citace:
nikdy som celkom nerozumel, ako moze byt martnsky zivot, ktory sa na mars adaptoval miliardy rokov, ohrozovany bakteriami zo zeme, ktore by na marse horko-tazko prezivaly. To skor budu tie pozemske bakterie ohrozovane odolnymi martanskymi, nie?
Je to vzájemné - bakterie nepozná, že si na ní cizí začala pochutnávat.
Imunitní systém člověka nepozná, že marťanské bakterii vyhovují podmínky v jeho oku a že jí oko moc chutná. Pozemské léky a desinfekce nefungují, protože marťanské jsou zvyklé na horší podmínky.
To je hodně velká spekulace, asi jako kdybyste tvrdil, že pro nás největší nebezpečí představují anaerobní bakterie černých kuřáků
Evoluce původců nemoci na zemi probíhá stovky milionů let provázaně s evoluci ostatních organismů, nic takového na Marsu není
To je práve problém - "marťanská bakteria" môže byť z hľadiska ľudského/pozemského imunitného systému to isté, ako úlomok azbestového alebo plastového vlákna, alebo sklenená či uhlíková mikročastica. Nemá teoreticky žiadne povrchové antigény, ktoré by bunky imunitného systému chemicky detekovali a rozpoznávali ako "cudzie". Ony bohužiaľ nič iné nevedia - takže marťanská bakteria je pre ne "neviditeľná", nevyvoláva imunitnú reakciu.
Organizmy čiernych fajčiarov sú napriek svojej izolácii a exotičnosti súčasťou globálneho pozemského ekosystému, a nevyhnutne sú v kontakte so zvyškom biosféry. Základné "konštrukčné jednotky" sú už miliardu rokov rovnaké - a imunitné systémy ich dokáže rozpoznávať. Je to súčasť "vrodenej" imunity a tá je prastará. V niektorých prípadoch údajne staršia ako rozdelenie na "rastliny" a "živočíchy".
A nebude skôr nutné dávať ešte väčší pozor aké baktérie a vírusy sa na Mars dostanú zo Zeme?
Už nie pre ochranu Marsu ale kolónie na ňom?
V koloniálnej "bubline" sa akákoľvek cudzorodá nechcená "súčiastka", môže prejaviť extrémne.
Nielen na kolonistoch samotných ale aj prípadných biotechnológiách.
S dlhšou izoláciou citlivosť voči tomuto riziku, bude navyše asi rásť.
Přesunul jsem odpověď pánům Yamato a Jiřík do tohoto vlákna z vlákna Space X/Starship ….
Ty ohromné skleníky na Marsu, by byly pěkné, zvlášť když si představíme, jak je staví lidi ve skafandrech a kyslíkových maskách. Energetická náročnost na cokoliv bude na Marsu x-krát větší než na Zemi, sluneční záření mnohem menší. Magnetické pole žádné. Ani kyslík nebudou mít zadarmo, ale musí ho vyrobit nejen pro sebe ale i pro palivo pro lety k Zemi. Stejně tak tam voda nespadne z mraků, bude vyžadovat mnoho energie a pro hydroponické pěstování rostlin jí bude třeba hodně, zvlášť kdyby v ní pěstovali i ryby nebo rostlinami krmili zvířata. Musíme si uvědomit, kolik energie nám dává Slunce nejen přímo zářením, ale i koloběhem vody přes atmosféru.
Naše civilizace vznikla nejen zásluhou příznivých klimatických podmínek a atmosféry, ale i tím, že má Země magnetické pole a že Země má pod povrchem téměř celou Mendělejevovu tabulku prvků a díky tomu si lidé mohli vyrobit i sloučeniny, které ve vesmíru neexistují. Tyto prvky vznikly v nitrech hvězd v různém stádiu jejich vývoje. Budou stejně přítomny i na Marsu? Pojem „multiplanetární civilizace“ byl vymyšlen spíš jako naší možnost prozkoumat různá místa sluneční soustavy a ne abychom hned začali „kolonizováním“ Marsu. Jednou ze základních podmínek života na exoplanetách uvádějí astronomové tekoucí vodu. My budeme budovat kolonii, kde tato podmínka není splněna a není splněna ani další podmínka vhodné vzdálenosti od hvězdy a tím i teploty?
Zásadní otázka kolonizace Marsu je, co to vše bude stát, kdo to zaplatí a z jakého důvodu to vůbec dělat. Musk řekl, že SpX staví jen transportní systém, ostatní se mají postarat o zbytek . Kdo investuje do něčeho, co pravděpodobně nepřinese zisk ani za století a spíše bude trvale záviset na zdrojích ze Země?
citace:more, lesy a hory nepoznaju ani narody zijuce v pusti tu na zemi. A zije sa tam sakramentsky tazko. A nikto rodicov nepreklina, este o tu pust vedu vojny.
Pozemske pouste jsou rájem plným hojnosti ve srovnání s Marsem ... ;-)
... a proto musíte mít opravdu velmi silné důvody tam být natrvalo.
(i na poušti máte radiační ochranu, kyslíkovou dýchatelnou atmosféru s vysokým obsahem dusíku a vodní páry, atmosférické tlakové poměry nad trojným bodem vody, spoustu minerálů v půdě (a ještě koncentrované do ložisek díky geologickým procesům a tektonice), větší energetický tok slunečního záření, ...) [upraveno 11.3.2020 14:07]
citace:Pozemske pouste jsou rájem plným hojnosti ve srovnání s Marsem ... ;-)
a peklom plnym nedostatku v porovnani s pozemskym miernym podnebim. Z puste sa da jednoducho odist - nepotrebujete raketu, kozmodrom, kryogenicke palivo, zasoby jedla a vody na 6mesiacov ani protiradiacnu ochranu. Proste odidete inam. Napriek tomu ztadial ludia neodchadzaju.
Vzaté "kolem a kolem" je tiež záležitosť, ktorej sa bude musieť venovať pozornosť. Rovnako ako ochrane Zeme pred nežiadúcim importom pôvodne pozemských mikroorganizmov z Marsu späť.
Stačí si spomenúť na rôzne panické hlasy pri likvidácii Miru - pre niekoho vyzerali smiešne, ale celkom neoprávnené neboli.
Celkom by ma zaujímalo, ako často a ako dôsledne sa robí mikrobiologická kontrola ISS (napríklad stery a kultivácie z rôznych povrchov, ovládacích prvkov, prístrojov, i "spoza boxov" a hygienického vybavenia)
prave preto, ze na marse je nedostatok asi vsetkeho, mozu byt pokusy o kolonizaciu viac prelomove, nez kedysi osidlovanie novych uzemi na zemi. Nasa civilizacia doteraz funguje na principe "nizko visiaceho ovocia" - vsetko co potrebujeme k zivotu nam nasa planeta strka priamo pod nos, a my to skratka len pouzijeme. Tymto sme sice vytvorili technologicku civilizaciu, sucasne sme sa vsak dostali na hranu moznosti tejto planety.
Mars nam nic neda zadarmo. Tym nas donuti zmenit samotne zaklady toho, ako fungujeme. A to moze celu civilizaciu posunut na iny level.
citace:... Nasa civilizacia doteraz funguje na principe "nizko visiaceho ovocia" ...
Když už jste se dal na zahradničení, tak jen poznamenávám, že málokterý farmář používá stavební jeřáb na utrhnutí jednoho jablka na horní větvi. Prostě se pěstují nižší stromky ... ;-)
... ale vážně: Realita jde obráceně, než si myslíte: Jde o to, že musíte vytvořit dostatečný klub podporovatelů. Ten musí mít nějaou motivaci (šok ze Sputnika a studená válka byla velmi silná motivace, ale to je dneska passé). Následně situace Vám umožní složit nějakou sumu peněz (darem, nebo jenom podílem na Vašich obchodních aktivitách). A tahle suma Vám určuje, jak velkou konstrukci můžete postavit a k jak vysokému jablku se dostanete ...
... Musk se pokouší stavět velmi lacině, ale je otázkou jestli mu to nespadne a jak vysoko se dostane. A jestli to bude až na Mars. ;-)
Že něco spadne je pravděpodobné, ale připusťme, že Starship nějaký náklad na Mars dopraví. Možná bude větší, než tam dopravily rakety Atlas 5, ale to byly náklady složité, vědecké. Hlavní otázka je, co bude potom. Bez přítomnosti člověka tam můžeme dopravit různé náklady, ale pak tam musí někdo přistát, něco začít budovat a bude se chtít také vrátit. Tím jsme u kořene problému – kolik těch lidí má být, zda přežijí do dalšího okna pro let zpět, zda si vyrobí palivo a hlavně, kdo to bude vše financovat. Jsem v tom hodně skeptický.
Stále vidím pro začátek lepší krátkou expedici přes LMO s výsadkovým landerem a částečným využitím elektrických pohonů. I v tom případě by však by bylo nutno vynést velké náklady pro stavbu a vybavení marsovské lodě na Gateway klasickou raketou – na př SH/SS.
Mluví se také o motorech s proměnný Isp, které by dokonce mohly pracovat na stejném palivu – např. i na Lox /Methan. Pro odlet z Gateway by motory krátce pracovaly klasicky, stejně tak pro brzdění na LMO. Pro přelet jako elektrické s mnohem vyšším Isp a menší spotřebou. Elektrický zdroj – zpočátku sluneční panely, později snad jaderný el. zdroj.
Pokud by se na Marsu vyrábělo palivo, raketa by startovala z Marsu na LMO jako chemická a odtud by použila stejné palivo pro elektrický pohon s mnohem větším Isp a tedy menší spotřebou.To je snad budoucnost.
Že něco spadne je pravděpodobné, ale připusťme, že Starship nějaký náklad na Mars dopraví. Možná bude větší, než tam dopravily rakety Atlas 5, ale to byly náklady složité, vědecké. Hlavní otázka je, co bude potom. Bez přítomnosti člověka tam můžeme dopravit různé náklady, ale pak tam musí někdo přistát, něco začít budovat a bude se chtít také vrátit. Tím jsme u kořene problému – kolik těch lidí má být, zda přežijí do dalšího okna pro let zpět, zda si vyrobí palivo a hlavně, kdo to bude vše financovat. Jsem v tom hodně skeptický.
Stále vidím pro začátek lepší krátkou expedici přes LMO s výsadkovým landerem a částečným využitím elektrických pohonů.
Kdo chce vidět, jak má vypadat invaze, ať se podívá na Turecko. Západ už je tak zdegenerovaný, že bude řešit každou blbost jenom aby si našel výmluvu, proč radši nic nedělat.
Pokud se nenajde nějaký dobrodruh, který do toho půjde s nasazením vlastních sil, majetku i života, tak žádný Mars nebude. Mám jen obavu, že časy lidí jako Kolumbus, Magellan, Drake, Cook, Stanley, Holub, Rhodes, Amundsen, Fawcet a další jsou nenávratně v hajzlu...
NASA Glenn Research center ve spolupráci s USAF a Aerojet Rocketdyne již v r. 2017 provedly zkoušky X-3 Hall motoru. Ten je navržen až pro příkon 200 kW. Zkouška proběhla při výkonu 102 kW. Motor váží 230 kg a dosáhl tah 5,4 N , což je na iontový motor hodně. Výkon je regulovatelný od 2 kW do 200 kW.
Studie ukazují, že výkony 600 -700 kW umožní dosáhnout stejné rychlosti, jako chemické motory, ale s mnohem menší spotřebou.
Rrojekt je financován z NASA’s Next Space Technologies for Exploration Partnership (Next-STEP),
Pozn: Při výkonu 200 kW snad dosáhnou tah 10 N .Pro vyšší výkony kolem 1MW budou zřejmě potřeba nukleární zdroje elektřiny, které mají hlavní problém s chlazením reaktoru. Pro let k Marsu by bylo potřeba asi minimálně 5 motorů s tahem 5x 10N = cca 5 kg.
Alfa a omega:
Motor v teste vážil 230kg. Podstatné ale je, koľko by vážili zdroje pre trvalý výkon 200kW?
Až odtiaľ je možné počítať zrýchlenia... A tiež - aká je/bola hodinová či sekundová spotreba hnacieho média...
Našiel som síce hodnoty Isp 1800-2650 sekúnd čo by dávalo hodinovú spotrebu pracovného plynu 2,04-1,38 kg/h. To sa mi nejak nezdá... pripadá mi to veľa.
Na základě snímků z kamery HiRISE ( High Resolution Imaging Science Experiment ) na palubě družice MRO (Mars Reconnaisance Orbiter) poskytnutých Lunární a planetární laboratoří University of Arizona vytvořil Seán Doran.
Ale proč? V textu je vysvětlené (a jeví se velmi logicky), že díky možnosti "pulsování" nafukovací konstrukce v závislosti na měnícím se vnitřním tlaku je to mnohem bezpečnější, než pevná stavba. Jednak to je v případě unikání vnitřní atmosféry schopné díky klesajícímu objemu po dlouhou dobu udržovat konstantní tlak a prodloužit tím jak čas přežití, tak i čas na opravu, jednak je to po "zalepení díry" schopné opětného nafouknutí na původní objem. Nic takového kovová nebo betonová stavba nedokáže.
A to přirozené světlo díky skloněným bočním zrcadlům je geniální.
Ale proč? V textu je vysvětlené (a jeví se velmi logicky), že díky možnosti "pulsování" nafukovací konstrukce v závislosti na měnícím se vnitřním tlaku je to mnohem bezpečnější, než pevná stavba. Jednak to je v případě unikání vnitřní atmosféry schopné díky klesajícímu objemu po dlouhou dobu udržovat konstantní tlak a prodloužit tím jak čas přežití, tak i čas na opravu, jednak je to po "zalepení díry" schopné opětného nafouknutí na původní objem. Nic takového kovová nebo betonová stavba nedokáže.
A to přirozené světlo díky skloněným bočním zrcadlům je geniální.
Přesně tak, mavíc pro případ fatálního poškození tam může být namontována výztuha bránící úplnému zhroucení centrální záchranné/evakuační chodby - ponechání cca metr a půl vysokého tunelu. Zrcadla i skleníky super, zálohování taky. U skleníků se musí postupovat opatrně, aby nespotřebovali víc kyslíku, než sami vyrobí.
Asi je to jen psychikou. Nedůvěra v nafukovací konstrukce. Pokud by tam byl malý únik vzduchu, tak se nic neděje. Ale při fatálním vyfouknutí dojde ke zničení celého vnitřního vybavení. Asi by se mně líbilo víc pevnější konstrukční řešení. Ale jinak souhlasím s tím, že je to geniální řešení. Taková základna by se mně taky líbila.
Jsou to ideové bláboly aktivistky, která moc nechápe. Stačí se podívat na ostatní články na té stránce a je vám jasné zaměření webu. Na Marsu je slušná gravitace, voda a dost Slunce pro výrobu energie. Měsíc je možná lepší cíl pro první obvatelnou základnu, ale kolik sond pracuje u Měsíce a kolik u Marsu? Na Měsíc míří doufám NASA, možná i Čína. Vzorky z Marsu ale pořád nemáme, přitom technicky je to možné už 30 let. Autorka by se měla zamyslet třeba nad tím, proč pracuje v zimě tolik lidí v Antarktidě, která je skoro stejně nehostinná, jako Mars. Vždycky v historii platilo, že největší pokrok nastal a nejvíc se člověk o sobě dověděl tehdy, když se dostal co nejdál od běžného života - objevitelské plavby, dobývání pólů, hor nebo hlubin.
Ervé jsem rád, že si v tomto rozumíme, ještě v jiných ohledech by jste mohl opustit mlhu a prozřít.
Elon nedávno mluvil s Kremlem: https://twitter.com/venus47203379/status/1360698648120741889?s=09
Co si myslíte o tomto twitteru?
Dle mého názoru jde o vývoj Slunce a Země.
Bude tady hůře, proto chce kolonizovat Mars.
Někteří vědci z NASA to tuší, především geofyzici.
Zesílení sopečné činnosti je pravidelný proces, který ochlazuje Zemi.
Někteří amíci- vláda mají náhradní základnu v jižní Africe, když prdne Yellowstone.
Budoucí sídlo Ruské vlády je dle mne u černého moře - žádný Putinův palác.
My češi si poradíme jak, budeme švejkovat? Evropa?
citace:J
Autorka by se měla zamyslet třeba nad tím, proč pracuje v zimě tolik lidí v Antarktidě, která je skoro stejně nehostinná, jako Mars.
Antarktida že je skoro stejně nohostinná jako Mars? Ale ale, Antarktida je proti Marsu kvetoucím rájem.
No jo, to jsem přehnal, Antarktida je nehostinná, ale pořád je tam snadno dostupná voda a vzduch a bez radiace. Nedostupnost je ale v zimě srovnatelná s Měsícem.
