Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8    9  >>
Téma: Exobiologie - život ve vesmíru
22.4.2013 - 20:24 - 
pecka
ak aplikujeme Moorov zákon z informatiky, na rozvoj života a teda DNA
"Spočítali si, že na poli biologickém se genetická komplexita organismů zdvojnásobuje ne každé dva roky, jako v případě elektroniky, ale každých 376 milionů let."
vyjde nám, že život mal vzniknúť pred desiatimi milardami rokov
problém je "iba to", že zem je stará "len" 4,5 miliardy rokov
http://osel.cz/index.php?clanek=6862
Prosté zjištění, že genetická složitost organismů se zdvojnásobuje zhruba každých 376 000 000 let, nejen, že nastrdilo kreacionisty, ale „odfouklo“ vznik života ze Země někam jinam. Nutí nás to zvykat si na myšlenku, že život se k nám na Zem v určité době jen jaksi „nastěhoval“.
 
22.4.2013 - 20:41 - 
nie zase toto...
prečo má každý potrebu napchať moorov zákon na všetko, na čo mu to práve vyhovuje...
to tak nefunguje, ani nebude...

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
22.4.2013 - 20:55 - 
Na základě analýzy "molekulárních hodin" se odhaduje, že život vznikl asi před 4,3 mld. let (+/- 0,1 mld). Počítám, že tento výsledek je daleko spolehlivější než snaha aplikovat Mooreův zákon na geny.
První organizmy patřily spíše mezi extremofily než naopak.
Ostatně musely přežít pozdní bombardování v období okolo 3,85 mld let zpátky, na což jsou extremofily lépe vybaveny.
Více o nejstarším životě třeba tady - http://www.timetree.org/pdf/Hedges2009Chap05.pdf.
 
22.4.2013 - 21:33 - 
quote:
nie zase toto...
prečo má každý potrebu napchať moorov zákon na všetko, na čo mu to práve vyhovuje...
to tak nefunguje, ani nebude...


fakt?
a čo taký "polčas rozpadu"?
nefunguje iba pri rádionuklidoch
funguje aj pri podávaní liečiv
http://www.unigen.wbl.sk/Polcas-rozpadu-.html
dokonca pri rozpade DNA
http://www.nature.com/news/dna-has-a-521-year-half-life-1.11555
prečo by k "polčasu rozpadu", nemal ako invariant, fungovať "polčas organizácie", pri ktorom sa s chaosu vytvárajú stále zložitejšie štruktúry..
chaos je síce chaos.. ale má úžasnú vlastnosť vytvárať poriadok "řád.."
 
22.4.2013 - 21:50 - 
moorov zákon je neuveriteľne umelo vytvorený nezmysel, ktorý platí na počítače v istom krátkom časovom období... a ktorý prestáva platiť - v podstate v pôvodnom znení už dnes neplatí (a o chvíľu sa dostaneme na takú hodnotu hustotu tranzistorov, etc... že prestane platiť úplne)

btw...
ten zákon... hovorí len o rýchlosti rastu počtu tranzistorov... zaujímavý je len preto, že niekto mu dal meno...

inak... miera zmeny... sa nazýva derivácia

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
22.4.2013 - 22:04 - 
quote:
moorov zákon je neuveriteľne umelo vytvorený nezmysel, ktorý platí na počítače v istom krátkom časovom období... a ktorý prestáva platiť - v podstate v pôvodnom znení už dnes neplatí (a o chvíľu sa dostaneme na takú hodnotu hustotu tranzistorov, etc... že prestane platiť úplne)



len aby si sa neprenáhlil..
nejakých vykukov napadlo tranzistorom otočiť architektúru
s plochej na vertikálnu
http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=4873
http://physicsworld.com/cws/article/news/2012/aug/02/nanowires-give-vertical-transistors-a-boost
http://www.ime.a-star.edu.sg/page/ime_develops_vertical_silicon_nanowire_formation_and_gate_all_around_mosfet
odvtedy si na tom usilovne turbujú hlavy
 
22.4.2013 - 22:17 - 
v pôvodnom znení už neplatí teraz... afaik, už teraz je to pomalšie... a čo bude v budúcnosti, mi je jedno, čo sa týka moorovho zákona... možno to zase zrýchli... nepodstatné... ako celý ten zákon... (na rozdiel od napr. fyzikálnych alebo matematických... sa tento nedá na nič rozumné použiť)
nič to nemení na tom, že je to umelo vytvorená vec... to si aj ja môžem prísť a vyhlásiť nejakú blbosť a prehlásiť to za svoj zákon...

btw...
a už vôbec to neznamená, že teraz môžeš prísť a aplikovať to na čokoľvek ťa napadne, ako si to urobil... to je moja hlavná výčitka voči tomu...
moorov zákon sa týka veľmi špecifickej veci...
[Edited on 22.4.2013 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
22.4.2013 - 22:29 - 
hm.. "vyhlasovať zákony" je už nemoderné..
máš pravdu..
v poslednej dobe akosi, iba vyslovujeme samé teórie
zatiaľ to ako teória funguje dobre
http://en.wikipedia.org/wiki/Moore%27s_law
 
23.4.2013 - 00:09 - 
Alamo - polčas rozpadu nie je žiadny "zákon", je to naopak prísne individuálna vlastnosť určitých typov nestabilných systémov (alebo systémov na hranici stability ovplyvňovaných náhodnými dejmi) a prejaví sa výlučne pri pozorovaní dostatočne veľkého súboru takýchto systémov. Jeden atom nemá žiadny polčas rozpadu.  
23.4.2013 - 00:16 - 
Je dobré si připomenout základní data o vzniku života na Zemi, která svědčí o tom, že živit se na naší planetě vyvíjel velmi obtížně a z jediného společného prazákladu.

Svědčí o tom několik faktů:

a) paleontologické důkazy, že jednobuněční živočichové zde byli velmi dávno (před 3,8 miliardy lety) a teprve relativně nedávno (před 0,6 miliardy let) se z nich vyvinuly organismy vícebuněčné;

b) jednotný a společný genetický kód jak pro živočichy, tak pro rostliny a bakterie;

c) skutečnost, že všechny živé organismy využívají pouze levotočivých aminokyselin a pravotočivých sacharidů (cukrů) ke stavbě svých těl, přestože se v přírodě vyskytují rovnocenně i látky s právě opačnou točivostí.

Občas citovaná domněnka o panspermii (přenosu zárodků života mezi různými kosmickými tělesy) není únikem s ohledem na fakt,že věk vesmíru nepřevyšuje stáří Země ani o jeden řád. Ve vesmíru vzhledem k nesmírně malé pravděpodobnosti vzniku života zkrátka nebylo dost času na to, aby se život vyvinul v mnoha exemplářích - je téměř zázrak, že vůbec vznikl a rozvinul se na Zemi. Výstižně to vyjádřil Albert Einstein příměrem, že pravděpodobnost náhodného vzniku života je zhruba táž jako možnost, že se výbuchem v tiskárně pečlivě vysází a vytiskne slovník cizího jazyka.
 
23.4.2013 - 08:43 - 
život na našej planéte sa nerozvýjal lineárne,,, prebehlo zopár masových vymieraní kedy sa život častokrát udržal len tak tak,,, ale po obnove priaznivejšieho rpostredia zase prichádzal Boom,,, tak ako po vojne vždy príde populačná explózia,,, presto si myslím že život sa častokrát vďaka tomu posúval relatívne skokovo,,, striedali sa obdobia zrýchleného rozvoja z obdobiami stagnácie 
23.4.2013 - 11:50 - 
toto kolečko sme si už raz absolvovali..
keď inak nedáte..
budete za život považovať aj to čo by fungovalo na báze kremíka, ako pseudoorganickej chémie?
ehm.. pripomeniem nakoniec sme sa zhodli na tom, že najlepšou definíciou slova život, je "čokoľvek -čosi- schopné fungovať ako replikátor"
a že nevieme aké sú najvhodnejšie podmienky pre vznik toho "hocičoho"
pretože podmienky, ako ich poznáme dnes, ani na niečo také nemusia byť vhodné

apropó.. keď vy mi poviete, aby som uviedol nejaké naozaj dokonale dlhodobo stabilné prostredie, s premenami entropie, tak mňa napadá iba nejaký obrovský medzihviezdny oblak plynu..
 
23.4.2013 - 20:59 - 
quote:
budete za život považovať aj to čo by fungovalo na báze kremíka, ako pseudoorganickej chémie?
podľa mňa ano, zvlášť ak to bude niečo "komplexnejšie", čo sa týka chemického zloženia.

quote:
aby som uviedol nejaké naozaj dokonale dlhodobo stabilné prostredie, s premenami entropie, tak mňa napadá iba nejaký obrovský medzihviezdny oblak plynu..
vývoj by bol z nášho pohľadu až príliš pomalý...
 
24.4.2013 - 00:53 - 
Takže bych to rád částečně rozporoval co se zde píše hlavně o teorii panspermie:

1)Zjištěné stáří vesmíru 15 miliard let co vím se neustále mění a tedy ho nelze brát jako nezvratný podklad - prosím vyjádření někoho kdo se vyzná v astronomii jak to se stářím je a klidně i k druhému bodu

2) Vesmír se měl po celou dobu rozpínat - tedy vzdálenosti mezi hvězdami byli dříve o hodně - klidně tedy řádově menší - na to nelze zapomínat - případně se rád opět od astronoma poučím.

3) Přežití vystřelení a nárazu je dokázano praktickými pokusy - prostě to přežili.

4) Průlet kosmickým prostředím - některé bakterie se maj nacházet i primárním okruhu - tedy ten co chladící vodou přímo omývá palivové články reaktoru - a nezdá se, že by nějak mutovali - pokud jsou navíc chráněny uprostřed vhodného materiálu meteoritu - tak to nepovažuji za problém - sterilizacie se provadí sond snad i jinak než jen ozařováním - stejně jaké jsou hodnoty v kosmu by mě taky zajímalo - zas tak silné to přece není.
I vyšší oraganismus - myš si prostě dle pokusů z území Černobylu se dokáže radiaktivitě přizpůsobit a vesele bez negativních mutací tam žít. Jde o myši, které se tam rozšířili až po katastrofě - tedy jim nevadí dlouhodobé vystavení menší dávce záření - původní myši byli v průběhu katastrofy zahubeni a varovné cedule a zákazy vstupu samozřejmě na myši neplatí - ti se prostě šíří všude - byť v rámci několika generací jak si každá hledá další volné území pro přežití.

5) Ochrana v rámci meteoritu již zde byla zmíněna - a nikdy nevíme jak ten metorit byl veký tedy jednalo se o velký meteorit,který byl uvnitř jako kosmické loď se štítem žárem zcela nezasažen.
Vlastní uvolnění již proběhne za pomoci destrukce - třeba mořskými vlnami a dalšimi běžnými způsoby eroze - jakmile do toho prosákla voda tak ta jejiž vyplavila ven.

6) Kolik jich musí být - prostě oni narazili na sterilní planetu planetu plnou živin zato bez ničeho co by samotné je spapalo - a tak jen z malé množství jeinců došlo k exponenciální zaplavení celé planety v krátké době - i Země si tím to vývojem s exponenciálním rozšířením po katastrofě prošla dle výzkumů prošla - mám to ze seriźních dokumetů - cyklus na ČT2 - o tom jsme zde již diskutovali.

quote:
a) paleontologické důkazy, že jednobuněční živočichové zde byli velmi dávno (před 3,8 miliardy lety) a teprve relativně nedávno (před 0,6 miliardy let) se z nich vyvinuly organismy vícebuněčné;



7) To naopak tu teorii - potvrzuje jednobuněčné bakterie tu byli velmi dlouho než zde začala jich pořádná evoluce zde. A to že jsou ze stejného předka nevadí - pokud přiletělo více druhů jedním meteoritem z jedné planety - tak jsou skutečně i tak z jednoho předka - ovšem již vyselektované do více druhů na tém planetě odkud pocházejí a to samozřejmě nezjistí - že to neproběhlo na Zemi.
A ten exponenicální růst může zabránit potencioánálním konkurentům se zde uchytit - těch již bude příliš málo na to, aby zde v té záplavě jiného oraganizmu dokázali přežít.

8) Pokud provedeme tranformaci Marsu na obyvatelnou planetu pak následně provedeme i umělou panspermii i my samotní - prostě ji osídlíme životem ze Země - a tedy opět pro budoucí vědce(mimozemšťany zkomající Sluneční soustavu, kde život našli ve formě bakterií a řas jen na Marsu....) ze stejného tedy předka.
Zkrátka umělá pansperime se uplně nikdy vyloučit nedá - dá se pouze -- i to může být důvod proč ji provedly - tak dokázat, že to je možné.
A nebo opět jako na Marsu - příprava planety s vodu a kyslíkem na budoucí kolonizaci a nebo jen jako útočistě pro případ nějaké katastrofy na své vlstní planetě.
Dokonce i další stvoření - tedy prostě přivezení rostlin a zvířat(a jejich následné namnožení s jejich pomocí + vypouštění) ze své planety pracovníky kosmického výzkumu - tedy i uplné umělé vytvoření obyvatelného prostředí jako tomu může být díky našemu budoucímu snažení i na Marsu je též nutné brát v úvahu.
Edit - samozřejmě na jiných planetách než na Zemi, že zde byla Evoluce nezpochybňuji a nikdy nezpochybňoval - je na to dost důkazů.
Jen tak říkám, že některé tvrzení na první pohled nesmylná, nemusí tak uplně na některých planetách se životem být tolik vzdálená realitě jak by se mohlo zdát - byť široko daleko již po nějaké civilizace nebudou ani stopy.


Musím říct i něco proti teorii panspermie jako reakci na toto:

quote:
Albert Einstein příměrem, že pravděpodobnost náhodného vzniku života je zhruba táž jako možnost, že se výbuchem v tiskárně pečlivě vysází a vytiskne slovník cizího jazyka


A co má být - je to snad nulová možnost ?????? - prostě pokud je v celém vesmíru miliardy planet pobných Zemi na počátku, kde se vzájemě přehazujízí účinky vln molekuly aminokyselin - ty prostě vzniknou v prostředí plném blesků - tak prostě to někde časem uspěje - a navíc je to jediná možnost konstrukce živé buňky - prostě pokud je těch možností více - tak si o to tu pravděpodobnost musíte zvýšit - nečekáta tedy na 10 z x mnoho čísel - ale stačí vám číslice od 1 do 10.
A my jsem prostě teď tam kde ten proces uspěl - tedy na této planetě a kdyby uspěl jinde tak bychom byli tam a kladli si tam naprosto stejné otázky.
A pokud alespoň čas je z určité úvahy nekonečný - to že tady nebylo nic si lze jen obtížně představit - tak jsme prostě v tom aktuálním vesmíru, kde tento proces a to s pravděpodobností 1 - tedy určitě - uspěl. A uspěje celkově nekonečně krát - to je prostě pouhý matematický fakt.
Tedy některé vesmíry budou uplně bez života - jiné jako ten současný náš se životem. [Upraveno 24.4.2013 tycka]
 
24.4.2013 - 07:52 - 
Panspermie ale neřeší prvotní vznik živé hmoty z neživé.
Předpokládá se, že po nějakém " blesku" nevznikla živá buňka jak ji známe, ale v nějakém roztoku stále složitějších uhlovodíků náhle začal jeden z ničeho nic " požírat" sousedy a množit se.
Dnes dovedeme přečíst DNA , ale z anorganických komponent složit živou buňku se dosud, pokud vím, nepodařilo. To, že se již existující život dokáže přizpůsobit téměř jakýmkoli podmínkám je evidentní, to je vlastně příčina evoluce - viz Darwinovy pěnkavy, ale pořád se jedná jen o varianty již existujícího života.
Další " jemností" je sama naše Země, její podmínky příznivé pro samotnou existenci života, které do sebe přesně zapadají jsou též věcí k zamyšlení, její dvojník těsně mimo " zelenou zónu" Slunce je neobyvatelný, Mars je zase maličký, neudrží hustou atmosféru. Poslední nadějí je snad jen Europa a její pravděpodobný superocenán.
 
24.4.2013 - 09:56 - 
quote:
1)Zjištěné stáří vesmíru 15 miliard let co vím se neustále mění a tedy ho nelze brát jako nezvratný podklad - prosím vyjádření někoho kdo se vyzná v astronomii jak to se stářím je a klidně i k druhému bodu


According to the team, the universe is 13.798 ± 0.037 billion years old, and contains 4.9% ordinary matter, 26.8% dark matter and 68.3% dark energy.
http://en.wikipedia.org/wiki/Planck_(spacecraft)#2013_data_release

výsledky z Plancka, zverejnené v marci 2013
[Edited on 24.4.2013 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
24.4.2013 - 10:01 - 
quote:
Poslední nadějí je snad jen Europa a její pravděpodobný superocenán.


možnosť života sa predpokladá aj na ďalších mesiacoch v sol. syst. - nielen na európe
[Edited on 24.4.2013 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
01.5.2013 - 16:35 - 
http://www.bux.cz/knihy/78223-prehistorie-obrazovy-pruvodce-vyvojem-zivota-na-zemi.html 
01.5.2013 - 17:56 - 
quote:

Dnes dovedeme přečíst DNA , ale z anorganických komponent složit živou buňku se dosud, pokud vím, nepodařilo.


Podarilo sa vytvorit umelu bakteriu, ale asi to nebolo z anorganickych komponentov.

 
01.5.2013 - 23:43 - 
quote:
život na našej planéte sa nerozvýjal lineárne,,, prebehlo zopár masových vymieraní kedy sa život častokrát udržal len tak tak,,, ale po obnove priaznivejšieho rpostredia zase prichádzal Boom,,, tak ako po vojne vždy príde populačná explózia,,, presto si myslím že život sa častokrát vďaka tomu posúval relatívne skokovo,,, striedali sa obdobia zrýchleného rozvoja z obdobiami stagnácie


Vidím to podobně.

Je tu ještě jedna námitka vůči Moorovu zákonu v biologické evoluci. Trochu jsem si Moorovým zákonem a některými jinými linearitami v technologickém vývoji lámal hlavu z ekonomického hlediska a mám na to vysvětlující hypotézu. Nechci zatím úplně vykecat její podrobnosti, ale tyhle linearity jsou podle mě výsledkem určité rovnováhy mezi potřebou udržovat si inovacemi nenasycený trh a zároveň udržovat tempo inovací v souladu s rychlostí odpisů tak, aby se udržovala vysoká stálá výnosnost kapitálu (bez výkyvů ve výnosnosti, které představují riziko a tudíž jsou při investičních rozhodnutích ekvivalentem snížení výnosnosti).

Ty vyvíjejcí se potvůrky asi svá evolučně investiční rozhodnutí nečiní na základě rovnováhy mezi těmito marketingovými a investičně controllingovými požadavky.

Vztahovat Moorův zákon na biologickou evoluci tedy asi nebude to pravé vořechové.

 

____________________
Áda
 
02.5.2013 - 00:52 - 
Prečo by nezodpovedal?

V celej biologickej evolúcii funguje aj "efekt červenej královnej" (červená královná musí bežať ako vládze, aby sa vôbec udržala/zostala na mieste) - inak povedané, boj o prežitie prebieha aj v stabilnom prostredí, je to súperenie, kto sa lepšie prispôsobí dlhodobo relatívne stabilnému prostrediu. Pritom sa prispôsobujú a vyvíjajú všetky druhy v danom ekosystéme. Nerobia tak samozrejme vedome, ale "potomkov zanechajú len tie jedince, ktoré sa/sú tlaku okolia a konkurencie prispôsobené najlepšie".
Nie je to stagnácia ako nemenný stav, ale skôr dynamický rovnovážny proces. Také obdobia môžu trvať aj relatívne dlho a evolúcia počas takýchto období prebieha relatívne pomaly.
Rôzne udalosti však môžu tento relatívne stabilný rovnovážny stav narušiť a vtedy vypuknú medzi druhmi "preteky v zbrojení a/lebo množení" počas ktorých prebieha vývoj naopak relatívne veľmi rýchlo - a po nejakom čase sa postupne vytvorí nová rovnováha, nový rovnovážny stav. Jednotlivé druhy i celý ekosystém sa pritom zmení, často aj veľmi výrazne.

Moorov zákon zrejme v evolúcii zodpovedá obdobiu relatívne pokojného vývoja, stavu dynamickej rovnováhy potravinových konkurentov. Hlavné technologické princípy ani hlavný zákazníci sa v značne dlhom období príliš nemenia.
"Posledný" skutočne významný zlom v oblasti, na ktorú sa "Moorov zákon" vzťahuje, bol prechod od elektroniek a relé k polovodičom a prechod od vysoko špecializovaných zákazníkov na úrovni vedeckých a štátnych inštitúcií k "bežným užívateľom" na úrovni firiem a jednotlivcov.
[Upraveno 02.5.2013 Alchymista]
 
02.5.2013 - 13:03 - 
quote:

V celej biologickej evolúcii funguje aj "efekt červenej královnej" (červená královná musí bežať ako vládze, aby sa vôbec udržala/zostala na mieste) - inak povedané, boj o prežitie prebieha aj v stabilnom prostredí, je to súperenie, kto sa lepšie prispôsobí dlhodobo relatívne stabilnému prostrediu.


Když on takový třeba Intel není Červená královna. On je to „líný favorit“. Udržuje si pohodlný náskok před pelotonem a nemá zapotřebí inovovat tak rychle, jak to jen zvládne. Nesmí inovovat rychlostí, která by konkurovala starému výrobku tak, aby nestihl investice do něj odepsat tempem, které je předurčené stanovenou výnosností kapitálu, ani nesmí mít moc velké fluktuace výnosnosti kapitálu. Ta stabilita je tedy produktem stabilizace stanového investiční strategií inovativního favorita, který nemá rovnocenného soupeře, nikoliv přímostí evolučních cest. Ty biosystémy budou spíš postupovat nerovnoměrně podle křivolakosti samotné evoluční cestičky bez ohledu na ochranu již vynaložených evolučních investic.

 

____________________
Áda
 
27.6.2013 - 06:25 - 
http://vtm.e15.cz/prezily-by-arkticke-bakterie-na-marsu 
03.9.2013 - 19:56 - 
ohľadom "prvotného replikátora" sa objavila zaujímavá teória
 
quote:
http://osel.cz/index.php?clanek=7091
 
Podle Bennera vznik života na Zemi naráží na dva problémy. Všechny živé bytosti jsou vyrobeny z organické hmoty, ale pokud se organickým molekulám dodá energie ve formě tepla nebo světla a nechají se na sebe působit, nedají vzniknout životu. Dostaneme něco jako dehet, ropa a asfalt. 
Existují ale prvky, které mají schopnost kontrolovat sklon organických materiálů měnit se jen na dehet. Mezi takové patří zejména bór a molybden.
Druhým problémem pro vzniku života na Zemi byla přemíra vody. Kdyby začínal na Zemi, musel by tak činit nejspíš "pod vodou", protože projít se tu kdysi suchou nohou prakticky nešlo. A nyní se dostáváme k tomu druhému podstatnému bodu na nichž stojí Bennerova teorie. V tehdejším "mokrém" prostředí nemohlo dojít k dostatečné koncentraci bóru, který je k organizování molekul života nezbytný. I nyní je ho k takovým experimentům Na Zemi dost jen někde a na velmi suchých místech, jako je např. Údolí smrti


dostatok stopových prvkov, zabraňujúcich "zasfaltovateniu" organických látok, a nedostatok dokonalého rozpúšťadla - vody, vidíme na marse
odtiaľ aj otázka, nie sme všetci marťania?"
 
20.9.2013 - 14:35 - 
http://tech.sme.sk/c/6941896/briti-tvrdia-ze-objavili-mimozemsky-zivot.html
Už v abstrakte v novej štúdií v kontroverznom vedeckom magazíne Journal of Cosmology britskí vedci tvrdia, že prakticky objavili mimozemšťanov.
Nenašli ich však na Marse či niekde vo vesmíre – na stopy život z kozmu mali naraziť vo vyšších vrstvách našej vlastnej atmosféry. Dôkazy mal údajne priniesť stratosférický balón, ktorý na mimozemské mikroskopické vzorky narazil vo výške zhruba 27 kilometrov.
...
Vedec však tvrdí, že v takej výške to život z našej planéty nemôže byť. Stratosférický balón navyše vedci vypustili počas meteorického roja Perzeíd.

podľa mňa bude ten "kmeň androméda", skôr nejaká "domáca výšková sinica"
 
20.9.2013 - 14:57 - 
Journal of Cosmology je takový Blesk vědeckých žurnálů. Prostě bulvár. 
02.11.2013 - 07:12 - 
http://www.novinky.cz/veda-skoly/317784-zivot-se-na-zemi-dostal-z-vesmiru-potvrdil-rusky-pokus.html 
02.11.2013 - 09:02 - 
quote:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/317784-zivot-se-na-zemi-dostal-z-vesmiru-potvrdil-rusky-pokus.html


nech zije bulvar nejake mikroby prezily pobyt vo vesmire, co DOKAZUJE ze zivot na zemi pochadza z vesmiru... tomu sa povie skratka
 
02.11.2013 - 10:21 - 
Průchod umělého tělesa atmosférou má zcela jiný scénář než průlet meteoritu, potažmo planetky či komety. Zásadní rozdíl je v rychlosti, družice má méně než 8 km/s ale ostatní tělesa od min. 11 do cca 70 km/s. Dále je umělé těleso stabilizované a zahřívá se vlastně hlavně náběžná část, zatímco přirozené těleso nejen že rotuje, ale též se rozpadá, návrat přežije zpravidla méně než 1/100O původní hmoty. To že přežily objekty umístěné zřejmě v nějakých pouzdrech na povrchu přistávajícího pouzdra mimo tepelně namáhanou čelní část není zase tak velký " zázrak". 
02.11.2013 - 23:13 - 
quote:
Průchod umělého tělesa atmosférou má zcela jiný scénář než průlet meteoritu, potažmo planetky či komety. Zásadní rozdíl je v rychlosti, družice má méně než 8 km/s ale ostatní tělesa od min. 11 do cca 70 km/s. Dále je umělé těleso stabilizované a zahřívá se vlastně hlavně náběžná část, zatímco přirozené těleso nejen že rotuje, ale též se rozpadá, návrat přežije zpravidla méně než 1/100O původní hmoty. To že přežily objekty umístěné zřejmě v nějakých pouzdrech na povrchu přistávajícího pouzdra mimo tepelně namáhanou čelní část není zase tak velký " zázrak".


Pokud je mi známo tak vnitřek těch zbytků meteoritu nemusí zase být tolik tím žárem tak dotčen - tedy v něm ukryté bakterie to mohli klidně přežít.

Dále ten meteorit nemusí být jeden, ale muže jich být mnohem víc - prostě těleso, ze kterého pocházel se mohlo rozpadnout na velké množství úlomků třeba při srážce s jiným tělesem.
Tedy prostě bylo velké množství meteoritů a tak se to na jednom nebo několika z nich klidně mohlo povéct.
 
<<  4    5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.238983 vteřiny.