| 21.5.2010 - 16:53 - Adolf | |
|
quote:
mam pocit ze tu dochadza k jednemu zakladnemu nedorozumeniu. Letom k asteroidom sa nemysli let do pasma asteroidov medzi marsom a jupiterom, ani let k nejakemu inemu sutru na drahe bohviekde. Existuje niekolko asteroidov na kvaziorbitalnej drahe Zeme, ktore su neustale v relativnej blizkosti, aj ked dalej nez mesiac. K tymto asteroidom sa da dostat energeticky pomerne lahko a rychlo, je to len otazka nacasovania. Samotne energeticke naroky takejto misie zrejme nie su o moc vyssie nez napr. oblet mesiaca, teda skutocne by mala stacit raketa s nosnostou 40t.
Zkušenosti z takových misí jako Deep Impact, která měla snad dokonce 1 sekundu dlouhé startovací okno, naznačují, že to žádná legrace nebude. Co se týče manévrování s tak obrovitou raketou záležitost vývoje zcela nových manévrových dovedností, které by bylo dobře vyzkoušet při nepilotovaných misích. Zdá se mi, že rozikovost může být několikanásobně vyšší než u přistání a následném startu z Měsíce Co se týče vědeckého přínosu, jistě nesmírně zajímavé. Jediná mise Deep Impact znamenala revoluci pro geologickou historii vody na Zemi.
Těm, co upřednostňují asteroid před Měsícem, se asi líbí, že asteroid neznamená žádný závazek, že někde budeme. Žádnou základnu, která by trvale chtěla peníze, ale jen jednotlivé krátké mise, které by se uskutečňovali jen, když by na ně bylo a když by se blížily volby. Je to závazek, že jednotlivě občas někas někam zaletíme a zkusíme nové technologie pro létání aj., ale ne, že se moc budeme věnovat těm destinacím. ____________________
Áda |
|
quote:
quote:
mam pocit ze tu dochadza k jednemu zakladnemu nedorozumeniu. Letom k asteroidom sa nemysli let do pasma asteroidov medzi marsom a jupiterom, ani let k nejakemu inemu sutru na drahe bohviekde. Existuje niekolko asteroidov na kvaziorbitalnej drahe Zeme, ktore su neustale v relativnej blizkosti, aj ked dalej nez mesiac. K tymto asteroidom sa da dostat energeticky pomerne lahko a rychlo, je to len otazka nacasovania. Samotne energeticke naroky takejto misie zrejme nie su o moc vyssie nez napr. oblet mesiaca, teda skutocne by mala stacit raketa s nosnostou 40t.
Zkušenosti z takových misí jako Deep Impact, která měla snad dokonce 1 sekundu dlouhé startovací okno, naznačují, že to žádná legrace nebude. Co se týče manévrování s tak obrovitou raketou záležitost vývoje zcela nových manévrových dovedností, které by bylo dobře vyzkoušet při nepilotovaných misích. Zdá se mi, že rozikovost může být několikanásobně vyšší než u přistání a následném startu z Měsíce Co se týče vědeckého přínosu, jistě nesmírně zajímavé. Jediná mise Deep Impact znamenala revoluci pro geologickou historii vody na Zemi.
Těm, co upřednostňují asteroid před Měsícem, se asi líbí, že asteroid neznamená žádný závazek, že někde budeme. Žádnou základnu, která by trvale chtěla peníze, ale jen jednotlivé krátké mise, které by se uskutečňovali jen, když by na ně bylo a když by se blížily volby. Je to závazek, že jednotlivě občas někas někam zaletíme a zkusíme nové technologie pro létání aj., ale ne, že se moc budeme věnovat těm destinacím.
deep impact neletel ku kvaziorbitalnemu asteroidu, ale ku komete. Nepletme hrusky s jablkami |
| 21.5.2010 - 17:56 - Adolf | |
|
quote:
deep impact neletel ku kvaziorbitalnemu asteroidu, ale ku komete. Nepletme hrusky s jablkami
Bylo by to tedy asi k jedné z Aten. Průlet nebude tak zběsilý, jako když přiletí něco z okraje soustavy. Kvantitativně jsou ty problémy tedy menší. Ale načasování musí být stejně dost přesné, vzájemná rychlost obou těles vysoká bez záchytu gravitačním polem střetnutého tělesa s nesmírně náročným a přesným přibližovacím manévrem. Bude to asi mazec. ____________________
Áda |
|
| http://en.wikipedia.org/wiki/Quasi-satellite |
|
quote:
http://en.wikipedia.org/wiki/Quasi-satellite
Jenže quasi-satelity se k Zemi nepřibližují tak jako některé jiné NEO asteroidy, a i sklon roviny dráhy vůči rovině dráhy Země (3753 Cruithne o 19,81 stupně; 2002 AA29 o 10,74 stupně; 2003 YN107 o 4,32 stupně; 2004 GU9 - údaj jsem nenašel) je u některých jiných NEO asteroidů výhodnější.
To jsou důvody, proč ve studii dosažitelnosti http://ti.arc.nasa.gov/projects/neo_study/pdf/NEO_feasibility.pdf (tabulka na str. 11-13) jsou z quasi-satelitů uvedeny jen 2003 YN107 a 2002 AA29.
2003 YN107:
start 14.09.2065, doba letu 90 dnů, celkové delta V = 7,06 km/s, dosažitelnost nosičem Ares V
start 15.08.2065, doba letu 120 dnů, celkové delta V = 6,16 km/s, dosažitelnost nosičem Ares IV
start 16.07.2065, doba letu 150 dnů, celkové delta V = 5,41 km/s, dosažitelnost nosičem Ares IV
start 12.12.2065, doba letu 180 dnů, celkové delta V = 4,76 km/s, dosažitelnost dvojstartem Ares I + EELV/Centaur
Jo, řekne se: quasi-satelit. Jenže v tabulce rozumné realizovatelnosti je až v roce 2065.
2002 AA29:
start 08.07.2097, doba letu 180 dnů, celkové delta V = 6,73 km/s, dosažitelnost nosičem Ares V
[Upraveno 22.5.2010 JiříHošek] |
|
quote:
Bylo by to tedy asi k jedné z Aten.
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/sbag2/presentations/PlymouthRockasteroidmission.pdf
graf na str. 7
Mohou to být Atény (asteroidy v grafu vlevo od Země) i Apolla (vpravo od Země).
quote:
Průlet nebude tak zběsilý, jako když přiletí něco z okraje soustavy. Kvantitativně jsou ty problémy tedy menší. Ale načasování musí být stejně dost přesné, vzájemná rychlost obou těles vysoká bez záchytu gravitačním polem střetnutého tělesa s nesmírně náročným a přesným přibližovacím manévrem. Bude to asi mazec.
Příklad 1: 2019, asteroid 2008 EA9, 205-denní trajektorie
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/sbag2/presentations/PlymouthRockasteroidmission.pdf
str. 15
odlet od Země 3,305 km/s
brzdění u asteroidu 0,44 km/s
odlet od asteroidu 1,15 km/s
celkem 4,9 km/s
Příklad 2: 2025, asteroid 1999 AO10, 156-denní trajektorie
http://www.lpi.usra.edu/decadal/sbag/topical_wp/PaulAAbell.pdf
str. 6
odlet od Země 3,291 km/s
brzdění u asteroidu 2,193 km/s
odlet od asteroidu 1,746 km/s
celkem 7,23 km/s
|
|
| Nároky na dv jsou větší než u prostého obletu Měsíce - mezi Apollem 8 a klasickým přistáním na Měsíci, při 156 až 200 dní dlouhé misi musíte mít hab modul a tuny zásob - obdobné misi na Měsíc Constellationu (Orion+Altair). |
|
quote:
mam pocit ze tu dochadza k jednemu zakladnemu nedorozumeniu. Letom k asteroidom sa nemysli let do pasma asteroidov medzi marsom a jupiterom, ani let k nejakemu inemu sutru na drahe bohviekde. Existuje niekolko asteroidov na kvaziorbitalnej drahe Zeme, ktore su neustale v relativnej blizkosti, aj ked dalej nez mesiac. K tymto asteroidom sa da dostat energeticky pomerne lahko a rychlo, je to len otazka nacasovania. Samotne energeticke naroky takejto misie zrejme nie su o moc vyssie nez napr. oblet mesiaca, teda skutocne by mala stacit raketa s nosnostou 40t.
Díky že ses mi zastal, náčelníku !
Jiří Hošek poté dodal přesná čísla, což je samozřejmě více, než jsem si dal tu práci najít já.
Já jsem čistě intuitivně odhadl, že delta-V pro cestu k near-earth asteroidu je prost stejné nebo spíše menší, než delta-V "Apollo 8" mise (prostě navedení na oběžnou dráhu Měsíce a odlet z ní). Pořád jsem přesvědčený, že to delta-V se pohybuje spíše někde v kategorii mise "Apollo 13/Zond".
Jinak habitation modul by mohlo nahradit to, že v lodi velikosti CEV by letěli jen dva, nikoliv 4 astronauti. Nebo by takový modul mohl být nafukovací (Bigelow...). Nebo by mohl mít cca velikost ruských mini-modulů u ISS.
Podstatné je, že moc lidí si neuvědomuje, že se to ekonomicky drží daleko více "při zemi", než rádobysnadný "návrat na Měsíc" - a současně tím získáme daleko více zkušeností před první cestou na Mars, než tím návratem na Měsíc. Pro mě je to důkaz, že ať už je Obama cokoliv, tak to není žádná populistická loutka. Prostě se poradil s experty, no. |
| 24.5.2010 - 16:08 - Jiri Hosek | |
|
quote:
Já jsem čistě intuitivně odhadl, že delta-V pro cestu k near-earth asteroidu je prost stejné nebo spíše menší, než delta-V "Apollo 8" mise (prostě navedení na oběžnou dráhu Měsíce a odlet z ní).
Pro porovnání tedy ještě skutečné údaje vztahující se k misi Apollo 8:
odlet od Země (TLI) 3,025 km/s
navedení na oběžnou dráhu Měsíce + cirkularizace (LOI + MCC) 0,954 km/s
odlet od Měsíce (TEI) 1,072 km/s
ostatní drobné korekce 0,010 km/s
celkem 5,061 km/s
Zdroj:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/apollo/ap-8/lk.htm
(poslední tabulka dole)
|
|
quote:
Díky že ses mi zastal, náčelníku !
Jiří Hošek poté dodal přesná čísla, což je samozřejmě více, než jsem si dal tu práci najít já.
Já jsem čistě intuitivně odhadl, že delta-V pro cestu k near-earth asteroidu je prost stejné nebo spíše menší, než delta-V "Apollo 8" mise (prostě navedení na oběžnou dráhu Měsíce a odlet z ní). Pořád jsem přesvědčený, že to delta-V se pohybuje spíše někde v kategorii mise "Apollo 13/Zond".
Tudiz uz vime ze vzhledem k neprebernemu mnozstvi NEO by mela NASA snadno najit asteroid ke kteremu by mohli letet s dV kolem 5km/s - tedy na urovni Apolla 8 ktere letelo na lunarni orbtu a zpet.
To je opravdu vyrazne mene nez let na povrch Mesice a zpet, na ktery je zapotrebi cca 9km/s. Naopak mise bude trvat cca 200 dni v porovnani s cca 14 denni misi na Mesic.
Co je lepsi a bezpecnejsi? Dlouhy let bez moznosti zachrany a bez moznosti navstivit dane misto znovu, nebo pravidelny let na zakladnu a pomaly rozvoj infrastruktury?
quote:
Podstatné je, že moc lidí si neuvědomuje, že se to ekonomicky drží daleko více "při zemi", než rádobysnadný "návrat na Měsíc"
Obamuv plan se opravdu drzi pri zemi - casovy plan je hodne vagni. Naopak o navratu na Mesic nikdo nikdy netvrdil ze bude snadny. Na rozdil od Apolla se mela stavet zakladna, ktera mela zkoumat moznou tezbu surovin na Mesici. Suroviny by byly samozrejme prilis drahe pro export na Zemi, ale mozna ze by se jejich tezba vyplatila pro pouziti primo na zakladne.
To by pak byl impulz pro zrizeni "sobestacnou" kolonii na Mesici. Zridit kolonii na LEO nebo asteroidu je nemozne.
quote:
- a současně tím získáme daleko více zkušeností před první cestou na Mars, než tím návratem na Měsíc.
To bych netvrdil. Mars je proste jen trochu dal nez Mesic. Let prazdnym prostorem lze natrenovat i na LEO.
quote:
Pro mě je to důkaz, že ať už je Obama cokoliv, tak to není žádná populistická loutka. Prostě se poradil s experty, no.
No uvidime co z jeho planu zustane. Kazdopadne je jasne ze lety k asteroidum jsou vyhodne pro tezarske korporace budoucnosti tezici suroviny pro pouziti na Zemi. Na to jsou NEO idealni.
Obama mozna ale az prilis predhani dobu. Suroviny z NEO budou na poradu dne mozna tak za par stoleti. Pred tim se rozhodne rozvine tezba z oceanu.
|
| 24.5.2010 - 18:10 - Jiri Hosek | |
|
quote:
Jinak habitation modul by mohlo nahradit to, že v lodi velikosti CEV by letěli jen dva, nikoliv 4 astronauti. Nebo by takový modul mohl být nafukovací (Bigelow...). Nebo by mohl mít cca velikost ruských mini-modulů u ISS.
Studie Plymouth Rock od Lockheed Martin z listopadu 2009 uvádí, že vzhledem k limitovaným možnostem prostoru a zásob je 2-členná posádka lepší než 4-členná. I tak ale tvrdí, že mise k asteroidu potřebuje dodatečný obytný prostor, zásoby, vodu, kyslík, pohon (SM Apolla měl zásobu delta-v 2,8 km/s, SM Orionu jen 1855 m/s, protože v programu Constellation měl přechod na oběžnou dráhu Měsíce zajistit lander Altair). Studie se proto nezmiňuje o habu, ale o nové lodi (a uvádí, že než investovat do nové lodi, je snadnější použít druhý, nákladní Orion).
|
| 24.5.2010 - 18:48 - Jiri Hosek | |
|
quote:
Tudiz uz vime ze vzhledem k neprebernemu mnozstvi NEO by mela NASA snadno najit asteroid ke kteremu by mohli letet s dV kolem 5km/s - tedy na urovni Apolla 8 ktere letelo na lunarni orbtu a zpet.
Ano, já jsem tady 21.5.2010 psal, že single raketou Ares IV je v tomto desetiletí dosažitelný pouze asteroid 1991 VG o velikosti 6-9 metrů (v roce 2017), a v příštím desetiletí vůbec nic. Ovšem čerpal jsem ze studie z konce roku 2006, přičemž od té doby byly objeveny další asteroidy dosažitelné s dV kolem 5 km/s [2006 RH120 (4-5 metrů) , 2007 UN12 (5-8 metrů), 2008 EA9 (8-12 metrů), 2008 HU4 (7-10 metrů), 2009 BD (10 metrů)]. Je pravděpodobné, že se počet známých šutrů bude dále zvyšovat. |
|
quote:
Studie se proto nezmiňuje o habu ... je snadnější použít druhý, nákladní Orion.
 |
|
quote:
No uvidime co z jeho planu zustane. Kazdopadne je jasne ze lety k asteroidum jsou vyhodne pro tezarske korporace budoucnosti tezici suroviny pro pouziti na Zemi. Na to jsou NEO idealni.
Obama mozna ale az prilis predhani dobu. Suroviny z NEO budou na poradu dne mozna tak za par stoleti. Pred tim se rozhodne rozvine tezba z oceanu.
tazba surovin z asteroidov pre pouzitie na zemi bude zrejme rentabilna az v dalekej buducnosti. Zato tazba surovin z asteroidov pre pouzitie v kozme moze byt rentabilna hned. Celkom si viem predstavit tazobne spolocnosti zasobujuce medziplanetarny priestor kovmi, vodikom a kyslikom. Ktokolvek by potreboval doplnit palivo alebo postavit nieco v kozme, moze si nechat "doviezt" potrebny material (za cash, aby z toho bol biznis). Mesacna zakladna by bola zasobovana priamo z mesacneho povrchu, vratane kyvadloveho lunar landera.
|
|
quote:
quote:
No uvidime co z jeho planu zustane. Kazdopadne je jasne ze lety k asteroidum jsou vyhodne pro tezarske korporace budoucnosti tezici suroviny pro pouziti na Zemi. Na to jsou NEO idealni.
Obama mozna ale az prilis predhani dobu. Suroviny z NEO budou na poradu dne mozna tak za par stoleti. Pred tim se rozhodne rozvine tezba z oceanu.
tazba surovin z asteroidov pre pouzitie na zemi bude zrejme rentabilna az v dalekej buducnosti. Zato tazba surovin z asteroidov pre pouzitie v kozme moze byt rentabilna hned. Celkom si viem predstavit tazobne spolocnosti zasobujuce medziplanetarny priestor kovmi, vodikom a kyslikom. Ktokolvek by potreboval doplnit palivo alebo postavit nieco v kozme, moze si nechat "doviezt" potrebny material (za cash, aby z toho bol biznis). Mesacna zakladna by bola zasobovana priamo z mesacneho povrchu, vratane kyvadloveho lunar landera.
http://hn.ihned.cz/c1-43781180-tempo-rustu-cen-surovin-je-vazne-sokujici
No mozna ze se mylime a tezba surovin z asteroidu muze by rentabilni mnohem drive. |
|
| no jo, jeden kovovy asteroid ma, podla cien na komoditnych trhoch, cenu niekolko miliard dolarov. Lenze ten kov musite nejako dostat z kozmu az do fabriky, a to zatial lacno nevieme. Ale dostat ho z jednej orbity na inu orbitu je len otazka vhodneho tahaca. |
|
quote:
no jo, jeden kovovy asteroid ma, podla cien na komoditnych trhoch, cenu niekolko miliard dolarov. Lenze ten kov musite nejako dostat z kozmu az do fabriky, a to zatial lacno nevieme. Ale dostat ho z jednej orbity na inu orbitu je len otazka vhodneho tahaca.
Dostat ho z orbity na povrch Zeme by taky nemel byt problem. Staci ho proste jen shodit. Jsou znamy pripady meteoritu, ktere dopadly takrka bez poskozeni a velmi malou rychlosti. Nepochybne je mozne meteorit nasmerovat tak, aby dopadl neskodne nekam do pouste, antarktidy, nebo melkeho more, kde by melo byt snadne ho vytezit. Stale je to ale sci-fi. |
|
quote:
quote:
Tudiz uz vime ze vzhledem k neprebernemu mnozstvi NEO by mela NASA snadno najit asteroid ke kteremu by mohli letet s dV kolem 5km/s - tedy na urovni Apolla 8 ktere letelo na lunarni orbtu a zpet.
Ano, já jsem tady 21.5.2010 psal, že single raketou Ares IV je v tomto desetiletí dosažitelný pouze asteroid 1991 VG o velikosti 6-9 metrů (v roce 2017), a v příštím desetiletí vůbec nic. Ovšem čerpal jsem ze studie z konce roku 2006, přičemž od té doby byly objeveny další asteroidy dosažitelné s dV kolem 5 km/s [2006 RH120 (4-5 metrů) , 2007 UN12 (5-8 metrů), 2008 EA9 (8-12 metrů), 2008 HU4 (7-10 metrů), 2009 BD (10 metrů)]. Je pravděpodobné, že se počet známých šutrů bude dále zvyšovat.
Je fakt, že Američani budou trochu zklamaní, pokud jejich národní hrdinové tentokrát doletí k desetimetrovému šutru :-) konspirační teorie tentokrát budou tvrdit, že to celé bylo opět zinscenováno - tentokrát na oběžné dráze kolem země :-)
každopádně i samotná cesta do vzdálenosti několik milionů km od Země by podle mě měla být předstupněm před první cestou k Marsu. Dozvíme se tak daleko víc, než když několik lidí zavřeme na 520 dnů do plechovky tady na Zemi (jak to teď s velkou pompou provádějí Rusové).
Pro zajímavost: jak vypadá Země a Měsíc ze vzdálenosti 8 milionů km: odkaz
A toto podle mě je proveditelné s něčím jako Apollo 8 delta-V, ne ? Aby bylo jasné: já si tímhle nepřihřívám žádnou ideologickou ani jinou polívčičku. Já se prostě o problematiku léta zajímal: a snažím se přemýšlet, jakou misi jsme s tím běžným kosmickým kovošrotem, který je dnes relativně dobře zvládnutý a předvídatelný a sériově vyráběný, zatím ještě nepodnikli - přesto, že by to nebylo těžké.
(Rusové, kdyby ještě byli posedlí tím ustavovat za každou cenu nějaké rekordy, by se nejspíš dokázali dostat do vzdálenosti 8 milionů km od Země a pořídit tam tenhle snímek i s tím, co dnes mají skladem: jeden start Sojuzu a jeden start Protonu se urychlovacím stupněm a zásobami. Jenže by to znamenalo celkem 4 starty, protože nejdřív by to asi chtěli vyzkoušet bezpilotně, že jo.. a prostě na to nemají prachy. ale o cestě na Mars by se tím dozvěděli fakt víc, než tím, že nechají 500 dnů někoho onanovat v pixle... při gravitaci 1g a bez radiačního nebezpečí...) |
|
quote:
Pro porovnání tedy ještě skutečné údaje vztahující se k misi Apollo 8:
celkem 5,061 km/s
díky moc.. já jsem hrozný "čtenář sci-fi", čísla odhaduji spíš na řády, než abych si je hledal úplně přesně.
a nemělo náhodou Apollo 13 (nebo Zond) ještě daleko menší delta-V ? |
|
"při gravitaci 1g"
Predevsim to ve me znacne zpusobuje neduveru v podobne experimety - pobyt v gravitaci a polozeny pevne na Zemi.
Je proste pro mne jiste velky rozdil spat normalne v posteli podobne jako v hotelu celkem slusnem pokoji nez spat nekde v pytli na stene.
A jim rovnez z talire a WC jiste asi funguje jako jinde na zemi.
A to uz vubec nehodnotim ze to nejspis cele nevrze a z ventilatoru nemusi prave kvuli grvitaci jit tak silny proud vzduchu a ten ventilator mi neustale kousek vedle ucha nehuci.
Vim jak tyhle faktory u me ovlivnuji kvalitu spani a vim co je to nevyspany clovek a jeho nalada a tim i stres pro ostatni.
A pak zmerit me tu jiste nenechaji - pri vaznych problemech vcetne kompletni ztraty funkcnosti zabezpecneni zivotnich podminek (zrejmou nemoznost byt i simulovane castecne - nektere casti lodi - dekomprese oproti realu - naraz mikrometeoritu - ani nemluvim) me proste vytahnou a soupnou do nemocnice.
A minimalne podvedome to vim a i to ovlivnuje me jednani - stale vim ze to ej proste jen takova hra.
Jedine pro test pro lod s umelou pritazlivosti by to podle mne melo vypovidajici vysledky (riziko zasadni poruchy bez moznosti pomoci z vnejsku a tim i zahuby by se, ale ani tak nasimulovat nedalo [je neprijatelne tam nechat kohokoliv zemrit] a i zde by se proste psychika tam umistenych lidi lisila od realu). |
| 30.5.2010 - 05:22 - Somora | |
|
| No. O tom ako sa spí v beztiaži pri hučiacej ventilácii v plátenom vareci pripútanom na stene by nám asi mohol najkompetentnejšie porozprávať Dr.Valerij Poliakov.Jeho skúsenosť letom ku asteoridu nezískate.Mars 500 je skôr sociálny experiment a let ku asteoridu technologický. Je trochu nefér tieto odlišné experimenty porovnávať . Ano Mars 500 je hra. A hrou sa človek učí. A let ku aseoridu rozhodne neprinesie tak zásadne nové poznatky pre cestu na Mars ako Apollo, alebo všeobecne prieskum Mesiaca. Je to úplne odlišná úloha. Veľmi zaujímavá.Ale nedá nám odpovede na najzákladnejšie otázky cesty na Mars. Ako prežiť v zdraví cestu tam a nazad, ako sa dostať na povrch Marsu a tú najzásadnejšiu-ako sa dostať z povrchu na Marťanskú orbitu. |
| 30.5.2010 - 09:39 - alamo | |
|
"Ale nedá nám odpovede na najzákladnejšie otázky cesty na Mars. Ako prežiť v zdraví cestu tam a nazad, ako sa dostať na povrch Marsu a tú najzásadnejšiu-ako sa dostať z povrchu na Marťanskú orbitu."
bod L, alebo orbita mesiaca? (asi už som otravný  ) |
| 30.5.2010 - 12:36 - somora | |
|
quote:
"Ale nedá nám odpovede na najzákladnejšie otázky cesty na Mars. Ako prežiť v zdraví cestu tam a nazad, ako sa dostať na povrch Marsu a tú najzásadnejšiu-ako sa dostať z povrchu na Marťanskú orbitu."
bod L, alebo orbita mesiaca? (asi už som otravný )
Pýtate sa či bod L alebo orbita mesiaca dajú odpovede na uvedené otázky? Nedajú. Orbita mesiaca je neužitočná ak nechceme pokračovať na Mesiac. Libračné body su vhodné skôr nastavbu vesmírnej stanice než výskum cesty ku Marsu.
Let ku asteoridu môže pomôcť pri konštrukcii zariadena na ochranu posádky pred vesmírnym žiarením, ale neposkytne dostatok informácií o dlhodobom pobyte mimo ochranného štítu zeme.Výskum a vývoj technológií pre vybudovanie hoci len dočasnej základne na marse jednoznačne patrí na Mesiac.Vývoj pristávacieho a vzletového modulu tiež patrí skôr na Mesiac. Aj keď v prípade marsu je to zložitejšie. Až keď dokážeme dopraviť človeka zo zeme na LEO v bez tisícky technikov a mesiacov montážnych prác a mnohých odkladoch štartu pre technické problémy, budeme si môcť trúfnuť vzlietnuť s povrchu Marsu v rakete ktorú sme si priviezli so sebou, pasívne odpočívala rok vo vákuu,vystavená žiareniu, potom prešla peklom aerodynamického brzdenia,buchla sebou viac či menej citlivo o povrch a potom ležala/stála/len tak pohodená na povrchu neznámej planéty s neznámymi vplyvmi na pozemský materiál cca pol roka. Potom prídu štyria maníci, obkuknú to , kopnú do pneumatík, poklepu po svetlách a povedia "nu pojechali". teda pardon, bude to skôr "one, zero...go...". Z Marsu to bude oveľa ťažšie ako z Mesiaca. |
| 30.5.2010 - 13:58 - alamo | |
|
začínam mať čoraz silnejší dojem že tieto debaty sú bezpredmetné..
každý cieľ je správny.. teda každý na ktorý máte peniaze, a nasa ani nikto iný nemá peniaze na nič.. |
| 30.5.2010 - 14:23 - Adolf | |
|
quote:
začínam mať čoraz silnejší dojem že tieto debaty sú bezpredmetné..
každý cieľ je správny.. teda každý na ktorý máte peniaze, a nasa ani nikto iný nemá peniaze na nič..
Geologie je věda, na jejímž základě probíhá tvorba značné části HDP planety. A na úrovni geologie závisí efektivita této činnosti. Dnes si už nedovedeme představit, jak by se dala geologie dělat jinak než jako planetologie Sluneční soustavy. Asi nedošlo v 2. polovině 20. století a dále k převratnější události, než bylo přezkoumání Měsíce. Od té doby si nikdo nedovede představit, jak udělat teorii evoluce Země bez hornin z Měsíce. Způsoby prospekce surovin aj. dnes těží z misí těch, co poskakovali před 40 lety po Měsíci. Jediná drobná mise Deep Impact, kdy se povedlo impaktorem bacit do komety a trochu to vyfotit, nám úplně změnila teorie vzniku vody na povrchu naší planety. Jestli něco přiveze prašutry z nespotřebovaného materiálu na stavbu Sluneční soustavy, tak to máme další geologickou revoluci. Myslím, že to za ty prachy stojí. ____________________
Áda |
| 30.5.2010 - 14:33 - somora | |
|
| iste. Prieskum asteoridu má značný vedecký aj technologický význam. Len nieje dobre označovať takú výpravu ako polcestu na Mars. Je to proste niečo celkom iné. |
|
quote:
No. O tom ako sa spí v beztiaži pri hučiacej ventilácii v plátenom vareci pripútanom na stene by nám asi mohol najkompetentnejšie porozprávať Dr.Valerij Poliakov.Jeho skúsenosť letom ku asteoridu nezískate.
To si nejsem úplně jistý.. je jistě obdivuhodné, jak dlouho to tam nahoře vydržel... ale současně bylo jisté, že kdyby se objevily jakékoliv vážné problémy, tak se může téměř kdykoliv vrátit na Zem.
Posledních skoro 40 let nikdo nezopakoval byť jen týdenní pobyt, ze kterého by se okamžitě (nebo do 24h nejpozději) nešlo vrátit na Zem.
Zkušenosti, které by se získaly letem po třeba jen třítýdenní eliptické translunární dráze, by byly naprosto unikátní a nejspíš cennější, než u cca týden-a-něco trvajících letů Apolla. (Samozřejmě za určitou vzdáleností přestane působit gravitace Země - a prostě motor MUSÍ zafungovat, aby se loď včas a správně vrátila, apod. - i když je celkové delta-V poměrně nízké, tak to je pořád docela riskantní let a spousta nervů jestli se povedou kritické manévry...)
Delší pobyt na Měsíci by nějaké zkušenosti také přinesl: ale podle mě ne úplně ty, které potřebujeme. |
|
"O tom ako sa spí v beztiaži pri hučiacej ventilácii v plátenom vareci pripútanom na stene by nám asi mohol najkompetentnejšie porozprávať Dr.Valerij Poliakov.Jeho skúsenosť letom ku asteoridu nezískate.Mars 500 je skôr sociálny experiment a let ku asteoridu technologický."
Pokud se nevyspim, tak me proste boli hlava a rozhodne jsem otraven prace me nebavi a to co delam jinak radosti tak k tomu se musim velmi nutit - harmonogram prace proste nepocka.
A tudiz moje chovani k ostani tedy bude i pres moji snahu ovladat se ponekud odlisne - tedy horsi a to prave jde - test cloveka v extremnich situacich to proste neni a o to si myslim, ze by pri psychologickych experimentech jit melo !!!! |
| 30.5.2010 - 19:39 - somora | |
|
Možno s tým tvorcovia habitatu Marsu 500 počítali .Dokonca si myslím že štandardný ruský ventilátor to potichu "neumí".  |
| 30.5.2010 - 20:04 - somora | |
|
quote:
[
Zkušenosti, které by se získaly letem po třeba jen třítýdenní eliptické translunární dráze, by byly naprosto unikátní a nejspíš cennější, než u cca týden-a-něco trvajících letů Apolla. (Samozřejmě za určitou vzdáleností přestane působit gravitace Země - a prostě motor MUSÍ zafungovat, aby se loď včas a správně vrátila, apod. - i když je celkové delta-V poměrně nízké, tak to je pořád docela riskantní let a spousta nervů jestli se povedou kritické manévry...)
Delší pobyt na Měsíci by nějaké zkušenosti také přinesl: ale podle mě ne úplně ty, které potřebujeme.
Neprotirečím. Ale jednotlivé misie poskytujú obmedzený potenciál neznámeho. Práve riziko cesty bez návratu otestovali posádky Apolla velmi osobne.Viete si predstaviť ten adrenalín pred zážehom štartovacieho motoru LM. Zažehne-nezažehne... |
|
