|
"Připadá mi to jako nafouknutá bublina... "
to musel kresliť niekto kto o tom nemá ani šajn..
kde to má zdroj enrgie? žiadne slnečné panely, ani "technický modul"..
ani chladiace radiátory..
žiadna "kanadská ruka" ktorá by to pomohla dať dokopy.. |
|
Do kosmu míří rumunská raketa. Vyzvedne jí balón
http://www.lidovky.cz/rumunska-raketa-miri-do-kosmu-na-balonu-d9x-/ln_veda.asp?c=A091103_183921_ln_veda_mal
Let bude vůbec prvním startem některého z uchazečů o Google X Lunar Prize dotovanou celkem 30 miliony dolarů.
|
|
Rumunsko sahá po X-prize??????
http://www.arcaspace.ro/
Na této stránce najdete další informace, včetně nahrávky (animace) na YouTube. docela zajímavé! |
|
| teda tohle jestli bude fungovat tak uz vsechno :-) - i to plavani raket na hladine bez potopeni- poskozeni je prinejmensim optimisticky - o lanech nemluve |
|
| Ano, je to velmi fantastické. Z čeho mají ta lana, že to nezničí plamen z trysky? |
|
Neskutečné .. je to naprosto unikátní koncepce, která skýtá zajímavé otázky .. jen třeba stabilizadce táhnoucího stupně, náchylnost sestavy na vítr, přehoření tažného lana, indukce napětí na laně, ochrana dalších stupňů před spalinami stupně předcházejícího atd.
Ale pokud se tato koncepce ukáže jako životaschopná tak je to možná cesta k znovuvyužitelnosti jednotlivých stupňů, k relativně bezpečné dopravě atd. Prsotě je to rozhodně hooodně zajímavý pokus, který stojí za to sledovat. Ačkoliv mám své pochybnosti, tak řešení je to skoro geniální  |
|
| jenom jestli nám rumuni nechcou po vzoru járy cimmermana naznačit - tudy ne přátelé :-) |
|
Koneckonců právě o tom je xprize ... vyzkoušet něco nového neprošlapaného, neboť prošlapanou cestou jde většina státních kosmických agentur. A za kolik to víme. Čili vítěz XPrize musí přijít s něčím šíleným a mít odvahu to vyzkoušet a protlačit na úkor skeptiků A pokud rumuni ukáží že tudy cesta nevede, alespoň budeme příště vědět, proč tudy nevede ..
A ještě motivační heslo na závěr: Většina hledá, proč to nejde a jen pár přemýšlí, jak by to jít mohlo |
|
citace:
Ano, je to velmi fantastické. Z čeho mají ta lana, že to nezničí plamen z trysky?
tryska smeruje vsetky molekuly tak, aby ju opustali v protismere letu. kedze je pohyb rovnobezny s lanom ziadna molekula don nenaraza a teplo mu neodovzdava. Pripadne len pod velmi malym uhlom.
Kedze vsak vysokorychlostne prudenie je podstatne zlozitejsi dej, tak tepelne namahanie nie je mozne zanedbat. Ale bude prebiehat inak, ako pri rezani autogenom. |
| 04.11.2009 - 16:01 - Maixner | |
|
| Je pravda, ze mohou z lana vytvorit nejaky "obal" plamenu, takze by podstatne snizili tepelné opotřebení, ale vydržet to musí ... A prave pri startu to nebude uplne rovnobezne s lanem, takze to bude zajimave .. |
|
| Tak zítra mají startovat rumuné se svým projektem Arca a uvidíme, zda měli pravdu skeptici, či nadšenci ... Tajně doufám v nadšence, rozumem se přikláním ke skeptikům. Ale rozhodně to považuji za jeden z nejzajímavěších pokusů v poslední době, neb je jeden z nejprůkopničtějších |
|
Už zajtra?
Tak držím palce aj keď pochybujem. |
|
Jen připomínám, že cílem "Mise 3" projektu Arca s raketou "Helen" je "klasický" suborbitální skok do výšky cca 100 km (tedy žádný pokus o dosažení oběžné dráhy nebo dokonce Měsíce - tyto cíle má Arca v plánu až později).
Cíl nejbližšího plánovaného letu je zřejmý i z loga mise:
 |
|
| Aleši, děkuji za upřesnění. Přesto si myslím, že stojí za to tento počin sledovat .. protože pokud by se to ukázalo jako výhodné a možné, může tento přístup radikálně zlevnit dopravu materiálu na oběžnou dráhu. |
| 12.11.2009 - 14:07 - Nolanuss | |
|
Zajímavé, ale proč "R*umuné"? Rumun bez Rumuna jako pán bez pána!.
Nepřehánějte to s tou spisovností:) |
|
| é í i .. nojono |
|
Vašek Maixner : "může tento přístup radikálně zlevnit dopravu materiálu na oběžnou dráhu"
zaboha neviem prísť na to, prečo by to malo byť "lacnejšie" |
| 12.11.2009 - 15:17 - reti | |
|
Dostat raketu 20km vysoko spotrebuje set sakra hodne paliva. Usporadani na provazku ma vyrazne zjednodusit system rizeni letu.
|
|
"Usporadani na provazku ma vyrazne zjednodusit system rizeni letu. "
ehm.. žiadny rozdiel nie je..
je totálne jedno, či je motor na špičke, alebo na chvoste
tak či tak, potrebuješ "prídavný" stabilizačný systém
http://en.wikipedia.org/wiki/Pendulum_rocket_fallacy |
|
citace:
"Usporadani na provazku ma vyrazne zjednodusit system rizeni letu. "
ehm.. žiadny rozdiel nie je..
je totálne jedno, či je motor na špičke, alebo na chvoste
tak či tak, potrebuješ "prídavný" stabilizačný systém
http://en.wikipedia.org/wiki/Pendulum_rocket_fallacy
nie je to jedno, ak je tazisko pod motorom, raketa sa nataca motorom vzdy kolmo dolu, je to teda autostabilne. Tazisko nad motorom posobi nestabilne a stabilitu treba zaistit aktivne. Len neviem ci sa tato vyhoda nestraca pri horizontalnom lete (ak sa leti na orbit).
Celkovo sa mi ale nezda, ze by bol tento koncept nejako strasne lacnejsi nez klasicka raketa stabilizovana vektorom tahu. Alebo je ta hydraulika taka draha? |
|
citace:
nie je to jedno, ak je tazisko pod motorom, raketa sa nataca motorom vzdy kolmo dolu, je to teda autostabilne. Tazisko nad motorom posobi nestabilne a stabilitu treba zaistit aktivne. Len neviem ci sa tato vyhoda nestraca pri horizontalnom lete (ak sa leti na orbit).
Celkovo sa mi ale nezda, ze by bol tento koncept nejako strasne lacnejsi nez klasicka raketa stabilizovana vektorom tahu. Alebo je ta hydraulika taka draha?
No niektore veci to zjednodusuje a niektore komplikuje. Mne sa skor zda, ze si zjednodusili hardver na ukor softveru. To usporiadanie na lane bude podla mna komplikovat stabilizacny/navigacny system rakety. Lano je pruzna zalezitost bude to pri zapinani stupnov generovat razove kmity (len moj odhad). Zase sa jednodusi oddelovanie stupnov. Ale rumuni maju sikovnych programatorov. Idu na to ako kedysi Apple ked skonstruovali lacnu disketovu mechaniku. Cast HW nahradili pomocou SW. Aj pre rumunov bude mozno samotny stabilizacny system nakoniec lacnejsi ako riesit problem s konstrukciou rakety. Mali uz nejaky test startu aspon jedneho stupna so zatazou na lane? |
|
"nie je to jedno, ak je tazisko pod motorom, raketa sa nataca motorom vzdy kolmo dolu, je to teda autostabilne. "
raketa nie je kyvadlo na hodinách, ktoré je zavesené na pevný bod
ale pohybujúci sa objekt
ako náhle sa raketa odpúta od rampy, stáva sa objektom pohybujúcim sa "padajúcim" po vlastnej "balistickej dráhe" dráhe, navyše stále na ňu pôsobí motor ktorý konečné parametre tej dráhy upravuje
neviem ako to povedať jednoducho.. pomôžte mi niekto..
proste je to totálne šum a fuk.. či dáš motor na špičku alebo pod chvost
rozoberali sme to aj v raketovej modelarine
s tých istých dôvodov sa nedá postaviť ani gravitačný detektor, čo by vyťahoval padák
|
|
citace:
"nie je to jedno, ak je tazisko pod motorom, raketa sa nataca motorom vzdy kolmo dolu, je to teda autostabilne. "
raketa nie je kyvadlo na hodinách, ktoré je zavesené na pevný bod
ale pohybujúci sa objekt
ako náhle sa raketa odpúta od rampy, stáva sa objektom pohybujúcim sa "padajúcim" po vlastnej "balistickej dráhe" dráhe, navyše stále na ňu pôsobí motor ktorý konečné parametre tej dráhy upravuje
neviem ako to povedať jednoducho.. pomôžte mi niekto..
proste je to totálne šum a fuk.. či dáš motor na špičku alebo pod chvost
rozoberali sme to aj v raketovej modelarine
s tých istých dôvodov sa nedá postaviť ani gravitačný detektor, čo by vyťahoval padák
Suhlasim s alamom, z hladiska stability je jedno ci je nad alebo pod taziskom. Respektive jedno to nieje pocas startu kedy za istych podmienok moze mat vyhodu umiestenie motora nad taziskom (v pripade, ze by raketa stala krivo na rampe ), aj to len na par sekund. Potom je to uz jedno.
Ako som uz pisal ja mam skor obavy z toho lana, v podstate je to pruzne uchytenie (ano aj ocelove lano je pruzne, ide o to, ze je dlhe) a pri prenose zrychlenia moze dost k dost silnym kmitom. Havne v stavoch pri prechode z volneho padu do akceleracie.
PS: k tomu otvaraniu padaku ohladom gravitacie ma nieco napadlo, ono to by mozno slo, trosku porozmyslam, ono by tym slo detekovat kedy motor prestal fungovat a az nasledne by sa dalo riesit nieco s aerodynamickym odporom. Bud vecer alebo zajtra napisem.
|
|
citace:
"nie je to jedno, ak je tazisko pod motorom, raketa sa nataca motorom vzdy kolmo dolu, je to teda autostabilne. "
raketa nie je kyvadlo na hodinách, ktoré je zavesené na pevný bod
ale pohybujúci sa objekt
ako náhle sa raketa odpúta od rampy, stáva sa objektom pohybujúcim sa "padajúcim" po vlastnej "balistickej dráhe" dráhe, navyše stále na ňu pôsobí motor ktorý konečné parametre tej dráhy upravuje
neviem ako to povedať jednoducho.. pomôžte mi niekto..
proste je to totálne šum a fuk.. či dáš motor na špičku alebo pod chvost
rozoberali sme to aj v raketovej modelarine
s tých istých dôvodov sa nedá postaviť ani gravitačný detektor, čo by vyťahoval padák
no ja som na raketovu modelarinu nechodil, takze ak to vravis, berem to |
|
V čem já vidím výhody a možné zlevnění pokud, a to zdůrazňuji, pokud se ukáže princip jako funkční:
a) celá sestava může být vícestupňová, třeba pět stupňů a tím pádem i větší přepravený náklad při stejném množství paliva
b) mohu lehce a jednoduše kombinovat různé druhy paliva a principiálně i pohonů
c) celá sestava je bezpečnější (pravda, záleží na délce lana )
d) díky více stupňům mohu udělat jednotlivé stupně znovuvyužitelné .. prostě snadněji přidám padáček a první 4 stupně znovu použiji ...
e) teoreticky jednodušší oddělování stupňů
f) mohu nahoru tahat i rozměrné objekty, stačí jim "jen" dodělat aerodynamickou bublinu - což může významně rozšířit naše možnosti stavby na orbitě a tuto výhodu klasickou raketou s klasickým uspořádáním prostě nedoženete ...
Proč mě tento projekt dále zajímá:
a) při gravitační stabilizaci zkoušeli vždy jen "krátká" lana a jen jeden objekt na konci lana, nikdy se nestabilizovala takhle dlouhá a mnohočetná soustava (pokud se pletu, opravte mě)
b) jak se bude chovat takhle dlouhá soustava
c) jaké vlastnosti bude mít lano a jak odolá spalinám?
d) je to pokus nezávislé skupiny a tím pádem musí přijít s něčím šíleným, protože klasické cesty jsou již prošlapané a z tohoto principu jim fandím, neb to může podpořit spoustu dalších skupinek, které mohou přijít s něčím dalším, šíleným a třeba funkčním
|
|
Tak start je odložený vzhledem k větru na zítřek. Pokud bude program jako dnes, tak by se mělo začít v 10 hod ráno (což je, nepletu-li se) 9 hodin místních. A trvat by to celé mělo kolem 3 hodin.
Těším se a držím pěsti |
|
| Dle informací na webu by dnes měli startovat, žádné známe překážky nejsou v cestě. Tak uvidíme na výsledky testu. Mě osobně to napíná víc, než start ARESu |
|
http://www.hotnews.ro/stiri-esential-6461086-arca-anuntat-motivul-amanarii-lansarii-rachetei-helen-curentii-aer-foarte-puternici-rasucit-balonul-impedicat-procesul-umflare.htm
štart bol zrušený, zase pre problém s vetrom, ktorý spôsobil deformáciu solárneho balóna
teda ak som to správne pochopil |
|
| Jj, správně pochopeno ... A nez to s potapeci vyresili (rozmotali balon), tak to vzalo hodne casu a uz by nemeli dostatecne silne slunecni zareni, ktere ohriva balon. Takze to museli cele stopnout .. cili jednoduse receno, jsou s balonem prvni problemy .. |
|
nepomohlo by keby, tam do toho balóna pridali trochu hélia?
nemusí to byť čisto héliový balón, ten pôvodný solárny princíp, by sa mohol zachovať..
o balónoch neviem nič, bolo by hélium, v "zmesi" so vzduchom použiteľné na t,o aby sa balón, odlepil od povrchu rýchlejšie? |
