| 18.4.2016 - 00:55 - Machi | |
|
citace:
Ostatně kdyby nebylo " mezinárodní spolupráce" mohl další, už tolikerý, že je ani nestačím počítat, americký aparát být na cestě na povrch Marsu.
Nebýt mezinárodní spolupráce, InSight by vůbec nebyl v plánu, protože seismometr je jeden ze dvou hlavních přístrojů (a druhý je z Německa!).
Naopak mise ExoMars měla být společným projektem ESA a NASA a kvůli nestálému financování musela být spolupráce zrušena.
Stejně tak byly kvůli výkyvům ve financích NASA zrušeny mise LISA, EJSM, ISPM a CRAF/CNRS.
Naštěstí ESA dokázala aspoň částečně zachránit projekty aspoň v redukované verzi - CRAF/CNRS -> Rosetta, EJSM -> JUICE, ISPM -> Helios a LISA je předběžně schválena jako eLISA.
|
|
| Když už jsme u ESA, chtěl bych připomenout, že servisní modul Orionu je právě výrobek ESA a jeho technická náročnost je porovnatelná s modulem posádky. ESA své závazky plní a to, že jí NASA svěřila tento modul svědčí o schopnostech Evropy. |
| 18.4.2016 - 18:39 - David | |
|
| Servisní modul pro Orion dodá ESA jen pro let v roce 2018. Jedná se o zkušební let bez posádky. SM made in ESA je tam proto, že vývoj amerického SM nebude ukončen. Silně pochybuji o tom, že by ESA dodávala SM Orionu pro pilotované lety . |
|
http://mentallandscape.com/V_Venus.htm
Nejaké čitanie pre Davida o venerách a tak aby mohol objektivnejšie informovat náhodných náštevníkov  |
|
citace:
13.4.2016 - 22:42 - David
O penězích to vůbec není, musí se to totiž umět,
Kolik dolarů investovali různé kosmické agentůry, aby měli "know how" meziplanetárního průzkumu či průzkumu konkrétních planet?
citace:
13.4.2016 - 22:42 - David
Amerika měla u Jupitera na deset sond a jinak nikdo nic, není to ostuda ?
Kčemu je potřeba investovat z omezených zdrojů milióny dolarů na misi průletové sondy kolem velkých planet v době, kdy taková mise přinese jen minimum nových poznatků?
Proč nechceš argumentovat svá tvrzení a dokázat tak jejich pravost? Pokud nemáš zájem, tak to alespoň napiš na rovinu. Ignorováním dokazuješ, že jen plácáš do větru ničím nepodložené bláboly, za kterými si ani nestojíš.
Tak odpovíš mi na co se tě ptám, nebo budeš zase ze sebe dělat totálního .........? |
| 19.4.2016 - 06:35 - David | |
|
Dobrá, tak se na ta Venery podívám, ale obávám se , že z toho bude zase " pláč".
Jupiterův systém je malou sluneční soustavou. Jeho měsíce jsou velikostí mezi Merkurem a naším Měsícem. Každý z nich by si zasloužil vlastní sondu, která by jenj při obletech barycentra soustavy zkoumala podobně jak plánují Američané u Europy.
Na tom není nic složitého, to by šedesát let po Sputniku měl zvládnout každý.
Sofistikovanou sondu k Marsu dokázala postavit i Indie z toho plyne, že planetární průzkum není zase tak složitý, vyžaduje ale kvalitu nikoli kvantitu. Podíváme-li se do historie, zejména porovnáme-li sovětské a americké sondy do sedmdesátých let m.s., tak jasně vítězí kvalita nad kvantitou. 4 až 5x lehčí americké sondy jasně převálcovaly těžké sovětské " výkovky". [Upraveno 19.4.2016 David] |
|
citace:
Servisní modul pro Orion dodá ESA jen pro let v roce 2018. Jedná se o zkušební let bez posádky. SM made in ESA je tam proto, že vývoj amerického SM nebude ukončen. Silně pochybuji o tom, že by ESA dodávala SM Orionu pro pilotované lety .
Zdroj? Řekl bych, že nemáte pravdu, byla by to totální blbost.
A co je mise JUICE od ESA? |
|
citace:
Dobrá, tak se na ta Venery podívám, ale obávám se , že z toho bude zase " pláč".
Jupiterův systém je malou sluneční soustavou. Jeho měsíce jsou velikostí mezi Merkurem a naším Měsícem. Každý z nich by si zasloužil vlastní sondu, která by jenj při obletech barycentra soustavy zkoumala podobně jak plánují Američané u Europy.
Na tom není nic složitého, to by šedesát let po Sputniku měl zvládnout každý.
Sofistikovanou sondu k Marsu dokázala postavit i Indie z toho plyne, že planetární průzkum není zase tak složitý, vyžaduje ale kvalitu nikoli kvantitu. Podíváme-li se do historie, zejména porovnáme-li sovětské a americké sondy do sedmdesátých let m.s., tak jasně vítězí kvalita nad kvantitou. 4 až 5x lehčí americké sondy jasně převálcovaly těžké sovětské " výkovky". [Upraveno 19.4.2016 David]
Ked si už spomenul Sputnik a dost často robíš negatívne narážky na bývalé ZSSR a jeho vesmírny program,dovolím si preposlať jeden príspevok ktorí ta možno uvedie do obrazu.Nebudem menovať autora toho príspevku a bolo to na inú tému ale myslím že ti to rozšíri obzor o tvojích vysnených USA že sú naj atd btw kto že to šéfoval ich kvázi naj úspechom? asi braun nie? rodenný američan kto že to nakupuje motory od ruska? a kedy tie nk33 a rd180 boli navrhnuté a postavené? nedá mi nespomenúť stanicu mir a iss a aj to jako si nasa musí u tých neschopákov kupovať miestenky na lety k iss ale spat k tomu príspevku
"
Ano, je to pravda. Hranica vesmíru sa bežne označuje aj ako Kármánova hranica či medza a niekde (v USA) je kladená do výšky len 80km (50 míľ), FAI používa hodnotu 100km ako dobrú a ľahko zapamätateľnú aproximáciu, v skutočnosti je Kármánova hranica neostrá oblasť, podľa stavu atmosféry leží v rozmedzí 75-200km.
Theodor von Kármán pri jej formulovaní vychádzal zo vtedajších znalostí a niekoľkých úvah, z ktorých si pamätám:
- hustota vzduchu je tak nízka, že rýchlosť potrebná na vytváranie vztlaku je vyššia ako kruhová orbitálna rýchlosť
- aeodynamický odpor je tak vysoký, že kinetická energia obiehajúceho telesa nepostačuje na vykonanie celého obehu pri žiadnom prierezovom zaťažené (v inej formulácii - nedá sa vyrobiť teleso s dostatočne vysokým prierezovým zaťažením)
Historicky bol vývoj definície "hranice vesmíru" pomerne zložitý, pretože mal politické a práve súvislosti. Prvý Sputnik lietal vo výške 215-940km a bol jednoznačne uznaný za umelú družicu Zeme. Lietal teda vo vesmíre a to znamenalo, že hranica vesmíru musí ležať nižšie, ako ležala dráha Sputniku. Zvažovali sa hodnoty 100-150-200km alebo 100 míľ. Hranicu 100 míľ sa snažila pretlačiť hlavne americká armáda a letectvo ako hranicu výsostného vzdušného priestoru USA - paradoxne sa ale zároveň snažila presadiť obmedzenie výšky výsostného vzdušného priestoru nad územím iných štátov hodnotou 12 míľ prevzatou z námorníctva (výsostné vody).
Druhý silný impulz bol let Vostoku s kozmonautom Jurijom Gagarinom. Let prebehol vo výške 181 - 327km (dnes výročie!), čím padla aj výška 200km ako hranica vesmíru a teda hranica vesmíru musí ležať nižšie.
Američania v danom momente neboli schopný vyslať loď na obežnú dráhu a mohli urobiť len suborbitálny let. Kabína Mercury s astronautom Alanom Shepardom dosiahla výšku 187km. Aby pritom nevyzerali ako žabári a mohli tvrdiť, že tiež majú astronauta, ktorý letel vo vesmíre (a nie len do neho nakukol) stanovili ako hranicu vesmíru hodnotu 50 míľ - 80 km. Tým síce nepotešili vojakov, ale v danom momente boli politické dôsledky existencie amerického astronauta omnoho dôležitejšie (taktne sa pri tom vynechala druhá podmienka - vykonať asopň jeden oblet).
S hranicou vesmíru celkom úzko súvisí aj hranica výsostného vzdušného priestoru. Na pretras sa dostala v období medzi letom prvej družice a prvého kozmonauta - v roku 1960, keď nad ZSSR zostrelili U-2 s pilotom Powersom.
Jedna právna teória tvrdila, že hranica výsostného vzdušného priestoru končí "niekde v atmosfére" a chcela túto výšku definovať (obvykle "námornou" hranicou 12 míľ), pričom nad touto výškou mal ležať "slobodný priestor" s režimom rovnocenným režimu "voľného mora". Druhá právna teória tvrdila, že výsostný vzdušný priestor je "nekonečný" a konečne tretia razila názor, že hranica vzdušného výsostného priestoru končí na hranici atmosféra-vesmír. Už skôr bola odsunutá mimo diskusiu druhá teória, o nekonečnosti vzdušného výsostného priestoru - nesmierne komplikovala akékoľvek úvahy o právnych dôsledkoch kozmonautiky a kozmických letov, a hlavne - bola fyzikálne nezmyselná. Prvá teória dostala veľmi vážny úder zostrelením U-2 - schopnosť štátu presadiť svoju vôľu je záležitosť čisto technická. Zároveň ale Sputik ukázal, že nejaká "výšková" hranica je nevyhnutná, kvôli kozmonautike (Sputnik totiž preletel nad územím všetkých štátov sveta - sklon dráhy 65.1°). Tým došlo vlastne k splynutiu prvej a tretej teórie a idea tretej teórie, o prirodzenej hranici výsostného vzdušného priestoru zvíťazila. Išlo už len o to stanoviť, ako vysoko leží prirodzená hranica vesmíru...
Súčasný režim je asi takýto:
- telesá obiehajúce okolo zeme po obežnej dráhe sú považované za "telesá pohybujúce sa vo vesmíre", podmienkou je rýchlosť rovná orbitálnej a dráha ležiaca nad "hranicou vesmíru" - pohybujú sa mimo výsostného vzdušného priestoru
- telesá s rýchlostou nižšou ako orbitálna sa považujú za telesá letiace v atmosfére - považujú sa za telesá letiace vo výsostnom vzdušnom priestore
- telesá stúpajúce na obežnú dráhu a zostupujúce z obežnej dráhy majú zvláštny režim - za narušiteľa výsostného vzdušného priestoru ich možno považovať len v prípade, ak "teoretický" bod dopadu v okamihu prekročenia hranice výsostného vzdušného priestoru leží na území štátu, ktorého vzdušný priestor narušujú. Tento režim okrem iného znamená, že nemožno "oprávnene" strieľať na kozmické a podobné rakety, "len prelietajúce" nad územím štátu počas štartu alebo zostupu. Táto interpretácia ale nie je právne záväzná (nenašiel som právny dokument alebo zmluvu, ktorá by to podrobne riešila) a jedná sa "len" o zvykové právo."
|
| 19.4.2016 - 10:34 - novák | |
|
citace:
citace:
13.4.2016 - 22:42 - David
O penězích to vůbec není, musí se to totiž umět,
Kolik dolarů investovali různé kosmické agentůry, aby měli "know how" meziplanetárního průzkumu či průzkumu konkrétních planet?
Elementární logika: k úspěchu je třeba "to umět" a mít "dost" peněz. Vidíme-li bohaté financování a neúspěch, je zřejmé, že "to neuměli". Vidíme-li nevalné (nebo i řádově nižší) financování a neúspěch, není bez detailního rozboru zřejmé, jestli chyběly peníze, nebo dovednosti.
Neúspěchy navzdory dostatečným financím v technice existují, z nedávné doby např. F-35 (zejména software, kdy jsem dokonce narazil na tvrzení, že libovolné finance nepomůžou, dokud bude platit zákaz účasti občanů cizích států v projektu). Z posledního desetiletí by se u amerického vojenského průmyslu našlo víc bohatě dotovaných neúspěchů..
Zpět k sondám. Mizerné výsledky Sovětů, resp. Rusů u Marsu i jinde jsou zřejmé, nicméně zopakuji "Vidíme-li nevalné (řádově nižší) financování a neúspěch, není zřejmé, jestli chyběly peníze, nebo dovednosti." K posouzení věci je třeba vidět "dovnitř" programů. Což nevidíme (a dokonce se zdá, že mezi znalostí ruštiny/ ruských/sovětských programů a kritičností k nim existuje nepřímá úměra).
Vidíme jenom, že pokud se peníze našly, výsledky byly i u docela komplexních a náročných programů (Energija/Buran). A vidíme, že v některých případech - Fobos-Grunt - to bylo jedině o penězích. |
| 19.4.2016 - 14:51 - David | |
|
Tak jsem se podíval na sovětský program výzkumu Venuše.
Překvapila mne úpornost a neuvěřitelný počet neúspěchů. K Venuši, která je " za humny" doletěli na 12tý pokus !! A když už tam konečně doletěli, tak potřebovali další čtyři pokusy aby pouzdro na povrch dospělo funkční !! Přitom nebyli limitováni nosností nosičů jako Američané, sovětské sondy vážil 5 x víc . Sověti tam poslali řádově třicet ! sond.
Úsměvný je pokus s Veněrou 7, zřejmě ze zoufalství, že ne a ne přistát, prý dodatečným rozborem zjistili, že sonda vlastně přistála a vysílala, ale z vysílání nelze nic zjistit, silně to připomíná " přistání " Marsu 3, tam zase na " snímku " nic nebylo.
Od Veněry 9 v roce 1975 létaly již 4,5 tunové sondy , bylo jich dalších deset, dvě se dostaly na orbit Venuše, přistávací moduly pořídily snímky z místa přistání a provedly chemický rozbor půdy uvnitř sondy.
To byl velký technický úspěch. V roce 1884 po odhození přistávacích pouzder na Venuši zamířily dvě sondy k Halleyově kometě, zajímavostí je, že pohyblivou plošinu s přístroji a kamerami postavilo tehdejší Československo, ovšem snímky komety nic moc, Italské Giotto, též 5x lehčí, pořídilo podrobnější.
Efektivita celého programu byla velice nízká, přístrojové vybavení chudičké. Příkladně na přistávacích modulech nebyly ani kamery, ale zase jen telefoto a jedna " panoráma".
Nebudu sovětský program srovnávat americkým, abych nepřiléval oleje do ohně, jen uvedu, že v předmětném období USA poslaly k Venuši 7 sond, vč. Pioneera 5 z roku 1960, z toho 6 splnilo úkol letu, přičemž jedno z pěti pouzder sondy Pioneer Multiprobe vysílalo v roce 1978 z povrchu, ačkoli mělo zkoumat jen atmosféru a nebylo k přistání uzpůsobeno, dále jedna sonda zamířila dále k Merkuru, kde též excelovala.
|
|
citace:
Elementární logika: k úspěchu je třeba "to umět" a mít "dost" peněz. Vidíme-li bohaté financování a neúspěch, je zřejmé, že "to neuměli". Vidíme-li nevalné (nebo i řádově nižší) financování a neúspěch, není bez detailního rozboru zřejmé, jestli chyběly peníze, nebo dovednosti.
Tak pozor! David nepsal o tom, že nezáleží na výši financování. On v podstatě psal o tom, že peníze nehrajou žádnou roli a to je nesmysl. "Know how" se prostě bez peněz získat nedá. Těžko asi bude doma někdo nakoleni z nějakých starých bezcených dílů skládat meziplanetární sondu a myslet si, že ví jak na to. Nestačí znát teorii, je potřeba praxe a ta stojí peníze!
USA nemá na svém kontě jen úspěchy. Jejich know how bylo také vykoupenu ztrátou investovaných pěněz a dokonce i životů. Ale poučili se, měli z čeho, protože prve investovali peníze.
Takže tvrdit, že o penězích to vůbec není, je nesmysl, což dokazuje i to, že autor toho nesmyslu nemá zájem ho obhajovat. |
| 19.4.2016 - 19:13 - David | |
|
Bože, vždyť těch třicet sond muselo stát šílené peníze. Navíc notoricky posílali stále stejné sondy " dokud se to nepovedlo". Určitě nešetřili, kdyby ano, tak vyrobili jednu sondu na patřičné úrovni, nebo když to nedokázali, tak by se do toho nepouštěli. Jelikož zřejmě politici chtěli úspěch u Venuše, tak tam peníze tekly bez ohledu na výsledky.
Z toho dovozuji závěr, že chabé výsledky Sovětů/Rusů nebyly a nejsou v nedostatku peněz, ale v nedostatku technologie. |
|
budes sa cudovat, ale 30 sond moze vyjst lacnejsie nez 5. Pokial sa k tym piatim vybuduje komplexna vedeckotechnicka infrastruktura, testovacie zariadenia, kontrolne procesy a mechanizmy atd. To vsetko chce vybavu a ludi, t.j. peniaze.
Alebo na nic z toho nedostanes peniaze, musis skusat za pochodu, a potom potrebujes tych 12 pokusov.
Tebe to asi robi dobre dookola tu vypisovat jak boli americania uspesni, rusi babraci a nikto iny sa 40 rokov neodvazil, ale nas ostatnych to otravuje, pretoze pridana informacna hodnota je nulova.
Keby si namiesto toho skusil urobit nejaky resers, preco ruske sondy zlyhavali a ktore konkretne rozhodnutia k tymto neuspechom viedli, to by bolo podnetnejsie. |
|
Já mám ale namysli financování v souvislosti s tím, že se "neodvážili" a že "to je ostuda" jak si napsal.
Výše financování konkrétního projektu je jedna věc. Ale to, kolik takových projektů si může ta či ona kosmická agentůra dovolit ze svého rozpočtu, je věc druhá! NASA má tuším 3x větší rozpočet než ESA, takže mohou finacovat více projektů.
Podle tebe je ESA "ostuda" proto, že místo aby se rozhodli pro projekt sondy k velkým planetám, tak se rozhodli své zdroje investovat do sondy určené ke zkoumání komety.
V tom já spatřují ten nesmysl s "ostudou" a že "o penězích to není".
A co se týká přistání Veněr na Venuši, tak soudruzi zpočátu jaksi nevěděli, jaké přesně jsou podmínky na povrchu, a tudíž, jakou sondu je potřeba zkonstruovat. Učili se podle naměřených dat.
Uvědom si, že nezpochybňuji technologie, schopnosti či neschopnosti. Mě se jen příčí způsoub, kterým to hodnotíš. |
|
citace:
budes sa cudovat, ale 30 sond moze vyjst lacnejsie nez 5. Pokial sa k tym piatim vybuduje komplexna vedeckotechnicka infrastruktura, testovacie zariadenia, kontrolne procesy a mechanizmy atd. To vsetko chce vybavu a ludi, t.j. peniaze.
Alebo na nic z toho nedostanes peniaze, musis skusat za pochodu, a potom potrebujes tych 12 pokusov.
Ony ani americké rakety neměly zpočátku ustláno na vavřínu a začalo to hned neslavným Vanguardem, který pak musel narychlo nahrazovat jistý vysloužilý SS-Sturmbannführer. A i nadále to Američanům bouchalo o sto péro, ale protože NASA měla prachy a za Kennedyho a ještě i nějaký čas po něm rovněž prvotřídní management, tak se z rozjezdových problémů vyhrabala a posléze při výzkumu Sluneční soustavy předváděla spanilou jízdu. Sovětský svaz, kromě toho, že nikdy neměl tolik peněz, jako USA, měl smůlu i v tom, že uprostřed 60. let zažil politický převrat. A když se jeho kosmický program po nějakém čase v 70. a 80. letech jakž takž stabilizoval, přišly problémy konce 80. let, rozpad SSSR a následný totální úpadek za Jelcina, kdy se Rusko nazývalo Horní Volta s raketami. Skoro všichni experti tehdy z ruské kosmonautiky utekli, takže co je tady vlastně k divení. |
| 19.4.2016 - 22:53 - David | |
|
| Obdivuhodné je jak se Sověti snažili, ačkoli to neuměli. Měli sice silné rakety, ale bouchaly jim stejně, ba daleko více než americké. A když konečně vzlétly, tak zase náklad - příkladně probírané sondy k Venuši nestál za nic. Prostě pech a v penězích to jistě nebylo. Totalitní sáty, jak obecně známo, neměly a nemají volně směnitelnou měnu - prostě natisknou peněz kolik se jim zamane. |
|
| Protože jsme v tomhle zbytečném vlákně , tak se zeptám: Ty jsi v době, kdy k Venuši letěly ty sovětské sondy, věděl, jaký je tam tlak a povrchová teplota a rychlost větrů ? Proto ty sondy vypadaly tak, jak vypadaly a dokázaly to, co dokázaly. A pokud se ti to nezamlouvá, tak ty sondy poprvé tyhle hodnoty změřily, takže na tu dobu maximální úspěch. Samozřejmě, z tvého pohledu nestály za ni, jenže na tvůj pohled na svět jsme sice zvyklí, ale asi o něj moc nestojíme. |
|
citace:
David 19.4.2016 - 22:53
prostě natisknou peněz kolik se jim zamane.
Nezdá se ti náhodou, že je toto trochu v rozporum s tím, jak Sovětský svaz skončil? SSSR vynaložil velké množství peněz na zbrojení, ale i na kosmonautiku, proč si teda nenatiskli další miliardy, co miliardy, tisíce miliard rublíků, aby země ekonomicky nestrádala? Proč byl problém, že HDP SSSR klesal, když si mohli ty "nevydělané" peníze dotisknout?
Tomu nějak nerozumím, můžeš to vyvsětlit? [Upraveno 20.4.2016 Povl] |
| 20.4.2016 - 07:20 - David | |
|
Natištěné peníze nijak nezvednou ekonomiku, nedá se za ně nic koupit a jejich kurz při směnitelnosti s tvrdou měnou je nízký. Výsledkem jsou fronty na toaletní papír a Tuzexy.
V roce 1962 proletěla kolem Venuše jako první v historii americká sonda Mariner 2, která ohlásila jaké na jejím povrchu panují pekelné podmínky. Američané tudíž o Venuši ztratili zájem, jejich další sonda v roce 1967 byl vlastně jen snahou nějak využít záložní exemplář veleúspěšné americké sondy k Marsu.
Je vskutku podivné, že Sověti i po Marineru 2 stavěli dál své sondy na " vodní " planetu podobnou Zemi a " docvaklo " jim to až DESET let po Marineru 2. |
|
citace:
Natištěné peníze nijak nezvednou ekonomiku, nedá se za ně nic koupit a jejich kurz při směnitelnosti s tvrdou měnou je nízký. Výsledkem jsou fronty na toaletní papír a Tuzexy.
A zapomněl si dodat, že výsledkem je i žádná kosmonautika, což je jaksi v rozporu s tím co si napsal.
citace:
Prostě pech a v penězích to jistě nebylo. Totalitní sáty, jak obecně známo, neměly a nemají volně směnitelnou měnu - prostě natisknou peněz kolik se jim zamane.
citace:
Je vskutku podivné, že Sověti i po Marineru 2 stavěli dál své sondy na " vodní " planetu podobnou Zemi a " docvaklo " jim to až DESET let po Marineru 2.
No, Sověti se asi obávali, že jim David bude říkat ostudy, tak se činili co to šlo. A jen takový dotaz, jak se dá pomocí průletové sondy zjistit tlak a chemické složení atmosféry na povrchu? |
| 20.4.2016 - 09:12 - novák | |
|
Vím, že je to zbytečné házení hrachu na zeď, ale na tak donebevolající hlouposti se nedá nereagovat.
citace:
Totalitní sáty, jak obecně známo, neměly a nemají volně směnitelnou měnu - prostě natisknou peněz kolik se jim zamane.
Není to "obecně známo". Není to známo ani neobecně. Není to známo nikomu v galaxii, kromě davida. Je to extrémní koncentrace nesmyslů. Nesmysl je souvislost "totalitnosti" a směnitelností měny. Nesmysl je souvislost mezi směnitelnosti měny a "tiskem jak si zamane". Nesmysl je souvislost mezi "totalitností" státu a "tiskem jak si zamane".
(Nesmysl ještě více vynikne, když si místo slova "totalitnost", případně "diktatura", dosadíme jeho současný reálný význam - "neposlušnost vůči USA".)
U sovětské kosmonautiky totalitnost ani tištění peněz v jakékoli podobě nehrály roli. Žádná z relevantních zájmových skupin (ohledně kosmické vědy pouze dvě: vedení konstrukčních kanceláří a fabrik zosobněné generálními konstruktéry; odborné ústavy akademie věd) neměla možnost "tisknout si peníze", naopak si museli každý rubl rozpočtu vybojovat a obhájit před nadřízenými úředníky a v druhém kole před politiky. |
|
vidim ze sa nam tu zacinaju tie nezmysly pekne hromadit
citace:
Protože jsme v tomhle zbytečném vlákně , tak se zeptám: Ty jsi v době, kdy k Venuši letěly ty sovětské sondy, věděl, jaký je tam tlak a povrchová teplota a rychlost větrů ? Proto ty sondy vypadaly tak, jak vypadaly a dokázaly to, co dokázaly.
toto nie je hlavna pricina neuspechov, vplyvom podmienok na povrchu venuse zlyhala len mala cast sond. Castokrat sa to kazilo uz pri starte, resp. pri pokuse opustit LEO. Vid zoznam vsetkych pokusov:
http://www.russianspaceweb.com/spacecraft_planetary_venus.html
citace:
Nesmysl ještě více vynikne, když si místo slova "totalitnost", případně "diktatura", dosadíme jeho současný reálný význam - "neposlušnost vůči USA"
pokial nejaky rezim obozenie celu krajinu ostnatym dratom, oponentov zatvara do gulagov, obcanov terorizuje tajna policia a vladnuca strana je nevymenitelna, tak to je diktatura. Tvoje cervene antiamericke nazory su rovnako otravne ako davidovo neustale velebenie americkych uspechov, a rovnako ako david si nedokazes odpustit napchat to do kazdeho prispevku. Nas ostatnych tvoje ideologicke pomylenie nezaujima rovnako ako davidovo 
|
| 20.4.2016 - 11:54 - Machi | |
|
citace:
http://mentallandscape.com/V_Venus.htm
Nejaké čitanie pre Davida o venerách a tak aby mohol objektivnejšie informovat náhodných náštevníkov
David buďto neumí anglicky nebo ho to vůbec nezajímá.
Protože jinak by nemohl napsat "Je vskutku podivné, že Sověti i po Marineru 2 stavěli dál své sondy na " vodní " planetu podobnou Zemi a " docvaklo " jim to až DESET let po Marineru 2."
Tohle totiž Don Mitchell na svých stránkách vysvětluje.
|
|
Proto já nesnáším, když se kosmonautika, jako vědní obor, hodnotí podle nějaké ideologie.
David bude do nebe vychvalovat ten neskutečný úspěch, jak sondy Viking jako první v historii přinesli měření přímo z povrchu Marsu.
Ale když sondy Veněra jako první v historii přinesli měření přímo z povrchu Venuše, tak to je podle něj "vskutku podivné" a že sondy "nestáli za nic".
Jasně, USA měli a mají lepší technologie, rozvinutější průmysl a větší rozpočty, což jim umožnilo přistát v podstatě na první pokus.
Ale to nic nemění na tom, že Sověti nakonec přispěli k poznání planety Venuše víc, než kdokoli jiný a to je cenné. |
|
citace:
citace:
Servisní modul pro Orion dodá ESA jen pro let v roce 2018. Jedná se o zkušební let bez posádky. SM made in ESA je tam proto, že vývoj amerického SM nebude ukončen. Silně pochybuji o tom, že by ESA dodávala SM Orionu pro pilotované lety .
Zdroj? Řekl bych, že nemáte pravdu, byla by to totální blbost.
Vývoj amerického služebního modulu není ve fiskálním roce 2016 financován ani pro pilotovaný let EM-2. Pro fiskální rok 2017 navrhuje senátní podvýbor pro vědu financování Orionu ve výši 1,3 miliardy dolarů. Tato vyšší částka oproti požadavku Bílého domu je zdůvodněna požadavkem pilotovaného letu v roce 2021 oproti termínu Bílého domu "nejpozději 2023". S financováním služebního modulu se opět nepočítá.
Financování SLS je navrženo ve výši 2,15 miliardy dolarů, z toho 0,3 miliardy dolarů pro výkonný horní stupeň EUS pro pilotovanou misi v roce 2021.
Zdroj:
http://www.appropriations.senate.gov/imo/media/doc/041917-FY17-CJS-Subcommittee-Markup-Summary-21.pdf |
| 22.4.2016 - 12:50 - David | |
|
Sovětské sondy Venera doletěly k Venuši pět let po Marineru 2, který zásadním způsobem změnil pohled na planetu a naměřil základní údaje. Sovětská sonda provedla měření z povrchu Venuše pět let Marineru 5, který zásadním způsobem doplnil měření Marineru 2. Sověti v té době dopravili do atmosféry Venuše první fungující sondu, ale jejich závěry z měření, které provedla byly nesmyslné.
Z toho plyne, že zásadní měření u Venuše provedli Američané.
Sověti pořídili prvé snímky z povrchu a provedli z chemický rozbor povrchových hornin,, ni převratného to nepřineslo a navíc to bylo téměř deset let po Marineru 5.
Samozřejmě z pohledu kosmických závodů přistáli na Venuši první, poslali snímky první a provedli rozbor povrchových hornina na místě jako první, ale to všechno " s křížkem po funuse ", rozhodující měření provedli Američané dávno před nimi.
Nechápu jak mohli Sověti stavět své sondy č. 5 a 6 na povrchový tlak 27 atm., když Američané opakovaně naměřili 90 atm.
|
|
Davide, jseš jak zaseklá gramofonová deska.
Američané nemohli naměřit 90atm. A průzkum planet sondami nebyl žádný kosmický závod. A o tom proč to nechápeš, ti psal Machi.
Nechceš už tu desku hodit do koše?? |
| 22.4.2016 - 22:34 - David | |
|
Americká sonda Mariner-5 provedla tzv. zákrytový experiment, při kterém prochází radiové vlny atmosférou cílového tělesa a velice přesně změří vlastnosti atmosféry, tedy i hustotu.
Sověti ani nevěděli, že jejich sonda Venuše 4 byla rozdrcena ve výšce 27 km nad povrchem a vytrubovali, že přistála a naměřila 270 stupňů Celzia a 18 atm., současně prolétající Mariner 5 jejich tvrzení zvrátil a naměřil správné údaje, m.j. i 90 atm.
V dalším okně se Sovětům opět nepodařilo přistát a sondy č. 5 a 6 zanikly ve výškách nad 10 km nad povrchem.
Z toho je jasné, že do roku 1972, kdy konečně sonda s č. 8 vysílala měření z povrchu, 5 let po poslední americké sondě, nezjistili Sověti o Venuši vůbec nic co by stálo za zmínku, ačkoli podnikli v tomto směru nejméně 15 pokusů, Američané podnikli tři a z toho dva veleúspěšné, které zjistily všechny rozhodující parametry Venuše a Sovětům, jako obvykle, dokonale " vypálili rybník".
Ještě bych dodal, že ta sovětská osmička vysílala z povrchu jen jeden údaj, teplotu, nebo tlak, tedy nic moc.
|
|
okej, a basnik tym chcel povedat co? ze americania pred 50 rokmi merali dobre, zatial co rusi to pokaslali?
A preco to musis stale dookola pripominat? Postrehol si vobec tych 50 rokov potom, alebo u teba kozmonautika skoncila v 69tom? |
| 23.4.2016 - 12:59 - Machi | |
|
citace:
Americká sonda Mariner-5 provedla tzv. zákrytový experiment, při kterém prochází radiové vlny atmosférou cílového tělesa a velice přesně změří vlastnosti atmosféry, tedy i hustotu.
Sověti ani nevěděli, že jejich sonda Venuše 4 byla rozdrcena ve výšce 27 km nad povrchem a vytrubovali, že přistála a naměřila 270 stupňů Celzia a 18 atm., současně prolétající Mariner 5 jejich tvrzení zvrátil a naměřil správné údaje, m.j. i 90 atm.
V dalším okně se Sovětům opět nepodařilo přistát a sondy č. 5 a 6 zanikly ve výškách nad 10 km nad povrchem.
Z toho je jasné, že do roku 1972, kdy konečně sonda s č. 8 vysílala měření z povrchu, 5 let po poslední americké sondě, nezjistili Sověti o Venuši vůbec nic co by stálo za zmínku, ačkoli podnikli v tomto směru nejméně 15 pokusů, Američané podnikli tři a z toho dva veleúspěšné, které zjistily všechny rozhodující parametry Venuše a Sovětům, jako obvykle, dokonale " vypálili rybník".
Ještě bych dodal, že ta sovětská osmička vysílala z povrchu jen jeden údaj, teplotu, nebo tlak, tedy nic moc.
Díky, právě si dokázal proč jsou zde Davidoviny a proč se tvůj dřívější text rozhodně netýká tebe:
citace:
...návštěvníci náhodní, nebo mládež, která se o kosmonautiku hlouběji nezajímá, ale třeba bude a dokonce by měla.
Právě těmto návštěvníků je z hlediska objektivity nezbytné připomenout, příkladně ve všeobecném nadšení nad tím, že ruská raketa dopravila na dráhu k Marsu evropskou sondu, která se má stát družicí planety a současně, že má přistávací modul provést řízené přistání na povrchu, že tento výkon provedla Amerika před čtyřiceti lety a to hned dvakrát a přistávací modul tehdy neměl " jen" získávat " zkušenosti" s přistáváním na Marsu, ale nesl bohaté přístrojové vybavení, vč. biologických laboratoří, kamer, které pořídily stovky snímků a meteorologických stanic, které na povrchu Marsu pracovaly několik let, nikoli několik dnů jako nynější přistávací modul, který je prakticky bez přístrojového vybavení. Stejně tak je třeba připomenout jim, že k Jupiteru dosud nikdo jiný krom USA speciální sondu za celou historii kosmonautiky nevypravil.
Pro tyto návštěvníky, jimž je též fórum nepochybně určeno a pokud tomu tak není je to velká chyba, budou z cela určitě tyto a obdobné informace nikoli " otravné ", ale velice poučné a zajímavé.
"Sověti o Venuši vůbec nic co by stálo za zmínku"
Samozřejmě a proto se také o jejich sondách nic nepsalo v odborném tisku.
Jen tak pro zajímavost počet článků o misích a jejich výsledcích v SAO/NASA ADS:
Mariner 2: 9
Mariner 5: 26
Mariner 10: 79
Venera 4: 37
Venera 5: 10
Venera 6: 10
Venera 7: 11
Venera 8: 42
Venera 9: 164
Venera 10: 97
Venera 11: 59
Venera 12: 40
Venera 13: 80
Venera 14: 63
Venera 15: 163
Venera 16: 38
VeGa: 171
Pioneer Venus: 540
Magellan: 421
MESSENGER: 48
Venus Express: 593
Tyhle údaje jsou navíc poněkud zkreslené v neprospěch SSSR a berou v úvahu jen zmínky o sondách přímo v názvu článku a slovem "Venus" v textu abstraktu, ale i tak je patrné, že SSSR dominovalo ve výzkumu Venuše až do mise Pioneer Venus. [Upraveno 23.4.2016 Machi] |
|
