|
| chlapci su pomerne sebavedomi, co sa tyka EDL. Ja im drzim palce, ale - ide o najvacsie a najtazsie teleso ake sme kedy pustili do martanskej atmosfery, prvy krat pojde o aktivne riadeny vstup, rover sa ma spustit na lane, co je samo o sebe dost nestabilne, a este k tomu z raketoveho "zeriavu"... no neviem... |
|
citace:
chlapci su pomerne sebavedomi, co sa tyka EDL. ..., rover sa ma spustit na lane, co je samo o sebe dost nestabilne, a este k tomu z raketoveho "zeriavu"... no neviem...
1) spouštět se bude na 3 lanech a celá sestave je prosté kyvadlo - jeden závěsný bod a jedna zavěšená hmota
2) raketový jeřáb je v tomto případě výhodou, protože bude schopen aktivně tlumit případné stranové kmity kyvadla
... zvědaví jsme na to všichni - bude to skutečná premiéra - držme palce!
Snad to vše dopadne tak dobře jako při droptestech
http://youtu.be/YasCQRAWRwU
a v animacích
http://youtu.be/BudlaGh1A0o |
|
Si rikam, ze Savannah je docela "kost".
Je otazkou, jestli je v tymu malo ci hodne zen.
A jestli pro "PR..obrazovky" vybraly nejfotogenetictejsi babu z tymu, nebo Savannah byla pro natoceni videa vybrana nahodou
|
|
citace:
Si rikam, ... jestli pro "PR..obrazovky" vybraly nejfotogenetictejsi babu z tymu, nebo Savannah byla pro natoceni videa vybrana nahodou
Náhodou určitě ne.
Jak je z videa patrné Savannah McCoy je "DMT Rover Verification and Validation Lead" = Vedoucí pro zkoušky a vyhodnocování dynamických vlastností DTM roveru.
(DTM - Dynamic Test Model)
S tím, že je sympaťačka, celkem souhlasím. 
Kolik je v MSL týmu žen je poměrně těžké zjistit/odhadnout.
Nejdřív bychom si museli stanovit, co je to MSL tým. Jestli do něj patří i subkontraktoři, univerzitní vědecké týmy pracující na přístrijích, nebo jen tým lidí se zaměstnaneckým poměrem v JPL?
Na vývoji MERů pracovalo něco kolem 4000 lidí, ovšem to je včetně asistentek, ostrahy, řidičů kamiomů, atd.
V MSL mission teamu to vypadá takto : http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/missionteam/
Vědecké týmy přístrojů pak řídí tito lidé: http://msl-scicorner.jpl.nasa.gov/ScienceTeam/ |
|
Uz pred nejakou dobou jsem si vsiml, ze jak v te ruske fabrice na nosice Sojuz, tak i v mistnosti rizeni letu dela dost zen. Cili to neni az tak "muzske" remeslo.
Jen me zaujalo, ze delaj i na hodne specializovanych pracovistich a tez i ve specifickem rezimu rizeni letu v ridicich salech.
I jako chlap si uvedomuji, ze to holky maj tezsi na tehle pracovistich.
Musej zvladat jak vychovu deti+rodinu, tak i svou praci, kterou maji urcite radi.
|
|
| V Rusku navíc platí, že ženy jsou spolehlivější - nejsou tak často našrot nebo v kocovině z častých oslav. |
| 24.5.2011 - 09:00 - Alchymista neprihlasený | |
|
ženy sú pri práci obecne trpezlivejšie a pozornejšie a sú lepšie uspôsobené na "robenie/sledovanie viac vecí naraz"
----------
- Paní, a kdy jste začala šilhat?
- Když začala naše dvojčata běhat... |
| 24.5.2011 - 09:00 - Svatopluk Klich | |
|
citace:
Uz pred nejakou dobou jsem si vsiml, ze jak v te ruske fabrice na nosice Sojuz, tak i v mistnosti rizeni letu dela dost zen. Cili to neni az tak "muzske" remeslo.
Jen me zaujalo, ze delaj i na hodne specializovanych pracovistich a tez i ve specifickem rezimu rizeni letu v ridicich salech.
I jako chlap si uvedomuji, ze to holky maj tezsi na tehle pracovistich.
Musej zvladat jak vychovu deti+rodinu, tak i svou praci, kterou maji urcite radi.
Ano, v Rusku je to zcela normální, že ženy dělají a muži práci řídí.
Emancipace je bohužel dvojsečná zbraň. Není to o dobrovolnosti, ale o tom, že ženská práce se stává je více než běžnou záležitostí a nepracující žena se stává nenormální - je to neveselé, protože toho mají v životě naloženo více než dost. |
| 24.5.2011 - 09:06 - Alchymista neprihlasený | |
|
| Navyše je práca žien v "mužských" profesiách (v Rusku) daná aj historicky - počas vojny a v povojnovom období odišli muži na front a veľa sa ich nevrátilo (alebo boli po návrate v mnohých profesiách fyzicky či psychicky nepoužiteľný) |
|
citace:
Navyše je práca žien v "mužských" profesiách (v Rusku) daná aj historicky - počas vojny a v povojnovom období odišli muži na front a veľa sa ich nevrátilo (alebo boli po návrate v mnohých profesiách fyzicky či psychicky nepoužiteľný)
No, pokusím se debatu aspoň trochu vrátit zpět na koleje, a to k podílu ženské práce v aerokosmickém průmyslu USA.
Práce žen v mužských profesích během WW II nebyla doménou jen ruských žen, ale prakticky k tomu docházelo více či méně ve všech zemích aktivně zapojených do válečných tažení.
V USA bylo toto hnutí poměrně silné a reprezentoval ho například velmi známý plakát "Rosie the Riveter" (Růža nýtařka) s heslem "We Can Do It !" (My to dokážeme!).
Většina amerických stihaček a bombardérů druhé světové války byla vyrobena z valné většiny rukama bývalých amerických žen v domácnosti.
 |
|
Současná britská královna Alžběta II sloužila za války jako nižší důstojnice Alžběta Windsorová. Cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel a dosáhla funkce mladší velitelky.
V současnosti je jediným žijícím panovníkem, který v době druhé světové války sloužil v uniformě.
 |
|
citace:
Oproti původním informacím byl tepelný štít se zadním aerodynamickým krytem a přeletovým stupněm doručeny na KSC už 12.5.
Mmm, podle http://www.aviationweek.com/aw/generic/story.jsp?id=news/awx/2011/05/24/awx_05_24_2011_p0-326920.xml&headline=Mars+Science+Lab+Hardware+Damaged&channel=space byl zadní aerodynamický kryt MSL při nesprávném zvedání během vykládky na KSC poškozen. 
Poškození by nemělo být velké, ale jeho rozsah se zatím zjišťuje.
Teoreticky by mohl ohrozit letošní start.
......
Zatím neoficiální informace z blogu marsroverdriver říká, že k poškození nedošlo - start by neměl být ohrožen.
Uf! |
|
Zde je popis, jak 20.5.2011 k došlo k "nestandartnímu vyzdvižení" MSL backshell.
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/awx/2011/05/24/awx_05_24_2011_p0-327260.xml&headline=Mars Science Lab Seems OK After Mishap
Během nácviku uzavírání roveru do jeho přeletové schránky, operátor jeřábu místo aby uvolnil nosná lana pohybem kladky dolů omylem zmáčkl tlačítko "UP" a vyzdvihnul backshell vzhůru, spolu s 900 kg těžkým hliníkovým stolem, ke kterému byl aerodynamický kryt v té chvíli připevněn.
Kuželový ryt byl zavěšen přes poutací obruč u svého horního, užšího otvoru. U spodní, širší základny byl na 9 místech přichycen kovovými úpinkami ke stolu. Jelikož tato upínací místa nejsou totožná s upínacími zámky, ke kterým bude připevněn tepelný štít, vznikla oprávněná obava, že neplánované zatížení, působící na kompozitový korpus krytu, mohlo způsobit jeho trvalé deformace nebo trhliny.
Důkladné ohledání podezřelých oblastí zatím neodhalilo viditelná poškození, ale vedení mise ještě zvažuje zkoumání rentgenem, nebo dalšími nedestruktivními defektoskopickými metodami.
Operátor mostového jeřábu byl zaměstnanec JPL, kde se standartně používá zavěsný ovládací panel "do ruky".
V KSC Payload Hazardous Servicing Facility, kde k události došlo, jsou ovládací prvky jeřábu jiné - na vozíku.
Přestože byl operátor proškolen a certifikován pro oba typy ovládání jeřábů, v pátek udělal hloupou chybu, která mohla způsobit vážné problémy.
Zatím vše vypadá, že měl velké štěstí. |
|
Trocha povídání o MastCamech - http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1130
Celkem nic moc nových/důležitých informací se nedozvíme, snad jen že pořízení plnobarevného 360° panoramatu (60° vertikálně) kamerou MastCam 34 bude trvat cca 25 minut.
Zajímavá na novém příspěvku je hlavně mozaika celé horní "paluby" Curiosity. Takto vcelku a plně vybavenou ji můžeme vidět poprve.
Snímky byly pořízeny MastCamem 34 (levá) při testech roveru v klima-komoře, simulující teploty a tlaky na Marsu - proto to černé pozadí okolo.
full size : http://www.nasa.gov/images/content/555011main_pia14131-43_full.jpg
Edit:
Musím se trochu poopravit.  Po bližší prohlídce snímku v plném rozlišení je přece jen vidět, že na palubě pár věcí ještě chybí. Například jeden za tří upínacích mechanismů/zámků (pravý), na kterém bude rover zavěšen pod skycrane. Na snímku je to obdelníkové místo bez bílého laku s kolíky a otvory, zhruba ve spodní třetině, mírně vlevo od středu obrázku.
[Upraveno 01.6.2011 pospa] |
|
| Vím, že takhle se to obvykle řeší, i MERy to tak nějak mají, ale pro mě je ta důvěra v tak tenké a zvenčí volně vedené drátky docela nepochopitelná. |
|
citace:
Vím, že takhle se to obvykle řeší, i MERy to tak nějak mají, ale pro mě je ta důvěra v tak tenké a zvenčí volně vedené drátky docela nepochopitelná.
Ty volně ložené drátky, co jsou jen sem tam přilepené žlutou transparentní páskou, vedou k teplotním čidlům - slouží pouze pro účely právě probíhajícího testu => nepoletí na Mars. 
Fixní venkovní kabeláž roveru je naopak svázaná v hustých svazcích, omotána zlatavou ochrannou páskou a pevně přichycena každách 10-15 cm k povrchu sondy.
[Upraveno 01.6.2011 pospa] |
|
| Taky mě to mohlo napadnout. Díky za vysvětlení. |
|
Pozornému divákovi jistě neuniklo, že na Curiosity je v zadní části paluby vpravo jeden prvek, který dobře známe z MERů - sluneční hodiny.
Jestli vám připadá, že jsou nachup stejné jako ty co má Spirit a Opportunity, tak to vidíte velmi správně - jedná se o náhradní kus, který byl vyroben v roce 2003 spolu letovým HW a několik let ležel na stole Jima Bella (LS pro MER kamery), než byl oprášen, aktualizován a použit na MSL.
Hodiny budou sloužit ke stejnému účelu jako u MERů, tedy kalibraci barevných kamer.
|
|
clovek by ocakaval ze NASA urobila od cias MERov urcity pokrok a na novy rover namontuje digitalky  |
|
citace:
clovek by ocakaval ze NASA urobila od cias MERov urcity pokrok a na novy rover namontuje digitalky
V jednoduchosti je krása -> dobře fungující věci nepotřebují elektronický upgrade
A navíc podle digitálek by se těžko kalibrovalo barevné nastavení kamer...
... i když, po pravdě řečeno, určitá "aktualizace" (mechanická) u slunečních hodin pro Curiosity přece jen proběhla.
Původní MERovské totiž v půdoryse vypadaly takto:
a na čtyřech bočních stranách podstavy měly vyryté toto:
To vše muselo být upraveno tak, aby adpovídalo misi MSL 2011. |
|
V předchozích dnech se objevil ještě jeden nový obrázek - konečně slušné (realistické) "umělecké ztvárnění" roveru MSL.
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA14165.jpg
Snad budou brzo následovat i pohledy z jiných úhlů a co nejdřív se začnou používat jako doprovodné obrázky ve webových a papírových článcích, odkud zmizí ty "prehistorické" rendery z minulých let.
|
|
Na USTREAM zrovna běží momentálně probíhající pojížděcí testy Curiosity
http://www.ustream.tv/nasajpl |
|
Sestupový stupeň / descent stage / sky crane byl během tohoto týdne zabalen a je připraven k expedici na KSC.
Na snímku je to ten velký bílý box vpravo.
http://twitpic.com/59rqb6
Mnohem závažnější je ovšem středeční (8.6.2011) zveřejnění závěrů inspekce interních auditorů NASA (OFFICE OF INSPECTOR GENERAL), které nepřineslo mnoho pozitivních zpráv:
http://oig.nasa.gov/audits/reports/FY11/IG-11-019.pdf
Je jasné, že auditoři jsou lidé placení za hledání nedostatků, poukazování na zpoždění a překročené rozpočty a nepokrytá rizika, ale přesto se mi zdá, že report vyznívá poměrně dost pesimistický.
- k únoru 2011 bylo identifikováno kolem 1200 nedostatků, které musí být vyřešeny před startem v listopadu - prosinci tr.
- přestože projekt dostal od roku 2009 tři dodatečné finanční injekce, auditoři vidí podcenění prostředků nutných k dokončení předstartovních příprav a věří, že bude nezbytné, aby projektový management zažádal NASA o další dotaci
- podle auditorů je stále nedostatečně ošetřen problém vzájemné kontaminace vzorků hornin během jejich dodávky do vnitřních měřicích přístrojů pomocí mechanismu SA/SPaH
- Fault protection software, zabraňující v případě závady úplnému odstavení části roveru, nebo jeho vědeckého vybavení a umožňující jeho alespoň omezený provoz, není kompletně hotov (chybí 3 z 16 částí) a nebude připraven ani do datumu startu => nahraje se do letového počítače až během přeletu k Marsu
- dvouletý odklad mise (2009 -> 2011) způsobil degradaci plutoniové náplně energetického zdroje roveru MMRTG. Navíc během vibračních a šokových testů sondy byly zaznamenány nečekané úbytky výkonu. V důsledku toho manažeři snížili minimální požadavky na splnění nominální 2-leté mise. Místo odběru a prozkoumání 74 vzorků půdy a kamení jen 28 vzorků. Místo ujetí 20 km jen 4,5 km. 
Zkrátka se opět potvrzuje, že dělat něco velmi veklého, velmi komlikovaného a naprosto nového je velmi tvrdý oříšek, který není snadné zvládnout ani pro ten nejzkušenější tým na světě.
[Upraveno 13.6.2011 pospa] |
|
| Jestli to právně chápu, redukce na 4,5 km a 28 vzorků se týká plánu mise - tedy že tomu mají optimalizovat úkoly pro plánovanou dobu činnosti 2 roky (1 marťanský rok). Pokud bude energie víc než třeba (a víc než pesimistické předpovědi), program se rozšíří buď v rámci prvních dvou let, nebo v dalších letech provozu. Každopádně další odklad o dva roky není vhodný, protože kritické problémy vyřešili, ze 185 rezervních dní pro řešení nečekaných problémů (plán 2009) nebo 110 v plánů z února 2011 jich ještě 60 zbývá. Budou ale potřebovat další peníze, pořád ale výhodnější dát pár miliónů teď než 570 mil. USD při dvouletém odkladu. Jako obvykle, podceněné náklady na vývoj, zkoušky a řešení problémů. Potíže s energií by vyřešila probíhající výroba dalšího plutonia - na obnovení výroby se pořád čeká. |
| 13.6.2011 - 09:13 - Svatopluk Klich | |
|
Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív. Nemůžu uvěřit v tak amatérský přístup.
Může někdo rozumně vysvětlit, jak mohla situace dojít tak daleko, když se kolem toho točí tolik kontrolorů a projekt managerů? |
|
citace:
Jestli to správně chápu, redukce na 4,5 km a 28 vzorků se týká plánu mise - tedy že tomu mají optimalizovat úkoly pro plánovanou dobu činnosti 2 roky (1 marťanský rok). Pokud bude energie víc než třeba (a víc než pesimistické předpovědi), program se rozšíří buď v rámci prvních dvou let, nebo v dalších letech provozu.
Chápeme to stejně.
Výkon MMRTG, na dostatečné úrovni pro provoz MSL, by měl trvat přibližně 14 let od jeho spuštění - založení paliva.
Dejme tomu, že samotnou výrobou zdroje a odkladem startu jsme ztratili 2,5 roku -> stále zbývá více než 11 let, po které by Curiosity mohla smysluplně fungovat.
To se dřív zadřou pohony kol, nebo zaplní všechny zásobníky na vzorky v analyzátorech roveru, než že by sondě došla šťáva.
Btw, nabízí se tu jedno zajímavé srovnání k zamyšlení - mise MSL a ExoMars se začaly projektovat přibližně ve stejnou dobu (2004).
MSL měla/má rozhodně mnoho problémů (opakované navýšení rozpočtu, technické problémy, odložený start o 2 roky, atd.), ale přesto všechno vidíme live dokončený letový HW 5 měsíců před startem a vše spíše nasvědčuje tomu, že se start zadaří.
Naproti tomu, u evropského ExoMarsu můžeme pozorovat neustálé oddalování termínu startu, změny v rozsahu vědeckého vybavení, pochybnosti kolik prostředků celý vývoj zatím stál a hlavně jestli k misi vůbec kdy dojde.
http://twitpic.com/lacef
[Upraveno 13.6.2011 pospa] |
|
citace:
Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív.
MSL je meziplanetární sonda kategorie "flagship" - vlajková loď, tedy nic malého, jednoducháho a rychlého.
Nemám v úmyslu navyšování rozpočtu nijak obhajovat, ale je realitou velkých vládních projektů, že u nich dochází ke zpožděním a překročení plánovaných nákladů.
Správné odhadování nákladů u zcela nových misí tohoto typu je skutečný problém.
Na druhou stranu, v dolarech nahrubo přepočítaných na hodnotu roku 2010, stály podobné flagship mise oproti MSL o tyto peníze navíc:
Cassini - 1,9 mld USD
Galileo - 0,2 mld USD
Viking - 1,5 mld USD
Takže by se s jistou dávkou opatrnosti dalo říct, že po finanční stránce MSL ještě není takový průšvih.
Diskuse o odložení startu a s tím spojené navýšení nákladů probíhala v r. 2008 tady :
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1242&start=50&page=2
[Upraveno 13.6.2011 pospa] |
|
citace:
Mám takový pocit, že jde jen o tahání peněz navíc. Je neuvěřitelné, že se o tom nevědělo už dřív. Nemůžu uvěřit v tak amatérský přístup.
Může někdo rozumně vysvětlit, jak mohla situace dojít tak daleko, když se kolem toho točí tolik kontrolorů a projekt managerů?
Az budete neco vyvijet budete vedet jak rikat kolik to bude stat je velmi nesnadne - proste nikdo nedokaze odhadnout vsechny mozne problemy.
Proste pokud se neco nedari vyvinout v komercnim sektory tak marketing (obchodni oddeleni) dane firmy to proste zrusi jako jiz prilis nakladnou zalezitost (pokud neni jasne ze za totolik a tolik penez a casu jiz bude vse hotovo) a to bez jakekoliv publicity mimo firmu. |
|
pritom stačilo zvoliť iný postup
rozdeliť vývoj do dvoch etáp, v prvej vyvinúť skycrane a pomocou neho poslať ďalšiu dvojicu MER
a nové ťažké vozítko vyvinúť a poslať neskôr |
|
citace:
pritom stačilo zvoliť iný postup
rozdeliť vývoj do dvoch etáp, v prvej vyvinúť skycrane a pomocou neho poslať ďalšiu dvojicu MER
a nové ťažké vozítko vyvinúť a poslať neskôr
Zdržení nebylo způsobeno problémy se skycrane. Postup, který navrhuješ Alamo, by ničemu nepomohl.
Podrobné zdůvodnění dvouletého odkladu startu si můžeš přečíst tady:
technické důvody - http://www.thespacereview.com/article/1319/1
finanční důvody - http://www.thespacereview.com/article/1318/1 |
