|
Problém je, že uzavřené ekosystémy na Zemi nedávají zatím moc povzbudivé výsledky (viz projekt "Biosféra 2", ohlašovaný nejdřív s velkou pompou, který později vyšuměl do ztracena)
http://en.wikipedia.org/wiki/Closed_ecological_system
http://en.wikipedia.org/wiki/Yuegong-1
nejpokročilejší projekt maji dnes asi ti Číňani - jídelníček bude tvořený obilninami a moučnými červy: dobrou chuť :-) |
| 16.10.2014 - 07:10 - Ervé | |
|
Ještě k přímému letu: pokud všechno taháte ze Země, je Houboltovo řešení jediné správné a nejbezpečnější (třeba se setkáním na orbitě Země, setkání u Měsíce je riskantnější), můžete jej mírně zlepšit tím, že pro navedení lodi na orbit Měsíce a přistání LEMu na povrchu využijete jeden O-H stupeň(oddělení před přistáním už moc neušetříte). Přímou výpravou musíte přistát na Měsíci a zas na orbit Měsíce dostat místo 2 t AS-LM jak 3 t SA, 2,5 t PAO, 1,4 t BO a 2,5 t paliva pro odlet domů (celkem 9,4 t). Celá loď vám vyjde 2x těžší než scénář Apollo. Ruská varianta je vhodná jen tehdy, pokud by palivo pro start z Měsíce a návrat k Zemi čerpali až na Měsíci z místních zdrojů. A to je možné až po dlouhém skutečném provozu.
Pokud jde o uzavřený cyklus, nechápu, proč těmi obilninami a moučnými červy nekrmí slepice, kapry a hlavně prasátka - výsledek je mnohem poživatelnější. Každopádně pěstování a spol. bude dlouho jen doplněk dovezené stravy. |
|
| http://technet.idnes.cz/mit-studie-mars-one-neproveditelny-d6d-/tec_vesmir.aspx?c=A141015_180817_tec_vesmir_pka#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6 |
|
citace:
Pokud jde o uzavřený cyklus, nechápu, proč těmi obilninami a moučnými červy nekrmí slepice, kapry a hlavně prasátka - výsledek je mnohem poživatelnější. Každopádně pěstování a spol. bude dlouho jen doplněk dovezené stravy.
Náhodou... Mouční červi na másle jsou vynikající. Jako oříšky. Až bude zase v ZOO Praha Den hmyzožravců, můžete si ověřit. Letos byl takový zájem, že zásoby došly dvě hodiny před plánovaným koncem.
Proč nekrmí slepice je jasné - každý mezistupeň spotřebuje příliš energie a živin pro sebe a vyprodukuje příliš odpadu. |
| 16.10.2014 - 10:55 - dodge | |
|
Mars One: Zakladatel tvrdí že mise neselže, jak předpovídá studie MIT.
http://www.universetoday.com/115156/mars-one-dustup-founder-says-mission-wont-fail-as-mit-study-predicts/ |
|
citace:
Mars One: Zakladatel tvrdí že mise neselže, jak předpovídá studie MIT.
http://www.universetoday.com/115156/mars-one-dustup-founder-says-mission-wont-fail-as-mit-study-predicts/
:) Asi tí študentíci majú naštudované veci lepšie ako MARS ONE management. Okrem toho argumentácia, že číslo za štart má zo SpaceX nie je korektná, udáva tam číslo za štart F9H, ale nemá zahrnutú cenu za loď a náklad. Podobne cestovný habitat bude niečo stáť, určite nie 125 mil.USD apolu s raketou. ____________________
Ľuboš |
|
Tady je moje stanovisko k "nemožnosti" Mars One, které získalo na diskuzním servery nyx.cz poměrně kladné hodnocení:
... málo dusíku, co jsem tak pochopil já. resp. část těch problémů (typu CO2 nesmí být víc než něco, O2 nesmí být ani míň ani víc než něco) pochopí ten, kdo četl historii americké astronautiky v 60.letech (tedy kyslík za sníženého tlaku). vypadalo to jako celkem hezký trik, protože konstrukce kabiny nemusí být tolik přetlaková a hlavně s sebou stačí vláčet kyslík, není třeba hlídat jeho poměr s jinými plyny, v neposlední řadě s tím byly určité zkušenosti z éry rekordních letů do stratosféry s pomocnými kyslíkovými bombami - fakticky to riziko požáru je ale průser a Rusové svojí orientací na vzduch při atmosférickém tlaku získali určitý náskok (který nepromarnili nedostatečně pokročilou automatizací, jak se tradovalo za socialismu, ale spíš tříštěním sil mezi desítky megalomanských projektů, z nichž žádný nezískal tolik prostředků, kolik by potřeboval). Rusové pokusy s uzavřenými ekosystémy dělali už na přelomu 60. a 70.let (až půlroční izolace posádky o 3 lidech, recyklace vzduchu sinicemi... http://en.wikipedia.org/wiki/BIOS-3 ) - ale známým výsledkem bylo, že zůstali na LEO a projekty marsovských planetoletů z 60.let skončily v šuplíku
ta kritika je přesně o tom, o čem jsem přemýšlel nedávno: tedy že na Marsu podle všeho úplně chybí dusík. marsovská základna by to mohla řešit teoreticky atmosférou "Skylab" (typu směs kyslíku a dusíku za sníženého tlaku a v cca opačném poměru, než na zemi). Jednou z možností by bylo místo filtrování kyslíku získávat dusík z atmosféry Marsu (stlačováním a zkapalňováním?), je ho tam ale jen nepatrně větší procento,než na Zemi argonu (ale při daleko nižším tlaku). Přesto bude nutné vzduch po čase obměňovat - prostě "vyvětrat" kolonii (filtrování nikdy nedokáže odstranit všechny stopové pachy - o tom jsem taky přemýšlel)
According to NASA the Martian Atmosphere is 2.7% nitrogen (N2) and 0.13% oxygen (O2...)
Some nitrogen rich minerals are a safe bet...
According to this article, it is very difficult to detect Nitrates via spectroscopy, and they typically would only exist 1 meter below the surface. Until we start digging on Mars, we won't know if it has enough nitrogen to be self-sufficient.
atmosphere - Would a colony on Mars need to import Nitrogen? - Space Exploration Stack Exchange
http://space.stackexchange.com/questions/3363/would-a-colony-on-mars-need-to-import-nitrogen
Cambridge Journals Online - International Journal of Astrobiology - Abstract - Where is the nitrogen on Mars?
http://journals.cambridge.org/action/displayAbstract?fromPage=online&aid=191609
Studenti opomenuli logický krok - tedy filtrování kyslíku a jeho dílem upouštění, dílem stlačování a skladování pro pozdější použití (těžko říct - kyslík do skafandrů a vozítek pro vycházky ven, nebo pro provoz kolonie v záložním režimu, na zpáteční cesty, které určitě dřív nebo později přijdou, apod.) - šalamounsky přeskočili s tím, že to "není otestované pro použití v kosmu", takže, ačkoliv Mars One je odrzle troufalý a má svoje problémy, tak tahle kritika je tak trochu "trolling" (aneb kopíruje přístup NASA, kdy plodiny, které byly vypěstované na ISS, nesměli kosmonauti ochutnat a musely se nejdřív poslat na Zemi kvůli ověření zdravotní nezávadnosti... aneb paranoia není nemoc, pokud jí umíte prezentovat vědecky..)
problém s čistě kyslíkovou atmosférou při sníženém tlaku by měla hlavně elektronika, mimochodem: člověk v takové atmosféře dokáže žít, a je možné, že např. skleníky na Marsu by mohly mít téměř-čistě kyslíkovou atmosféru za sníženého tlaku, ve které člověk krátkodobě přežije - a prostě by všechnu elektroniku bylo povinné odložit v přechodové komoře mezi stanicí a skleníkem, uvnitř by záměrně nebyly použité hořlavé materiály, vysušená biomasa by byla odstraňována do jiných prostor, apod. |
| 17.10.2014 - 14:02 - Ervé | |
|
| Kyslík při sníženém tlaku není o moc nebezpečnější, než normální vzduch - rozhodující je parciální tlak. Jakmile dojde ke zvýšení tlaku (třeba poruchou), nebezpečí rychle roste. Dusíku se asi nedá vyhnout - spotřebovávají ho rostliny a zase ho uvolňují. Optimum bych taky viděl ve Skylab atmosféře tak 50-70 kPa - odpadají potíže s výstupem (12hodinová příprava jako na ISS kvůli riziku kesonové nemoci). Finanční náročnost Mars One je ale taková, že jakákoliv šance na zaplacení z TV a spol. je nesmysl. |
|
Zkoušel někdo DLOUHODOBĚ pobyt člověka v čistém kyslíku při sníženém tlaku? Nemyslím dny, ale déle. Uvědomil jsem si, že vše, co jsem četl o nebezpečnosti čistého kyslíku (zdaleka nejen hořlavost - poškozuje to buňky a vůbec, kyslík je jed) se týká normálního, případně zvýšeného tlaku. Proto není možné použt při potápění čistý kyslík a musí se experimentovat s kombinacemi s dusíkem, héliem a vodíkem (pámusnámiazlýpryč!) a dávat si majzla na kesonovou nemoc - ale co při sníženém tlaku?
Ve skleníku by mohl být snížený tlak s trochou CO2 - jednoduchý dýchací přístroj to řeší. A výhoda s méně přefouknutým skafandrem by byla nezanedbatelná.
Ale dá se to vydržet dlouhodobě? Co volný radikály a tak? |
|
Čistý kyslík při sníženém tlaku vydrželi kosmonauti při misích Apollo, blížících se dvěma týdnům.
Já tuto atmosféru ovšem navrhuju pouze ve sklenících, do kterých by se vstupovalo přechodovou komorou a bylo by zakázané v nich používat elektroniku (jako potenciální zdroj požáru). Skleníky by byly relativně low-tech, bylo by jich víc (redundance), byly by od sebe izolované, atd.
Příměs dusíku by samozřejmě byla fajn, ale bylo by to dobré navrhnout to tak, aby základna mohla být provozována, i kdyby se nepodařilo sehnat dost dusíku na pozemskou atmosféru v celém rozsahu - takže v obytných částech by byla pozemská atmosféra (nebo Skylab atmosféra, nebo něco mezi), zatímco ve sklenících téměř čistý kyslík za sníženého tlaku (minimálně v nouzovém režimu - např. pri poruše vzduchotechniky, během čekání na náhradní díly poslané ze Země) [Upraveno 17.10.2014 xChaos] |
|
citace:
Finanční náročnost Mars One je ale taková, že jakákoliv šance na zaplacení z TV a spol. je nesmysl.
V tom odkazu výše tvrdí, že to chtějí financovat v průběhu času prodejem duševního vlastnictví (což se mi jako příznivci open source, open data policy, apod. samozřejmě moc nelíbí) |
| 17.10.2014 - 18:59 - Alex | |
|
citace:
Čistý kyslík při sníženém tlaku vydrželi kosmonauti při misích Apollo, blížících se dvěma týdnům.
V SKYLAB-e sa dýchalo čo?
|
|
| Vzduch se sníženým tlakem na 35kPa ( 74% kyslík, 26% dusík) |
|
crowdfunding kanadské minimální mise na Mars?
Northern Light Mission to Mars | Indiegogo
https://www.indiegogo.com/projects/northern-light-mission-to-mars |
|
http://www.mars-one.com/news/press-releases/the-winner-of-the-mars-one-university-competition-will-bring-life-to-mars-i
Mars One oznámila výber univerzitného nákladu misie 2018 (klíčenie semien na Marse):
https://community.mars-one.com/projects/seed1 [Upraveno 05.1.2015 Jaro] |
| 09.1.2015 - 07:15 - David | |
|
Není to tak dávno, co jsme jásali nad výkonem Číny při přistání landeru na Měsíci a nad plánem Ruska uskutečnit po desítkách let totéž.
Nějak nám ušlo, že USA jsou opět o míle vpředu a že tento úkol zadali třem soukromým společnostem a že v rámci soutěže je podmínkou
předvést přistání na Měsíci do konce roku 2016.
Jedna ze tří vybraných společností hodlá použít poslední stupeň nosiče Atlas V - Centaur, který má nejen k Měsíci doletět s nákladem v řádu tun, ale na Měsíci přistát a dokonce odstartovat zpět k Zemi.
Nepřipomíná to vzdáleně koncepci pana Muska ?
|
|
citace:
Není to tak dávno, co jsme jásali nad výkonem Číny při přistání landeru na Měsíci a nad plánem Ruska uskutečnit po desítkách let totéž.
Nějak nám ušlo, že USA jsou opět o míle vpředu a že tento úkol zadali třem soukromým společnostem a že v rámci soutěže je podmínkou
předvést přistání na Měsíci do konce roku 2016. Jedna ze tří vybraných společností hodlá použít poslední stupeň nosiče Atlas V - Centaur, který má nejen k Měsíci doletět s nákladem v řádu tun, ale na Měsíci přistát a dokonce odstartovat zpět k Zemi. Nepřipomíná to vzdáleně koncepci pana Muska?
Proč jenom připomíná? Nedávno jsem četl (bohužel, už nevím kde), že v roce 2016 má jeden ze soutěžících Lunar X Prize použít k vynesení svého přístroje Falcona. |
|
| Ako chcu na niekolkodnovu (minimalne) misiu pouzit Centaur, ktory ma zivotnost radovo v hodinach? |
|
| Centaur se dá upravit, životnost má nejmíň 10 hodin, to už by neměl být větší problém protáhnout na 4-5 dní. |
| 09.1.2015 - 13:44 - David | |
|
NASA vybrala tři projekty, je-li jejich projekt reálný prověří termín přistání na Měsíci, což je konec roku 2016, což je smluvní termín.
Mě se též využití Centauru zdá pochybné, ale další dvě firmy však již letové zkoušky svých landerů provedly.
Smyslem mého původního příspěvku bylo překvapení nad tím, že tak špičkový výkon, jakým je měkké přistání sondy na Měsíci jsou v USA schopni provést soukromníci, byť s asistencí NASA, což lépe než co jiného prezentuje obrovský americký náskok ve vesmírných technologiích. |
|
Smyslem mého původního příspěvku bylo překvapení nad tím, že tak špičkový výkon, jakým je měkké přistání sondy na Měsíci jsou v USA schopni provést soukromníci, byť s asistencí NASA, což lépe než co jiného prezentuje obrovský americký náskok ve vesmírných technologiích.
No, já nevím. ESA dokázala měkce přistát na Titanu (už dávno) a na kometě (nedávno), Čína aspoň na Měsíci, Japonci mají taky kometární úspěchy, takže bych s tím "obrovským americkým náskokem" byl opatrný. Je fakt, že Američani mají pořád zřetelně navrch, což je dané jednak velkými zkušenostmi (know-how), jednak tím, že navzdory škrtání rozpočtů dávají na kosmonautiku pořád daleko víc peněz, než kdokoliv jiný. Kdyby ale Čína začala do vesmíru pumpovat peníze pod tlakem, jistě by se brzy děly věci. Jenže to je těžké polemizovat, podle Davida je pořád USA nade všechno ve světě - aspoň o padesát let. |
|
| No ale o to jde, ne? Kdyby Čína, kdyby Rusko... Prostě tam ty prachy nedávaj,tak to nemaj, nikdo neříká, že v Číně nebo Rusku nejsou schopní lidé, co by tu techniku vyvinuli a postavili, ale ty jejich režimy jim to neumožňujou, zatímco společnost v USA jo. To je jejich přednost, které to umožňuje. |
|
Nějak nám ušlo, že USA jsou opět o míle vpředu a že tento úkol zadali třem soukromým společnostem a že v rámci soutěže je podmínkou
předvést přistání na Měsíci do konce roku 2016.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7990 |
|
tak čo?
kúpime ten sojuz?
však rusi budú od zajtra zase naši "druzja"!
        |
|
The goal is to launch a pair of rovers to the Moon by the third quarter of 2017
Lunární Audi bude soutěžit o Google X-prize
http://www.theverge.com/2016/1/11/10746926/audi-lunar-rover-xprize-detroit-auto-show-2016
But to help them get there, Audi has helped perfect the 3D printing process to create nearly the entire rover out of aluminum and titanium. It uses special channels to route wiring inside hollow structural components, something that couldn't be done with a CNC process. "It's not possible from the axis of freedom," says Robert Böhme, CEO of PT Scientists. "The parts are like 1 millimeter thick."
|
|
| Termín Lunar Google X-prize byl posunut do konce roku 2017. Takže šanci má pořád každý. Uvidíme. |
|
http://www.osel.cz/7990-kdopak-nam-to-chce-pristat-na-mesici.html
Nejlepší variantu vidím Masten Space Systems, i když možná nevyhraje . Má nesrovnatelně vyšší parametry než zbývající 2 návrhy. Co se týká nosnosti na Měsíc 14 tun nákladu – to je asi nějaká chyba, nejspíš zahrnuje hmotu všeho, co přistane, tedy včetně hmoty stupně Centaur. 5tun zpět k Zemi možná není nereálné. Jelikož Centaur používá další pomocné motory pro dosednutí a zpětný start, vytváří tím vlastně dvoustupňový systém přistání i startu a po startu se mohou pomocné motory odhodit. To přistání „naležato“ je unikátní.
Nechci znovu provokovat (proto jméno ani neuvádím), ale máme mezi námi odborníka, který i složité případy dovede spočíst pomocí svého programu. Já jsem kdysi rakety také počítal, ale pomocí Ciolkovského rovnice metodou „per partes“ a to je hrozně pracné. |
|
| Jak píšou i na oslu, Masten není v soutěži o Google Lunar X Prize. Peroxid vodíku s kerosínem je dost problematické palivo pro let na Měsíc, ale snad to půjde. Třetím reálným soutěžícím je mezinárodní (izraelský) SpaceIL (s podporou univerzit a firem), ale tam není moc známo. Osobně si myslím, že úkol je příliš náročný, aby byl splněn amatéry, takže ostatní jsou bez šance a u tří reálných soutěžících můžou kdykoliv dojít peníze. [Edited on 12.1.2016 Ervé] |
|
citace:
Termín Lunar Google X-prize byl posunut do konce roku 2017. Takže šanci má pořád každý. Uvidíme.
Možná se ptám blbě, ale na Oslu se píše o třech firmách, majících podporu NASA, to ale, jestli se nepletu, není podmínkou účasti v Lunar Google X-prize? A ještě jedna blbá otázka, ví někdo, proč do toho nejde SpaceX, tedy kromě toho, že poskytne "lokomotivu"? |
|
citace:
citace:
Termín Lunar Google X-prize byl posunut do konce roku 2017. Takže šanci má pořád každý. Uvidíme.
Možná se ptám blbě, ale na Oslu se píše o třech firmách, majících podporu NASA, to ale, jestli se nepletu, není podmínkou účasti v Lunar Google X-prize? A ještě jedna blbá otázka, ví někdo, proč do toho nejde SpaceX, tedy kromě toho, že poskytne "lokomotivu"?
Jsou to dvě věci - soutěž o přistání a pohyb na Měsíci od Googlu a soutěž o zakázku na univerzální dopravní prostředek pro Měsíc od NASA
druhá část otázky - protože Měsíc, pro EM je nezajímavý a vnímaný tak, že by tříštil kapacity (ale dá se na to odvětit i tak, že kdo dokáže motoricky přistát na Zemi a Marsu, měl by to zvládnout i na Měsíci) |
|
