|
| tohle bude asi jen zakladní uzlový a letový modul na připadné rozšíření |
|
| http://science.slashdot.org/story/10/10/10/2013258/SpaceShipTwo-Flies-Free-For-the-First-Time |
|
citace:
dalsi info k rus. hotelu a pekne 3D ilustzrace 
...
Podle oficiálního prohlášení náměstka generálního ředitele Rosskosmosu (FKA) pro pilotované lety A. B. Krasnova na tiskové konferenci pro připojení Sojuzu TMA-M k ISS, viz
http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=13058
při jednáních ruské firmy Orbitalnyje těchnologii s ruskou kosmickou agenturou, při žádosti o zapojení firem podléhajících FKA do projektu, se nehovořilo o tom, že by šlo o "hotel". Na FKA přišel ředitel uvedené firmy Kostěnko a hovořil o "komerční stanici", která by byla byla nabízena k provádění experimentů na oběžné dráze. Kosmické agentuře je však známo, že moskevská firma Orbitalnyje těchnologii má úzké kontakty s firmou Space Adventures, zajišťující kosmickou turistiku.
S koncernem RKK Eněrgija se zatím vedou pouze informativní rozhovory. Generální ředitel Energije V. A. Lopota prohlásil, že realizace tohoto projektu bude zahájena teprve potom, "co bude uzavřen definitivní kontrakt". ____________________
Antonín Vítek |
|
http://www.virgingalactic.com/news/item/vss-enterprise-completes-first-manned-glide-flight/
 |
|
citace:
... S koncernem RKK Eněrgija se zatím vedou pouze informativní rozhovory. Generální ředitel Energije V. A. Lopota prohlásil, že realizace tohoto projektu bude zahájena teprve potom, "co bude uzavřen definitivní kontrakt".
Role koncernu RKK Energija v projektu MKK firmy "Orbitalnyje těchnologii", viz
http://rian.ru/science/20101010/283976819.html
A tohle jsou oficiální stránky firmy "Orbitalnyje těchnologii":
http://orbitaltechnologies.ru/
____________________
Antonín Vítek |
|
mňa pri pohľade na ten projekt stanice (už desaťročie starí)
napadá len jedno
a keď majú proton, prečo to nenaložia všetko naň, a nevypustia to všetko naraz? veď vzásade, malo by to potom byť "lacnejšie" aj väčšie
nemohlo by to súvisieť, s tou otravnou otázkou čo tu stále kladiem
načo sú nám vlastne supernosiče?   |
| 11.10.2010 - 13:41 - Ervé | |
|
| Proton nepoužijí: 1. protože se s ním do budoucna nepočítá 2. protože je to konkurenční (Chruničev) raketa. Každopádně je to příliš malé, aby to efektivně mohlo fungovat. |
|
| Ubytovat už v prvním modulu (20m3) 7 lidí? To je poněkud hodně, pokud tam mají odvádět i nějakou užitečnou práci. To by leda museli spát v dopravní lodi/lodích a to mi nepřijde jako dobrý nápad pro jakékoliv dlouhodobější lety. |
|
prečo by to bolo "malé"?
veď si takých staníc, môžu postaviť x
pričom skúsenosť s iss vraví, že nadžgať ľudí a technologické experimenty na jednu palubu, je somarina, lebo si navzájom zavadzajú
ak sa tam nebudú navzájom mlátiť, turisti, dlhodobí pilotovaný výskum, a experimenty ktorím prítomnosť ľudí zavadzia, bude tam miesta viac ako dosť
|
|
Archimedes "Ubytovat už v prvním modulu (20m3) 7 lidí?"
pozri sa na ten obrázok lepšie..
jedna loď je sojuz, druhá aj keď má panely, je zásobovací progres, a "tretia" je jadro stanice
takže iba 3 hlavy na palube
pre viac ľudí by to chcelo pridať, ďalší modul
"nafukovačku"? |
|
máš pravdu
Tu to dobre nevidno - servisný modul stanice vyzerá to ako "tretí" sojuz
ale tu je to jasné
 |
| 11.10.2010 - 19:27 - Andrej33 | |
|
http://adam.cas.sk/clanky/8267/lietadlo-na-ktorom-poletime-do-vesmiru-uz-otestovali-v-oblakoch.html
Ďalší významný krok ku vesmírnej turistike . Len by mohlo byť viacejm tých videí . |
|
no tak ta stanice to muže byt zakladní modul a k němu se mužpu potom připojit další...
Jinak to letadlo vždy zustane na prahu vesmíru až poletí až k iss tak to bude super a i nějak využitelné, zatim je to na půl cesty ale i tak jim držím palce a snad další generace pujde až na orbitu... |
|
citace:
no tak ta stanice to muže byt zakladní modul a k němu se mužpu potom připojit další...
Jinak to letadlo vždy zustane na prahu vesmíru až poletí až k iss tak to bude super a i nějak využitelné, zatim je to na půl cesty ale i tak jim držím palce a snad další generace pujde až na orbitu...
Az opravdu dalsi generace a to ta hodne vzadalena - jak i mne jiz
poucili - tech asi 100 Km je proste vrchol balisticke krivky - raketovy motor, ktery to vynasi konci svoji funkci jiz v 38 Km a zbytek je bezne balisticka krivka - tazke nejnen mala vyska - ale jak se vsude zapomina jen minimalni dopredna rychlost oproti asi nutnejm 100 km.
A neverim - ze se jim to ekonomicky podari s beznym dnesnim pohonem - raketoplan taky skoncil kvuli neekonomicnosti a vetsimu riziku oproti klasicke rakete. |
|
citace:
citace:
no tak ta stanice to muže byt zakladní modul a k němu se mužpu potom připojit další...
Jinak to letadlo vždy zustane na prahu vesmíru až poletí až k iss tak to bude super a i nějak využitelné, zatim je to na půl cesty ale i tak jim držím palce a snad další generace pujde až na orbitu...
Az opravdu dalsi generace a to ta hodne vzadalena - jak i mne jiz
poucili - tech asi 100 Km je proste vrchol balisticke krivky - raketovy motor, ktery to vynasi konci svoji funkci jiz v 38 Km a zbytek je bezne balisticka krivka - tazke nejnen mala vyska - ale jak se vsude zapomina jen minimalni dopredna rychlost oproti asi nutnejm 100 km.
A neverim - ze se jim to ekonomicky podari s beznym dnesnim pohonem - raketoplan taky skoncil kvuli neekonomicnosti a vetsimu riziku oproti klasicke rakete.
" minimalni dopredna rychlost oproti asi nutnejm 100 km."
ERR - samozrejme vim jen 8 km/s - pekne jsem se prepsal...
|
|
citace:
citace:
no tak ta stanice to muže byt zakladní modul a k němu se mužpu potom připojit další...
Jinak to letadlo vždy zustane na prahu vesmíru až poletí až k iss tak to bude super a i nějak využitelné, zatim je to na půl cesty ale i tak jim držím palce a snad další generace pujde až na orbitu...
Az opravdu dalsi generace a to ta hodne vzadalena - jak i mne jiz
poucili - tech asi 100 Km je proste vrchol balisticke krivky - raketovy motor, ktery to vynasi konci svoji funkci jiz v 38 Km a zbytek je bezne balisticka krivka - tazke nejnen mala vyska - ale jak se vsude zapomina jen minimalni dopredna rychlost oproti asi nutnejm 100 km.
A neverim - ze se jim to ekonomicky podari s beznym dnesnim pohonem - raketoplan taky skoncil kvuli neekonomicnosti a vetsimu riziku oproti klasicke rakete.
zda sa ze raketoplan skutocne nie je to spravne riesenie pre vesmir. Lietadlo je skvele riesenie pre atmosferu, ale do vesmiru si so sebou taha zbytocne kridla, v situacii ked sa setri kazdym kilom, a kridla su navyse pri navrate nebezpecne. Pre balisticke lety este OK, ale nema zmysel nasilu cpat na orbit lietadlo, ked kapsula a la apollo sa tam hodi ovela lepsie. |
|
citace:
Pre balisticke lety este OK, ale nema zmysel nasilu cpat na orbit lietadlo, ked kapsula a la apollo sa tam hodi ovela lepsie.
To nie je celkom pravda. Krídlo je veľmi šikovná vec, pokiaľ sa máš v nejakom momente letu pohybovať v dostatočne hustej atmosfére.
Predovšetkým, kapsula je pri návrate takmer neovládateľná, čo sa týka výberu miesta pristátia. Pokiaľ máš na cieľovej orbite nejakých 18-20 obletov za 24 hodín, tak cieľovú oblasť veľkosti tretiny Europy dosiahneš s kapsulou zhruba pri 2-3 obletoch za 24 hodín a to si ešte najmenej v jednom prípade užiješ "slasti" balistického zostupu. S krídlom takúto oblasť dosiahneš pri 6-10 obletoch, i viac, podľa aerodynamických vlastností okrídlenej kabíny a samozrejme podľa parametrov dráhy. Okrídlená kabína totiž dokáže už vo veľkých výškach a rýchlostiach kĺzať s efektívnym využitím aerodynamického vztaku a aerodynamického riadenia a to jej dáva veľké možnosti manévru do strany i v diaľke - uvádza sa 600-2500km stranou a 1000-4500km v diaľke, podľa aerodynamických vlastností okrídlenej kabíny. Pre porovnanie - pre kabínu Sojuzu sa udáva okolo 50km do strany a 200-300km v diaľke. Návrat okrídlenej kabíny je teda oveľa operatívnejší - a to má vplyv na celkovú bezpečnosť dopravného systému.
"Krídlo je nebezpečné" - v porovnaní s čím?
Pokiaľ berieš ako základ obe katastrofy raketoplánu, v oboch prípadoch bolo riziko, ktoré napokon viedlo ku katastrofe, známe dávno vopred, ale daný problém sa vôbec neriešil...
Je obtiažne porovnávať jednorázovo použitú kabínu (kabíny ktoré doteraz leteli viac ako jeden krát sa dajú spočítať aj na jednej ruke nešikovného drevorubača) a okrídlenú kabínu, u ktorej sa akosi automaticky predpokladá opakovaná použiteľnosť.
Problém raketoplánu STS je v niekoľkých veciach:
- v neúmernom raste prevádzkových nákladov, spôsobených skôr nevhodným spôsobom obsluhy a "pijavicami pricicnutými na systéme", než inými príčinami
- v "zastavenom" vývoji (A) - raketoplán "zamrzol" na úrovni techniky 80. rokov, po technickej stránke sa rozvíjal možne ešte menej ako raketa a kabína Sojuz
- v "zastavenom" vývoji (B) - raketoplán bol pôvodne stavaný ako súčasť rozsiahlejšieho a komplexnejšieho systému kozmickej dopravy - ten ale nikdy nevznikol, takže ten istý prostriedok sa využíval "na všetko"
- v málo efektívnom využití, skutočne efektívne sa využíva(l) možno od druhej polovice 90. rokov, skôr až so začiatkom stavby ISS - vynášanie družíc sa až na pár výnimiek nedá považovať za efektívne využitie
|
|
citace:
Každopádně je to příliš malé, aby to efektivně mohlo fungovat.
Tady si troufám polemizovat: stačí srovnat, co třeba obnášela televize koncem 60.let (mnoho kilogramů elektronek, těžká vakuová CRT trubice - ti z nás, kterým je přes 30, to ještě v dětství zažili) - a co to obnáší dnes (LCD panel na PDAčku, které dohromady váží třeba 200 gramů).
V podstatě jediný notebook na palubě kosmické lodi dnes může mít větší výpočetní výkon, než celé pozemní řídící středisko v 60. letech. Opravdu už dávno neplatí, že co je malé, nemůže efektivně fungovat. (Ostatně i spousta malých firem funguje, zatímco ty velké se propadají do ztrát, kvůli mzdovým nákladům na všechny ty byrokraty...)
Ovšem trochu se divím, že nešli cestou nafukovacích modulů - ale ona je zřejmě finta v tom, že to "nafouknou" už na Zemi, dá se říct: a mimochodem, to co dělají, se až nápadně podobá té čínské kosmické stanici (tzn. stanice o hmotnosti pouze kosmické lodi, a ne v řádu 20t ... ). |
|
citace:
citace:
Pre balisticke lety este OK, ale nema zmysel nasilu cpat na orbit lietadlo, ked kapsula a la apollo sa tam hodi ovela lepsie.
To nie je celkom pravda. Krídlo je veľmi šikovná vec, pokiaľ sa máš v nejakom momente letu pohybovať v dostatočne hustej atmosfére.
Predovšetkým, kapsula je pri návrate takmer neovládateľná, čo sa týka výberu miesta pristátia. Pokiaľ máš na cieľovej orbite nejakých 18-20 obletov za 24 hodín, tak cieľovú oblasť veľkosti tretiny Europy dosiahneš s kapsulou zhruba pri 2-3 obletoch za 24 hodín a to si ešte najmenej v jednom prípade užiješ "slasti" balistického zostupu. S krídlom takúto oblasť dosiahneš pri 6-10 obletoch, i viac, podľa aerodynamických vlastností okrídlenej kabíny a samozrejme podľa parametrov dráhy. Okrídlená kabína totiž dokáže už vo veľkých výškach a rýchlostiach kĺzať s efektívnym využitím aerodynamického vztaku a aerodynamického riadenia a to jej dáva veľké možnosti manévru do strany i v diaľke - uvádza sa 600-2500km stranou a 1000-4500km v diaľke, podľa aerodynamických vlastností okrídlenej kabíny. Pre porovnanie - pre kabínu Sojuzu sa udáva okolo 50km do strany a 200-300km v diaľke. Návrat okrídlenej kabíny je teda oveľa operatívnejší - a to má vplyv na celkovú bezpečnosť dopravného systému.
"Krídlo je nebezpečné" - v porovnaní s čím?
Pokiaľ berieš ako základ obe katastrofy raketoplánu, v oboch prípadoch bolo riziko, ktoré napokon viedlo ku katastrofe, známe dávno vopred, ale daný problém sa vôbec neriešil...
Je obtiažne porovnávať jednorázovo použitú kabínu (kabíny ktoré doteraz leteli viac ako jeden krát sa dajú spočítať aj na jednej ruke nešikovného drevorubača) a okrídlenú kabínu, u ktorej sa akosi automaticky predpokladá opakovaná použiteľnosť.
Problém raketoplánu STS je v niekoľkých veciach:
- v neúmernom raste prevádzkových nákladov, spôsobených skôr nevhodným spôsobom obsluhy a "pijavicami pricicnutými na systéme", než inými príčinami
- v "zastavenom" vývoji (A) - raketoplán "zamrzol" na úrovni techniky 80. rokov, po technickej stránke sa rozvíjal možne ešte menej ako raketa a kabína Sojuz
- v "zastavenom" vývoji (B) - raketoplán bol pôvodne stavaný ako súčasť rozsiahlejšieho a komplexnejšieho systému kozmickej dopravy - ten ale nikdy nevznikol, takže ten istý prostriedok sa využíval "na všetko"
- v málo efektívnom využití, skutočne efektívne sa využíva(l) možno od druhej polovice 90. rokov, skôr až so začiatkom stavby ISS - vynášanie družíc sa až na pár výnimiek nedá považovať za efektívne využitie
narazal som skor na to, ze okridleny stroj treba pri zostupe aktivne riadit, kym vhodne tvarovana kapsula sa orientuje spravnym smerom pasivne. Hmotnost kridiel sme uz rozoberali.
Samozrejme ze okridleny stroj je operativnejsi, ide o to ci je to az taka vyhoda. To okridlenie ubera z uzitocneho nakladu, pridava starosti pri tepelnej ochrane, predlzuje vyvoj. Kapsuly sa dokazu trafit do relativne malej cielovej elipsy, s pouzitim klzavych padakov a reaktivneho riadenia zostupu by to mohlo byt velmi presne |
| 12.10.2010 - 22:40 - Ľuboš | |
|
Samozrejme ze okridleny stroj je operativnejsi, ide o to ci je to az taka vyhoda. To okridlenie ubera z uzitocneho nakladu, pridava starosti pri tepelnej ochrane, predlzuje vyvoj. Kapsuly sa dokazu trafit do relativne malej cielovej elipsy, s pouzitim klzavych padakov a reaktivneho riadenia zostupu by to mohlo byt velmi presne
Krídlatý systém Shuttle bol vyvíjaný 9 rokov, kapsula Orion to nestihne ani za 15. |
|
citace:
Krídlatý systém Shuttle bol vyvíjaný 9 rokov, kapsula Orion to nestihne ani za 15.
No protože tenkrat NASA nebyla v takových byrokratických a lobystických sačkach jako je dnes... |
|
Jeden chlap z letiska mal zaujímavý názor celkom bezprostredne súvisiaci s jeho profesiou.
Povedal, že návratové kapsuly, na rozdiel od raketoplánov, by boli bezmála nočnou morou letových dispečerov v akejkoľvek hustejšej letovej prevádzke. Takže američania s nimi sadali výlučne do mora, rusi v stepi, kde sú tak dva prelety za týždeň a číňania si proste dupnú a vylúčia prevádzku v pristávacej zóne (a meškajúci cestujúci držia hubu).
Pristávajúci raketoplán sa naopak dá do letovej prevádzky celkom obstojne začleniť, asi ako "štátne dôležitý let" alebo lietadlo v núdzi - má všade absolutnú prednosť, ale drží svoju predpokladanú trasu a ostatné lety sa mu môžu bezpečne a zďaleka vyhýbať bez toho, aby sa ich letové plány vážnejšie narušovali a tak nevytvára mimoriadne obmedzenia a regulácie letovej prevádzky nad daným územím. |
|
zaujímavá námietka "mimoriadne obmedzenia a regulácie letovej prevádzky"..
ale to čo raketoplán, dokáže (teda zatiaľ teoreticky) aj jednorazovo použiteľná kapsľa
teda za pod mienky, že bude tvarovaná ako vztlakové teleso
a pri záverečnom pristávacom manévri nasadí parakrídlo
hm.. a pritom sa mnohonásobná použiteĺnosť "kapsle" vlastne nevylučuje |
|
citace:
Jeden chlap z letiska mal zaujímavý názor celkom bezprostredne súvisiaci s jeho profesiou.
Povedal, že návratové kapsuly, na rozdiel od raketoplánov, by boli bezmála nočnou morou letových dispečerov v akejkoľvek hustejšej letovej prevádzke. Takže američania s nimi sadali výlučne do mora, rusi v stepi, kde sú tak dva prelety za týždeň a číňania si proste dupnú a vylúčia prevádzku v pristávacej zóne (a meškajúci cestujúci držia hubu). ...
Tohle je obrázek, který vůbec neodpovídá pravdě. Všechny státy, provozující nejen kosmickou dopravu - tedy vypouštění a přistávání kosmických objektů, ale také zkoušky raket dalekého doletu, vyhlašují před příslušnou akci s dostatečným předstihem v rámci organizace leteckých dopravců ICAO "zakázané" oblasti, ve kterých hrozí leteckému provozu možné nevezpečí. Děje se tak v rámci systému NOTAM (Notice for airmen = Poznámky (spíše "upozornění") pro letce), ve kterých je definována nebezpečná oblast souřadnicemi vrcholů sférických mnohoúhelníků, čas od kdy do kdy nebezpečí trvá, je uvedená oblast pro letecký provoz uzavřena. Samozřejmě je to svým způsobe pouze doporučení, když někdo chce se na to podíval "zblízka", tak to dělá na vlastní triko a nese za svoji bezpečnost plnou odpovědnost.
Jsou takhle uzavírány např. i oblastii v Atlantiku při pobřeží Floridy při startech z Cape Canaveral, nebo i oblasti v jižní Pacifiku, když tam řízeně padají např. Progressy. Následující příklad je vyhlášení nebezpečn oblasti pro pád nádrže ET při letu STS-100:
CARF NR.357 ON EASTERN RANGE NO.1125 EXTERNAL TANK STATIONARY RESERVATION 105NM EITHER SIDE OF A LINE BETWEEN 1102S/13411W 0851S/13234W 0637S/13055W 0423S/12917W 0207S/12740W 0022S/12624W 0153N/12447W 0409N/12309W/0624N/12131W 0839N/11952W 1053N/11812W 1307N/11629W 1416N/11536W SFC-UNL AREAS OUTSIDE OF UNITED STATES JURISDICTION INCLUDED FOR INFORMATION ONLY. 19 APR 18:55 UNTIL
19 APR 20:41
Následující je pro start jedné rakety H-2A:
09/115 - CARF NR. 1009 ON JAPANESE H-IIA ROCKET LAUNCH NO. 6 STATIONARY RESERVATION WITHIN AN AREA BNDD BY 1238N/13120E 1159N/13344E 0737N/13224E 0813N/13009E SFC-UNL
27 SEP 03:00 UNTIL 27 SEP 06:00
Tohle dodržují i takov země, jako je třeba Severní Korea, která jinak si ze světa dělá srandu.
Podobné výstrážné telegramy jsou rozesílány i pro lodní dopravu NOTAM (Notice for Mariners). ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Archimedes "Ubytovat už v prvním modulu (20m3) 7 lidí?"
pozri sa na ten obrázok lepšie..
jedna loď je sojuz, druhá aj keď má panely, je zásobovací progres, a "tretia" je jadro stanice
takže iba 3 hlavy na palube
pre viac ľudí by to chcelo pridať, ďalší modul
"nafukovačku"?
Vycházím z údajů firmy: "Crew Capabilities
A crew of up to seven people will be able to visit the station from the outset. This crew size will be expandable over time."
Těch 20m3 celkem sedí, když se člověk podívá na řez. Podle modelu ten servisní modul není k funkci potřeba:
 
I kdyby z posádky půlka byli turisti a půlka pracanti, přijde mi sedm lidí na takový prostor bez spaní a žití v připojených lodích moc. I když samozřejmě papír a web snesou všechno a třeba je to jen nějaká propagační poloinformace. |
|
"Podle modelu ten servisní modul není k funkci potřeba"
a odkiaľ, to bude brať energiu?
nemá to žiadne solárne články, a "baterky" asi stačiť nebudú
to znamená že aby sa od toho mohol odpojiť ten "prvotný" servisný modul, čo to jadro navedie na dráhu, bude k tomu najskôr asi musieť priletieť progres, ktorý by prevzal jeho funkciu, kým ho zase nenahradí iný
"I když samozřejmě papír a web snesou všechno a třeba je to jen nějaká propagační poloinformace."
dosť možné..
dragon ktorí má uniesť sedem pasažierov sa k tomu nepripojí bez "ruky", alebo úprav pre aktívne pripojenie..
keby sme uvažovali o pripojení dvoch sojuzov, počas striedania posádok, bolo by tam dočasne (ale skutočne, len dočasne) 6 ľudí,
pri takejto "jedno modulovej" podobe asi zaváži aj to či tam budú chcieť mať záložnú loď, pretože akýkoľvek dlhodobejší pobyt, si ju bude žiadať
kým nepovedia či k tomu chcú postupne pridávať ďalšie moduly, tak môžeme iba hádať, ako bude prevádzka tej stanice, a letov k nej vypadať [Upraveno 13.10.2010 alamo] |
|
Podle mne tento zakladni modul pronajimatelné stanice pujde v ruku v ruce i s novou lodi PPTS která ma nosnost šesti lidi na LEO a čtyř lidi na LLO, má aktivní připojení jako jeho předchůdce.
Sice tato loď bude určena především pro statní učely a dosluhujíci sojuzy které pujdou na soukromé výlety. Proč o tom mluvim, pokud vime tak až před rokem byla navýšena výroba sojuzu o jeden další kus za rok, který je volný a určen jak pro turisty tak pro agentury, zbytek sojuzu je vytiženo lety na ISS a není tam volné misto pro turistu-vedce. Takže soujuzy na takové obsluhovaní budou volné až po té co poletí nová loď pokud ovšem zase nenavýši výrobu, pokud na to maji další kapacity.
Jinak co se o tě stanice týče tohle bude opravdu jen zakladní modul, nemá ani vlastní napajení, což ji omezuje i co se tyče samostatnosti. Prostor je opravdu minimální jak na "blbnutí" ve stavu beztížném tak i na sofistikovanější vědecké experimenty. Pokud se to postaví a že to je velmi pravděpodobné (když už rozjeli PR kampaň) a začne se to využivat tak brzy přibydou i další rozšiřující moduly které mužou vypadat jako budoucí dva ruské vyzkumně-energetické moduly pro ISS. |
|
citace:
a odkiaľ, to bude brať energiu?
To je pravda, ale nemá prý být obydlená trvale. Sice by mi přišlo divné nechat takovou stanici v mezidobí úplně spát a jen ji oživit (z nějakých menších akumulátorů) těsně před expedicí (nebo do připojení čerstvého Progressu?), ale v principu by to asi možné bylo. O kontinuálních experimentech by se pak ale nedalo uvažovat.
No, asi už zacházíme přílíš daleko z těch pár "nahozených" informací |
|
citace:
Pokud se to postaví a že to je velmi pravděpodobné (když už rozjeli PR kampaň)
V této souvislosti připomínám podobný, devět let starý nerealizovaný projekt komerční kosmické stanice Mini Station 1
http://www.spaceflightnow.com/news/n0109/05ministation1/ |
|
http://teckacz.cz/1046
Amatérská kosmonautika jako alternativa pro suborbitální turistiku |
