"Vesmírná turistika zlevní", Ludvík Reiter, Soukromá kosmická loď Spce Ship Two umožní lety do vesmíru za procento dosavadní ceny.
Článek popisuje možnosti a hranice suborbitálních letů.
-----------------------------------------------------------------------
Vadí mi slovník obecně (ne jen v tonto článku)používaný v této problematice. Je to řeč reklamy (Rutan, Branson, lety do vesmíru, kosmiská loď,). Není to kosmická loď,na oběžnou dráhu to nepoletí. Je to tedy něco jako letadlo pro lety ve vysokých výškách (v článku je přesné pojmenování: suborbitální raketoplán. Psaní o letu do vesmíru je přehánění, budou to vyhlídkové lety na pár minut,jsou to žabí skoky a ty se nedají srovnávat s letem ptáků. Whitehom tvrdí: "...lidé si pod cestou do vesmíru představují raketoplán nabo Apollo....my dokážeme, že existuje třetí možnost a mnohem lacinější.". Hm, jsem zvědav, jak s touto technikou doletí k Měsíci.
quote:LIDOVÉ NOVINY , sobota 29.3.2008. Věda VIII.
"Vesmírná turistika zlevní", Ludvík Reiter, Soukromá kosmická loď Spce Ship Two umožní lety do vesmíru za procento dosavadní ceny.
Článek popisuje možnosti a hranice suborbitálních letů.
-----------------------------------------------------------------------
Vadí mi slovník obecně (ne jen v tonto článku)používaný v této problematice. Je to řeč reklamy (Rutan, Branson, lety do vesmíru, kosmiská loď,). Není to kosmická loď,na oběžnou dráhu to nepoletí. Je to tedy něco jako letadlo pro lety ve vysokých výškách (v článku je přesné pojmenování: suborbitální raketoplán. Psaní o letu do vesmíru je přehánění, budou to vyhlídkové lety na pár minut,jsou to žabí skoky a ty se nedají srovnávat s letem ptáků. Whitehom tvrdí: "...lidé si pod cestou do vesmíru představují raketoplán nabo Apollo....my dokážeme, že existuje třetí možnost a mnohem lacinější.". Hm, jsem zvědav, jak s touto technikou doletí k Měsíci.
Zdravím,
Ja si naopak myslím, že právě tyto "žabí skoky" nás spíše přivedou ke skutečným kosmickým letům pro širší věřejnost...
Ono totiž vládní agentury mají zakalkulovány určitá rizika umrtí při těchto letech (Sojuz 1 a 11, Challenger a Columbia)- asi jsem už o tom psal - a když se to stane, pak se utvoří nějaká komise, rok to vyšetřují, někoho vykopnou a je to...Naproti tomu podnikatel si to nemůže dovolit, protože by nadobro skončil. Tímto stylem by mohli zrušit NASA, například.
Proto bude hledat podnikatel taková řešení, aby tento případ nenastal(např. nebude používat TPL, nebo kyslík/vodík, ale hybrid - i když to není výkonnější, zatím) a hlavně dokáže efektivně snižovat náklady - apropo, která vládní organizace je schopna dělat něco levně..?
Dále - nejlepší užitečné zatížení je člověk samotný(Rutan)- co stojí kilo člověka/LEO? Když budou existovat pojišťovny, které budou pojišťovat tyto lety(budou to nemalé částky), bude vyvíjen od nich enormní tlak na výrobce těchto strojů. Je mi jasné, že dospět do tohoto stadia bude těžké - ale někde se začít musí...
Myslím si, že toto nezdravé status quo(co se týče ceny letů na LEO) může být prolomeno i tímto způsobem. Nebo jaký způsob ještě podle Vás existuje?
Máte pravdu,někde začít se musí. Nestavím se proti těmto aktivitám, ale vadí mi ta reklamština, ono to asi bez ní nebude.
Co se týče bezpečnosti v to m článku je hezký odstavec, cituji:"Branson nabídl volnou letenku herci W. Shatnerovi - kapitánu kirkovi ze seriálu Star Trek. Shatner to však odmítl se slovy:"Neměl bych nic proti letu do vesmíru, musel bych ale vědět, že se také vrátím zpátky."."
Jasně, mne se to taky hezky píše, když tady sedím hezky při 1g...
Ale já jim velice fandím, hlavně když tam použijí hybridní motor.
Apropo, jinak se mi zdá, že tam budou používat asi parafínový vosk, jako tuhé palivo - vycházím z toho, že tá spalovací komora(z virgingalactic.com) je docela malá, má jinak řešenou přední část víka(u SS1 mělo víko stejný průměr, jak spal. komora - bylo to taky z technologických důvodů - HTPB se lilo ze strany trysky a ze strany vstřikovače byl vložen trn, který vytvářel vnitřní 4-kanálový systém tuhého paliva - je to kvůli tomu, že tryskové dno se spal. komorou je jeden celek). Teď ta komora připomíná spíš motor na TPH. Kdyby tam mělo být více kanálů, jak by to řešili s HTPB? Jediná možnost by býl opační výrobní postup - t.j. odlití HTPB zrna, přiložení a nanášení izolace, krit. průžezu trysky a pod.
Na základě předešlých problémů s hybridem SS1, kde ani jedna společnost (eAc a SpaceDev) nebyla schopna vyhovět zadání Scaled - potřebné tahové křivky motoru - původně totiž zadání znělo na pozvolnější narůst tahu na ještě vyšší úroveň jak bylo realizováno a s nižší dobou funkce.Bylo to z důvodu řiditelnosti stroje - aby motor fungoval v nižších výškách, kde jsou aerod. plochy ještě účinné. Nejblíž byla zadání fy SpaceDev, ona použila 4 kanály, naproti tomu eAc použila 1 kanál s nějakými aditivy pro vyšší rychlost hoření(ale stejne regrese tuhého paliva zůstala malá). Takže nakonec to dostala SpaceDev s "odřenýma ušima".
Takže suma sumárum kdyby Rutan u SS2 použil taky HTPB, spal. komora by měla být delší a užší, jak bylo prezentováno, nebo by musel použít ještě více kanálů , než doposud.
Vzhledem k tomu, že právě vícekanálový systém nese potenciální riziko utrhnutí kusů tuhého paliva při konci funkce(jak se stalo u SS1 - silný zvukový efekt, kt. slyšel pilot při stoupání), nepředpokládám, že by Rutan riskoval použít vyšší počet kanálů než v SS1. Takže pro zadaný celkový impuls by ta komora měla být delší(výjimka je ted u Lockheedu, kde prý zkoušejí 48 kanálů s nějakým tužším tuhým palivem).
Kdyby použil parafínový vosk, měl by kratší a objemnější spalovací komoru a stačil by jeden jediný kanál v tuhém palivu (hoří 3-4x rychleji, než HTPB)!
Dále protože daný vosk musí být odlit rotačním odléváním, potom tvar spalovací komory SS2, jak byl prezentován, by se akurát hodil...
No, jsem zvědav, fakt co tam dali.
Jo, a ještě kratší komora u SS2 by byla výhodnější z hlediska výsledného těžiště stroje(dlouhá komora posouvá těžiště moc dozadu).Omlouvám se, že jsem sem napsal tolik textu, ale když jde o hybridy, tak...
Shatner už má léta, tak by nemusel být tak cimprlich, jistotu návratu nemají ani kosmonauti v Sojuzu (jenom procentuální pravděpodobnost přežití je vyšší). Dokud nebude SS2 důkladně otestován, tak žádní turisté nepoletí, a stejně potom bude možnost nehody. Záchranný systém kabiny jsem na nákresech neviděl, snad bude mít posádka a cestující aspoň padáky a nouzový kyslík. Jinak definice letu do vesmíru je ošidná. Shepard a Grissom letěli na skok, takže je komunisté vůbec jako astronauty nebrali, přitom ale měli stejný výcvik a letěli stejnou kabinou jako Glen, ani Gagarin nedokončil celý oběh. Nejlepší název podle mně je skok do vesmíru - spacejump na rozdíl od kosmického letu - spaceflightu, mezi spacejumpery patří Grissom a Shepard, Joe Walker (pilot X-15 - 2 lety nad 100 km), Lazarev a Makarov (Sojuz 18-1, 192km), Mike Melvill a Brian Binnie v SS1.
Na rozdíl od Apolla nestartujete ze Země a nepoužíváte LOX/LH2...
Jestli nepočítám s mozností exploze N2O, kt. nastala před rokem v Mojave, při tzv."cold-flow testu"(asi nevhodná manipulace), tak přímá hrozba exploze u hybridního motoru je minimální...
SS1 měla 2 otvory pro vstup posádky - jeden na boku lodě, kt. se zatvíral zevnitř(jak původní dvere u apolla) a prední kryt(spicka lode), kt. se zavirala bajonetovým zámkem, takze slo ji otevrit i pri vnitrnim pretlaku - tudy pilot mohl vyskocit...
U SS2 je to na prvni pohled pouze pouzivaji bocni vstup...doufám ze znaji problem Apolla 1...mozno ze odhazuji celou kabinu...nevim.
Pri nezdarenem zazehu motoru u SS1 po shozu pouze vypustí N2O pres zrno paliva pres trysku ven bez(po tom výbuchu pri testu nevim jestli to risknou i ted)a klouzavim letem pristanou.
Kazdopadne je to bezpecnejsi, nez je raketoplan...
quote:
Kazdopadne je to bezpecnejsi, nez je raketoplan...
No zatim bezpecnost moc demonstrovana nebyla. Kolik lidi zahynulo pri stavbe ci demonstracnim letu STS? Pokud vim, tak Rutan uz stacil vyrovnat statistiku programu Apollo.
Podobne kdyz porovname bezpecnost jizdniho kola a Formule 1, tak vysledek nemusi byt take az tak jednoznacny.
Zajimalo by me jak zeleny Branson zduvodnuje pouziti N2O pro SS2, kdyz je to tak silny sklenikovy plyn (cca 300 silnejsi nez CO2). Urcite by se ho vetsina mela normalne spalit (a uvolnit bezne sklenikove plyny), ale pri zmince o vypousteni N2O do vysoke atmosfery pri selhani zazehu musi pravoverneho obsypat koprivka. Nemluve o ztratach pri vyrobe, doprave a testech.
OK, tak mi vysvětlete, jakou možnost záchrany má osádka raketoplánu v rozmezí výšek H=0 až 20km?
Jelikož v případě SS2 v daném výškovém rozpětí máte takovou pravděpodobnost havarie, jak u běžnějšího letadla(neříkám schválně linkového letounu, protože certifikace letounu podle těchto předpisů něco stojí- jak finančně, tak časově...). Každopádně já mluvím o koncepci, pane - takže v budoucnosti by to mělo fungovat!
Ještě si porovnejte prosím spolehlivost běžného tryskového motoru a vysokotlakého RM na bázi LOX/LH2...a to nemluvím o SRB!
quote:Zajimalo by me jak zeleny Branson zduvodnuje pouziti N2O pro SS2, kdyz je to tak silny sklenikovy plyn (cca 300 silnejsi nez CO2). Urcite by se ho vetsina mela normalne spalit (a uvolnit bezne sklenikove plyny), ale pri zmince o vypousteni N2O do vysoke atmosfery pri selhani zazehu musi pravoverneho obsypat koprivka. Nemluve o ztratach pri vyrobe, doprave a testech.
Ano, je to pravda - oxid dusný je velice aktivní skleníkový plyn. Když všechno je OK, tak ve spalinách je míň škodlivých dusíkatých sloučenin.Otázkou je, kolik si můžou dovolit pouštět je do atmosféry(zákony).
Když A tak i B:
před léty byl metan glorifikován, jako ekologické palivo...teď?
vodní krystalky ve velkých výškách mají taky prý neblahý vliv, a co ty agresivni paliva u dalších nosičů(Ariane, Proton, Shuttle, ...bla,bla...?)
Nakonec, když budeme na Zemi v totálním SRABU, tak tam misto N2O dáme LOX...
Co vy na to?
Ekologicky kritizovat se dá jakákoliv kombinace paliva a oksličovadla, tudy cesta nevede. Takže je to na Rutanovi a Bransonovi, pokud jim vychází N2O jako nejlepší, tak to tak bude. Při jednom letu SS2 se spálí na osobu asi tolik paliva, jako při letu Jumba přes Atlantik a zpět, takže tudy taky kritika nevede, pokud by jste je chtěl zatížit nějakou ekologickou daní, musel by jste tu samou napařit miliónům létajících cestující. Kyslík by byl jistě lepší, ale tady rozhoduje praktičnost.
quote:Zajimalo by me jak zeleny Branson zduvodnuje pouziti N2O pro SS2, kdyz je to tak silny sklenikovy plyn (cca 300 silnejsi nez CO2). Urcite by se ho vetsina mela normalne spalit (a uvolnit bezne sklenikove plyny), ale pri zmince o vypousteni N2O do vysoke atmosfery pri selhani zazehu musi pravoverneho obsypat koprivka. Nemluve o ztratach pri vyrobe, doprave a testech.
Ano, je to pravda - oxid dusný je velice aktivní skleníkový plyn. Když všechno je OK, tak ve spalinách je míň škodlivých dusíkatých sloučenin.Otázkou je, kolik si můžou dovolit pouštět je do atmosféry(zákony).
Když A tak i B:
před léty byl metan glorifikován, jako ekologické palivo...teď?
vodní krystalky ve velkých výškách mají taky prý neblahý vliv, a co ty agresivni paliva u dalších nosičů(Ariane, Proton, Shuttle, ...bla,bla...?)
Nakonec, když budeme na Zemi v totálním SRABU, tak tam misto N2O dáme LOX...
Co vy na to?
Ja na to ze me takove blbosti nezajimaji. Jen jsem reagoval na zelene zvasty Bransona.
Ja prispivam k ekologii tim, ze chodim pesky a v praci treba minimalizujeme flerovani plynu a radsi ho prodame a jeste na tom vydelame balik (radnym spalenim metanu vznika neskodny oxid uhlicity a voda).
Správně, taky sy myslím, že lézt zpátky na stromy smysl nemá...
Právě to byl Mr.Branson (jestli se nemýlím), kto přišel s iniciativou opačnou - jak ty plyny spíš sesbírat(je to mozna nejaká soutez)
Právě pomocí kosmonautiky můžeme "špinave technologie" produkujici sklen. plyny dát do kosmického prostoru (fuu, uz vidim zelene aktivisty - ti by nam dali!)
Nerad politizuju, ale kde byli enviromentaliste v case, kdyz saddam podpalil cca 500 vrtných vezi....ale pak se vzbudili, kdyz slo o protesty proti vojne amiku v iráku...
quote:OK, tak mi vysvětlete, jakou možnost záchrany má osádka raketoplánu v rozmezí výšek H=0 až 20km?
Tady lze aplikovat to srovnani jizdniho kola a formule 1. Urcite by melo byt jizdni kolo bezpecnejsi, ale v praxi se to z ruznych duvodu nemusi prokazat.
quote:
Každopádně já mluvím o koncepci, pane - takže v budoucnosti by to mělo fungovat!
To je prave to co nevime. Kazdpodne bych se pripravil na pomaly rozjezd projektu a mozne problemy ci dalsi havarie.
SS2 nebude linkove letadlo ikdyz se to muze Branson snazit tak prezentovat.
quote:
Ještě si porovnejte prosím spolehlivost běžného tryskového motoru a vysokotlakého RM na bázi LOX/LH2...a to nemluvím o SRB!
quote:
Mezi tryskovym a raketovym motorem je urcity rozdil v hmotnostnim vykonu.
Co se tyce spolehlivost je SRB mene spolehlivy nez kapalinovy RM?
Uz docela dlouho jsem nezaslech nic o nejake havarii vetsiho SRB. A to jsou velice popularni obzvlast u vojaku.
quote:
Ještě si porovnejte prosím spolehlivost běžného tryskového motoru a vysokotlakého RM na bázi LOX/LH2...a to nemluvím o SRB!
quote:
Mezi tryskovym a raketovym motorem je urcity rozdil v hmotnostnim vykonu.
Co se tyce spolehlivost je SRB mene spolehlivy nez kapalinovy RM?
Uz docela dlouho jsem nezaslech nic o nejake havarii vetsiho SRB. A to jsou velice popularni obzvlast u vojaku.
Zato si ale vybavuju havarie a tragicke selhani testu motoru pro SS2, start SeaLaunch, obou Falconu, Protonu a Atlasu, ktere jsou vsechny typicke pro kapalinove motory a stupne.
Zato si ale vybavuju havarie a tragicke selhani testu motoru pro SS2, start SeaLaunch, obou Falconu, Protonu a Atlasu, ktere jsou vsechny typicke pro kapalinove motory a stupne.
Opravuji,
tragicky incident Scaled se tykal pouze zkoušky injektoru, bez pritomnosti spalovaci komory. Tady mohla nastat fatální chyba při manipulaci s N2O, nebo mohli nastat takové podmínky, které vedli k samovolnému rozkladu plynu na dusik a kyslík(kavitace v potrubí, nebo v injektoru, přítomnost nějaké nečistoty, atd.)Nebo mohla prasknout samotná letová nádrž(zamrzly drenazni ventil) a tím pádem mohl ten plyn ještě dekomponovat. Kdyz se podivate na ty obr. z výbuchu, je videt, ze ty auta kolem maji deformovane strechy - takze sila exploze byla smerovana spise sikmo dolů, k zemi, takze exploze mohla nastat v urcite vysce nad zemi...Uvidime, pak podle vysetrovaci komise.
Spolehlivost motoru na TPH myslite vyssi z hlediska ceho...kdyz rikate, ze je spolehlivejsi jak KPH motory z hlediska funkce, tak ano...ale kdyz mate poruchu na stroji, tak ho vypnete jak,... prosim?
Kdyby v te dobe Challenger mel hybridy misto SRB v pripade detekce uniku horkych plynu by se dal ten motor jednoduse vypnout!
quote:
Spolehlivost motoru na TPH myslite vyssi z hlediska ceho...kdyz rikate, ze je spolehlivejsi jak KPH motory z hlediska funkce, tak ano...ale kdyz mate poruchu na stroji, tak ho vypnete jak,... prosim?
Kdyby v te dobe Challenger mel hybridy misto SRB v pripade detekce uniku horkych plynu by se dal ten motor jednoduse vypnout!
Táááak!
SRB lze vypnout tim ze se roztrhne vnejsi plast komory (ta je skoro po cele delce stupne) a uvolni se tlak uvnitr. Palivo pak proste jen vyhori aniz by produkovalo nejaky vyznamny tah.
Tento system pouziva i STS, ale v pripade havarie Challengeru to bylo k nicemu, protoze by to stejne posadce nepomohlo. Ani kdyby meli hybrid misto SRB, tak by to nedopadlo jinak. Horke plyny propalili ET drive nez to mohli zaznamenat.
Vypnuti SRB pak uz nemohlo osud posadky ovlivnit a ti zahynuli narazem na zemi. Orbiter v teto fazi nedokaze pristat ani kdyby byl neposkozeny.
Kdyby STS mel LAS (zachranny system jako ma Sojuz, Apollo nebo Orion) tak to mohli prezit.
Nevim jestli je vubec realny scenar preruseni tahu SRB, odpojit je, vyrovnat do horizontalniho letu, odpojit ET a pokusit se pristat nebo nouzove vyskocit.
U hybridu by snad takovy scenar mozny byl. Treba by se tam ale objevilo zase neco jineho.
01.4.2008 - 11:32 - Tomas Habala
quote:
Tento system pouziva i STS, ale v pripade havarie Challengeru to bylo k nicemu, protoze by to stejne posadce nepomohlo. Ani kdyby meli hybrid misto SRB, tak by to nedopadlo jinak. Horke plyny propalili ET drive nez to mohli zaznamenat.
U Challengeru neprepalili horuce plyny nadrz ET, ale spodny zaves SRB. Buster sa potom otocil okolo horneho zavesu a jeho spicka sa zaborila do nadrze ET. Do ovzdusia sa cet trhlinu uvolnil mrak vodika a kyslika. Ked cez tento mrak zostava prelietala, vodik sa vznietil a nastala explozia. Senzory pritom zaznamenali zmenu vektoru tahu poskodeneho SRB, pocitac vykonal korekciu smeru letu a telemetria odvysielala o tom zaznam na Zem. Takze cas na reakciu bol.
quote:...Tady mohla nastat fatální chyba při manipulaci s N2O...
Ale hlavne slo o fatalni chybu v komunikaci mezi testy provadejicimi zamestnanci a zevlujicimi zamestnanci. Takze v kazdem pripade nedbalost na pracovisti. Pri testech se musi s moznosti havarie pocitat a osobne bych testy hnal az do krajnosti a klidne az do havarie... Lepsi rizeny vybuch v testech nez s posadkou na palube... a take lepsi moznost vyhodnoceni chyb a slabych casti systemu.
quote:...Tady mohla nastat fatální chyba při manipulaci s N2O...
Ale hlavne slo o fatalni chybu v komunikaci mezi testy provadejicimi zamestnanci a zevlujicimi zamestnanci. Takze v kazdem pripade nedbalost na pracovisti. Pri testech se musi s moznosti havarie pocitat a osobne bych testy hnal az do krajnosti a klidne az do havarie... Lepsi rizeny vybuch v testech nez s posadkou na palube... a take lepsi moznost vyhodnoceni chyb a slabych casti systemu.
Přesně tak, ono když se něco stává moc rutinním(no jo, rajsky plyn- super bezpečný), pak přijde průser zákonitě...
Bohužel, my se tímhle stylem učíme - a asi předpokládám, že u N2O ti chudáci natrafili na něco, co ještě se s tím plynem nedělalo( N2O není nic exotického - dělá se s ním běžně, transportuje se přečerpává se, atd.).
Asi ted si uz budou davat zatracene pozor . ono prece na neco bude dobre...
http://img4.net/public/pview/11855/SS1_sk_2.jpg - tady je videt zajimavé bezpečnostní řešení integrity spal. komory - to bílé vlákno navinuté kolem komory je optické vlákno, tzn. když se přeruší. tak motor se automaticky zastaví...
Teď jen ,aby se prokázala spolehlivost. Pokud vše bude dobře, tak typuju, že suborbitální kosmonautika zažije obrovský boom.
Virgin Galactic na tomu musí mít ohromnou marži(a plně zaslouženou). To bude lákat i velké hráče (Boeing, LM,AIRBUS), aby vstoupili do tohoto odvětví. Konkurence vyvolá tlak na ceny a invenci. A invence sebou může časem přinést opravdu spolehlivý raketoplán resp. kosmoplán, který dopraví lidi pohodlně na LEO a možná i dále.
quote:Teď jen ,aby se prokázala spolehlivost. Pokud vše bude dobře, tak typuju, že suborbitální kosmonautika zažije obrovský boom.
Virgin Galactic na tomu musí mít ohromnou marži(a plně zaslouženou). To bude lákat i velké hráče (Boeing, LM,AIRBUS), aby vstoupili do tohoto odvětví. Konkurence vyvolá tlak na ceny a invenci. A invence sebou může časem přinést opravdu spolehlivý raketoplán resp. kosmoplán, který dopraví lidi pohodlně na LEO a možná i dále.
Koncepce SS2 je "dead end". Je vhodna jen pro suborbitalni zabavne skoky. Tak velke letadlo nemuzou postavit, aby zvladlo vynaset lidi na LEO a jeste k tomu s hybridnim pohonem. Pro komercni globalni skoky pro rychlou dopravu na druhou stranu zemekoule je dvoustupnova koncepce taky nevhodna.
To neznamena ze se z toho nemuze vyvinout jakysi adrenalinovy zabavni prumysl. Lide cpou penize do ruznych veci.
