Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: MSL - Mars Science Laboratory / Curiosity
24.3.2009 - 12:33 - 
Když jsem hlasoval v 12:31 , tak už tam bylo od nás 22 hlasujících. Xetal  
24.3.2009 - 14:18 - 
Jméno "Amelia" pro MSL navrhla 8-mi letá školačka Adia Bulawa. Inspirovala ji samozřejmě Amelia Earhart, americká pilotka, která mj. jako první žena přeletěla sólo Atlantik a později se "záhadně" ztratila při jiném přeletu v Pacifiku.

http://news10now.com/content/all_news/136114/oneida-county-girl-could-name-the-next-mars-rover/Default.aspx

... zdá se vám to jako dobrý nápad, pojmenovat rover po pilotce? Pro marsovské atmosferické letadlo prosím, ale rover, ... a navíc po někom, kdo se při své činnosti ztratil?

Na jiné diskuzi už padají i dost sarkastické, ale trefné návrhy, třeba Rounup (zátah, šťára)



A vůbec, všechny ty vybrané jména od NASA jsou podle mně divné, asi bych nechal jednoduše jen "MSL".

 
24.3.2009 - 15:09 - 
citace:
A vůbec, všechny ty vybrané jména od NASA jsou podle mně divné, asi bych nechal jednoduše jen "MSL".
"Rover MSL" by bolo meno rovnako dobré alebo lepšie ako ktoré koľvek iné.
Lenže - k názvu Mars Science Laboratory, MSL alebo rover MSL sa zrejme nedá prihodiť to malé čarovné TM alebo R v krúžku, na ktorom sa dá celkom dobre ryžovať bokom - na modeloch, tričkách a podobných srandičkách. Navyše pre PíáR je vlastné meno celkom podstatným prvkom. Ostatne aj výber mena je akciou PR oddelenia...
Kurňa - a zasa sme pri peniazoch a reklame. fuj...
 
24.3.2009 - 16:03 - 
Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice. 
24.3.2009 - 16:07 - 
citace:
Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Ervé, bacha na to, Wonder taky znamená nejistota nebo pochybnost
 
24.3.2009 - 16:36 - 
citace:
citace:
Mně se líbí Wonder (zázrak a taky Steve Wonder), Sunrise ujde, ale Amelia je lepší, byla to průkopnice v letectví, což je nezbytný stupeň ke kosmonautice.
Ervé, bacha na to, Wonder taky znamená nejistota nebo pochybnost


Nemohol by sa volat teda Amelia Wonder?
 
24.3.2009 - 17:01 - 
Jméno by měla každá sonda dostat teprve až se " narodí" tedy po úspěšném vypuštění na dráhu k cíli, jako to dělají Japonci, to mi připadá logické. Jinak na jméně moc nezáleží, rozhodující je technická vyspělot a náročnost úkolu, který má ta která senda před sebou. Ale sekvence s pojmenováváním nenásilně zkracuje čekání na vzlet. 
27.3.2009 - 10:12 - 
Bahenní sopky na Marsu - možná vhodné místo pro přistání a průzkum MSL
http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2009/pdf/1034.pdf

Bahenní sopky nejsou na Zemi neobvylké, největší výskyt je jich v Azerbajdžánu. Tyto drobné vulkány nevyvrhují žhavé magma, ale bahno a kameny spolu s plyny, většinou metanem - to by mohlo přispívat k pozorovanému výskytu metanu ve třech oblastech Marsu.
Vyplavený materiál z hloubky několika kilometrů by mohl být vhodným prostředím pro živé organismy v minulosti a možná i teď.

http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/7966437.stm

[Upraveno 27.3.2009 poslal pospa]
 
27.3.2009 - 11:40 - 
Mohla by nejaká dobrá duše alespoň rámcovitě přelozit o co se v článku jedná ? - na marsu už byli nějaké bahení sopky objeveny ?

citace:
Bahenní sopky na Marsu - možná vhodné místo pro přistání a průzkum MSL
http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2009/pdf/1034.pdf

Bahenní sopky nejsou na Zemi neobvylké, největší výskyt je jich v Azerbajdžánu. Tyto drobné vulkány nevyvrhují žhavé magma, ale bahno a kameny spolu s plyny, většinou metanem - to by mohlo přispívat k pozorovanému výskytu metanu ve třech oblastech Marsu.
Vyplavený materiál z hloubky několika kilometrů by mohl být vhodným prostředím pro živé organismy v minulosti a možná i teď.

http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/7966437.stm

[Upraveno 27.3.2009 poslal pospa]
 
27.3.2009 - 12:37 - 
citace:
Mohla by nejaká dobrá duše alespoň rámcovitě přelozit o co se v článku jedná ? - na marsu už byly nějaké bahení sopky objeveny ?

Základní informace česky jsou na http://scienceworld.cz/aktuality/Mohou-byt-na-Marsu-bahenni-sopky-4787 .
 
28.3.2009 - 11:14 - 
Stále se zapomíná na to že Mars je maličkou planetou, s dávno vyhaslou vnitřní aktivitou, nízký tlak a nízké teploty na povrchu vylučují výskyt vody v tekutém stavu, potažmo i bahna. Spolu s Merkurem připomínají spíše velké asteroidy než planety, zejména tomu napovídají neustálené eliptické dráhy s velkou excentritou, které napovídají že obě byly impakty vychýleny z pravděpodobně kruhových.
Po zařazení Pluta mezi trpasličí planety by nebylo na škodu zamyslit se i nad Marsem a Merkurem - vždyť obě jsou vskutku trpasličí.
Všechny spekulace, o vodě potažmo životu pd povrchem jsou v oblasti zbožných přání a jak výzkum pokračuje, jejich nerealita je stále zřetelnější. Dopadne to stejně jako s Měsícem - od masovské civilizace, přes lišejníky a kamenožrouty k totální sterilitě.
 
28.3.2009 - 12:09 - 
citace:
Po zařazení Pluta mezi trpasličí planety by nebylo na škodu zamyslit se i nad Marsem a Merkurem - vždyť obě jsou vskutku trpasličí.



Ono zařazení mezi trpasličí planety u nich není ne místě, ač se někomu mohou zdát třeba malé a nějaký měsíc obří planety může být i větší. Existují dvě definiční kritéria, které tyto planety splňují. Vysvětlit by je mohl někdo znalý korektní terminologie, nebo by šlo najít i vysvětlení pana Vítka z doby, kdy jsme tu probírali sesazení Pluta. Zhruba řečeno mými slovy převahu hydrostatických sil nad materiálovou kohezí a orbitální dominanci, a to obě tyto mrňavé planety splňují.

Do jaké míry je vyhaslá na Marsu vulkanická a tektonická aktivita, není zcela jasné. Fakt je ten, že jsme její ověřený aktivní projev dosud nespatřili. Někteří geologové však trvdí, že ve snímcích Marsu vidí formace, které jsou velmi mladé výlevy lávy - nanejvýš miliony let staré. Při omezených možnostech terénního geologického výzkumu ale bez toho, že by nám spustila sopka před očima, se ale nepochybné projevy vulkanimu zjišťují těžko.

Bahno se na Marsu téměř jistě vyskytuje přinejmenším v podpovrchových vrstvách. Ti, kdo to tvrdí, to vyvozují z morfologie terénu. U nás v arktidě se každé léto vytvoří podpovrchová vrstva bahna nad vrstvou permafrostu, skrze nějž kapalná voda nepronikne. V důsledku toho se ovšem vytvoří určitý speciální reliéf povrchu, na který když koukne pozemský geolog, tak řekne: "To je krajina s permafrostem, kde v létě taje." Takovou krajinu ale vidí i na Marsu.

Na Marsu by se zřejmě byly schopny leckteré pozemské mikroorganismy uchytit. Jeslti je tam nějaká vulkanická aktivita, tak by si tam leckteří mikropozemšťané dokonce přímo lebedili. Naděje na život na Marsu tedy je, při čemž si myslím, že když tam bude, budou to spíš zavlečení odrodilci ze Země než autochtonní Marťané.

 

____________________
Áda
 
28.3.2009 - 12:45 - 
Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné podmienkam v podobných hĺbkach na Zemi, čo sa týka tlaku a teploty - a bezpochyby dostatočné na existenciu trvalo tekutej vody.  
28.3.2009 - 20:30 - 
citace:
Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné podmienkam v podobných hĺbkach na Zemi, čo sa týka tlaku a teploty - a bezpochyby dostatočné na existenciu trvalo tekutej vody.


Podle některých zastánců hluboké horké biosféry jako hlavního životního prostředí Země, je v hlubinách Země mnohonásobně větší hmotnost živoucí biomasy než na povrchu, a my povrchňáci jsme vlastně jakousi okrajovou formou života. Potvůrkám z hluboké biosféry na Marsu by mohlo být docela jedno, že povrch je v současnosti dost nehostinný. Ale tenhle život se nám zatím moc nedaří zkoumat tady na Zemi, ač je ho tu plno. Nemáme na to moc vyvinuté metodiky.

Existují dokonce hypotézy, že na Zemi existuje více forem života, je tahle forma, ke které patříme my všichni od archeí, přes mikroby až k nám všemožným eukaryontům. My však o nich vůbec nevíme, protože našim detekčním metodám unikají. Detekovat život mikroorganismů na Marsu, i kdyby tam byl, bude velice nesnadné. Bylo by to nesnadné, i kdybychom na Marsu měli plně vybavenou biologickou laboratoř s lidskými odborníky. Pro těch pár kilo železa napájeného místním slabým slunečním svitem, co tam můžeme poslat, je to pak extrémní problém.

 

____________________
Áda
 
02.4.2009 - 13:20 - 
Poslední zprávy o stavu příprav MSL byly předneseny minulý týden na Lunar and Planetary Science Conference.

http://www.planetary.org/blog/article/00001899/

netradiční pohled na sestupový modul MSL - Sky Crane
 
02.4.2009 - 16:00 - 
citace:
citace:
Navyše, Mars môže mať "hlbokú biosféru" podobne ako ju má veľmi pravdepodobne Zem. Podmienky v hĺbkach niekoľko kilometrov pod povrchom budú na Marse podobné...

Podle některých zastánců hluboké horké biosféry jako hlavního životního prostředí Země, je v hlubinách Země mnohonásobně větší hmotnost živoucí biomasy než na povrchu...

Za 20minut som nasiel dost odkazov, ktore "hlbokú biosféru" popisuju ako istu...
http://www.veda.cz/article.do?articleId=28027
veda.cz/dwn/5430/33977_Profil%20absoloventa_286_289.pdf
...
Tusim sa mi moj svet zacina stavat na hlavu [Editoval 02.4.2009 pridal martinjediny]
 
02.4.2009 - 17:28 - 
citace:

Tusim sa mi moj svet zacina stavat na hlavu [Editoval 02.4.2009 pridal martinjediny]


ano... kde to jen bylo. Objev nejakeho zivota co nepotrebuje kyslik, vodu, ... nic co by jsme si mysleli ze je nutne k zivotu. Na formu zivota ani podrobnosti si nevzpominam.
 
02.4.2009 - 17:32 - 
Celkom dobré články, zvlášť PDF - škoda, že je to len malá časť niečoho rozsiahlejšieho, pravdepodobne knihy.
Prvý článok však z môjho pohľadu nič mimoriadne prekvapivé neprináša - možnosť, že sa nájdu baktérie či iné mikroorganizmy v morských sedimentoch z takmer ľubovoľnej hĺbky a takmer ľubovoľného veku mi pripadá viacmenej samozrejmá, pretože životné prostredie v hĺbke 3000 metrov pod hladinou a desať metrov pod dnom v okolí horúceho prameňa, kde je teplota okolo 100°C, sa príliš nelíši od životného prostredia v hĺbke 1500 metrov pod hladinou a 1500 metrov pod dnom, kde je tiež teplota okolo 100°C. Teplota a tlak sú viacmenej rovnaké, anaeróbne, bezkyslíkaté prostredie tiež.

Myslím, že existuje jedna podstatná podobnosť medzi zisťovaním života v hlbokej biosfére a života na Marse či kdekoľvek inde vo vesmíre - Nevieme ho "chytiť", nemá ani vhodné "pasce" ani vhodné "návnady". Podmienky na Marse a v hlbokej biosfére sú svojím spôsobom od "štandardného prostredia" na povrchu Zeme rovnako vzdialené, hoci opačnými smermi.
 
03.4.2009 - 22:38 - 
citace:

ano... kde to jen bylo. Objev nejakeho zivota co nepotrebuje kyslik, vodu, ... nic co by jsme si mysleli ze je nutne k zivotu. Na formu zivota ani podrobnosti si nevzpominam.


Existují potvůrky, co jsou schopny třeba stamiliony let přežít bez vody, ale jen proto, že prostě na tu dobu zastaví životní pochody. Žádná pozemská forma života nemůže aktivně fungovat bez vody.

Původní formou života na Zemi byly archey. Ty tu vládly po miliardy let. Kyslíkaté formy života jako bakterie či eukaryonta (tedy i my) jsou tu teprve relativně chvíli, ale v největší ekologické katastrofě všech dob zničily přirozené životní prostředí archeám, zamořily planetu kyslíkem a rochní si v něm. Archey, které dýchají síru, líbí se jim v roztocích horkých kyselin při teplotách dost nad 100 C aj., ale pořád opanovávají prostředí hlavně pod povrchem Země. Existuje hypotéza, že biomasa archeí v horkých roztocích podmořských hornin je pořád mnohonásobně vyšší než hmotnost těch okrajových kyslíkatých forem života jako jsou bakterie a eukaryonta. Počítání a vážení kamenožroutů v hlubinách ale zatím dost vázne, takže to může být klidně pravda, ale nevíme to.

Že tam pod zemí kamenožrouti z řad archeí jsou je jasné. Nicméně vyznavači hlubinné horké biosféry tvrdí, že arechey jsou pořád hlavní formou pozemského života, a také, že život nevznikl někde v oceánu na povrchu, ale že vznikl právě tam v těch horkých koncentrovaných hlubinných chemikáliích. Teprve následně pronikl na povrch. Ty povrchové formy se následně adaptovaly na extrémní formy povrchu. My archey považujeme za extrémofily, protože žijí v extrémních teplotách, koncentrovaných chemikálicích, velkých tlacích aj. Extrémofilové jsme ale prý my. Do tak pro život nepřirozených podmínek, jaké panují u nás na povrchu mohl život proniknout teprve, když si vyvinul vysoce účinné enzymy, jež zajistí potřebnou chemickou aktivitu i v té naší povrchové zimě, nízkých tlacích, a nízkých koncentracích skutečně reaktivních látek.

Pokud by tady na povrchu nastala katastrofa, která by našeho životního prostředí udělala Mars, archey z hlubin by vůbec nepoznaly, že se tu něco děje. Dokonce by spíš pronikaly na povrch, protože by zde nebyla konkurence povrchových kyslíkáčů a nevadil by jim kyslík.

Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také.

 

____________________
Áda
 
03.4.2009 - 22:58 - 
citace:
...
Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také.



Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ?
 
03.4.2009 - 23:05 - 
citace:

Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ?



Možná už tam dávno jsou přinesené nějakým dávným pozemským šutrem. Asi bychom to vůbec nepoznali.

 

____________________
Áda
 
03.4.2009 - 23:31 - 
citace:
citace:
... Pozemským archeám by se určitě moc líbilo v mracích Venuše. Pod povrchem Marsu by určitě byly schopny žít také.

Mam chut na mensi sabotaz ... Kolik by tak stalo a jak by nasadit tyhle potvurky na Venusi ? Co by bylo vysledkem jejich pusobeni ?
Idem do toho s Vami
Venery vynášali spočiatku rakety Sojuz vo verzii Molnija-M. To znamená (odhadujem) nejakých 150-200 milionov za štart a 50-100 milionov za sondu.
Sondu okopčíme - povedzme Venera 8 (bezpečne vydržala pristátie). Padák použijeme väčší, nepotrebujeme rýchlo klesať až dolu. Miesto vedeckej aparatúry naložíme rozprašovače kvapalín a výmetnice spór (s nejakým zariadením na zvlhčenie obsahu).
Čistá hmotnosť (bez rozprašovačov) "diverzného nákladu" bude cca 25 kg, predpokladám archea a mikroskopické riasy v nejakom vhodnom roztoku, k tomu spóry nejakých plesní a mikroorganizmov, plus niečo, čo má rado síru. Vo výške cca 50 až 60km sa vyhodia ako prví sírožrúti, ostatní cestujúci vystúpia medzi 35 a 50 km nad povrchom - je tam tlak asi 0,1-1 MPa, teplota od 0 do 100°C.


[Upraveno 03.4.2009 poslal Alchymista]
 
04.4.2009 - 07:30 - 
citace:
Jméno "Amelia" pro MSL navrhla 8-mi letá školačka Adia Bulawa. Inspirovala ji samozřejmě Amelia Earhart, americká pilotka, která mj. jako první žena přeletěla sólo Atlantik a později se "záhadně" ztratila při jiném přeletu v Pacifiku.


Proč ne... :-) Ono po slavných mužích toho bylo pojmenováno už fakt hodně, když se nad tím zamyslíte...
 
16.4.2009 - 15:53 - 
Hlavní brzdicí padák pro MSL úspěšně prošel sérií testů v aerodynamickém tunelu v NASA Ames RC.



- výrobce Pioneer Aerospace
- průměr vrchlíku 15,5 m
- 80 nosných šňůr, délky 50,3 m
- rychlost při otevření Mach 2,2
- generovaný odpor 289 kN

... co kdyby NASA nabídla volnou plochu na bílém vrchlíku k reklamnímu využití?
Například takový McDonald's by mohl za své červené "M" na bílém podkladě v klidu zaplatit oněch 2,2 mld UDS = náklady na misi MSL.
Určitě by to pro ně byl PR trhák, dát si do reklamy snímky z MRO-HiRISE, jak se známé logo snáší na cizí planetu.
Roční čistý zisk tohoto řetězce totiž činí sympatických 2,3 miliardy dolarů !!!

[Upraveno 16.4.2009 poslal pospa]
 
16.4.2009 - 18:12 - 

To mi pripomenulo jeden bradatý:

- "Rusi pristáli na Mesiaci a natierajú ho na červeno!"
- "Tak počkajte až skončia a pošlite tam našich chlapcov s bielou, nech do toho napíšu Coca-cola."
 
18.4.2009 - 11:17 - 
Má někdo přehled o tom, jestli byla kdy nabídnuta plocha na kosmických sondách nebo lodích ke komerční reklamě?

Já znám jen jednu neověřenou zprávu, že se uvazovalo o prodeji reklamní plochy na airbegách sondy Beagle2. A jak nakonec dopadla všichni víme ....
 
18.4.2009 - 11:35 - 
citace:


... co kdyby NASA nabídla volnou plochu na bílém vrchlíku k reklamnímu využití?
Například takový McDonald's by mohl za své červené "M" na bílém podkladě v klidu zaplatit oněch 2,2 mld UDS = náklady na misi MSL.
Určitě by to pro ně byl PR trhák, dát si do reklamy snímky z MRO-HiRISE, jak se známé logo snáší na cizí planetu.
Roční čistý zisk tohoto řetězce totiž činí sympatických 2,3 miliardy dolarů !!!

[Upraveno 16.4.2009 poslal pospa]


No, 2,2 mld by za to zrejme nedali, ale zopar melonikov by supnut mohli MRO by nasnimal padak pri zostupe a mame najexotickejsie reklamne foto v dejinach
 
18.4.2009 - 16:17 - 
Padák nasnímaný MRO bude zabírat několik pixelů a bude problém jej na nějakém snímku vůbec najít, natož číst na něm nějaké nápisy, nebo je prvého dubna ? 
18.4.2009 - 17:53 - 
citace:
Padák nasnímaný MRO bude zabírat několik pixelů a bude problém jej na nějakém snímku vůbec najít, natož číst na něm nějaké nápisy, nebo je prvého dubna ?
Za pár mega USD z reklamy by mohla MSL po přistání dojet k padáku a robotickou rukou ho roztáhnout na maximální ploše na povrchu, aby šla reklama pěkně vyfotit z orbitu.

A nápisy jsou zbytečné - stačí jednoduché logo, to je za tisíc písmen

 
18.4.2009 - 19:40 - 
MSL je vědecká laboratoř a má konkrétní vědecké úkoly a NASA nikdy nepoklesne na úrověň nějakého " čínského mávání", bytˇza účelem propagace firmy nikoli zavrženíhodného totalitního režimu.

 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.457848 vteřiny.