosmonautice hlavních velmocí dosaženo za těch předlouhých 42 let od posledního letu na Měsíc ??? Myslím, že nic moc.
Na orbitu kolem Země se postupně vystřídaly 4 druhy orbitálních stanic : Saljut, Skylab, MIR a ISS. USA vyzkoušely nový druh dopravy lidí na dráhu = raketoplán. Ten ale svá očekávání vůbec nenaplnil , dvakrát havaroval a cena jednoho startu nakonec dosáhla 800 mil. Dolarů. Přitom se původně počítalo, že bude ročně létat do kosmu 50 krát !! ,tedy každý týden. To se ukázalo jako fikce.
Já věřím, že CZ-5 opravdu 2016 vzlétne, tedy nosnost 25 tun. Možná více jak současný ruský Proton u kterého se udává 20 tun. Ruská obří raketa N-1 zkrachovala, na výbornou obří Energii zase nebyly peníze a tak zkrachovala taky. Takže Rusko vlastně vystačilo 1965-2015 = 50 let !!! s Protonem o 20 tunách jako se svou největší raketou. Z tohoto pohledu nevidím vývoj CZ-5 o 25 tunách jako nějaký neúspěch.
Myslím si, že Čína v nejbližších letech v kosmu výrazně postoupí vpřed. Má svou kosmickou loď, kterou třeba Evropa nemá a jejich stanice typu MIRU je za 10 let jistota. Tedy jak já vidím novinové titulky třeba roku 2024 ??? Asi tako :
1.Dnes z čínského kosmodromu Jiuquan odstartovala čínská raketa nesoucí kabinu se dvěma čínskými a jedním pakistánským kosmonautem. Budou společně měsíc pobývat na stanici Tiangong.
2.Dnes přistála v čínské poušti Gobi čínská kabina Šenzhou s jedním čínským ,jedním jihokorejským a jedním vietnamským kosmonautem.
3.Dnes se s čínskou kosmickou stanicí automaticky spojila zásobovací loď Tianzhou, která na stanici dopravila nové zásoby.
A zároveň se už v této době můžeme dozvídat i konkrétní věci o vývoji supernosiče pro 130 tun.
Takže vůbec se nedá vyloučit pro rok 2030 ten stav, že v kosmu bude menší varianta mezinárodní, ale "čínské ISS" a zároveň bude na startovací rampě k prvnímu letu připavená CZ- 9 zhruba velikosti Saturnu-5. Její cíl ? Dopravit prvního Číňana na Měsíc a připravit budování stálé základny.
Ono se jistě zdá, že jdou Číňané pomalu kupředu , ale podívejme se, co bylo v pilotované kosmonautice hlavních velmocí dosaženo za těch předlouhých 42 let od posledního letu na Měsíc ??? Myslím, že nic moc.
Na orbitu kolem Země se postupně vystřídaly 4 druhy orbitálních stanic : Saljut, Skylab, MIR a ISS. USA vyzkoušely nový druh dopravy lidí na dráhu = raketoplán. Ten ale svá očekávání vůbec nenaplnil , dvakrát havaroval a cena jednoho startu nakonec dosáhla 800 mil. Dolarů. Přitom se původně počítalo, že bude ročně létat do kosmu 50 krát !! ,tedy každý týden. To se ukázalo jako fikce.
Nic z toho nezpochybňuji, ale fakt, že někdo jiný dělá blbosti nebo přešlapuje na místě, není důvod, abych dělal to samé. Já Čínu kritizoval za to, že při dobývání vesmíru postupuje pomalu, což ve srovnání s tím, jak dynamicky se řítí dopředu v čemkoliv jiném, lze sotva popřít. Jedna věc je fakt: Ještě nikdy žádná země v dějinách neměla tolik peněz jako Čína teď a ještě nikdy žádná země v dějinách nedisponovala takovým vědeckotechnickým potenciálem, jako současná Čína. USA v době závodů o Měsíc jsou v porovnání se současnou Čínou (pochopitelně i se současnými Spojenými státy) nepatrný technický a ekonomický trpaslík - a co přesto v 60. letech dokázaly! To je to, co mám na mysli.
Máte pravdu v tom, že Čína má velký ekonomický potenciál, v hrubém domácím produktu dle parity kupní síly už dokonce loni USA předstihla. V oblasti kosmonautiky to ale skutečně nevyužívá.
Jen pro zajímavost.Kdo by snad chtěl někdy letět do Číny sledovat na kosmodromech starty do kosmu, bude to mít brzy jednodušší. 22.září 2015 má poprvé letět přímý spoj z 20 milionového města Pekingu do 10 milionové ČR = přímá linka. Spoje bude zajišťovat čínská společnost Hainan Airlines. Příjemná společnost, viz. odkaz. Takže, můžete startovat.
No, je vidět, že fakt nespěchají, v halách klid, žádné velké tempo prací. Vybavení mix moderního, starého a prastarého. Číňani prostě nemají zájem o vesmír. Kdyby zájem měli, už dávno by měli stanici poskládanou z 11 t bloků vynesených CZ-3B, a Shenzhou by startovali 2x až 3x ročně, letěli by sondy k Marsu, Venuši a asteroidům, kolem Měsíce by kroužilo několik čínských sond a na povrchu operovaly dva nebo tři velké rovery. Navíc by rodina CZ-5 už létala a nahradila N2O4/UDMH nosiče.
V Číně řada lidí sleduje dobývání kosmu s velkým zájmem. Nyní si během 4 měsíců postavila skupina fandů kosmickou stanici Tiangong-1 v měřítku 1 : 1. Dobrý výkon. Horší piplačka jak stavět Betlém. Chce to velký zápal pro věc. A to v Číně jak vidno mají.
Chvilku mi trvalo, než sem pochopil tohle: Raketa CZ7 je 2,5stupňové konstrukce: ke dvěma středovým stupňům (průměr 3,35 m) jsou navěšené čtyři pomocné motory...
Tím myslí, že k centrálnímu bloku jsou připojeny 4 boostery a na jeho vrcholu je třetí (2,5.) stupeň.
CZ-6 je raketa víceméně dobrá jen k otestování motorů, jinak je k ničemu - takových nákladů je tak málo, že stačí přívěsek většímu nosiči. 2,25 m stupeň s drahým kerolox motorem je potom zbytečný - velká variabilita je jen komplikací a dostatečnýá se dá dosáhnout jen s využitím 3,35m stupňů. Kdyby si raději vynalezli pořádný plnovous, pardon, myslel jsem crossfeed...
tak tieto plány, sa budú v najlepšom prípade redukovať..
v najhoršom prípade.. to si dosaďte sami..
nezabralo nič, ani to, že sa štát prehlásil "za nákupcu akcií poslednej inštancie"
"posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel
tak tieto plány, sa budú v najlepšom prípade redukovať..
v najhoršom prípade.. to si dosaďte sami..
nezabralo nič, ani to, že sa štát prehlásil "za nákupcu akcií poslednej inštancie"
"posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel
Nevím, mně to přijde docela realistické. Kdyby se v tom článku psalo o CZ-9, tak bych si myslel svoje, ale 5, 6 a 7 jsou úplně standardní nosiče.
Prý Číňani jednají o nákupu RD-180 (novinář se odvolává na "informovaný anonymní zdroj"). Rusové by rádi prodávali, ale jen motory, nikoliv licenci.. http://www.interfax.ru/russia/452024
citace: "posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel
Mluvit o 7% růstu jako o zadření, hm.. to bych si nechal pro amerických minus 0,7 %.
citace: nie, zadrel sa len cinsky akciovy trh.
Proč zadřel, normální splasknutí bubliny, počítače burzovních obchodníků si navzájem prodávají akcie ať ty klesají nebo stoupají aniž se "zdřou". /Pohyby šanghajské burzy z 2000 bodů/červen 2014 na 5000 bodů/červen 2015 a na 4000 bodů/červenec 2015 samozřejmě nemají nic společného se stavem čínské ekonomiky, je to jen výsledek interakce programů založených v počítačích čínských Janečků ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Janeček )/
*** "ekonomické" reakce přesunuty do Souvislosti kosmonautiky. Admin
Také by bylo dobře podívat se na KVALITU kterou produkuje " čínský hospodářský zázrak", nejen, že se jedná zpravidla o nekvalitní napodobeniny světových značek, ale i o zdraví nebezpečné výrobky. Zejména výrobky pro malé děti jsou otřesné.
Kdyby nebyl zákaz konspirací, tak bych napsal že to dělají úmyslně, aby ohrozili zdraví evropské civilizace.
Čína dovede vyrábět věci velmi kvalitní, když to sama potřebuje. Například právě kosmický program netrpí zrovna - "přebytkem havárií"- ve srovnání se zbytkem světa. Jejich obří síť rychlovlaků pro jízdu 200 až 300 km /h o délce 17 000 km taktéž. Pokud jde o k nám dovážené šmejdy , kterých je hodně, tak si za ně většinou můžeme sami v honbě za co nejnižší cenou. Evropské firmy vyrábí v Číně šmejdy , nemají tam výrobní dozor, který by sledoval co a z čeho se vyrábí. Když už se to doveze do Evropy , je pozdě. Naše honba za ziskem = čínské šmejdy.
citace:Čína dovede vyrábět věci velmi kvalitní, když to sama potřebuje. Například právě kosmický program netrpí zrovna - "přebytkem havárií"- ve srovnání se zbytkem světa. Jejich obří síť rychlovlaků pro jízdu 200 až 300 km /h o délce 17 000 km taktéž. Pokud jde o k nám dovážené šmejdy , kterých je hodně, tak si za ně většinou můžeme sami v honbě za co nejnižší cenou. Evropské firmy vyrábí v Číně šmejdy , nemají tam výrobní dozor, který by sledoval co a z čeho se vyrábí. Když už se to doveze do Evropy , je pozdě. Naše honba za ziskem = čínské šmejdy.
To bylo dokonce už v mnoha případech prokázáno, že dovozci zboží z Číny tam záměrně nakupují nepovedené (a tudíž extrémně levné) série výrobků a pak si na nich u nás mastí kapsu. Ale to se netýká jen Číny, ale dovozů čehokoliv odkudkoliv. Když máme tak stupidní legislativu, tak je to naše chyba, a ne Číny.
Sice se dostáváme mimo kosmonautiku, ale je dobré připomenout, že v Číně se vyrábí i špičkové produkty světových značek. Například veškerá produkce iPhonů, iPadů, iMaců, HP serverů, DT, Ntb, LCD známých značek, atd. to vše se vyrábí v hlavním čínském závodu Foxconnu v Longhua - 150 tisícové město ve městě. Btw. Foxconn má celosvětově 1,3 mil kmenových zaměstnanců.
Jen doplním k tchajwanskému Foxconnu, že už roku 2008 byl u nás v ČR třetí největší firmou co do obratu a dokonce druhou co do výše exportu. Po Škoda Auto.
citace:Například právě kosmický program netrpí zrovna - "přebytkem havárií"- ve srovnání se zbytkem světa.
Ovšem vzhledem k jejich extrémně nepovedenému nápadu s jedním kosmodromem (pro lety na GEO) v hustě obydlené oblasti, když se jim nějaká havárie povede, tak to pak stojí fakt za to...
První kosmodrom postavili správně v poušti, druhý a třetí v zabydlených oblastech, čtvrtý mají zase správně na ostrově. Je to těžké rozhodování, kde stavět, asi jako kde v přelidněném Japonsku postavit atomovou elektrárnu ,aby lidem nevadila. Nebo, kde stavět frekventovaná letiště u velkých měst. Roku 2000 spadl hořící Concorde při startu přímo na budovu hotelu. Uhořeli čtyři hoteloví hosté, mohlo to být horší. Jistě by se dala postavit velká letiště /Londýn, New York, Moskva, Berlín,..../ třeba 100 km od těchto měst do vystěhovaných oblastí, kde by se třeba jenom pásly krávy nebo rostlo obilí. Tím by se vyloučily ztráty na životech a majetku při pádech letounů. Nikomu se do toho ale nechce = vítězí ekonomické hledisko. A to zřejmě zvítězilo i při volbě čínského kosmodromu pro GEO.
