Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  12    13    14    15    16    17    18  >>
Téma: MSL - Mars Science Laboratory / Curiosity
26.6.2011 - 21:03 - 
quote:
Na té animaci se lana odstřelily od skycranu a spadly dolů na MSL. Pokud to tak bude, co se s nimi bude dít dál?
Takto to rozhodně nebude - pusťte si animaci ještě jednou, nebo si raději stáhněte verzi v HD.
Potom jasně uvidíte, že nosná lana i datový kabel jsou přeseknuta na straně roveru a spolu se ckycrane odlétají pryč.
Je to také vidět ve schematických obrázcích, popisující EDL sekvenci v dokumentech, na které jsem odkazoval už dříve.
 
27.6.2011 - 00:23 - 
quote:
quote:
Ach jo. ...
Dnes uz skutocne je zbytocne nad tym spekulovat z pohladu realizacie sucasneho MSL.
Ale z pohladu pochopenia prace inzinierov JPL ma zaujima prave ten dokument, ktory neviem najst.A mozno ho taja prave z dovodu rypalov, lebo to by praci neprospelo.
No, nevím, jestli vás to uspokojí, ale v tomto článku z r. 2007 popisuje Rob Manning (JPL chief engineer) jak je nelehké navrhnout vhodnou technologii pro přesné přistání těžších těles (> 0,8 t) na Marsu. Týká se to také MSL, ale hlavně budoucích pilotovaných výprav s nároky na přistání landerů o hmotnostech v řádech desítek tun.
http://www.universetoday.com/7024/the-mars-landing-approach-getting-large-payloads-to-the-surface-of-the-red-planet/

Stejnou problematiku popisuje i tato prezentace z r. 2006
http://ns1.nianet.org/salectureseries/pdfs/Braun_101706.pdf
 
27.6.2011 - 11:56 - 
Když to shrnu, hlavní problém je v přechodu mezi brzděním štítem a samotným přistáním - štít díky nízké hustotě zpomalí jen na zhruba Mach 5 a je třeba se rychle dostat na Mach 2, kdy už je možné otevřít opravdu velké padáky pro významné zbrzdění. Motorické přistání má problémy s dynamikou atmosféry, do které chrlí brzdící motory spaliny, a vzápětí tím proletí samotná loď. Tvrdí, že je to velký problém, ale osobně si myslím, že to přehání, víme jak to udělat, jen nemáme zkušenosti. Například jeho obavy z velikosti štítu - dostali jsme na orbitu raketoplán o rozpětí 24 m, takže by neměl být problém dostat nahoru stejně velký štít - položený na ET. 24 m štít by stačil pro blok o váze 60-85 t - pokud počítáme plošné zatížení stejné jako u MSL (se skycranem a štítem 2-3 t). Obavy z turbulencí způsobené spalinami motorů se dají výrazně snížit použitím několika motorů, jejichž spaliny šlehají takovým směrem, že samotná loď pak proletí jen mírně narušenou vrstvou (a la skycrane u MSL). Taky neřeší další brzdění jinak než samotným štítem - co takhle výklopné desky, jaké jsou na bocích krytu Sojuzu nebo na raketách R-77? Případně dokonaleji tvarované vztlakové tělesa a la Klipr? Dynamické efekty atmosféry Marsu jsou díky nízké hustotě výrazně menší - i při větší rychlosti větrů, přitom motory musí mít dostatečný tah pro měkké přistání. Samozřejmě bude to náročné a drahé, ale je to jen otázka vývoje a peněz. Díky tomu, že to vše můžeme modelovat ve vysokých vrstvách atmosféry a v aerodynamických tunelech, neměl by to být takový problém. 
27.6.2011 - 14:10 - 
Dik, velmi zaujimave dokumenty.
Jak to, ze ja najdem vzdy len anotaciu?

Mna este zaujimalo, preco MSL nepristalo ako obr. 65ton modulu na strane 25? tento system by som im zozral.

http://ns1.nianet.org/salectureseries/pdfs/Braun_101706.pdf

(Netvrdim, ze v JPL su blby, ani ze to mas ty hladat)
Len ak by to bezalo niekde okolo teba, tak to prosim postni.
 
28.6.2011 - 14:51 - 
Rozhodnutí a oficiální vyhlášení vítězného místa přistání MSL se odkládá minimálně o další 2 týdny.

http://blogs.nature.com/news/2011/06/nasa_mulls_targeting_decision.html?utm_source=feedburner&utm_medium=twitter&utm_campaign=Feed%3A+news%2Frss%2Fthe_great_beyond+%28The+Great+Beyond+-+Blog+Posts%29&utm_content=Twitter&WT.mc_id=TWT_NatureNews
 
28.6.2011 - 15:32 - 
Ervé, problém je v tom, že aerodynamické nosné a riadiace plochy mrežového typu (Sojuz a R-77) a vztlakové telesá fungujú dobre len v hustej atmosfére, ale tlak na povrchu Marsu zodpovedá na Zemi výške cca 30km a atmosferický tlak na Marse vo výške 10-20km je potom samozrejme ešte menší a zodpovedá odhadom výškam 40-60km na Zemi. V takýchto výškach (a pri takýchto tlakoch) je problém generovať nejaký využiteľný aerodynamický vztlak a aerodynamické riadiace sily. Účinnosť aerodynamického riadenia je potom pri poklese rýchlosti pod cca Mach 4-5 nízka.

Pri pristátí nepotrebuješ nejak manévrovať, ale hlavne zbrzdiť a udržať objekt v správnej polohe.
Na zbrzdenie je pre vysoké rýchlosti nad Mach 8-10 najlepší vhodne tvarovaný tepelný štít, v pásme Mach 3-10 by sa možno hodil nejaký doplnkový "nafukovací" štit alebo výklopné dosky (čiste na zväčšenie plochy štítu a tým zníženie prierezového zaťaženia) a pod Mach 3-4 sa už dá použiť padákový systém.

Príklad s raketoplánom nie je pre Mars príliš vhodný - použijem iný príklad, ktorý ozrejmí, o čo ide.
Prieskumné lietadlo U-2 lietalo vo výškach 25000-30000 metrov rýchlosťou cca 800km/h.
Jedným z problémov bolo, že rozdiel medzi rýchlosťou, pri ktorej sa na krídle tvorili rázové vlny (a hrozila strata vztlaku a stability) a pádovou rýchlosťou (teda rýchlosťou, kedy už krídla nedokázali vytvárať dostatočný vztlak) bol len asi 50km/h - len asi 13-14 m/s.
V podmienkach atmosféry Marsu by teda U-2 pristávalo a štartovalo pri rýchlosti 800km/h. Podobne raketoplán (alebo ekvivalenné vztlakové teleso) - jeho pristávacia rýchlosť na Marse musí byť väčšia ako je jeho pádový rýchlosť vo výške 30km v atmosfére Zeme.
 
05.7.2011 - 00:16 - 
quote:
V podmienkach atmosféry Marsu by teda U-2 pristávalo a štartovalo pri rýchlosti 800km/h. Podobne raketoplán (alebo ekvivalenné vztlakové teleso) - jeho pristávacia rýchlosť na Marse musí byť väčšia ako je jeho pádový rýchlosť vo výške 30km v atmosfére Zeme.


tohle přirovnání mě zaujalo, přesná čísla jsem neznal. ale podotýkám, že by taky vážilo 3x méně... jak by to ovlivnilo potřebnou rychlost ?
 
05.7.2011 - 11:22 - 
xChaos - Nijak výrazne.
Je to skôr otázka plošného zaťaženia krídla a ďalších aerodynamických parametrov. Teda pomeru plochy krídla a celkovej hmotnosti stroja, plus vhodné tvarovanie.
Ak chceš lietať v riedkej atmosfére, či vo veľkých výškach, potrebuješ buď obrovské krídlo a ľahučký stroj pre lietanie podzvukovými rýchlosťami, alebo musíš lietať vysokými rýchlosťami, aby aj menšie krídlo vytvorilo dostatočný vztlak.

Tých 800km/h vo výške 25000metrov treba chápať ako hrubú aproximáciu. Oficiálne uvádzaný dostup U-2 je 70000+ feet, teda viac ako 21336 metrov, odhadovaný 22-25000 metrov. Cestovný rýchlosť je uvádzaná 690km/h, maximálna je, podľa verzie, 797-840km/h, pôvodné U-2 malo maximálnu rýchlosť 805km/h. Pristávacia a pádová rýchlosť U-2 pri zemi sa neuvádza, ale asistenčné vozidlo doprevádzajúce U-2 pri každom pristátí dosahuje až 190km/h, čo je zrejme rýchlosť U-2 pri priblížení na pristátie, takže rýchlosť dosadnutia bude 140-160km/h a pádová ešte o čosi nižšie, tak 120km/h.

Z druhej strany - rázové vlny sa na krídle začínajú tvoriť pri rýchlostiach Mach 0,75 - Mach 0,8 podľa druhu profilu krídla. Vo výške 20000m zodpovedá Mach 1 rýchlosť asi 1062km/h, vo výše 22000m je to 1067km/h, vo výške 24000m 1072km/h.
Atmosféra Marsu sa chová inak, rýchlosť zvuku je menšia a klesá plynule. Pri povrchu zodpovedá Mach 1 rýchlosti 880km/h, vo výške 11000 metrov potom 850km/h.

Hodnoty Mach 1 v závislosti na výške pre
Zem http://www.aerospaceweb.org/question/atmosphere/q0112.shtml
Mars http://www.aerospaceweb.org/question/atmosphere/q0249.shtml

Zaujímavý kalkulátor pre atmosféru Zeme je na stránke
http://www.aerospaceweb.org/design/scripts/atmosphere/

Ak zadáte rýchlosť a výšku, v tretej sekcii dostanete výsledky True Airspeed, Calibrated Airspeed a Equivalent Airspeed, pričom posledná zhruba vypovedá o tom, akej rýchlosti pri zemi zodpovedá zadaná rýchlosť vo výške z ohľadom na vytváranie vztlaku - výpočet funguje dobre do Mach 1,2 , pre vyššie rýchlosti rýchlo rastie chyba, ale orientačne vyhovuje až do cca Mach 3 - Mach 5, možno i vyššie.
Kúsok nižšie je ešte Mach Number.

Ako to súvisí s U-2?
Môžeme skúmať Equivalent Airspeed a Mach Number pre rôzne výšky a rýchlosti
pre 21336 metrov a 690km/h je EA 166km/h a Mach 0,6462
pre 21336 metrov a 805km/h je EA 197km/h a Mach 0,7536
Vyššie som pristávaciu rýchlosť U-2 odhadol na 140-160km/h, to je vlastne i najnižšia rýchlosť, pri ktorej je U-2 ešte "rozumne ovládateľné". Zároveň som uviedol, že kritické machovo číslo pre podzvukové profily je typicky v oblasti Mach 0,75-0,8. Pre dlhé a štíhle krídlo s malou šípovitosťou ako má U-2 to bude skôr v oblasti nižšej, okolo Mach 0,75. Hranicou nech je Mach 0,76.
Zistíme, že vo výške 25000 metrov a pri rýchlosti 805km/h je EA 145km/h, vo výške 26000 metrov je EA 134km/h a vo výške 27000 metrov je 124km/h - teda v 25 km je ekvivalentná rýchlosť v odhadnutej oblasti pristávacej rýchlosti, 26km už pod ňou a v 27km sa blíži k odhadnutej pádovej rýchlosti. Vo výške 25km je teda U-2 riaditeľné, vo väčšej výške už riaditeľnosť stráca a vo výške 27km už riaditeľné nie je a krídla ho neudržia vo vzduchu ani pri maximálnej rýchlosti.

Pristávacia rýchlosť Space Shuttle je 340-370km/h pri kĺzavosti 4:1, pádová teda bude cca 320km/h (jeho pristátie je, podobne ako u iných supersonikov, v podstate "riadený pád").
Lahko zistíme, že pre ekvivalentnú rýchlosť rovnú 350km/h (a teda i pre riaditeľnosť porovnateľnú s riaditeľnosťou pri pristávacom manéveri) potrebujeme vo výške 20km (v zemskej atmosfére) rýchlosť asi 1300km/h (zodpovedá Mach 1,22), vo výške 30km dokonca 2860km/h (Mach 2,63). Ak teda v hrubej aproximácii budeme považovať atmosféru pri povrchu Marsu za ekvivalentnú atmosfére Zeme vo výške 30km, teleso s tvarom a plošným zaťažením raketoplánu by "pristávalo" takouto vysoko nadzvukovou rýchlosťou.
 
07.7.2011 - 15:28 - 
Výběr kandidátských míst pro přistání byl oficiálně zůžen ze 4 na 2.
Ve hře zůstávají krátery Gale a Eberswalde.
Jeden bude vybrán jako primární cíl, druhý zůstane jeho zálohou.

Vzhledem k tomu, že z vědeckého i inženýrského pohledu jsou +/- rovnocenné - atraktivní a zárověň bezpečné, je velmi těžké mezi nimi rozhodnout. Proto bude zřejmě nakonec vybrán Gale, který je pro laickou veřejnost svým hornatým terénem více atraktivní.
A podporu veřejnosti bude US kosmonautika do budoucna rozhodně potřebovat.

http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1137

[Upraveno 07.7.2011 pospa]
 
19.7.2011 - 10:35 - 
Vítězné místo přistání bude oznámeno na tiskovce tento pátek 22.7. v 10 am EDT (16:00 SELČ)

http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=34138

 
22.7.2011 - 18:30 - 
Je rozhodnuto. (konečně)

MSL Curiosity v srpnu 2012 přistane do kráteru Gale.

http://mars.jpl.nasa.gov/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1141



Velmi kvalitní geologická charakteristika Gale Crater je zde http://marsjournal.org/contents/2010/0004/

Videosimulace průletu nad přistávací oblastí http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=102646101
Druhé, s komentářen Johna Grotzingera, popisuje pravděpodobnou trasu průzkumu MSL http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?media_id=102633381

Není pochyb o tom, že vybrané místo bude atraktivní pro vědeckou komunitu, kosmo nadšence i laickou veřejnost

[Upraveno 22.7.2011 pospa]
 
23.7.2011 - 09:03 - 
CTX mozaika (13 MB) části Gale včetně oblasti přistání/činnosti MSL, rozlišení 10 m/px.

http://planetary.s3.amazonaws.com/misc/Gale_Ellipse_Merged_Scale.jpg
 
24.7.2011 - 16:14 - 
Simulace panoramatu, jaké by se nám mohlo naskytnout po přistání Curiosity do středu přistávací elipsy.
Světlý kopec uprostřed snímku je několik km vysoká středová hora uprostřed kráteru Gale.
Vytvořeno v GE pomocí CTX mozaiky z předchozího příspěvku.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=24943
 
24.7.2011 - 22:53 - 
Kráter Gale mi nepřipadal příliš atraktivní. Ale ta detailní mozaika je velice zajímavá. Především oblast s koryty a strouhami, snad od vody, ve středové vyvýšenině. Je to sice pár desítek kilometrů od místa přistání, ale když i solárně poháněná mnohem menší Opportunity dala 30km... 
25.7.2011 - 03:56 - 
Spis si myslim, ze kdyz se crane odpoji od horniho stitu s padakem, tak se behem par sekund do tohoto padaku zamota.

Mozna po odpojeni od horniho stitu se zapnout motory, ktere predevsim odtlaci crane s MSL nekam do boku driv nez se zapnou hlavni brzdici motory.

 
25.7.2011 - 10:56 - 
quote:
Spis si myslim, ze kdyz se crane odpoji od horniho stitu s padakem, tak se behem par sekund do tohoto padaku zamota.
Rover + skycrane + palivo mají v okamžiku oddělení od backschel hmotnost 2068 kg a rychlost kolem 120 m/s. Backshell i s padákem jen 349 kg. Po separaci nákladu, který 1 sekundu padá volným pádem, bude odlehčený "horní štít" velmi intenzivně bržděn padákem a opětovný kontakt s roverem je vyloučen.

quote:
Mozna po odpojeni od horniho stitu se zapnout motory, ktere predevsim odtlaci crane s MSL nekam do boku driv nez se zapnou hlavni brzdici motory.
Před oddělením je zažehnuto všech 8 MLE a seškrceno na 1% tahu. Po oddělení následuje 1 s volného pádu, načež je tah zvýšen na 20%. Během dalších 2,4 s se postupně zvyšuje až na 100%. Nýsleduje fáze snižování vertikální rychlosti ze 125 m/s na 20 m/s a horizontální složky na 0 m/s. Tyto hodnoty budou dosaženy cca 35 s po oddělení od backshell, ve výšce kolem 105 m nad povrchem. Po 2,5 s výdrže začíná fáze konstantní decelerace až do rychlosti klesání 0,75 m/s ve výšce cca 21 m , 40 s od oddělení od backshell.
Další postup se už týká funkce skycrane, kterou jsme tu rozebírali v minulosti.
 
25.7.2011 - 12:29 - 
Další, velmi podrobný popis přistávací oblasti v kráteru Gale

http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/msl2009/memoranda/sites_jul08/GaleCrater_Edgett_etal_Jun08.pdf
 
26.7.2011 - 08:52 - 
MRO/HiRISE tým dal dohromady všechny zatím dostupné snímky (84) přistávací oblasti MSL v nejvyšším rozlišení (25-30 cm/px)

http://hirise.lpl.arizona.edu/releases/msl-gale-crater.php
 
27.7.2011 - 01:33 - 
ak tomu správne rozumiem, MSL pristane bez navedenia na parkovaciu dráhu
ako je to vlastne náročné, na navigáciu a dodržanie štartovacieho okna?
...............................
zaujímavé
keď sa porovná MER a MSL po oddelení od urýchľovacieho stupňa
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_Exploration_Rover
MER 1 063 kg vozidlo na povrchu 185 kg zhruba 17 % z celkovej hmotnosti
s pristávacou plošinou 348 kg dohromady 533 kg 50%

http://marsprogram.jpl.nasa.gov/msl/mission/spacecraft/
MSL 3 400 kg vozidlo na povrchu 850 kg 25 % z celkovej hmotnosti
keď sa pre hmotnosť použije údaj z wikipédie 900 kg je to 26 %
+ skycrane 829 kG dohromady 1729 kg 50%

podľa mňa má zvýšenie podielu užitočného zaťaženia dopraveného na povrch, na "svedomí" práve noví spôsob pristávania - skycrane

.................................................
ešte pre porovnanie viking
http://en.wikipedia.org/wiki/Viking_program
po oddelení od urýchľovacieho stupňa 3527 kg
po navedení na orbitu a pristátí
orbiter 900 kg 25.5%
lander 600 kg 17.5%
spolu 43 %
[Upraveno 27.7.2011 alamo]
 
27.7.2011 - 08:53 - 
Zajímavé je taky toto hmotnostní srovnání:

Mission : Pathfinder / MER / MSL
Entry mass (kg): 580 / 830 / 3400
Landed mass (kg): 290 / 540 / 930
Rover mass (kg): 10 / 175 / 930
Instrument Mass (kg): 1 / 5 / 80


Důležité je si všimnout poměru hmotností (mobilního) vědeckého vybavení (Instrument mass) k celkové hmotnosti sondy vstupující do atmosféry (Entry mass).

Pathfinder - 1:580
MER - 1:166
MSL - 1:43
 
30.7.2011 - 21:01 - 
Videoreport Curiosity na KSC http://youtu.be/R4lF5Wzl0ek Žádné nové info.


Jako drobná kompenzace snímek Curiosity ve 3D



hi-res http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA14309.jpg
 
31.7.2011 - 12:41 - 
Na webu MSL bylo spuštěno odpočítávání.
Dnes zbývá do startu 117 dní.
(obrázek je ze včerejška)

 
02.8.2011 - 12:23 - 
První (CCB) i druhý stupeň (Centaur) nosiče Atlas V 541 pro MSL dorazily na konci července na Floridu.



více tady : http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm
 
07.8.2011 - 09:36 - 
V budově Payload Hazardous Servicing Facility na KSC, kde se Curiosity momentálně podrobuje předstartovním testům, byl náhodným návštěvníkem vyfocen "Oficiální Neoficiální MSL Maskot" - robot Bender z kresleného seriálu FUTURAMA (u nás vysílá Prima COOL). http://www.futurama-online-cesky.cz/postavy/



http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=15026.0;attach=321973;image
 
16.8.2011 - 14:31 - 
MSL v minulém týdnu dokončila závěrečné předstartovní funkční testy.
Tento týden začnou práce na přeměně roveru do startovací/letové konfigurace.
Na Curiosity budou složeny a zaaretovány všechny pohyblivé díly a znovu proběhne test elektroniky, taktéž na skycrane a přeletovém stupni.
Finální sestavení všech 5 dílů sondy dohromady bude dokončeno poslední týden října.
Následuje plnění palivových nádrží přeletového stupně a uzavření celé sestavy do aerodynamického krytu rakety.
Po připojení k Atlas 5 bude až přímo na rampě instalován plutoniový zdroj roveru - MMRTG.

článek http://www.spaceflightnow.com/atlas/av028/110814testing/
fotky http://www.spaceflightnow.com/atlas/av028/cleanroom/

 
16.8.2011 - 14:46 - 
quote:
MSL v minulém týdnu dokončila závěrečné předstartovní funkční testy.
Tento týden začnou práce na přeměně roveru do startovací/letové konfigurace.
Na Curiosity budou složeny a zaaretovány všechny pohyblivé díly a znovu proběhne test elektroniky, taktéž na skycrane a přeletovém stupni.
Finální sestavení všech 5 dílů sondy dohromady bude dokončeno poslední týden října.
Následuje plnění palivových nádrží přeletového stupně a uzavření celé sestavy do aerodynamického krytu rakety.
Po připojení k Atlas 5 bude až přímo na rampě instalován plutoniový zdroj roveru - MMRTG.

článek http://www.spaceflightnow.com/atlas/av028/110814testing/
fotky http://www.spaceflightnow.com/atlas/av028/cleanroom/




S tim RTG zdrojem to musi byt nesmysl.
Ten uz je nasazenej davno predtim.
Jen pro "plebs" (asi kvuli eko-zelenym nebo kvuli uklidneni lidi po Fukusime ci uklidneni lidi vseobecne, protoze maji strach ze vsecho v cem je slovo atomo-jadro atd..) tohle napsali. Je jasny, ze RTG uz MSL ma namontovanej. Po namontovani se totiz MSL jeste otestuje jestli vse funguje a pak se obrati na zada na spicku rakety. Ale aby nekde v hale jeste "laborovali" s dodatecnym nasazenim RTG, prisroubovanim, prikabelovanim, odzkousenim pri provozu na zadech.... to je nesmysl.

 
16.8.2011 - 15:34 - 
quote:
S tim RTG zdrojem to musi byt nesmysl. Ten uz je nasazenej davno predtim. Jen pro "plebs" ... Je jasny, ze RTG uz MSL ma namontovanej. Po namontovani se totiz MSL jeste otestuje jestli vse funguje a pak se obrati na zada na spicku rakety. Ale aby nekde v hale jeste "laborovali" s dodatecnym nasazenim RTG, prisroubovanim, prikabelovanim, odzkousenim pri provozu na zadech.... to je nesmysl.
Není to nesmysl, bude to přesně tak jak bylo popsáno.
Stejným způsobem to probíhalo i u předchozích meziplanetárních sond.

Např. Cassini



K tomuto účelu jsou na zadním aerodynamickém krytu MSL ty "velké vrata", skrze které je instalovám MMRTG až několik desítek hodin před otevřením startovacího okna.




Pro instalaci bude použito zařízení ne tomto snímku :



Curiosity je v těchto dnech bez MMRTG
(PHSF na KCS, Florida, 13.8.2011)

 
16.8.2011 - 15:50 - 
MMRTG vlastne zostáva počas štartu, bez nejakého aktívneho chladenia? 
16.8.2011 - 16:38 - 
quote:
MMRTG vlastne zostáva počas štartu, bez nejakého aktívneho chladenia?
Po obvodu cruise stage je 10 radiátorů, které během přeletu zajišťují vyzařování přebytečného tepla do prostoru mimo MSL.
Po krátkou dobu několika minut, mezi startem a odhozením aerodynamického krytu rakety, bude teplota stoupat, ale nebude to nijak kritické.

Zde je například popis průběhu teplot a výkonu RTG při startu sondy New Horizons:
"At launch, the spacecraft entered a 45 minute period of no contact. This interval included the RTG ramp up to full power and puncturing of the PRD. The recorded data for the RTG power and temperature sensors #1 and #2 from this period are shown in Fig. 8. The initial power dip to 137 W (almost 20% loss) was due to the removal of the air conditioning and the resulting heating inside the launch vehicle fairing16. Upon separation of the launch vehicle fairing at launch plus 3 minutes (L+3 minutes), the RTG power begins to climb on a characteristic exponential rise, settling out at 245.7 watts of electrical power measured at the spacecraft power bus at L+8 hours. The temperature telemetry points follow a similar curve, stabilizing at 242°C with a slight dip observed on both sensors at L+25 minutes. At the final power level, the harness losses were estimated to be less than 3 W. First contact power system telemetry also showed a properly functioning power system with no anomalies encountered during the launch period."

str. 6 nahoře http://www.boulder.swri.edu/~tcase/Ottman-Hersman_IECEC_paper.pdf
 
01.9.2011 - 14:50 - 
Behem srpnových systémových testů MSL byla kvůli delší simulaci EDL fáze letu vyčerpána určitá část časových rezerv.
Aby byl zachován dostatečný prostor pro rozsáhlé bezpečnostní procedury při konečné montáži a testech, bude říjnové uzavření Curiosity do aerodynamického krytu posunuto o 4 dny oprotu původnímu harmonogramu.
Během následujících 2 týdnů by mělo být jasné, zda to bude mít vliv i na datum startu.

http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1149
 
<<  12    13    14    15    16    17    18  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.344219 vteřiny.