|
citace:
... - myslím že skôr než Rus pristane na Mesiaci Číňan
Prave to by mohlo byt motivacne... ...obojstranne |
|
citace:
citace:
... - myslím že skôr než Rus pristane na Mesiaci Číňan
Prave to by mohlo byt motivacne... ...obojstranne
Motivační v čem?
Rusové na to toho času objektivně nemají, zatímco Číňani, pokud by se rozhodli, že je to priorita všech priorit a narvali by do toho potřebné kapacity, tak CZ-9 dokážou postavit do tří let a můžou letět. Nějaký prostor pro oboustrannost tady nevidím. |
|
citace:
Číňani, pokud by se rozhodli, že je to priorita všech priorit a narvali by do toho potřebné kapacity, tak CZ-9 dokážou postavit do tří let a můžou letět.
Ještě nemají dokončený vývoj motorů ani startovní rampu. Právě kvůli urychlení lunárního programu přistoupili k vývoji "rakety 921", která využívá technologie rakety CZ-5. |
|
Angara-5V aims at the center stage in the Russian space
Angara -5V se stává centrálním stupněm v ruském kosmické programu
A. Zak se opět vrací k Angaře A5V, která se podle něho stává hlavním bodem ruského kosmického programu, včetně pilotovaného, a může i převzít úkol lunární expedice. Je financována z projektu KRK Amur, fáze-2 a má ji vyvíjet GKNPTS Chruničev. Červen 2021je dán jako konečný termín pro dokončení předběžného projektu.
První 2 stupně Angary A5V mají být převzaty z vylepšené Angara -A5M.
Třetí stupeň URM-3V má mít dvojici vodíkových motorů RD-0150 o celkovém tahu 55 tun, Isp = 460 sec, které jsou stále ještě ve vývoji. Tento stupeň bude nejnáročnější a v budoucnu má být použit i jako vrchní stupeň pro superrraketu Yenisej.
První let A5V se podle předběžného projektu předpokládá 2027.
RRK Energie, (která má na starost lunární program) však varuje Roskosmos, že příkaz k stavbě A5V může přijít ještě před dokončením předběžného projetu.
Čtvrtý stupeň bude tvořit vodíkový KVTK od KB Saljut.
Pro případný lunární program budou použity dále loď PTK-M, lander LVPK, a MOB vrchní stupeň. Testovací starty A5V budou využity pro automatické bezpilotní lety kosmické lodi a landeru. Proto je od 2028 do 2029 požadavek na dodání 2 párů (4 raket) A5V. Další 4 rakety pro lunární expedici mají být hotovy v roce 2030.
Pozn.: LEO nosnost A5V s vylepšeným 1 a 2.stupněm z A5M má být cca 40 tun
[upraveno 11.1.2021 21:18] |
|
citace:
... Proto je od 2028 do 2029 požadavek na dodání 2 párů (4 raket) A5V. Další 4 rakety pro lunární expedici mají být hotovy v roce 2030
Škoda že presrali toľko rokov. A to ešte môžeme čakať celkom pravdepodobné meškania - než to poletí pomaly budem mať 103 rokov  Ak ešte budem žiť, oveľa viac než ruský kozmický program a cesta na Mesiac ma bude zaujímať cesta na WC ____________________
Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť! |
|
| Pane Lochmann, je krásné, že jste stále optimista a zůstává vám humor. Držte se, já jsem na tom časově jen trochu lépe. Věřím, že ještě něco uvidíme, alespoň Artemis. [upraveno 12.1.2021 09:05] |
|
citace:
Pane Lochmann, je krásné, že jste stále optimista a zůstává vám humor....
Humor a dobrá nálada je dôležitá súčasť môjho života. Už takmer nič ma nedokáže nasrať, dokonca ani novák 
Anatoly Zak dnes opäť básni o Angare:
With the super-heavy rocket all but pushed well into the 2030s, Russia's most ambitious hopes in space now rest with the Angara-5V launch vehicle. The most powerful version in the Angara family currently under consideration, it promises to deliver around 38 tons of payload in orbit around the Earth. ____________________
Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť! |
|
citace:
Humor a dobrá nálada je dôležitá súčasť môjho života. Už takmer nič ma nedokáže nasrať, dokonca ani novák
kto? |
|
citace:
kto?
No On, len On ____________________
Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť! |
|
Re Fritz Lochmann 14.1.2021:
Celý obsah právě tohoto článku jsem napsal stručněji 11.1.2021 [upraveno 14.1.2021 17:17] |
|
citace:
Re Fritz Lochmann 14.1.2021:
Celý obsah právě tohoto článku jsem napsal stručněji 11.1.2021 [upraveno 14.1.2021 17:17]
Tohle jsou zbytečné řeči, s nosičem o nosnosti 38 t na LEO postavíte misi na Měsíc dvěma (ultralehká verze - malá pravděpodobnost) nebo třemi či čtyřmi starty. Dá se to poskládat, ale musíte s tím počítat od začátku a je to hodně nepružné (nutné přečerpávání kapalného vodíku). Rusko na takový koncept za souřasných podmínek nemá a v dohledné budoucnosti mít nebude. |
|
Počítají, že A5V bude mít již zlepšení od A5M a LEO nosnost 40 tun. To zhruba znamená TLI nosnost 13-14 tun. Když vezmu 13,5 tun, je to celkem při 4 startech 54 tun (Saturn 5 měl 48 tun). Teoreticky je to tedy řešitelné, ale jen při 4 startech.
Nevětší problém bude rozdělit těch 54 tun na 4 starty tak, aby každý vynesl použitelný celek, kde by nebylo žádné přečerpávání, pouze spojování.
Když použijeme hmotnostní údaje z Apolla, lze to navrhnout. Nesporně je to mnohem komplikovanější, než použít 2 superrakety Jenisej, ale oni počítají, že rampu a její vybavení na Vostočném pro A5M i pro A5V budou mít značně dříve, než rampu pro Jenisej, který je navíc nejistý. Zda vůbec dotáhnou A5V je otázka, ale v podstatě musí vyvinout jen 3.vodíkový stupeň URM 3 a samozřejmě postavit rampu na Vostočném a to i kdyby neletěli na Měsíc.
[upraveno 15.1.2021 07:47] |
|
citace:
Počítají, že A5V bude mít již zlepšení od A5M a LEO nosnost 40 tun. To zhruba znamená TLI nosnost 13-14 tun. Když vezmu 13,5 tun, je to celkem při 4 startech 54 tun (Saturn 5 měl 48 tun). Teoreticky je to tedy řešitelné, ale jen při 4 startech.
Nevětší problém bude rozdělit těch 54 tun na 4 starty tak, aby každý vynesl použitelný celek, kde by nebylo žádné přečerpávání, pouze spojování.
Když použijeme hmotnostní údaje z Apolla, lze to navrhnout. Nesporně je to mnohem komplikovanější, než použít 2 superrakety Jenisej, ale oni počítají, že rampu a její vybavení na Vostočném pro A5M i pro A5V budou mít značně dříve, než rampu pro Jenisej, který je navíc nejistý. Zda vůbec dotáhnou A5V je otázka, ale v podstatě musí vyvinout jen 3.vodíkový stupeň URM 3 a samozřejmě postavit rampu na Vostočném a to i kdyby neletěli na Měsíc.
[upraveno 15.1.2021 07:47]
Pokud chcete použít hmotnosti z Apolla, musíte buď použít kyslíkovou atmosféru o 34 kPa a tedy lehkou kabinu i LEM (což rusové neumí a nikdy nedělali), nebo palivo vodík i pro LOI a přistání na povrchu - takže přečerpávání vodíku a několik výkonných a spolehlivých typů vodíkových motorů. Obě možnosti jsou mimo reálné možnosti Ruska. |
|
citace:
Pokud chcete použít hmotnosti z Apolla, musíte buď použít kyslíkovou atmosféru o 34 kPa a tedy lehkou kabinu i LEM (což rusové neumí a nikdy nedělali), nebo palivo vodík i pro LOI a přistání na povrchu - takže přečerpávání vodíku a několik výkonných a spolehlivých typů vodíkových motorů. Obě možnosti jsou mimo reálné možnosti Ruska.
.S tou kyslíkovou atmosférou máte pravdu, ale i N2/O2 atmosféru lze použít s nižším tlakem a obohacenou kyslíkem, jde o bezpečnost. Orion bude mít buď tlak 101,3 kPa, nebo 55-70,3 kPa
Co se týče motorů, na LEM Apolla byly jak RSC, tak DPS a APS motory na arozine /nitrogen tetroxid, nikoliv kyslík
|
|
citace:
citace:
Pokud chcete použít hmotnosti z Apolla, musíte buď použít kyslíkovou atmosféru o 34 kPa a tedy lehkou kabinu i LEM (což rusové neumí a nikdy nedělali), nebo palivo vodík i pro LOI a přistání na povrchu - takže přečerpávání vodíku a několik výkonných a spolehlivých typů vodíkových motorů. Obě možnosti jsou mimo reálné možnosti Ruska.
.S tou kyslíkovou atmosférou máte pravdu, ale i N2/O2 atmosféru lze použít s nižším tlakem a obohacenou kyslíkem, jde o bezpečnost. Orion bude mít buď tlak 101,3 kPa, nebo 55-70,3 kPa
Co se týče motorů, na LEM Apolla byly jak RSC, tak DPS a APS motory na arozine /nitrogen tetroxid, nikoliv kyslík
Jenže u Apolla šlo o jediný start, tady mluvíte o 4 startech - 3 stykové uzly a manévrovací/setkávací systémy, zdroje energie, systémy pro udržení LOX v tekutém stavu atd. - tedy tuny váhy navíc. I kdyby jste vynesli posádku a vodíkovou nádrž pro odlet k Měsíci až nakonec, musíte udržet kapalný kyslík, a to není na delší dobu sranda.
Snížení tlaku pro operace u Měsíce je důležité - výrazně usnadňuje výstupy (i pro nouzové situace). Okamžité záchranné výstupy ve skafandrech ze 101 kPa atmosféry jsou možné jen ve filmu. [upraveno 15.1.2021 15:52] |
|
Snad se nakonec sjednotíme. Ani Apolo servisní modul neměl žádný kyslíko-vodíkový motor, ale opět jen hydrazin/UDMH. Ani Orion nebude mít LH2/LOX, bude mít MON3/Arozine 50, vše paliva s dlouhodobou skladovatelností. Tedy zcela určitě, ani ruské, ani čínské lodě a landry nebudou mít pohony LH2/LOX.
Ostatní problémy se stykováním 4 postupně vynášených částí by určitě byly velké. Bylo by zajímavé se zamyslet, jak rozdělit náklad na 4 rakety a pořadí letů. Asi jedna musí vynést loď Orel, jiná lander. Zbylé 2 budou muset vynést servisní modul s nádrží pro Orel a nádrž s přistávacím motorem pro Lander.
[upraveno 15.1.2021 16:39] |
|
zoberme vzor apollo...
CM 6 ton
SM 25 t
LM 16 t
--------
spolu 47 t, ale na 0,8TLI, t.j. LEO+3,2km/s
potom mozme urobit na LEO zostavu napriklad:
1/ bigSM 5+35 ton paliva (S5.98M)
2/ tanker 4+36 ton paliva
3/ tanker 4+36 ton paliva
4/ (LM+Orjol+SMmini) 40ton
dv = 3240 m/s * ln (160/53) = 3580 m/s
kedze pre LM+Orjol+SM mini zostalo 40 ton, tak pre chybajuce 2km/s potebujem C=1,9. To je 19 ton paliva. Ak dvojmiestny LM- 16t moc nezmenime, takze pre Orjol+SM mini ostava sucha hmotnost 5 ton.
Nech to uz zlozia akokolvek, je to realne mozne, zvlast pri schopnosti strielat z jedndej rampy raz za 10 dni. [upraveno 16.1.2021 02:43] |
|
Re Martin Jediný:
Bylo by hezké vypustit LM + Orla najednou, navíc již spojené a bylo by také správné vypustit je (hlavně u Orla) až čtvrtým startem.
Když jdeme do analogie Apolla, musíme také jít do analogie jeho vodíkového 3.stupně S-4B: Ten měl suchou hmotu 13.500 kg. To znamená, že 3-tí + 4-tý vodíkové stupně rakety A5V budou mít suchou hmotu min 3375 kg každý. Z poměrů Apolla – nosnost na LEO 140 tun, na TLI 48 tun vyplyne, že poměr nosnosti LEO a TLI je 2,916. Tedy Angara A5V může vynést na TLI max. 13,5 tun užitečné hmoty. Když budeme počítat z Ciolkovského rovnice, pak konečná hmota Mk na TLI bude muset být včetně suché hmoty stupně.
Jedním startem A5V bychom asi mohli najednou vynést suché hmoty Landeru a Orla a někde na HLO dotankovat z tankerů lander i SM. Poslední verse LEM měly suchou hmotu 4920 kg. Suchá hmota CM byla 11.900 kg, U Orla by musela být nižší.
K vaší rovnici: dv = 3240 m/s * ln (160/53) = 3580 m/s
Sčítat rovnice, kde je logaritmická funkce asi jde jen, pokud ten poměr hmot je u všech 4 raket stejný, snad by to šlo zařídit. Co jste tou rovnicí počítal? Isp 3240 m/s je zřejmě pro hypergolické palivo, ale v tom ln (160/53) počítáte dv z LEO. AV5 však bude mít vodík, který má Isp 4500 m/s. V té konečné hmotě 53 pak musí být zahrnuty nejen všechny hmoty, které chceme dostat na TLI (včetně paliva pro Lander a SM), ale i suché hmoty všech 4 x AV5, tedy 4x 3,375 tuny = 13,5 tun). Lépe řečeno tuto hmotu musíme připočíst k 53 tunám. Neboli dostaneme pro hypergolické palivo dv = 2994 m/s což je málo. S vodíkovým palivem dostaneme dv= 4158 m/s, čili je tam reserva pro zvýšení suchých hmot. V každém případě by se každá raketa musela počítat zvlášť. Rozdělení hmot na jednotlivé lety bude nejtěžší problém, zvláště, kdybychom se chtěli vyhnout tankování u Měsíce.
[upraveno 16.1.2021 20:48] |
|
Koncepcia sa preberala i na decembrovom zasadnutí Rady Ruskej akadémie vied pre vesmír. Rada odporúčala prejsť na túto koncepciu.
http://sovet.cosmos.ru/sessions/2020-12-16
Okrem iného, je možné vidieť pri jednotlivých zasadnutiach rady v minulom roku, že začala byť oveľa akčnejšia ako roky predtým. Zasadnutia sa konali často a mali nádych operatívne riešiť pripravované misie, pričom rozhodnutia mierili k tomu, aby sa misie uskutočnili (napr. ak nejaký vedecký prístroj nie je pripravený, nezdržiavať misiu a pod.). |
|
citace:
Re Martin Jediný:
Bylo by hezké vypustit LM + Orla najednou,...
Tedy Angara A5V může vynést na TLI max. 13,5 tun ...
K vaší rovnici: dv = 3240 m/s * ln (160/53) = 3580 m/s
bola to len moja spekulacia, ked som vyskladal zostavu z Ruskej techniky aktualne prevadzkovanej a v blizkej dobe vyvinutej.
Uvazoval som nasledovne:
ani LM a uz vobec nie SM - nie je mozne poslat na TLI AngarouA5V -
museli by byt prazdne a dotankovavat sa na ceste. A je mi proti srsti robit vela nebezpecnych operacii daleko od LEO.
Hlavne LM ma byt skontrolovany na 200% uz na Zemi, takze cim menej operacii, ktore byt nemusia.
preto som celu zostavu 160 ton (4x40t) zlozil na LEO a 160t-53t=107 ton paliva poskytlo az dv 3580m/s, na druhej strane vyniesol som na TLI len 40t.
Saturn poskytol len 3250 m/s, ale pre 47 ton (takze +- to iste)
Skladacka bola (SMbig+35t paliva)+(nadrz 36t paliva)+(nadrz 36t paliva)+(SMmini+Orjol+LMnatankovany)
Samozrejme vsetko bolo hypergolicke palivo vid poznamka na motor (S5.98M). https://en.wikipedia.org/wiki/S5.98M
nemam to doladene, ale je to vsetko blizko realnych a realizovatelnych cisel a ako prvy nastrel som s tym spokojny. [upraveno 16.1.2021 23:25] |
|
Re Martin Jediný, děkuji za upřesnění.
Kdyby vynesla čtvrtá, A5V 40 tun nákladu na LEO, bude mít prázdné nádrže 3.stupně a dále letět nemůže. Takový náklad by je mohl dále na TLI vynést jedině 3.stupeň Atlas 5 (TLI nosnost 48 tun).To platí i u raket 1,2,3.
Musíme vycházet u všech 4 raket ze skutečné nosnosti každé A5V na TLI – cca 13,5 tun a v rámci toho limitu vytvořit 4 sestavy suchých hmot a paliva nutné u Měsíce po TLI. Palivo musí být hypergolické a bude využito až u Měsíce. Suchá hmota LEM Apolla byla 4920 tun, suchá hmota CM byla 11900 tun.
V ruském případě suchá hmota LM by byla 4920 kg, jako u Apolla. Wikipedia uvádí celkovou suchou hmotu Orla 14.000 kg, z toho CM 9500 kg a SM 4500 kg. Tedy LM + CM = 4920 + 9500 = 14.420 tun, což vyhovuje. Jestli by bylo u ostatních 3 raket dost paliva pro operace u Měsíce by bylo nutno spočíst.
Tento vámi navržený postup by byl asi dobrý, zachoval výhodu LM a CM v jednom posledním letu, ale vyžaduje tankování na HLO z paliva raket 1,2,3. Nějaké zmenšení Orla na Orljonka pro Měsíc vidím špatně. V posledním článku ty změny popisuje Anatoly Zak.
[upraveno 17.1.2021 13:57] |
|
citace:
... vycházet u všech 4 raket ze skutečné nosnosti každé A5V na TLI – cca 13,5 tun ...
Ano a 13,5ton na TLI je ekvivalent 40 ton na LEO.
Preto som vyniesol 4x 40 ton na LEO.
3x 40 ton BRIZ-2M (klasicky Briz-M ma 22ton) https://en.wikipedia.org/wiki/Briz_(rocket_stage)
1x natankovany LM+Orjol 16ton+14ton +extra nadrz pre SM. Spolu 40 ton
Potom aj zlozenie zostavy, aj odlet by bol z LEO.
Ale rad sa necham prekvapit... |
|
Re Martin Jediný:
Asi jsem nechápavý. Vynesením 40 tun nákladu na LEO každá A5V raketa by zde končila a její prázdný 3.stupeň by byl naveden do atmosféry a shořel. Rozumnější je, když každá ponese jen 13,5 tun nákladu a donese ho bez zastavení na LEO až k Měsíci.
Kdo by vynesl těch 3x 40 tun z LEO na TLI, budou to 3x Briz-2M?
Na co potřebujeme u Měsíce 3x40 tun = 120 tun, když Apollu stačilo 48 tun celkem a Rusové mohou dostat s 4xA5V cca 4x13,5 tun = 54 tun, To všechno asi myslíte nějak jinak, trochu to popište.
Briz-M má hmotu 22,5 tuny, suchou hmotu 2500kg. Bríz-2M bude mít hmotu 40 tun a suchou hmotu řekněme 4500 kg ? (nikde jsem ho nenašel). Kdybychom chtěli pomocí Briz 2M vyslat z LEO na TLI 40 tun, dostaneme:
dv= 3240 m/s * ln (80/44,5) = 1900 m/s, což je málo.
Navíc, kdo vynese ty Brizy na LEO. Brizy 2M o hmotě 40 tun by musely vynést další rakety A5V. To je samozřejmě nemožné. Rusové plánují jen 4xA5V celkem. Nikdy jsme o Briz 2M neslyšel.
Myslím, že je mezi námi v něčem hrozné nedorozumění.
[upraveno 17.1.2021 21:47] |
|
Skusil som rychly nacrt...
http://www.jediny.eu/wp-content/uploads/2021/01/ANGARA-A5V-to-MOON.png
 [upraveno 18.1.2021 00:33] |
|
citace:
Skusil som rychly nacrt...
Nevypadá to nemožně, to spojování do "vláčku" není o nic nepředstavitelnější, než iks dotankování Starshipu na LEO, aby mohl letět dál. Bojím se jen toho, že papír snese všechno, ale jaká bude realizace? |
|
citace:
citace:
Skusil som rychly nacrt...
Nevypadá to nemožně, to spojování do "vláčku" není o nic nepředstavitelnější, než iks dotankování Starshipu na LEO, aby mohl letět dál. Bojím se jen toho, že papír snese všechno, ale jaká bude realizace?
Vidíme ale problémy - A5V s CM by musela startovat bez posádky nebo v konfiguraci LM dole a stykovka s LM před připojením ke zbytku - kvůli záchranně posádky při nehodě. 5 t CM by museli znovu vyvinout nebo použít upravený Sojuz. Taky vláček 3 stupňů pro TLI - trvanlivost kyslíku? Pro TLI stačí 3200 m/s, takže rezerva tam je. Mnohem výhodnější by bylo použít kyslíko-vodíkový pohon pro TLI - odpadne jeden start. Ještě výhodnější je použít kyslíkovodíkový pohon i pro LOI a přistání LM na Měsíci - 4 dny většina vodíku vydrží, jenže na to rusové nemají čas. |
|
Re Martin Jediný
Dík za krásné znázornění, konečně mně to došlo! I když Briz-2M by museli teprve zkonstruovat, zůstala by velká výhoda spojení celé sestavy pro Měsíc, již při startu, jako mělo Apollo. Ta sestava má hmotu 40 t, což je dáno nosností A5V. Je to méně než u Apollo (48 t) a méně než 4x13,5 = 54 t u projektu 4x A5V.
Možná, že ta výhoda by převládla, i když by byla dost dražší o 3x Briz 2M. Připomínka p. Ervé ohledně bezpečnosti je také důležitá. Použití kyslíkových stupňů místo Briz 2M by možná umožnila jen dva tyto stupně a dva pomocné starty A5V a tím by byla ekonomika jinde (ale nepočítal jsem to).
Dle mého názoru myšlenka 4xA5V není v situaci Ruska dobrá. Jestliže budou mít 3. stupeň A5V a Sojuz 5 (který je dost rozjetý) + Sojuz 6 (což je střední stupeň Atlasu 5), budou mít hotovy všechny moduly pro skládačku Jeniseje – viz
https://en.wikipedia.org/wiki/Yenisei_(rocket)
Dokonce Jenisej nemá ani 3.stupeň A5V, jen stupeň KVTK, ten má až raketa DON.
Jenisej má mít TLI nosnost 27 tun, při 2 startech to bude také 54 tun jako u 4xA5V.
Silnější Don má TLI 33 tun, při 2 startech 66 tun.
[upraveno 18.1.2021 12:26] [upraveno 18.1.2021 14:59] |
|
1/ Aj ked je to fikcia, snazil som sa minimalne vychadzat z jestvujucich technologii.
2/Pri vynasani priamo Angarou na TLI som mal problem hlavne s LM 16 ton. Musel by sa vynasat poloprazdny a dotankovavat na TLI. Preto som zvolil iny postup.
3/ CM - 5 ton
Zond8: 5,4tony https://cs.wikipedia.org/wiki/Zond_8
4/ Zachrana Sojuzu prebieha odletenim celeho Sojuzu v citane aerodynamickeho krytu. Nasledne sa odhadzuje kryt, modul nad a modul pod navratovou kabinou.
Takze rozdiel je len v 5nasobnej hmotnosti voci Sojuzu.
Ak by to bol neprekonatelny problem, stale moze startovat LM na spodku zostavy a zlozit sa s CM na LEO, ala Apollo, a nasledne sa pripojit k urychlovacim stupnom.
Urcite to nie je jedine riesenie a vzdy je tu otazka posudenia vyhod a nevyhod...
|
|
Zkusil jsem přepočíst návrh M.Jediného 3x Briz-2M na 2x vodíkový stupeň – tahač.
Hmota obou stupňů 2x 40=80t , z toho suchá hmota 2x5=10t , náklad 40t,
Isp 4500 m/s dv = 4500 *ln (120/45) = 4413 m/s
Je to víc než dost, tahače by mohly být trochu menší, nebo ještě lépe, druhý tahač by mohl pomoci sestavě přejít na LLO, tím jí ušetřil palivo. SM by mohl mít méně paliva a naopak by mohl být větší CM nebo LM.
Nebyla by to špatná alternativa, proti 4xA5V ušetříme jednu A5V a místo ní potřebujeme 2 malé vodíkové stupně. Také je možné, že by k tomu účelu stačily dva 3. stupně A5V
Takový vodíkový tahač by našel i jiné uplatnění.
[upraveno 18.1.2021 17:17] |
|
Je to zaujimava myslienka a funkcna aj po odstraneni preklepu:
v = 4500 *ln (120/50) = 3940 m/s.
Navyse, ak by mali dve rampy, tak prvy tahac by cakal na orbite 10 dni, na druhy tahac a hned o 12h by z druhej rampy priletel LM s posadkou.
Ak by aj prvy tahac prisiel o 30% paliva, stale to moze postacovat:
v = 4500 *ln (106/50) = 3380 m/s. |
|
