|
| MEK příspěvek #4824 Která scifi díla považujete za nejlepší a mátě nejaké dobré tipy na nové knihy?
Moje osobní Top 3:
1/Kim Stanley Robinson - Rudý Mars
Kniha popisuje počátek kolonizace Marsu.
2/Frank Herbert -Duna
3/A.C.Clark 2001:Vesmírná odysea
A nedávno jsem četl knihu K.Andersona Skrytá říše. Jedná se údajně o první díl galaktické ságy. Je tam řada věcí přitažených za vlasy, hlavně způsob nadsvětelné komunikace pomocí tzv."světlostromů", ale na druhou stranu děj má docela slušný spád. Nechybí zde vesmírné bitvy,trochu komplikovanější diplomaticko-ekonomické vztahy(kromě lidské civilizace a jejich odpadlíků jsou zde zatím spřátelení mimozemštané, pak zmíněná agresivní tajuplná skrytá říše a aby toho nebylo málo, tak lidé našli pozůstatky dávno vymřelé civilizace), autor vás rovněž seznámí těžbou paliva v atmosféře plynných obrů nebo s životem ve flotile OSZ(Obraných sil Země).
|
|
| MEK příspěvek #4825 Já to mám jednoduché
1) A.C. Clarke
2) A.C Clarke
3) A.c Clarke
a je mi jedno která kniha
ale vážně dobrý je i J. Verne, a trochu jiný žánr M. Walkari
|
| 29.7.2003 - 11:15 - Véna Maixner | |
|
| MEK příspěvek #4826 Já zase A.C.Clarka uznávám, ale na můj vkus je moc technický a moc popisuje detaily a má málo nových neotřelých myšlenek. Víc beru Asimova - Já, robot, Povídky ...
|
|
| MEK příspěvek #4827 Tady přece nikdo neřekl že neuznává A.C Clarke ten je podle mě po Vernem druhý velikán pravé technické Sci-fi.
|
|
| MEK příspěvek #4829 Tolik jsem too zas ve sci-fi necetl, ale A.C.Clarke, I.Asimov, J.Verne (na tom jsem jako dite vyrostl a nejradsi mam "Ze Zeme na Mesic" ...
Nedavno jsem cetl "Den Trifidu" (1951) od J.Wyndhama. Bylo zajimave to srovnat s povidkou I.Asimova "Soumrak" (1941) (ktera vyjimecne neni o robotech  Doporucuji cist w poradi Asimov-Wyndham.
http://virgo.kodu.net/scifi/asimov/short/Asimov,%20Isaac%20-%20Nightfall.htm (I.Asimov - Nightfall, anglicky)
http://home.tiscali.cz:8080/~cz552695/Trifid/ (J.Wyndham - Den trifidu, cesky)
... a jak tak hledam na Internetu, koukam, ze Soumrak ma mit i romanove zpracovani (I. Asimov - R. Silverberg) to musim sehnat
|
| 30.7.2003 - 14:11 - Waren | |
|
| MEK příspěvek #4831 Clark, Asimov, Verne s tím lze jenom souhlasi. Den Trifidů si přečtu...
Rád bych připoměl ještě Stanislava Lema a bratry Strugacké... to si myslím, že je celkem kvalitka....
A co říkáte na filmy...
Tady jsou moje oblíbené:
Blade Runner, Vetřelec (jednička), Star Wars Epizoda IV, 2001: Vesmírná Odysea...
|
|
| MEK příspěvek #4832 Je fakt, že některá díla od Clarka jsou hůře stravitelná(Rajské fontány či Rama-nevím, který díl se mě tehdy dostal do ruky).
Z filmů či seriálů nebyly taky špatné některé díly z Krajních mezí.
|
|
| MEK příspěvek #4833 Jj, Krajni meze se mi libily A taky jsem mirny Trekkie
|
| 25.4.2010 - 21:05 - Adolf | |
|
Byly časy, kdy sci-fi kvetla a všichni toužili po mimozemském životě či dokonce civilizaci. Teď je tu však skepse pomalu k myšlence pokroku samotné, k růstu jako takovému a expanzi do vesmíru zvláště, co se týče expanze vesmíru k nám, vnímá se hororově - viz Hawking:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/198538-mimozemstany-bychom-meli-nechat-na-pokoji-varuje-lidstvo-fyzik-hawking.html ____________________
Áda |
|
Ak pisete poviedky, mozno vas zaujme poviedkova sutaz na pc.sk : http://www.pc.sk/modules.php?name=Custom_content&id=poviedka
|
|
citace:
Byly časy, kdy sci-fi kvetla a všichni toužili po mimozemském životě či dokonce civilizaci. Teď je tu však skepse...
Toho bych se nebál - 1. vzdálenosti mezi inteligentními civilizacemi budou tak extrémní, že přímý kontakt je téměř vyloučený. 2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků. 3. inteligentní civilizace schopná postavit loď, která by letěla vysokou podsvětelnou rychlostí, naráží na jasný limit - extrémně dlouhá doba letu znamená dokonalou loď z recyklačními systémy - nepotřebujete obrovské zdroje, stačí doplnit spotřebovaný materiál - z hlediska Země žádná velká ztráta - pár set tisíc tun čehokoliv Země ani nepocítí. 4. Energie nikdy není a nebude zadarmo - urychlit obří loď a pak ji zpomalit pro přistání na planetě je tak energeticky náročné, že musíte mít něco lepšího než je fůzní zdroj - co potom potřebujete z planety, na kterou přistáváte? Uran asi ne. 5. Dlouhodobé soustředění na mezihvězdné lety těžko umožní primitivní válečnická vláda - totalitní systémy nemají tak dlouhou životnost, po sjednocení (dobytí) vlastní planety následuje pauza bez nepřátel, kdy vojenský potenciál upadá. 6. Wells má ve Válce světů pravdu - je nemožné vyloučit, že nějaká na zemi neškodná bakterie při kontaktu s mimozemským organismem nezjistí, že našla ráj a mimozemšťany sežere dřív, než najdou obranu.
7. Nejpravděpodobnější scénář je, že přiletí robotická průzkumná loď, která provede průzkum a la National Geographic. Pak by za desítky až stovky let mohla přiletět loď, která zkusí někde založit kolonii - patrně na čistě komerční bázi prodá některé technologie za izolované území a vybuduje vlastní národ na Zemi - třeba geneticky modifikovaný pro pozemské podmínky - nejspíš na izolovaném ostrově (Falklandy, Sokotra, Nová Kaledonie, Grónsko) - a po několika stech letech rozmnožování a spolužití budou mít vlastní několikamiliónový národ.
Optimisti říkají, že se to stalo před 1500 lety, když na Zemi přistáli Maďaři. |
|
1) súhlas
2) pokiaľ sú teória relativity a kvantová mechanika neúplné teórie - a dnes sa zdá, že sú neúplné, otázku nie je možné rozhodnúť
3) s náležite vyspelou biotechnológiou nie je potrebné posielať loď s posádkou - tá sa "vytvorí" pomocou biotechnológií zo "záznamu" - zárodočné bunky budú "vyrobené" a posádka "porodená", vychovaná a vycvičená strojmi. V takomto prípade doba letu nehrá žiadnu úlohu, záznam v pevnej fáze má takmer neobmedzenú životnosť, a nedegraduje ani časovo ani tvrdým žiarením. Možno cestovať aj pomaly.
4) len čiastočný súhlas, ale protiargument nemám.
5) sporné. Válečníctvo na vlastnej planéte môže upadať až zaniknúť, ale v historickej pamäti druhu zostáva. A potom v prípade potreby "robotníci pozdvihnú svoje atomové kladivá, roľníci svoje laserové kosáky a inžinieri sa nadšene zapoja do matematickej hry zvanej stratégia a taktika". Ako "zbraň" je využiteľná bezmála akákoľvek technológia a ak je k dispozícii vyspelá technológia, premena "civilných zariadení" na "zbrane" je dielom doslova okamihu.
6) Wells písal v dobe, keď sa o mikrobiológii vedelo málo. Dnes, i vďaka nemu, je problematika cudzej kontaminácie braná smrteľne vážne a nie je dôvod pochybovať, že rovnako vážne ju budú brať i mimozemšťania. Scenár je teda možný, ale nepravdepodobný.
7) Nesúhlasím. Presnejšie prvá fáza ano, druhá určite nie.
Vo vydavateľstve AND CLASSIC vyšla séria od Davida Gerrolda "Věc pro lidi", "Den na prokletí", Zlost tiší pomsta", "Čas pro jatka". Popisuje útok mimozemskej civilizácie proti Zemi. Podstatou útoku je terraforming zemskej biosféry do formy zrejme vhodnej pre útočníkov, ale celkom nevhodnej pre súčasné pozemské a to predovšetkým vyššie organizmy. Popisovaná je v podstate jeho prvá fáza zameraná na prerušenie pozemských potravinových reťazcov a väzieb. Útok prebieha ako vysadenie a šírenie rôznych špeciálnych organizmov, napádajúcich pozemskú biosféru na rôznych úrovniach.
7b) "Obchod" je predovšetkým vzťah medzi dvomi približne rovnocennými partnermi, pokiaľ je jeden zo súperov výrazne silnejší, tak sa veci, o ktorú má záujem, jednoducho zmocní aj napriek odporu slabšieho partnera. K "obchodu" medzi silným a slabým partnerom dôjde len v prípade, ak existujú ešte ďalší porovnateľne silný partneri alebo je vzťah kontrolovaný tretím, ešte silnejším partnerom. Čiže "obchod" medzi výrazne nerovnako silnými partnermi je príznakom existencie tretieho partnera či tretej sily.
Maďarov radšej ponechám bez komentára.
[Upraveno 26.4.2010 Alchymista] |
|
velmi dobrá kniha!
Stephen Webb - "Kde tedy všichni jsou?"
Když čtyři proslulí fyzici – Edward Teller, Herbert York, Emil Konopinski a Enrico Fermi – jednou při obědě v Los Alamos přetřásali různá témata, dospěli k závěru, že za daného stáří a velikosti vesmíru musí prostě pokročilé mimozemské civilizace někde existovat. Fermi, nositel Nobelovy ceny za fyziku, tehdy vpadl do diskuse otázkou: Je-li předpoklad existence mimozemšťanů správný, kde tedy všichni jsou?
Anglický fyzik Stephen Webb ve své čtivé provokativní knize předkládá detailně 50 odpovědí na Fermiho otázku. Vystihuje uzlové body problému Fermiho paradoxu, který nepřestává vzrušovat vědce i laiky dodnes. |
|
citace:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.
Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.
|
|
citace:
citace:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.
Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.
A mas nieco rozpracovane? |
|
citace:
citace:
citace:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.
Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.
A mas nieco rozpracovane?
Ale jo, kdyby se lod urychlila na rychlost blizkou rychlosti svetla a pred sebou tlacila EM zareni o vysoke frekvenci, mohla by diky dopplerovu efektu vlnova delka klesnout pod delku planckovy konstanty a vzniknout trhlina v nasem prostoru, kde by platili jine fyzikalni zakony. Po snizeni frekvence by se zase prostor zacelil a lod by byla zpatky v nasem prostoru....
|
|
Jaka trhlina v casoprostoru? Nejspise vznikne miniaturni cerna dira diky energii toho EM zdroje, ktera se vzapeti vypari - navic jeji oprumer podle energie bude zrejme zlomkem prumeru protonu, takze nebude moci nijak gravitacne pusobit na jine objekty a nebude ji cim krmit a tak prodlouzit jeji zivot. Krome toho se domnivam, ze tahle finta by mohla zabrat v soustave pozorovatele, ke kteremu raketa prileta, v soustave pozorovatele na rakete a vubec ve vsech jinych soustavach to nezabere. Tim padem podle mne nic nevznikne a jede se ryze o pochybny konstrukt.
Pokud chcete cestovat vesmirem nadsvetelnou rychlosti - zkuste se vymakat reseni zalozene treba na Einstein–Podolsky–Rosen paradoxu. |
|
citace:
Jaka trhlina v casoprostoru? Nejspise......
Pokud chcete cestovat vesmirem nadsvetelnou rychlosti - zkuste se vymakat reseni zalozene treba na Einstein–Podolsky–Rosen paradoxu.
 |
|
| Medzihviezdne vojne či invázie je možné viesť aj bez nutnosti a možnosti transportu či komunikácie nadsvetelnými rýchlosťami. Tieto možnosti predstavujú podstatnú výhodu, ale nie sú nutnosťou. |
|
citace:
citace:
citace:
2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků.
Cestovanie nadsvetelnou rychlostou neumoznuje teoria relativity. To neznamena, ze to nieje mozne. Len este nepozname teoriu, ktora by to umoznila.
A mas nieco rozpracovane?
Jiz drive jsem do Fora laicke otazky dal tento odkaz:
http://technet.idnes.cz/warpovemu-pohonu-ze-sci-fi-star-trek-teorie-podle-fyziku-nebrani-php-/tec_vesmir.asp?c=A090626_141058_tec_vesmir_vse
Zde je jeden z dukazu jak by to mohlo jit.
Pokud to neni zcela vylouceno je tvrdit, ze se nemohou pohybovat rychlejc (tedy z hlediska jich) nez svetlo to same jako tvrdit kdysi -
"Z nebe kameny nepadaj, poroto ze tam zadne nejsou."
Sedlak videl pad meteoritu na vlastni.... |
|
"1. vzdálenosti mezi inteligentními civilizacemi budou tak extrémní, že přímý kontakt je téměř vyloučený. 2. schopnost letu nadsvětelnými rychlostmi patrně neexistuje, tudíž se nemusíme bát hvězdných křižníků. "
Pokud budou litat nadsvetelnou rychlosti - trikem - a ta rychlost neni omezna - treba i exponencialnim narustem potrebne energie - je pamalu kazda vzadlenost ve vesmiru prilis kratka na to aby se toto dalo s jistotou tvrdit - jen nase zaujatost toto tvrdi - rychlost plachetnice za doby Kolumba taky nebyl nejrychlejsi zpusob jak prekovat oceany...
|
|
"Nejpravděpodobnější scénář je, že přiletí robotická průzkumná loď, která provede průzkum a la National Geographic."
NE !!!
Bude si pocinat podobne jako si pocianame my - jedna se o regulani vedecky vyzkum vesmiru z jejich strany.
Prileti automaticka sonda, ktera potvrdi vodu a nasledne i bujny zivot - pokud znaji pozemsky zivot tak neni problem ho idetigikovat na zaklade projevu a prvnich obrazku planety.
Nasledne a to jiz brzo zjisti nazaklade pritomnoti radiovych vln pravdepodobnost existence vyspele civilizace - a provede tajny fotograficky pruzkum planety - blokovani proti zamereni sondy radarem je zde samozrejmosti.
Teprve na zaklade toho prileti a to tajne specializovany automaticti pruskumnici a ty zjisti zakladni udaje o zivotu - tajne i na nejakem opustenem ostrove zrejme i pristanou.
A pak se teprev priti na zaklade rozboru dat oni sami a to jen tajne do Slunecni soustavy - ne primo az k Zemi a zacnou provadet vyzkum s cilem ziskat co nejvic informaci pred navazanim osobniho kontaku - jak na nej. Civilizaci a to jinou proste hleda - planet k zivotu ma k dispozici dost, ale inteligentnich bytosti malo a my jseme proste ta zatim ta nejpokrocilejsi civilizace, kterou proste doposud nasli.
A pak se behem fyzicke navstevy prida mozna i tajna spoluprace lidi od nas - jednotlivcu jen ne vlad !!! Proc to oni jednotlivci chteji - libi se jim proste se ucastnit SciFi ve skutecnosti - neco jako ucastit se StartTreku ve skutecnosti. |
| 27.4.2010 - 23:22 - Pedro | |
|
Prosim Vas, nemate nekdo Rudy Mars (v cestine) od K.S.Robinsona? (na prodej ). Nebo nevite kde by se dal sehnat. Mam ten druhy dil (ted si nejsem jistej, kvuli Klausovi, jestli se jedna o Modry nebo Zeleny Mars ), ale jistojiste nemam ten Rudy Mars. Potreboval bych to v cestine. Stahl jsem si (a zaplatil) ebook v anglictine, ne ze bych byl vylozene spatny anglictinar, ale tento druh literatury chci cist v klidu, bez slovniku v ruce..
Jinak od Clarka mam rad, mozna ze jeste vic nez 2001/2010 (dalsi uz jsem fakt nedocetl), Setkani s Ramou a Navrat Ramy. (dalsi pokracovani jsou fakt uz jen pro otrle..). Skoda ze seslo z nataceni filmu Setkani s Ramou (tusim ze kvuli zdravotnimu stavu hlavniho herce a investora toho filmu, M. Freemana)
Jinak k tem mimozemstanum a obecne hrozbam z vesmiru. Myslim si, ze dokud se nevyskytne nejaka fakticka hrozba, tak rozvoj lidske pritomnosti ve vesmiru nenastane. Pokud se ale hrozba vyskytne a lidstvo ji dokaze celit, tak to bude obrovsky boom. K cemu stavet vytah do vesmiru, kdyz nebude kam dovazet olivovy olej.. Az budou na Marsu/Mesici/Europe/uvnitr nejakeho asteroidu mnohamilionove kolonie, tak ten vesmirny vytah bude mit smysl. |
|
Rudy Mars už len asi v antikvariate.
Pokiaľ priletí prieskumná sonda, tak to bude
A) prieletová sonda
A1) niečo na spôsob Xenostelaru z Rajských fontán od Clarka.
Sonda sa bude pohybovať hyperbolickou rýchlosťou a ohlási sa dlho vopred, aby dokázala počas prieletu slnečnou sústavou nadviazať komunikáciu s ľudskou civilizáciou. Bude vybavená náležitou umelou inteligenciou, aby dokázala viesť inteligentnú komunikáciu, rozličnými fotoprieskumnými zariadeniami atď. Cieľom je opakovaný KONTAKT v rozličných hviezdnych systémoch a jej cesta trvá nesmierne dlho - dlhšie ako naša civilizácia.
A2) to isté, sonda sa sama nehlási, ale na pokusy o kontakt odpovedá
A3) to isté, ale sonda mlčí, žiadne aktívne systémy
A4) to isté, ale maskované - to už je na pováženie a dalo by sa to považovať za predzvesť invázie alebo útoku
B) Sonda, pre ktorú je slnečný systém konečnou stanicou. Takáto sonda by musela byť vyslaná na základe nejakého predbežného prieskumu - buď sondou typu A, alebo prostriedkami astronomickými - jej konštrukcia je značne náročná a nákladná, takže bude vyslaná cielene na miesto ktoré majú jej tvorcovia záujem detailne preskúmať.
B1) Sonda sa hlási vopred, komunikuje, vysiela prieskumné moduly k detailnému prieskumu
B2) To isté, sonda sa sama nehlási, na pokus o kontakt reaguje
B3, B4) ekvivalenty A3, A4 - opäť na na pováženie a dalo by sa to považovať za predzvesť invázie alebo útoku
[Upraveno 28.4.2010 Alchymista] |
|
Problem je tu aby jsme tu sondu vubec objevili, pokud nebude mit o primi kontakt zajem. Radarove blokovani znamena, ze odraz od sondy bude 0 - ci zcela zanedbatelny - specialni povrch, ktery ho premeni v teplo a zaroven skupina prijimacu, ktera radarovy paprsek nalezna a vice se proto priblizovat nez na mez, kdy jiz proste odraz od sondy nebue zanedbatelny ci tepelna energie z ni nebude rovnez zanedbatelna.
Sonda muze byt univerzalni letajici od jede hvezdy k druhe - vse zalezi na tom jak moc je naklade premistovat se trikem nadsvetelnou rychlosti - pokdu to nakladne bude pomerne male tak proste neni problem po zjisteni planety voda a z zivotem a radiovymi signali umeleho puvodu nejspise - proste poslat dalsi jiz cilovou do Slunecni soustavy a specializovanou sondu na pruzkum. |
|
| Neni potreba nadsvetelne rychlosti pro sondy. Vemte si jen jak dlouho trvaji mise sond ve slunecni soustave. Kdyz by navic jina civilizace mela delku zivota treba 300let, staci letat jen rychlosti blizkou rychlosti svetla. Ale i pozemske sondy by nemuseli k nejblizsim hvezdam nutne prekonavat rychlost svetla. Stacil by ciste elektricky motor pro dosazeni rychlosti treba 0.8C. Problem ciste elektrickych motoru je, ze jsou slabe. Ten nejjednodusi je mikrovlna antena. Pokud antena jednim smerem vyzaruje tak z principu akce a reakce se musi druhym smerem pohybovat. Bohuzel tato sila je zatracene mala..... |
|
Pokud jde o nadsvětelnou rychlost - příroda triky nedělá, za všechno musíte platit energií. Když nepozorujeme nadsvětelné jevy u tak extrémních jevů, jako černé díry nebo výbuch supernovy, je velká šance, že se dá postavit uměle? Věda toho ještě spoustu neví, ale každý výzkum má cenový limit. Hlavním limitem je vůbec počet mimozemských civilizací a jejich vzdálenost - život na Zemi se 3 miliardy let obešel bez složitých organismů a z půl miliardy let složitých živočichů máme *civilizaci* cca 10 000 let. Na většině planet žádný inteligentní život nevznikl a pokud ano, vůbec ho nemusí kosmické lety zajímat (jako 95% lidí na Zemi). Při vzdálenosti mezi civilizacemi víc než 1000 sv. let je šance na kontakt podsvětelnými pohony nebo rádiovým vysíláním nulová.
Průletová sonda má nedostatky - musí mít spolehlivé zbraně pro sestřelování kamínků, které by ji mohly snadno zničit, při průletu kolem zajímavé planety nemá čas pro podrobnější průzkum - například zjištění geologické aktivity - důležité pro případnou kolonizaci. Urychlit průletovou sondu na vysokou podsvětelnou rychlost není fůzními zdroji možné - musíte mít něco výkonnějšího a antihmota je problematická.
Každá kolonizační loď bude mít omezené zdroje i výrobní možnosti, bylo by pro ni výhodné základní průmysl prostě koupit od lidí i s pracovními silami - 99% dolů, hutí, továren, měst a dopravy jsou jednoduché výrobky, taky většinu surovin můžou dodávat lidé, problémy s lidskou xenofobií se dají řešit právě izolací cizí civilizace a kontakty jen s vybranými prověřenými lidmi. Riziko je ale velké - pokud by nějaká cizí rasa rozhodla, že jsme příliš nebezpeční a nebude mít úctu k ochraně biodiverzity jiné planety (nebo ji naopak bude příliš chránit na úkor lidí), může většinu lidstva vyhubit virem. Klasická válka je nepravděpodobná - naše atomovky a obrovské lidské zkušenosti s nekonvenční taktikou v zoufalé situaci můžou zkomplikovat život komukoliv. Druhá možnost je nás prostě zkontaktovat a požádat o nápravu - takový stimul by asi stačil a zároveň by to celé bylo velice zajímavé. |
|
Dlouho jsem váhal, ale nakonec taky poněkud zklamu přívržence cestování nadsvětelnou rychlostí. Pro každé pohybující se těleso platí 3 poměrně jednoduché vzorečky - dilatace času, délky a nárůst hmotnosti při zvyšování rychlosti. Při dalším zvyšování rychlosti tělesa potřebujeme stále více energie a tyto křivky "ošklivě" rostou s přibližováním se rychlosti světla ve vakuu, pro kterou nabývají nekonečných hodnot. Urychlení hmotného tělesa na rychlost světla tedy neumíme v současné fyzice ani matematicky popsat. Tedy ani teoreticky dosáhnout - bylo by pro to potřeba nekonečné množství energie.
Další komplikace by byla s našimi časoprostorovými souřadnicemi. Maximální možnou rychlostí - rychlostí světla - se pohybuje světlo, fotony. Mají nulovou klidovou hmotnost, což je jediná možnost, jak se nárůstu hmotnosti při relativistických rychlostech vyhnout. Zároveň mají i nulový "palubní" čas. Fotonům prostě hodinky stojí, žádný čas nemají, žádné plynutí času nepozorují. Okamžik, kdy jsou vyzářeny nějakou vzdálenou hvězdou a okamžik, kdy jsou zachyceny čidlem našeho dalekohledu je pro ně jeden a tentýž. Nechápou, že "nejdřív" byly ve hvězdě a "později" jsme je zachytili v dalekohledu. Těžko by se jim asi vysvětloval pojem "cestování". Vždyť ten dalekohled je přeci z jejich pohledu přímo u té hvězdy, v nulové vzdálenosti od ní, vždyť v něm byly v tomtéž okamžiku, jako byly v té hvězdě. Pokud se pohybuji rychlostí světla, jsou všechny body mé cestě v jediném bodě prostoru, na stejném místě.
Můžu - já, foton - svým nehmotným mozkem spekulovat o tom, zda nějaký prostor a čas vůbec existuje, ale asi bych pro jejich existenci nenašel žádný důkaz. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
Dlouho jsem váhal, ale nakonec taky poněkud zklamu přívržence cestování nadsvětelnou rychlostí. Pro každé pohybující se těleso platí 3 poměrně jednoduché vzorečky - dilatace času, délky a nárůst hmotnosti při zvyšování rychlosti. Při dalším zvyšování rychlosti tělesa potřebujeme stále více energie a tyto křivky "ošklivě" rostou s přibližováním se rychlosti světla ve vakuu, pro kterou nabývají nekonečných hodnot. Urychlení hmotného tělesa na rychlost světla tedy neumíme v současné fyzice ani matematicky popsat. Tedy ani teoreticky dosáhnout - bylo by pro to potřeba nekonečné množství energie.
...
Plne souhlasim. Jeste bych dodal jedno. Podle znamych fyzikalnich zakonu. Pokud se nekde pleteme, nebo nemame uplne teorie, pak by se mozna nekde nasla skulinka. Ale vic verim tomu, ze zitra budu jediny vyherce Jackpotu. Presto, stale tise doufam ... |
|
Tak nam lidem hold nezbyva nic jineho nez 10-ti kilometrova generacni lod s prisnou regulaci porodnosti a na zadek lode dat minimalne termonuklearni pohon.
Ale je fakt, ze klidneji budu spat, kdyz uz budeme mit FTL skokovy motor, protoze rizena cervi dira neni az tak fyzikalni nesmysl.
I kdyz by maximalni skoky delali treba 100miliard kilometru a kdyz by slo delat skok kazdych 5 minut, tak by to bylo perfektni...viz lode v serialu Caprica (Battlestar Galactica).
V podstate jiz ted jsme schopni postavit lod typu Galactica o delce 1600metru, ale zatim bez termonuklearnih reaktoru a FTL pohonu.
Kurnik...narodit se tak za 500 let, to by bylo "blaho".
|
|
