Mk1 a Mk2 bylo pro svářeče takové pytlíkování- není z toho ani nádrž na vodu. Ani Mk2 nepoletí.Mít u nádrže styk 4 plechů do jednoho bodu je takové patláma-matláma.
U Mk3 je to již lepší: https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1597200;image
Třeba příjde na přetřes výrobní postup spirálové trubky. Síla plechu se může měnit, ale nikdy nemáte styk 4 plechů do jednoho bodu.
Navíc se dá použít svařovací automat, kde je dodržení TP svařování nerezoceli daleko jednodušší nežli pro svářeče na plošině ve 20m výšce.
Na rovinu, není mi jasné, proč v SpaceX nešli rovnou touto nebo podobnou už existující a prověřenou cestou. Stavba by byla nejenom neporovnatelně kvalitnější, ale i rychlejší. SpaceX by jistě neměl problém takové zařízení koupit nebo pronajmout. Ostatně, následně by se ušetřily nemalé peníze za lidskou práci, které jsme viděli dost - včetně přesčasů nebo nočních a víkendových směn. [upraveno 1.12.2019 12:28]
Spirála být nemusí- je jen pevnější. Díky za šikovný odkaz.
Byl jsem tady před půlrokem haněn a vysvětlení bylo, že tato nerezová ocel je tvarována za kryogenních teplot. Což se dá vyřešit. Navíc různá tloušťka stěny. Uvnitř jsou prstence ke ztužení- ta nádrž se má vznést a přistát...
Nejdřív si možná měli postavit nádrž na vodu.
A nebo Mk1 a Mk2 byla hladová zeď pro svářeče.
Stálo to spoustu energie a jaksi výsledek je ponaučení.
Na rovinu, není mi jasné, proč v SpaceX nešli rovnou touto nebo podobnou už existující a prověřenou cestou. Stavba by byla nejenom neporovnatelně kvalitnější, ale i rychlejší. SpaceX by jistě neměl problém takové zařízení koupit nebo pronajmout. Ostatně, následně by se ušetřily nemalé peníze za lidskou práci, které jsme viděli dost - včetně přesčasů nebo nočních a víkendových směn. [upraveno 1.12.2019 12:28]
Možná si moc nevěří, že celý projekt Starship vyjde, hlavně z hlediska přistání z LEO, natož z 2. kosmické rychlosti a nechtěli vydávat moc peněz na dokonalý prototyp. I amatérská stavba by měla vážné nedostatky odhalit, ale ukázala na ně moc brzy a ještě to asi nebylo chybou koncepce, jako spíše technologií svařování. Kolik bylo takových výbuchů v historii raket !
Pokud by si Elon nevěřil, tak do toho nejde. Důležité, aby neúspěchy a omyly zkousli sponzoři.
citace:Možná si moc nevěří, že celý projekt Starship vyjde, hlavně z hlediska přistání z LEO, natož z 2. kosmické rychlosti a nechtěli vydávat moc peněz na dokonalý prototyp. I amatérská stavba by měla vážné nedostatky odhalit, ale ukázala na ně moc brzy a ještě to asi nebylo chybou koncepce, jako spíše technologií svařování. Kolik bylo takových výbuchů v historii raket !
citace:Možná si moc nevěří, že celý projekt Starship vyjde, hlavně z hlediska přistání z LEO, natož z 2. kosmické rychlosti a nechtěli vydávat moc peněz na dokonalý prototyp. I amatérská stavba by měla vážné nedostatky odhalit, ale ukázala na ně moc brzy a ještě to asi nebylo chybou koncepce, jako spíše technologií svařování. Kolik bylo takových výbuchů v historii raket !
jezisimaria, hovoria o tom zamestnanci, hovori o tom NASA, su o tom videa na internete. FAIL EARLY! Co je na tom tak zlozite pochopit? Chodte na youtube alebo elonx a pozrite si rozhovory so zamestnancami, kolko prototypov rozbili, usmazili alebo vybuchli pri vyvoji falconu alebo dragonu. To je agresivna vyvojova metoda, nic viac.
Jasne ze Mk1 az Mk4 vyzeraju jak pozvarane plechovky. Predpoklada sa ze budu znicene. Co maju byt z lesteneho zlata?
Pfúú..
Môj názor je, že je to jednoducho "šou".
A funguje to.
Tak čo?
Aj keď si myslím že je to príliš zbytočne veľké..
Furt sa to dá "znormalizovať".
Stačí si odmyslieť tie krídla, a je s toho ten viacnásobne použiteľný "prvý stupeň".
Ten projekt sa už zmenil x krát.
Podľa mňa sa zmení ešte y krát.
Patrně zjistitl, že Mk1 a Mk2 jsou jen hezké modely, tak jeden nechal vybouchnout naplněný dusíkem. Když jsem sledoval FAA, tak nic nereferovali. https://tfr.faa.gov/tfr2/list.html [upraveno 2.12.2019 19:49]
zacinam sa trochu obavat, ze to bude frankenstein: spodna metanova nadrz z povodneho Mk1, horna kyslikova nadrz bude nova Mk3, a spicka zase hotova z Mk1
citace:21.11.2019 - 11:13 - Alchymista
Onedlho nastúpia kotúčové píly... A bude zaujímavé sledovať, či rozpília aj spodnú nádrž, alebo odpília len erupciou zdeformovanú časť a postavia ju znova...
... a sakra! Nevím, jestli by někdo soudný chtěl sednout do rakety stavěné lidma, co nezvládají běžné učivo základní školy (dělení dvěma, násobilku, obvod a obsah kruhu, ...). ;-)
Celý tento způsob postupných iterací mi připomíná postupně vylepšované otesávání křemene s vidinou stvoření levného a úžasného 32-bitového procesoru ...
Mne spíše zaujal nákres komína napravo. Myslíte, že prstence budou spojovány do tvaru podstavce jehlanu (líp to neumím nazvat)? Je to stabilnější řešení? Asi to zkusím s papírem....
Kreslení na materiál není při stavbě čehokoli nic neobvyklého.
Jsou 3 zúžení, tj. pro spodní a horní dýnko a mezipřepážku.
Vidíte to také tak?
Ještě ke svářečům, pro které to je patrně určeno- ti umí svařovat nerez, každý umí něco a jen spolupráce dá kýžený výsledek.
citace:Ještě ke svářečům, pro které to je patrně určeno- ti umí svařovat nerez, každý umí něco a jen spolupráce dá kýžený výsledek.
Nejdřív jsem se těm nákresům smál, ale když se nad tím zamyslím, tak to není tak neobvyklé. V práci si běžně vysvětlujeme pracovní postupy a kreslíme si u toho. A nemělo by to zesměšňovat lidi, pro které je to určeno. Ani já neznám všechny ty vzorečky (třeba ty vlevo dole). Ten kdo umí dobře svařit nerezový plech (a opravdu se to musí umět), tak nemusí znát základy matematiky. To umí ten, kdo to vysvětloval. A ten to taky uměl.
1. Stupeň Saturnu 5 měl dia 10m, BFR a Starshipu 9m, tedy dost podobné, ale technologie je cela různá:
1.stupeň Saturnu5:
Jednotlivé kruhové díly měly výšku 3,4 m a byly tvořeny se 4 segmentů dlouhých cca 8 m. Tyto segmenty byly vyrobeny s vývalku slitiny AL o rozměrech (po opracování) 8x3,4m a tloušťce 60 mm. Pak do těchto segmentů byly vyfrézovány po celé délce příčné zářezy (něco jako Isogrid), tak aby zůstala určitá stěna neporušená. Tlouštka této nevyfrézované stěny se lišila podle toho, v jaké výšce nádrže měl být segment. umístěn
Tyto vyfrézované segmenty byly pak skruženy a svařeny. Navíc žebra uvnitř válce byly propojeny přivařenými podélnými kruhovými pásky, které konstrukci dále zpevnily.
Výsledkem byly velmi pevné nádrže, které vydržely jak statický tak dynamický tlak tekutin a mohly přenést tah motorů i setrvačnou váhu následujících stupňů a nikdy nezklamaly.
BFR: Jak známo, nádrž bude sestavena také z válcových segmentů, ale z oceli, bez žebrování. Nevím, zda segmenty budou mít stejnou tloušťku, ani z jak silného materiálu. Ví to někdo ? Svařování snad bude automaty. Ocel asi bude mít lepší vlastnosti při návratu na Zemi než AL nebo komposity, ale je to vhodný materiál pro nádrže raket? Pokud vím, všeobecně se od něho odstoupilo. Vyhází i hmotově hůře. Toto řešení vyjde samozřejmě levněji. Uvítal bych jiné názory, případně odkazy.
[upraveno 31.12.2019 10:43] [upraveno 31.12.2019 11:21]
jinak vše, na co se ptáte je skované v diskusísch, teré tu zazněly, nechce se mi věřit, že když dovedete vyšťourat video ruského odborníka na přistávací kabiny, že tohle nenajdete
SpaceX izogrid používá jenom tam, kde je to vysloveně nutné, jinak jde cestou pláště, žeber a podélníků (mimochodem, osobně si myslím, že isogrid se na nádrže začal používat proto, že v prvopočátcích nebyly postupy svařování hliníku tak daleko, a frézování byla spolehlivější cesta k zajištění stejné pevnosti)
tloušťka pláště u MK1 byla 4 mm, ale u současné verze má být menší, možná bude i někde napsaná na štítku plechů, co chodí do Boca Chica
Mk1 měl spodní lem u motorů zpevněný stringery i žebry, jak vypadá vnitřek nádrží, zatím nikdo jistě neviděl, ale nějaká žebra tam jsou jistě (je videět, jak je usazovali dovnitř), není důvod se domnívat, že zpevnění tímto způsobem něco reálně brání
odklon od oceli kdysi dávno byl dán její vahou, ale jak už bylo mnohokrát publikováno, její vlastnosti jsou pro kombinaci velmi nízkých a velmi vysokých teplot ideální, podstatně lepší než pro slitiny hliníku
U Saturnu V nikdo návrat na zem ani neuvažoval a tak nebylo nutné řešit tepelné namáhání
pro návrat je hliník špatná volba, vydrží podstatně méně - a z toho plyne větší (těžší a náchylnější k selhání) tepelný štít
