| 19.5.2008 - 06:10 - Jiří Hošek | |
|
K době osvětlení místa uvažované základny je zajímavá i mapka na straně 11 dokumentu
http://www.nasa.gov/pdf/163896main_LAT_GES_1204.pdf
a nedávné vyjádření Paula Spudise v článku
http://www.spacecoalition.com/blog/1/2008/03/TARGET-MOON-LOOKING-FOR-LANDING-SPOTS.cfm
|
| 19.11.2008 - 08:29 - Adolf | |
|
Zajímavý námět na výzkumný program na Měsíci:
http://www.astro.cz/clanek/3459 ____________________
Áda |
|
| Stále nechápu mechanismus, jakým způsobem by mohl meteorit, kometa nebo planetka které dopadly na Zemi v době, kdy vznikal život a Země již měla hustou atmosféru vymrštit nějaký kámen na únikovou rychlost, aby se dostal na Měsíc. Atmosféra Země již sama dost zbrzdí každé dopadající těleso, zbrzdí každé odlétávající těleso, při šikmém dopadu toto funguje ještě intenzivněji. Proč by při kolmém dopadu odlétly úlomky v protisměr? Navíc, většina hmoty při srážce se odpaří. Něco jiného je dopad meteoritu na Měsíc, který nemá atmosféru, má malou přitažlivost a odlétávající úlomky mohou získat únikovou rychlost a jsou snadno zachyceny velkou přitažlivostí Země. Snad se dá tato teorie přijmout ještě u Marsu, ale u Země, v době kdy již měla hustou atmosféru to nechápu. |
|
citace:
Stále nechápu mechanismus, jakým způsobem by mohl meteorit, kometa nebo planetka které dopadly na Zemi v době, kdy vznikal život a Země již měla hustou atmosféru vymrštit nějaký kámen na únikovou rychlost, aby se dostal na Měsíc. Atmosféra Země již sama dost zbrzdí každé dopadající těleso, zbrzdí každé odlétávající těleso, při šikmém dopadu toto funguje ještě intenzivněji. Proč by při kolmém dopadu odlétly úlomky v protisměr? Navíc, většina hmoty při srážce se odpaří. Něco jiného je dopad meteoritu na Měsíc, který nemá atmosféru, má malou přitažlivost a odlétávající úlomky mohou získat únikovou rychlost a jsou snadno zachyceny velkou přitažlivostí Země. Snad se dá tato teorie přijmout ještě u Marsu, ale u Země, v době kdy již měla hustou atmosféru to nechápu.
No pretoze sa nebavime o dvojtonovych kamenoch, ale o kusoch skal velkosti mensieho mestecka. Zem bola preukazatelne v minulosti bombardovana asteroidmi, pricom niektore z nich mali take rozmery, ze ich dopad mal globalne nasledky. Ak takyto asteroid narazi do planety, hmota ktoru naraz vymrsti a jej rychlost je tiez enormna. Takato hmota nezhori v atmosfere a naraz jej moze udelit taku rychlost, ze sa dostane na orbitu. |
|
| Mě zase nějak není jasné, jak by úlomek vymrštěný ze Země "přistál" bez úhony na Měsíci. Při chybějící atmosféře narazí takový úlomek do měsíčního povrchu plnou rychlostí v řádu km/s a přepokládám, že se při nárazu celý vypaří nebo minimálně roztaví. Pochybuji, že by to stopy nebo pozůstatky pozemského nebo jiného života v úlomku přežily. |
|
| Mne to zase pripada ze sa tu bavite o dobe ako pri lete Apolla ! Taky "kus" skaly moze putovat od Zeme k Mesiacu tisíce rokov pocas ktorych moze niekolko krat zmenit drahu letu, rychlost, niekolko krat sa srazit s inym telesom a podobne... moznosti je privela, niektore ani nepozname... ____________________
Tomáš Országh http://www.genezis.eu
|
| 19.11.2008 - 17:45 - Hawk | |
|
| Doteď není zcela jasné jak vznikl. Zda byl zachycen či zda je zbytkem po nárazu velkého tělesa se Zemí. Každopádně je Měsíc je na Zemi neobvykle velký. Navíc se údajně každý rok Měsíc od Země cca o metr vzdaluje, takže "zanedlouho" Země Měsíc ztratí. |
| 19.11.2008 - 19:42 - Hawk | |
|
citace:
K době osvětlení místa uvažované základny je zajímavá i mapka na straně 11 dokumentu
http://www.nasa.gov/pdf/163896main_LAT_GES_1204.pdf
Hezká prezentace, díky :-) |
| 19.11.2008 - 21:31 - David | |
|
Dvojité planetky nejsou žádnou zvláštností, proč by planety měly být vyjímkou, ostatně Pluto, byť jen explaneta má též neúměrně velkého souputníka, kdyby měl být náš Měsíc ve stějném poměru k Zemi, musel by se velikostí blížit Marsu !
Měsíc je proti Zemi maličký, vždyť barycentrum soustavy leží pod povrchem Země ! |
| 08.12.2008 - 14:14 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
....Otázkou potom tiež je, čo je vlastne cieľom - prieskum Mesiacu, nejaké "ekonomické" využitie Mesiacu alebo vybudovanie trvale obývanej/obývateľnej základne.
Myslím, že všechno co jste vyjmenoval, ale nejvíc asi to třetí.
Pořád chápu Měsíční základnu jako přípravu na cestu k Marsu.
Možná jsem naivní snílek a je to myšlenka spíš z oblasti sci-fi, ale pořád si myslím, že vzdáleným nebo konečným cílem bude trvalá lidská přítomnost na jiných kosmických tělesech a Mars je ten nejbližší nejvhodnější. Třeba se k tomu dohrabeme po pidikrůčcích za 100-200 let, ale jednou na to myslím dojde. Lidí na Zemi přibývá, místa a zdrojů ubývá, expanze mimo matičku Zemi bude logický důsledek. |
| 10.12.2008 - 11:07 - Ervé | |
|
| Důležité je vyzkoušet na Měsíci, za kolik peněz je možné postavit a udržovat základnu na cizím tělese. Teprve pokud se základna na Měsíci osvědčí, budou podklady pro pilotované základny na Marsu, měsících nebo asteroidech, třeba i pro jejich zamítnutí a nahrazení roboty. Vliv snížené gravitace na člověka je důležitý už pro první pilotovanou misi na Mars (snížená gravitace na kosti a svaly). Při 3 leté misi se dvěma půlročními přelety může být nezbytná uměla gravitace (třeba jen 1/4g). |
| 07.7.2009 - 11:03 - Adolf | |
|
Pánové, vidím, že jste na potlačených tématech Vladoviny a Souvislosti spustili debatu "Proč létat na Měsíc". Tahle otázka tu ale má přeci dávno své vlákno.  ____________________
Áda |
|
skvelé..
proč létat na měsíc?
dôvodov je dosť, niektoré z nich aj majú 100% opodstatnenie
takže, je jasné, že na mesiac by sa malo letieť
ibaže
nie sú prachy.. a z daní, už ani nebudú.. ani len, v číne..
|
| 07.7.2009 - 12:47 - David | |
|
| Základna na Měsíci je daleko smysluplnější než ISS, krom toho znamená technologický pokrok. Má stejný smysl jako arktické či antarktické stanice. Pokud se týče " osidlování" Měsíce, Marsu či astreroidů, jsou to nesmysly. Dříve bude osídlena arktida, antarktida, sibiř či sahara, tam všude jsou naprosto komfortní podmínky oproti Marsu či Měsíci a navíc jejich plocha daleko převyšuje plochu oněch těles,náklady na jejich osídlení by byly zlomkem ceny osidlování Marsu či Měsíce.Dá se předpokládat, že se množení lidstva v průběhu sta let zastaví, stane se tak tehdy až k zaostalým státům třetího světa dospěje konečně civilizace, do té doby se budou množit jako králici. |
|
David: "Základna na Měsíci je daleko smysluplnější než ISS, krom toho znamená technologický pokrok. atď.."
nič s toho ti neberiem, len ti vravím ak s toho niekto chce čokoľvek realizovať, nech sa raz a navždy rozlúči, s možnosťou že to bude financované štátom, s peňazí daňových poplatníkov..
zostávajú len dve možnosti, ako na to zohnať peniaze:
a,nadácia - sponzoring - nemá primárne vytvárať zisk
b,akciová spoločnosť - investori - primárnym účelom je vytvoriť zisk
(upozorňujem že akékoľvek "kompromisi" medzi týmito dvomi spôsobmi sú vo "vyspelom" svete považované za "tunelovanie")
štát práve "ustimulováva" ekonomický život, k totálnej nehybnosti, čiže smrti..
takže na štát, ako questora "vesmírneho výskumu" zabudni.. |
| 07.7.2009 - 14:48 - Adolf | |
|
citace:
dôvodov je dosť, niektoré z nich aj majú 100% opodstatnenie
takže, je jasné, že na mesiac by sa malo letieť
ibaže
nie sú prachy.. a z daní, už ani nebudú.. ani len, v číne..
Zrovna teď moc peněz není. Ale to, co je časově rozhodující, vývoj dopravních prostředků potřebných pro lunární mise pořád běží. Budou-li tyto prostředky, tak je k tomu někdo použije. Zatím ale na další součásti měsíčního programu prachy nejsou. Ale řekl bych, že stojí to odložitelné a běží, to, co by znamenalo ztrátu času, kdyby se zastavilo.
Teď prachy nejsou. Ale o krizi se předpokládá, že skonční v roce 2011, tedy za chvíli a v rámci programu v ne moc vzdálené době.
V současnosti vypadají ty balíky peněz, co US stát nasypal do ekonomiky, děsivě, a leckdos by si mohl myslet, že prostě teď na věky na nic nebude. Tak to ale není. USA nikomu nic nedalo, aby pak z toho muselo platit dluhy. Všechny ty prachy jsou vložené do aktiv. Jsou to různé závazky, kapitálové podíly atp. USA nefungují jako charita, ale jako fond rizikového kapitálu. Teoreticky by většina těchto výdajů měla být vložena do výnosných spekulací. Něco je sice v toxických aktivech či v pohledávkách, které vypadají skoro jako sociální pomoc - hlavně vládou skoupené špatné pohledávky z hypotéčního trhu. Většina těch aktiv by se ale měla po odeznění krize nesmírně zhodnotit a zpeněžení by teoreticky mělo být velice výnosné. Lze sice s úspěchem pochybovat o tom, že většina těch pohádkových zisků, které z toho vzniknou, zůstane státu. Aktiva stát nepochybně prodá dřív, než budou mít maximální hodnotu, porotože bude potřebovat prachy a protože kamarádi finančními mají dlouhé prsty, takže většinu těch zisků realizují druhonabyvatelé současných státních aktiv, ale přesto: fond rizikového kapitálu - americká federální vláda - by za pár let měla sklízet docela příjemné zisky ze své krizové spekulace.
Po krizi přijde expanze, která narazí na konkurenci, a US průmyslová lobby bude řvát, že chce prachy, co hrabe vláda ze svých krizových spekulací, vložit do posilování konkurenceschopnosti domácího průmyslu. A není tohle snad jdnou z takových investic? Následné fáze lunárního programu by měly probíhat v této fázi zotavení z krize a volání po investicích do konkurenceschopnosti.
Nevidím to tedy tak temně.
____________________
Áda |
|
Adolf: "Nevidím to tedy tak temně."
však ani ja..
ja stratu dôvery v štát, pokladám za veľký pokrok.
maximum toho čo je investovane štátu, do rizikového kapitálu zo strany štátu, na trhu vyvolať, je stagnácia, a aby sa štátu ten rizikový kapitál vrátil je potrebný rast
stagnácia v momente, keď je podmienkou rastu, rast samotný, znamená smrť.. |
|
citace:
citace:
dôvodov je dosť, niektoré z nich aj majú 100% opodstatnenie
takže, je jasné, že na mesiac by sa malo letieť
ibaže
nie sú prachy.. a z daní, už ani nebudú.. ani len, v číne..
Zrovna teď moc peněz není. Ale to, co je časově rozhodující, vývoj dopravních prostředků potřebných pro lunární mise pořád běží. Budou-li tyto prostředky, tak je k tomu někdo použije. Zatím ale na další součásti měsíčního programu prachy nejsou. Ale řekl bych, že stojí to odložitelné a běží, to, co by znamenalo ztrátu času, kdyby se zastavilo.
Teď prachy nejsou. Ale o krizi se předpokládá, že skonční v roce 2011, tedy za chvíli a v rámci programu v ne moc vzdálené době.
V současnosti vypadají ty balíky peněz, co US stát nasypal do ekonomiky, děsivě, a leckdos by si mohl myslet, že prostě teď na věky na nic nebude. Tak to ale není. USA nikomu nic nedalo, aby pak z toho muselo platit dluhy. Všechny ty prachy jsou vložené do aktiv. Jsou to různé závazky, kapitálové podíly atp. USA nefungují jako charita, ale jako fond rizikového kapitálu. Teoreticky by většina těchto výdajů měla být vložena do výnosných spekulací. Něco je sice v toxických aktivech či v pohledávkách, které vypadají skoro jako sociální pomoc - hlavně vládou skoupené špatné pohledávky z hypotéčního trhu. Většina těch aktiv by se ale měla po odeznění krize nesmírně zhodnotit a zpeněžení by teoreticky mělo být velice výnosné. Lze sice s úspěchem pochybovat o tom, že většina těch pohádkových zisků, které z toho vzniknou, zůstane státu. Aktiva stát nepochybně prodá dřív, než budou mít maximální hodnotu, porotože bude potřebovat prachy a protože kamarádi finančními mají dlouhé prsty, takže většinu těch zisků realizují druhonabyvatelé současných státních aktiv, ale přesto: fond rizikového kapitálu - americká federální vláda - by za pár let měla sklízet docela příjemné zisky ze své krizové spekulace.
Po krizi přijde expanze, která narazí na konkurenci, a US průmyslová lobby bude řvát, že chce prachy, co hrabe vláda ze svých krizových spekulací, vložit do posilování konkurenceschopnosti domácího průmyslu. A není tohle snad jdnou z takových investic? Následné fáze lunárního programu by měly probíhat v této fázi zotavení z krize a volání po investicích do konkurenceschopnosti.
Nevidím to tedy tak temně.
No Adolfe, neco na to je.
Zrovna vcera v noci bezel nejaky ekonomicky porad na CT24 kde se povidalo i o zmene "lidstva". Mysleno to, jak se bude menit zamestnanec, ze se zamestnanci zmeni a budou delat praci, ktera je "bavi" a chteli pro zamestnavatele neco udelat ... toto by se uprednostnovalo pred kariernim postupem. Zkratka se v te diskuzi opatrne rozkryvala budoucnost a z diskuze vyplynulo to, ze zamestnavatele (firmy) musi investovat do neceho uplne noveho. Ze v podstate (i ve vztahu zamestnanec-zamestnavatel) slapeme "blato", chodime dokolecka...nic noveho. A jeden diskutujici rekl, ze budoucnost reseni techto problemu a to i soucasne krize je investice do novych technologii, vyzdvihl se vyznam ITERu, kosmickeho prumyslu atd. .
Z meho pohledu to vidim tak, ze at tedy se vesmir zkomercionalizuje, at existuje nadnarodni firma (EADS Astrium + dalsi.. sloucene dohromady), ktera sekundarne dostane lidstvo do vesmiru.
Hornici na Mesici budou chtit sve rodiny u sebe, tak se zacne stavet na Mesici hornicke "mestecko"... prvni kolonie.
Rikam si uz aby ta doba byla tady. |
| 07.7.2009 - 23:07 - JirkaSalek | |
|
citace:
Nevidím to tedy tak temně.
Soucasna krize skutecne asi nebude tak vazna jak se mohlo nekomu zdat. |
| 07.7.2009 - 23:34 - Adolf | |
|
citace:
Z meho pohledu to vidim tak, ze at tedy se vesmir zkomercionalizuje, at existuje nadnarodni firma (EADS Astrium + dalsi.. sloucene dohromady), ktera sekundarne dostane lidstvo do vesmiru.
Hornici na Mesici budou chtit sve rodiny u sebe, tak se zacne stavet na Mesici hornicke "mestecko"... prvni kolonie.
Rikam si uz aby ta doba byla tady.
No, kdo by chtěl diskutovat o budoucnosti lidstva, má možnost o tom dát třeba řeč na fóru, které zrovna zkouším resuscitovat
http://www.transhumanismus.cz/forum.php
Co se týče kosmonautiky, myslím, že v současné době je vlastně většina kosmonautiky soukromá v tom smyslu, že většina orbitální aktivity jsou soukromé družice. I ty vládní orbitální aktivity jsou z velké části aktivitami, které sice provozuje vláda, ale jsou v podstatě komerčně uplatňované na trhu – třebas meteorologie. I řada aktivit probíhajících na ISS jsou v podstatě aktivity soukromé nebo aktivity akademických institucí, jejichž výsledky jsou určeny pro aplikovatelné výstupy, s nimiž se uplatňují např. při komerční spolupráci při vývoji technologií uplatňovaných v družicích.
Věřím tedy, že většina peněz v současných kosmických aktivitách vzniká ze soukromé poptávky po kosmických službách. Většina práce, která tuto poptávku zajišťuje, myslím také vzniká v soukromém sektoru u výrobců kosmických technologií. Ale systémovými integrátory všech kosmických projektů jsou nakonec vládní agentury, které mají potřebné kosmické infrastruktury a disponují i ostatními kapacitami, aby mohly systémovou integraci těchto projektů zajistit. Mají na to v podstatě monopol. Z tohoto jejich postavení je těžko někdo v dohledné době sesadí. – Vlády to považují za příliš strategické, než aby to prodaly, investičně je vytvořit srovnatelnou infrastrukturu extrémně náročné, a konkurovalo by se infrastrukturám z velké části již zaplaceným a investovaným velkými národy desetiletí. Pokud nedojde k nějakému technologickému zlomu v konzervativním oboru kosmické dopravy, těžko si představit, že by se objevil skutečný konkurent agentur, jako je NASA. Doufejme ale, že se objeví aspoň tzv. konkurenční lem kolem monopolu. V US to asi vzniká, jde ale o nesmírně rizikové podnikání a je to ambice vytvořit jen ten monopolní lem.
Trochu bych to porovnal se železnicí. Ve většině světa byla železnice prakticky vybudována státem. V zemích, kde stát chtěl následně prodat, vznikly obrovské železniční společnosti. Kde ale tak neučinil, ač železniční sítě vznikly v 19. století, jsou soukromé železnice jen místní dopravní strukturou k technologické obsluze jednotlivých industriálních či komunálních jednotek. Ale nikde nesesadil soukromý kapitál státní železnici z monopolního postavení – maximálně vytvořil monopolní lem, jen tam, kde chtěl stát vydělat na privatizaci železnic, je koupil. To mluvím o oboru, kde se řádná privatizace nepovedla za prakticky 200 let jeho rozvoje na planetě. Pochybuji ale, že USA budou mít třebas chuť k privatizaci NASA.
Velice lačně doufám, že investice do lunárního programu se vyplatí. Myslím ale, že se budou vyplácet hlavně jako investice do konkurenceschopnosti a růstových podnětů, které přinesou, poznatky z Měsíce a vývoj pro Měsíc. Tyhle výnosy sklidí investující vlády v podobě ekonomického růstu a daňových výnosů. Nesmírně na nich vydělají podniky (včetně akademických institucí), které se do programu zapojí jako kontraktoři za státní peníze. Kromě těch prachů totiž shrábnou i značnou část výnosů, jež investice těchto peněz přinese, neboť ty technologie, know-how atp. jim zůstanou, zválcují jimi konkurenci, urvou lepší tržní podíly a kapitál na kapitálových trzích skoupí levněji. To však přinese vyšší růst a daňové výnosy v příslušných zemích.
Výnosy z Měsíce budou vznikat takto. Jako veřejná investice se tedy vyplatí. Bylo by krásné, kdyby se tam vyplatily i soukromé investice. To by kosmonautiku jistě velice urychlilo. Při současných dopravních nákladech mám ale obavy, že i kdybychom objevili na Měsíci zlatou horu, kde by si stačilo uříznout zlato, odvézt ho, kolik rachejtle zvládne, tak by to zlato vyšlo draho. Bez technologického průlomu v dopravě tedy hornictví komerční lunární projekty nezaplatí. Prý by to mohla zachránit poptávka po He3, ale pouze za podmínek, že by na Zemi někdo vyvinul sci-fi technologii, která by ho potřebovala.
Mám dojem, že průlom v lunárních investicích nepřijde přes hornictví. Pro začátek bych viděl šanci v aktivitách dosud umístěných na orbitě, které se vyplatí víc, pokud jejich náklady prudce sníží množství prostoru, který je k dispozici, i když je Země dále a doprava nákladů, jež tyto aktivity zajišťují, dražší. Natolik kosmonautice nerozumím, abych odhadl, které aktivity na tohle mají šanci. Věřím však, že takové aktivity se najdou. Kdo si přiveze na Měsíc únosně lehkou fólii o rozměru hektaru, klidně si ji tam stabilizovaně umístí. To by na orbitě neudělal. Prostě si myslím, že to první, čím se budou na Měsíci mít šanci chytit komerční aktivity, bude konkurence orbitálních aktivit, které jsou výhodnější, jsou-li velké a Měsícem stabilizované. Technickou stránku věci ale neznám natolik, abych odhadl, které to budou. Na Měsíci bude drahý kg použitého zařízení, ale bezkonkurenčně levný čtvereční metr zařízení. Tím vytvoří konkurenční výhodu, kterou leckdos využije. Osobně ale neodhadnu kdo a čím.
____________________
Áda |
|
Pekne napisane, Vas ekonomicky optimizmus mam velmi rad
Este k tym komercnym aktivitam na mesiaci - kedysi som nacrtol myslienku predavat mesacne kamene na zemi ako isty vysoko vzacny luxusny tovar, kedze ide o material na zemi skutocne unikatny. Mesacne kamene by teda mohli plnit funkciu aktiv, podobne ako vzacne obrazy, diamanty a drahe kovy, alebo limitovane serie postovych znamok a supervykonnych sportovych aut Myslite ze to ma sancu? |
| 08.7.2009 - 00:10 - Adolf | |
|
[quoteSoucasna krize skutecne asi nebude tak vazna jak se mohlo nekomu zdat.
Doufám, že vážná je! Krize ale může být nepříjemná a pro mnoho jednotlivců je to pohroma. Evolučně je to však požehnání. Je to transformace společnosti na vyšší úroveň. Puberta je důležitá krize v našem individuálním vývoji, jíž se transformujeme na vyšší úroveń, na kteoru bychom se bez ní nedostali. "Modlím" se tedy za úspěšnou a vážnou pubertu.
Jinak jsme přes krizi i tady v chudém Česku, neuvěřitelně bohatá společnost. Krize obohatily chudé společnosti minulosti, přestože při nich šlo opravdu o hladovění a krajní nouzi. Krize 30. let přinesla růst s destruktivně konflikní expanzí 40. let, a pak přišel růstový výbuch hospodářský zázrak let 50. Tahle společnost má jak na to, přežít náklady krize bez extrémních problémů, tak zdroje pro pokrizový rozmach, o jekém se v historii nikomu ani nesnilo.
Transhumanisté, extropisté aj. věří na vývojové singularity a doufají v ně jako věřící jako v příchod mesiáše. V reálu tyto ale přichází jako hnusné hospodářské krize, o kterých se všichni dohadují jako o nehodě, kterou někdo zavinil. Užíváme si zrovna vývojové singularity. Není to asi ta naše vysněná, ale alespoň nějaká. S touhle krizí dobyjeme Měcíc Mars aj. rychleji, než bez ní, i když to teď tak na první pohled nevypadá.
____________________
Áda |
| 08.7.2009 - 00:24 - Adolf | |
|
citace:
Este k tym komercnym aktivitam na mesiaci - kedysi som nacrtol myslienku predavat mesacne kamene na zemi ako isty vysoko vzacny luxusny tovar, kedze ide o material na zemi skutocne unikatny. Mesacne kamene by teda mohli plnit funkciu aktiv, podobne ako vzacne obrazy, diamanty a drahe kovy, alebo limitovane serie postovych znamok a supervykonnych sportovych aut Myslite ze to ma sancu?
Vzhledem k pružnosti nabídky těchto produktů, tento trh musí být zákonitě extrémně výnosný. Je s ním ale problém. Bude konkurovat poptávce po měsíčních vzorcích k výzkumným účelům a zdražovat ji. Pokud tuto poptávku za ušlechtilým cílem upřednostníme, vytvoříme novou mafii s nesmírnou politickou mocí, institucionalizovanými feudálními privilegii a přispějeme k tvořby sítě korporací ve společnosti, která bude usilovat o korporativismus (čili fašismus).
Ty geologické instituce budou nesmírně bojovat, aby nešel komerčně prodat ani kamínek a z přidělování kamenů se stal obchod pod jejich přivilegovanou kontrolou. Jak takové trhy vypadají, lze vidět na tom, jak vypadá třebas trh transplantovaných orgánů, proti kterému se bojuje usilovněji a úspěšněji než proti Talibánu.
____________________
Áda |
|
zaujímavé odpovede..
ale všetky majú, jednu zásadnú chybu, tá spočíva v ignorovaní logiky výstavby dopravných infraštruktúr
keď sa totiž stavia, diaľnica alebo železnica, tak sa stavia z miesta a do miesta b. pričom sa stavia preto, lebo staré dopravné kapacity sú nedostačujúce.
vy najprv chcete postaviť "diaľnicu", z mesta do totálnej divočiny, kde nie je žiadne osídlenie, a potom čakáte že po tej diaľnici niekto pôjde a v tej divočine postaví mesto.
takto to nefunguje ani len s diaľnicami, ako zistili japonci, ktorý desať rokov stimulovali ekonomiku stavbou dopravnej infraštruktúry, do nikam. a teraz zisťujú že na jej konci nemá záujem, nikto nič stavať.
ak sa tento prístup, nevyplatí a nefunguje, pri diaľnici, pri vesmírnej doprave (ktorá bude oveľa drahšia, ako diaľnica) sa nevyplatí už vôbec.
čiže vzniká tu paradox, bez dopravnej infraštruktúry, nevzniknú možnosti, pre vznik trvalého osídlenia. a bez trvalého osídlenia, nevznikne skutočne výkonná a lacná dopravná infraštruktúra.
riešenie tohto paradoxu, je v inej téme na tomto fóre,
premenovali ste ju na "ISRU technologie"
|
|
Takto by som to nevidel.
"My Vieme", že miesto B (Mesiac) je celkom zaujímavé, ale stále poriadne nevieme, čo všetko tam je. Nejaký frajeri na bicykloch síce cez to miesto pred 40 rokmi prebehli a priniesli si odtiaľ aj celkom zaujímavé suveníry, ale to je na seriózne posúdenie dosť málo. Treba tam poslať nejakých serióznejších prieskumníkov - geológa, zememerača, "botanika" a "zoológa" - tak, ako sa to robilo pred dvesto či tristo rokmi, aby sa tam poobzerali a trochu to miesto preskúmali. Lenže na to treba postaviť nejakú poriadnejšiu kocábku, do ktorej sa zmestí vrtná súprava, poriadny mikroskop a najlepšie celé laboratórium, je kam postaviť klietky na miestne zvieratká, je kde sušiť miestne rastliny, a zememerač najskôr bude tiež potrebovať poriadny vozík, lebo s domorodými nosičmi je problém - žiadni tam asi nie sú.
Takže najprv treba postaviť kocábku, potom zaplatiť vedátorov a samozrejme vyškoliť a vycvičiť aj námorníkov, bude treba lodný tesár, kováč, nejaký lapiduch, možno farár a samozrejme dôveryhodný kapitán.
A to všetko stojí peniaze, ktoré musí investovať štát či panovník - alebo inak my všetci.
A až potom, keď sa táto partia prieskumníkov vráti, bude sa dať posúdiť, či sa tam oplatí vycestovať aj baníkom, kupcom, lovcom... Pokiaľ ich bude dosť, postavíme najprv ďaľšie kocábky a až potom poriadne lode. Financovať ich bude štát a cestujúci spoločne a lístky nebudú aspoň spočiatku lacné.
Ak to miesto bude skutočne zaujímavé, a záujem dosť veľký, oplatí sa uvažovať nad mostom či železnicou. |
| 08.7.2009 - 08:59 - David | |
|
| Těžit cokoli na Měsíci a dopravovat to zpět na Zem je ekonomická vražda, to se prostě nemůže vyplatit. Stejně tak stavět na Měsíci nějaké hutě, železárny a pod., co by vyráběly , železo ? a pak je dopravovaly zpět na Zem, to by bylo dražší než platina.Daleko levnější by bylo zamyslet se nad tím, kolik železa na Zemi se ročně rozplyne do nenávratna ve rzi a kdyby se podařilo této ztrátě zabránit nemusí se železo těžit ani na Zemi natož na Měsíci. |
|
citace:
Těžit cokoli na Měsíci a dopravovat to zpět na Zem je ekonomická vražda...
Davide, pro začátek s tebou souhlasím. Bez infrastruktury není možná doprava která by byla dostatečně levná. ALE ... Doprava ingotu na zem by mohla být velice levná. Stačil by MAK a střilet několikatunové ingoty kamsi do oceánu, tam je pak jen sbírat.
Nemyslím si, že doprava materiálu na Zem by mohla být výhodná bez kosmického výtahu nebo obdobných systémů. Co by ale bylo výhodné je import a export znalostí. Jsou lehké, ale mohou být dostatečně drahé. Pro tvorbu a export znalosti je ovsem nutné mít dostatečné zázemí. Navíc, měsíc je "relativně málo" osídlený, je možné tam dělat pokusy nerealizovatelné na Zemi. |
|
citace:
Těžit cokoli na Měsíci a dopravovat to zpět na Zem je ekonomická vražda, to se prostě nemůže vyplatit.
Ako vždy - omyl zo skratkovitého myslenia. Pár sto kilo obyčajného mesačného železa by sa dalo predať extra výhodne, môžno skutočne niekoľko krát drahšie ako platina. A to na priemyslové účely.
Existujú aplikácie, ktoré doslova pasú po železe, ktoré nie je znečistené stopami plutónia a uránu z jadrových pokusov. Napríklad citlivé a presné detektory alfa žiarenia. |
| 08.7.2009 - 10:39 - Adolf | |
|
| Pro mě je klasickou aplikací, do které se již dost investuje, která by však byla rentabilnější, kdyby byla na Měsíci, výstavba kosmických teleskopů. Představte si, kdyby byla funkční měsíční doprava, jak by to zařízení mohlo být velké, při čemž u teleskopu na velikosti záleží. Kolik by odpadlo složitých stabilizačních zařízení, jaký neomezený příkon by to mohlo mít. Jak by to bylo škálovatelné, neomezeně se rozšiřující, o kolik méně single failure pointů. Dolar investovaný do vhodné kosmické observatoře je dnes vědecky výnosnější, než dolar investovaný do pozemní observatoře. Já věřím, že postavit něco takového na Měsíci by bylo výnosnější než na orbitě. Množství, kolik se tam toho postavit dá, aby se mezní výnos srovnal s mezním výnosem investic do pozemských observatoří, při tom vidím jako hodně veliké. ____________________
Áda |
|
Zaujímavá je i rádioastronómia na odvrátenej strane Mesiaca - kvalitne odtienená od hluku pozemských vysielačov. Mesačné Arecibo dokáže počúvať jemne a dlhodobo.
Podobne urýchľovače - vyžadujú vákuum
Vedeckých aplikácií sa iste nájde dosť a dosť, skôr sú ale dôležité aplikácie a technológie, ktoré vytvárajú obchodovateľný, hmotný tovar, alebo služby pretože tie vytvárajú zisk, ktorý je možné vrátiť do rozvoja.
Kandidátmi sú aplikácie a technológie, ktoré vyrábajú malé koncové množstvá produktov, ale naháňajú sa za vysokým a kvalitným vákuom.
Mnohé však vyžadujú pomerne rozsiahle budovanie objektov a technologických zariadení - takže bude potrebné zvládnuť aj spomenuté ISRU technológie až na úroveň presnej mechaniky a elektroniky.
|
|
