| 01.1.2007 - 13:40 - Ľuboš | |
|
| http://www.space.com/scienceastronomy/061226_lunar_ice.html |
|
| nevie niekdo o nejakej stranke kde je prezentovana kompletna vizia americkej lunarnej zakladne? |
|
citace:
nevie niekdo o nejakej stranke kde je prezentovana kompletna vizia americkej lunarnej zakladne?
http://www.nasa.gov/pdf/163896main_Exploration-LAT_Briefing_120406.pdf |
|
Zajímavé! Hlavně ta mapka možného místa pro základnu u jižního pólu Měsíce je docela působivá.
K tomu mě dnes ráno napadlo (jak mi tak pralo slunko do ksichtu), jestli se někdo zabýval možnými komplikacemi s orientací v prostředí, kde jsou velice dlouhé, ostré a kontrastní stíny a Slunce jen nízko nad obzorem. Nemůže to být taky jeden drobný problém? |
|
citace:
Zajímavé! Hlavně ta mapka možného místa pro základnu u jižního pólu Měsíce je docela působivá.
K tomu mě dnes ráno napadlo (jak mi tak pralo slunko do ksichtu), jestli se někdo zabýval možnými komplikacemi s orientací v prostředí, kde jsou velice dlouhé, ostré a kontrastní stíny a Slunce jen nízko nad obzorem. Nemůže to být taky jeden drobný problém?
Dlouhe, ostre a pomalu se menici stiny jsou pro orientaci, jako orientacni body, a hlavne mereni casu dokonale. Slunecni hodiny kombinovane se slunecnim kalendarem :-)
Tech aplikaci vyuzivajicich velkeho gradientu teplot (osvetleni) a vakua ... |
|
citace:
Zajímavé! Hlavně ta mapka možného místa pro základnu u jižního pólu Měsíce je docela působivá.
To bylo jen zahřívací kolo.
http://www.nasa.gov/pdf/164310main_2nd_exp_conf_26_ExplorationStrategyArch_IntegratedLAT_CookeVolosinLavoie.pdf
Od str.36 je znázorněna vize stavby základny.
|
|
| Nechápu, proč je tam ascent module - myslel sem, že základna se bude stavět jednosměrnými automatickými cargo lety, kdy nepoletí ani Orion CEV. |
|
citace:
Tech aplikaci vyuzivajicich velkeho gradientu teplot (osvetleni) a vakua ...
To nepopírám Spíš si jen nějak neumím dobře představit to osvětlení. Možná jako kdyby tankodrom v noci osvětlovaly přízemní halogeny. Nevím, já bych asi brzo někam zahučel  |
|
citace:
Nechápu, proč je tam ascent module - myslel sem, že základna se bude stavět jednosměrnými automatickými cargo lety, kdy nepoletí ani Orion CEV.
Možná v něm chtějí mít shromážděné řídící systémy LSAM? Pak by to asi bylo logické. |
|
Ascent module je minimalizovaný a integrovaný do montážní mise. Takhle to vypadá reálněji (dva lety ročně) než původně (dva pilotované a dva nákladní lety ročně).
Pro úplnost dodávám, že sortie mise jsou podle tohoto nového záměru zrušeny, takže zahájení stavby základny je orientačně uvažováno již na rok 2019 (= rok 0 v té prezentaci = nepilotovaný let se záložním ascent module). Rok 1 = 2020 atd.
V roce 2027 by mohl být na základnu dopraven velký přetlakový rover. |
|
citace:
Možná v něm chtějí mít shromážděné řídící systémy LSAM? Pak by to asi bylo logické.
Řídící systémy plus astronauti. Tato varianta byla uvažována již ve studii ESAS. |
|
Děkuju Jirkovi Hoškovi za odkazy na moc pěkné dokumenty.
Docela mne překvapila uvažovaná vzdálenost mezi "Landing Zone" a "Habitation Zone" - hodně přes kilometr. Z těch dokumentů mi není zatím jasné jestli chtějí ty HAB moduly převážet samostatně, nebo chtějí do "Habitation Zone" převézt i celé landery? V prvních rocích "stavby" je naznačeno propojování jen mezi landery a v dalších rocích pak propojení mezi landery a HABy. Takže buď by tam musely být kilometry kabelů (a pozdější landery by přistávaly poblíž zbytků těch předchozích), nebo se to musí všechno po povrchu dopravit do "Habitation Zone". Je už zvolena nějaká z těchto variant?
Pokud byly zrušeny "sortie" mise, tak jediné místo, kam budou kosmonauti přistávat je jižní pól Měsíce? (v dokumentu je jen malá zmínka o tom, že možnost "sortie" misí bude zachována)
Chápu to dobře tak, že letos se tento koncept bude ještě upřesňovat (a případně měnit), nebo už je rozhodnuto a něco mi uniká?
Každopádně, pokud ke stavbě základny dojde, tak to bude hodně velká akce a asi se máme na co těšit |
|
Ten minimalni ascent modul mi pripomel mnou obibenou pristavaci plosinu. Astronauti by pristavali na mesici a odletali pouze na nehermetizovane plosine.
Predpokladam ze nynejsi plany porad pocitaji s dopravou nakladu LSAM bez jakychkoli prostor pro posadku. Pilotovany LSAM bude mit hermetiovanou sekci rozdelenou na dve casti z nichz jedna zustane na mesici a druha bude tvorit navratovy stupen.
Dulezitym parametrem tady je nosnost Arese V, ktery bude klicovy pro konstrukci LSAM. |
| 10.1.2007 - 18:26 - nick.do | |
|
Skutečně to vypadá na stavbu základny hned od začátku bez letů jinám na Měsící, pak nevidím moc možností pro výzkum, ale to neva.
No možná budou pouze energetický jednotky přepravitený na habitation zonu. Nenašel jsem ale co maj být zač.
Nebo to budou vše přepravovat na rovrech? jinak nevím jak by dělali ten cluster habit modulů. |
|
| Nasa pracuje na roveru "Spider", ktery by mel byt schopen prepravit cely LSAM. |
|
citace:
Docela mne překvapila uvažovaná vzdálenost mezi "Landing Zone" a "Habitation Zone" - hodně přes kilometr. Z těch dokumentů mi není zatím jasné jestli chtějí ty HAB moduly převážet samostatně, nebo chtějí do "Habitation Zone" převézt i celé landery? V prvních rocích "stavby" je naznačeno propojování jen mezi landery a v dalších rocích pak propojení mezi landery a HABy. Takže buď by tam musely být kilometry kabelů (a pozdější landery by přistávaly poblíž zbytků těch předchozích), nebo se to musí všechno po povrchu dopravit do "Habitation Zone". Je už zvolena nějaká z těchto variant?
Přes kilometr a do kopce. Těsně vedle Habitation Zone je Power Production Zone, tzn. zřejmě budou převáženy i ty elektrárny. První Crew/Cargo Lander (Year 0) bude přistávat přímo do Power Production Zone? (je kreslen stále stejně). K přepravě obytných modulů bude sloužit naznačený Surface Mobility Carrier, a k přepravě elektráren stačí nepřetlakový rover? Z kreseb nevyplývá, že by byly převáženy celé landery.
citace:
Pokud byly zrušeny "sortie" mise, tak jediné místo, kam budou kosmonauti přistávat je jižní pól Měsíce? (v dokumentu je jen malá zmínka o tom, že možnost "sortie" misí bude zachována)
Nevím, jestli jediné, ale rozhodně prioritní.
citace:
Chápu to dobře tak, že letos se tento koncept bude ještě upřesňovat (a případně měnit), nebo už je rozhodnuto a něco mi uniká?
Aleši, chápu to tak, že ve filosofii průzkumu Měsíce nedávno došlo k převratu, který má podporu vrcholového vedení NASA. Jde tedy jen o koncept, který se bude teprve upřesňovat (a případně měnit).
citace:
Každopádně, pokud ke stavbě základny dojde, tak to bude hodně velká akce a asi se máme na co těšit
Souhlas. |
|
citace:
Skutečně to vypadá na stavbu základny hned od začátku bez letů jinám na Měsící, pak nevidím moc možností pro výzkum, ale to neva.
Všiml jste si na té mapce naprosto nedotčeného kráteru Shackleton, do kterého nikdy nedopadlo sluneční světlo (a v němž tedy může být prapůvodní materiál z doby vzniku Měsíce, a dále nedotčený materiál z komet z Oortova mračna), a dále Observation Zone (pro umístění teleskopů) těsně vedle jižního pólu? |
| 10.1.2007 - 21:14 - nick.do | |
|
citace:
Nasa pracuje na roveru "Spider", ktery by mel byt schopen prepravit cely LSAM.
Ať jsem hledal jak jsem hledal nikde jsem ason technickej koncept Spideru nenašel. Ale má to logiku, ručně základnu skládat nebudou i když to má 1/6g To mě napadá... určitě tedy nemusí bejt ten novej rover tak náročněj na robustnost a pohon jako by byl na Zemi
Jinak k tomu polu... teorii o vodě na polu a kdovíčem je plno, ale poslední radarový pozorování a dopad sondy do kráteru zas tak pozitivní nejsou. |
|
>> Nasa pracuje na roveru "Spider", ktery by mel byt schopen prepravit cely LSAM.
> Ať jsem hledal jak jsem hledal nikde jsem aspon technickej koncept Spideru nenašel. Ale má to logiku ...
Logiku to určitě má. Našel jsem alespoň něco o roveru ATHLETE (nosnost 450 kg [zřejmě na Zemi]) - http://www-robotics.jpl.nasa.gov/systems/system.cfm?System=11
(česky stručně na http://news.kosmo.cz/index.php/2006/09/18/vafvoj_vafkonnacho_roveru_athlete )
Nevím, jestli je to totéž, co myslel Jirka, ale převoz HABu, energetické jednotky, a snad i celého LSAMu, pomocí něčeho jako ATHLETE si dokážu představit. Zvlášť když se ATHLETE umí vzájemně propojovat do ještě větších a silnějších celků.
Zatím mi není úplně jasné, proč se LAT (Lunar Architecture Team) rozhodl rovnou pro základnu (bez "sortie" misí), ale věřím, že i to se brzy objasní. |
|
citace:
Zatím mi není úplně jasné, proč se LAT (Lunar Architecture Team) rozhodl rovnou pro základnu (bez "sortie" misí), ale věřím, že i to se brzy objasní.
Nemohla by to být fikaná rozpočtová kotva, aby se nestalo, že bude po sortie misích program základny škrtnut jako Apollo Applications? Pokud budou už první mise provázány s budováním základny, nebude to tak jednoduché. |
| 10.1.2007 - 22:44 - nick.do | |
|
citace:
Zatím mi není úplně jasné, proč se LAT (Lunar Architecture Team) rozhodl rovnou pro základnu (bez "sortie" misí), ale věřím, že i to se brzy objasní.
Hádal bych, že je to z důvodu financí a hlavního konceptu vize, tj. obývání Měsíce.
K tomu roveru, to by znamenala nosnost 2700kg na Měsící, to se mi zdá pořád málo. Jedině pokud je chtějí spojovat jako na tomto figure :
http://www-robotics.jpl.nasa.gov/roboticImages/img811-18-hires.jpg
no není to krása?
|
|
citace:
Pilotovany LSAM bude mit hermetizovanou sekci rozdelenou na dve casti z nichz jedna zustane na mesici a druha bude tvorit navratovy stupen.
Viz lety 1-A, 2-A, 3-A, 4-A(nebo 4-B) - s tím, že část, která zůstane na Měsíci, je vždy obytným modulem pro stálou základnu. |
|
citace:
Nevím, jestli je to totéž, co myslel Jirka, ale převoz HABu, energetické jednotky, a snad i celého LSAMu, pomocí něčeho jako ATHLETE si dokážu představit. Zvlášť když se ATHLETE umí vzájemně propojovat do ještě větších a silnějších celků.
Je to ono jako spider jen vypada |
|
| niekedy mi pride trochu nevkusne porovnavat podmorsku robotiku s robotizaciou vesmiru, pretoze vo vesmire sa musi clovek plne spolahnut na vsetky systemy (aj na zalohovacie), ktore su v podstate pre neho robotmi |
| 18.1.2007 - 12:41 - Ľuboš | |
|
Sevastjanovovi to v Rusku nandávajú, že sa tvári, ako by robil štátnu mesačnú politiku:
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml
Пресс-служба Роскосмоса опубликовала комментарий следующего содержания:
"В Роскосмосе с сожалением восприняли риторику, поднятую в ряде СМИ президентом, генеральным конструктором Ракетно-космической корпорации "Энергия" имени С.П. Королёва Н.Н.Севастьяновым по поводу якобы сформированной программы России по полетам на Луну.
Огорчительно, когда неапробированные технические идеи, далекие от утвержденных технических решений и технологий, выдаются руководителем флагмана отечественной пилотируемой космонавтики - ОАО РКК "Энергия" имени С.П.Королёва, за определенный руководством страны курс в национальной космической политике.
Роскосмос, совместно с другими заинтересованными ведомствами и организациями, работает над определением стратегии развития отечественной космонавтики, в том числе и в пилотируемой области. Однако, преждевременно говорить о существовании национальных решений по освоению Луны и других планет.
Желание головной организации – ОАО РКК "Энергия" имени С.П.Королёва принимать самое активное участие в реализации таких решений будет обязательно принято во внимание, как только решения по лунной теме будут сформулированы"
|
| 18.1.2007 - 14:50 - J2930 | |
|
The flexibility of the ATHLETE system is demonstrated by its use of an auger to penetrate the desert soil. |
|
citace:
niekedy mi pride trochu nevkusne porovnavat podmorsku robotiku s robotizaciou vesmiru, pretoze vo vesmire sa musi clovek plne spolahnut na vsetky systemy (aj na zalohovacie), ktore su v podstate pre neho robotmi
Opravdu v tom neni velky rozdil. Lunarni zakladna muze byt postavena dalkove ovladanymi manipulatory a lide muzou priletet prilozit ruku k dilu jen tam kde to opravdu nejde jinak, nebo pokud se neco hodne pokazi. LSAM by mel byt v podstate nezavisly na stanici, takze ta v dobe priletu LSAM nemusi byt ani funkcni.
Pokud pod morem neco nejde udelat manipulatory, tak je to konecna. Ve skutecnosti lze ovsem zkonstruovat specializovany nastroj, ktery takovou situaci muze zvladnout. Fantazii se meze nekladou. Je ovsem pravda ze ropny prumysl ma mnohonasobne vetsi prostredky nez ma kosmonautika. Jen zisk nekterych soukromych ropnych gigantu je v desitkach miliard dolaru a tito giganti jsou trpaslici v porovnani s nekterymi statnimi firmami. |
|
LIDOVÉ NOVINY sobota 3.2.2007, dva články
"Indie to myslí s Měsícem vážně", L. Reiter, s podnadpisem: Nová kosmická velmoc chce ambiciózním lunárním programem šlapat na paty Američanům. Je tam i tvrzení, že by indičtí kosmonauti měli vztyčit indickou vlajku na Měsíci kolem roku 2020!
"Luna láká i Čínu a Japonsko",(rei), info mimo jiné i o lunárním modulu a roveru číňanů.
Jsou to velká, "zbožná", přání? Spíš bych řekl, že ta velkohubá prohlášení zapadají do jakési politické reklamy, která se stává módou. Kdy prohlásí návrat čechů na orbit (aspoň!) i naše slibující vlády?! |
| 14.2.2007 - 10:43 - Ľuboš | |
|
| http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=21865 |
|
Moc pěkné, ale je to návrh bez jakéhokoliv reálného finančního pokrytí. Tolik peněz USA nedají.
Indie a Japonsko mají dobré šance a možnosti v nepilotovaném průzkumu Měsíce, pilotovaný let na Měsíc do roku 2030 je ale jen zbožné přání. Čína sice schválila vývoj rakety CZ-5 http://www.sinodefence.com/strategic/launchvehicle/cz5.asp , na základě které by se dal v pozdějších verzích poskládat nosič pro let na Měsíc (verze se dvěma starty pro 1 misi), ale pomalost pilotovaného programu naznačuje, že USA ohroženy nebudou. Opět velká šance pro čínskou robotiku při letech sond. Společný pilotovaný program některých nebo všech těchto států (při zapojení Ruska) je politicky a asi i technicky nereálný. V prohlášeních většiny představitelů těchto zemí se o Měsíci téměř vždy mluví jen v souvislosti s nepilotovanými lety.
ESA a Rusko jsou na tom líp, svého kosmonauta relativně snadno dostanou na Měsíc při některém z pozdějších letů NASA výměnou za pobyty astronautů a vědu na ISS, případně dalších projektech. |
