Jo, číňané váleli. Tak perfektně připravený přenos jsem ze startu ještě neviděl. Nebýt toho, že je sleduje ESA a určitě i další agentury a radioamatéři (RYSi?), tak bych snad i uvěřil, že to narafičili.
Inu kdo umí ten umí.
Jen doufám, že podobně sdílní budou i ohledně zveřejňování každodenních snímků z roveru, tam se teprve uvidí, kde má čínská otevřenost světu hranice.
Zatím konec roku vypadá velmi dobře - MAVEN, MOM, Change-3, doufejme, že za dva týdny Change úspěšně přistane, pak máme start Gaie, 20. ledna by se měla ozvat Rosetta, celkem nabitý program.
LROC tým spekuluje o místě přistání Ch'e3 v Sinus Iridium (Záliv duhy), poblíž mladého 8 km kráteru Laplace A. http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/828-A-Great-Place-to-Rove!.html
O "Bay of Rainbows" se také mluvilo v kometáři čínských reportérů během startu.
Je pravda, že hladký a rovný terén budou pro přistání s těžkým landerem a roverem potřebovat. Tak uvidíme.
Pokud přistání vyjde, bude to první přistání na Měsíci ve 21 století. Budou na Měsíci po Američanech druzí Číňané nebo Rusové ?? Číňané by se mohli po Měsíci pohybovat asi takto :
citace:Pokud přistání vyjde, bude to první přistání na Měsíci ve 21 století. Budou na Měsíci po Američanech druzí Číňané nebo Rusové ?? Číňané by se mohli po Měsíci pohybovat asi takto :
Zdá se , že autoři klipu nepochopili chování prachu v prostředí bez atmosféry.
Žil jsem v blahém domnění, že je to Laplace A, a že na něj se všichni zvláště těší:
"Žádní lidé ani roboti ještě nenavštívili nikde poblíž čerstvý kráter takovýchto rozměrů ani na měsíci – ani na Marsu – takže výstupy z této mise mají velký potenciál přinést pokrok našim znalostem o měsíci,“ řekl Fox News Mark Robinson z Fakulty výzkumu Země a vesmíru na Arizona State University.
Ani jsem nepostřehl, jestli Change-3 letí k Měsící přímo jako Apollo nebo se bude muset dostávat ze zemskě gavitace postupně ve větších a větších elipsách jako indická sonda k Marsu ??? Jakou má vlastně Change -3 hmotnost po získání rychlosti 11 km/sec ???
Kosmodrom Xichang má nepříjemnou polohu z hlediska bezpečnosti obyvatelstva. Leží hluboko ve vnitrozemí a rakety z něj létají východním směrem přes stovky a stovky kilometrů velmi hustě zalidněné krajiny. To se v Japonsku na Floridě nebo Indii stát nemůže. Tam se létá přes moře. Na Xichangu již také došlo k parádnímu maléru, když selhající nosič brzy po startu spadl do centra blízkého města -video. Mrtvých byly desítky. Celkem by mne zajímalo, jak je "ošetřen" třeba dopad vyhořelého prvního stupně CZ-B od Change-3 do velmi hustě obydlené krajiny ?? Je to parádně velký a těžký válec.
Change-3 může mít na svém kontě dvě prvenství (až úspěšně přistane a přístroje budou fungovat).
Za prvé nese první dalekohled pro astronomii z Měsíce a za druhé je prvním landerem vybaveným podpovrchovým radarem. Pro zajímavost druhým bude zřejmě ExoMars v roce 2018, pokud jej nepředběhne ještě někdo na Měsíci (Indie nebo Rusko). V obou případech je podpovrchový radar na vozítku. [Upraveno 02.12.2013 Machi]
citace:Jo, číňané váleli. Tak perfektně připravený přenos jsem ze startu ještě neviděl. Nebýt toho, že je sleduje ESA a určitě i další agentury a radioamatéři (RYSi?), tak bych snad i uvěřil, že to narafičili. :)
Inu kdo umí ten umí.
Jen doufám, že podobně sdílní budou i ohledně zveřejňování každodenních snímků z roveru, tam se teprve uvidí, kde má čínská otevřenost světu hranice.
Zatím konec roku vypadá velmi dobře - MAVEN, MOM, Change-3, doufejme, že za dva týdny Change úspěšně přistane, pak máme start Gaie, 20. ledna by se měla ozvat Rosetta, celkem nabitý program.
Komunikace se sondou je ve spolupraci s ESA.
Mimo obou Cinskych telco center s 30m parabolama se pouzivaji 15m paraboly v Kourou, Madridy a Keni.
Primarni vysilaci kmitocet pristavaci casti je 2210.8MHz BPSK s prenosovkou 26kbps.
Zname i sekundarni kmitocet, ktery je asi o 85MHz vys.
Uplinkove kmitocty ze Zeme jsou cca o 200MHz nize. Uplinkova stanice s 15m parabolou jede vykonem cca 2kW PA, lander az 20W PA, vykony a sirka modulace se ruzne meni dle potreb. V pripade velke poruchy je zaklad 80bps PSK modulaci.
Uplink ma ponejvice 8kbps.
Co se tyce vozitka, tak jako zaloha je UHF trx mezi vozitkem a landerem. Je to pro pripad uplneho selhani prime komunikace rover-Zeme, takze lander pak funguje jako
lokalni prevadec. Realne by to fungovalo tak do 150m, dal jen kdyz by na sebe videli opticky. Vykony techto TRX jsou v rozmezi 8-10W PA do soustavy nekolika mikropaskovych dipolu rozmistnenych po vnejsim trupu vozitka tak, aby se signal dalo vzdy zachytit oboustrane. Lander ma 4 "cross" dipoly po obvodu. S
Lander vyuziva sekundarni kmitocet, ktery je urcen pro lander.
Uplink k Zemi je az 78kbps (alespon z infa pred rokem) 2282MHz BPSK/8PI-QPSK.
Cili kmitocty ma rover stejne jako lander jen si mezi sebou vykomunikuji kdo pouzije hlavni a kdo sekundarni kmitoctovou sadu.
V lete jsem v HAM BBS cetl, ze by chteli navysit prenosovku a to az na 300kbps, aby mohli delat live video z Mesice. Modulator by to jiste zvladl, problem je odber linearu, tedy ten 20W PA, ktery je radove okolo 12-16A/12Vdc.
Antena je talirovka planarka o zisku 14dBi. Pro TX je polarizace levotociva a pro prijem pravotociva.
Vzhledem k mensim FTV panelu bych rekl, ze se vysilat behem jizdy nebude. Vzdy jen pri stani, protoze vysokej odber proudu pro vysilac znamena mene proudu pro elektromotory pohonu.
Mezi destickama solarnich clanku z kterych je vyroben FTV blok (je tam soustava FTV bloku, kazdej blok je rizen zvlast) jsou vlozeny male tycky Polonia aby ohrivali FTV bloky v mesicni noci. Dalsi polonia jsou v elektromotorech a prevodovce pro ohrev maziva a take v obou kovovych skrinkach s CPU deskou (rover ma CPU desky dve, tedy zdvojene...2x ARM CPU, 1x DSP a 2 Xilinx , vse na Linuxu).
Uvidime jake budou fotky a videa z povrch Mesice.
I kdyz by se neco stalo s pohonem, tak jako stacionarni sonda by to melo vydrzet az 6 let.
Je jasne, ze v zakrytu v Mesicni noci se jede na LiFE4 nanofosfatovy AKU (38Ah).
Hodne radioamateru to bude chtit sledovat svym SDR prijimacem.
Radioamaterske sledovani Mesicni sondy ChangE, vsimnete si zakrouceneho Dopplera behem obletu Mesice. Presne takova krivka se objevila radioamaterum kdyz sledovali Apollo11. Tenkrat meli spektralni analyzatory a tiskarny pro tisk grafu, takze to je jeden z dukazu, ze tam Amici byli, protoze takovej graf nejde nasimulovat na LEO.
Pro tebe Davide, Ruske a dalsi statni sledovaci radiove agentury mohli byt zaplaceni Amikama, ale desetitisice radioamateru by slo uplatit hodne tezko. http://www.svengrahn.pp.se/trackind/ChangEtracking/ChangEtracking.html
citace:Mimo obou Cinskych telco center s 30m parabolama se pouzivaji 15m paraboly v Kourou, Madridy a Keni.
Od začátku tr. má Čína v provozu taky nový 65 m radioteleskop, který použije pro komunikaci s Ch'e3, viz můj příspěvek v tomto vláknu z 11.11.2012 - 09:44
Inak mi napadlo, že vďaka Čchang-e 3 v prípade úspechu uvidíme zábery z mesačného povrchu prvýkrát po viac ako 40 rokoch (nepôjde teda len o prvé pristátie po 37 rokoch). Luna 24 totiž v roku 1976 žiadne kamery nemala a posledné snímky z Mesiaca sme tak videli z Lunochodu 2 v roku 1973.
"The exact landing spot is also not yet publicly designated, but it seems likely the landing will take place in Sinus Iridum, possibly near the fresh crater Laplace A (8 km diameter)"
Stručné shrnutí informací z různých zdrojů na internetu o sondě Chang`e-3:
- start 1.12.2013 v 18:30 SEČ
- celková hmotnost sondy na přeletové dráze k Měsíci cca 3700 - 3800 kg (po TMI)
- během přeletu jsou plánovány 2 - 3 korekční manévry (první už proběhl dnes v 8:50 SEČ)
- plánované navedení na základní dráhu kolem Měsíce (100 x 100 km) 6.12.2013 kolem 3:30 SEČ (manévr LOI)
- pak úprava dráhy na 15 x 100 km s pericentrem nad plánovaným místem přistání (oblast Sinus Iridum, zřejmě u kráteru Laplace A)
- přistání plánováno na 14.12.2013
- přistávací hmotnost landeru cca 1200 kg (na Měsíci)
- rover Yutu má hmotnost cca 120 kg
A kde sonda přistane? Jejím cílem bude zajímavá oblast, kterou ještě žádné přistávací zařízení nezkoumalo – místo zvané Duhová zátoka, oblíbené mezi pozorovateli Měsíce. Nachází se (pochopitelně) na přivrácené straně Měsíce (krásné přirovnání z webu spaceflightnow.com – když se díváte na Měsíc, tak je to vlevo nahoře) a na severozápadě rozšiřuje Moře dešťů (Mare Imbrium). Jde zřejmě o obrovský impaktní kráter (cca 240 km v průměru) vyplněný kdysi čedičovou lávou z nitra Měsíce. Když máte dostatečně silný dalekohled, příznivou fázi Měsíce (terminátor je poblíž požadovaného objektu) a dobré počasí, tak lze na dně Duhové zátoky vidět malinké krátery ve ztuhlé čedičové lávě. Duhová zátoka leží cca 1000 kilometrů od Hadleyovy brázdy na opačném konci Moře dešťů, kde v létě 1971 přistáli na několik dnů američtí astronauté David Scott a James Irwin v rámci mise Apollo 15. Z oběžné dráhy Duhovou zátoku detailně mapovala čínská sonda Čchang’e 2 na podzim 2010.
Ano, oběžná dráha se obvykle uvádí jako výška nad povrchem hlavního tělesa (např. planety nebo Měsíce). Pro případné výpočty je k tomu samozřejmě třeba připočítat poloměr planety.
Na nízkej orbite Zeme bol katalogizovaný objekt 2013-70B zo štartu Čchang-e, pravdepodobne ide o 3. stupeň rakety. Prekvapila ma však jeho dráha, ktorá má parametre len 358 x 905 km. Sondu pritom nosič nasmeroval (a teda sám dosiahol) na dráhu cca 200 x 360 000 km. Z toho mi vyplýva, že musel mať hodne residuálneho paliva, aby svoju dráhu potom tak radikálne znížil a teda jeho nosnosť k Mesiacu je ešte asi o dosť väčšia, ako len 3800 kg. Alebo sa mýlim?
citace:Na nízkej orbite Zeme bol katalogizovaný objekt 2013-70B zo štartu Čchang-e, pravdepodobne ide o 3. stupeň rakety. Prekvapila ma však jeho dráha, ktorá má parametre len 358 x 905 km. Sondu pritom nosič nasmeroval (a teda sám dosiahol) na dráhu cca 200 x 360 000 km. Z toho mi vyplýva, že musel mať hodne residuálneho paliva, aby svoju dráhu potom tak radikálne znížil a teda jeho nosnosť k Mesiacu je ešte asi o dosť väčšia, ako len 3800 kg. Alebo sa mýlim?
ak nemaju iny zamer s nosicom, tak z drahy 200x360000 prejst na drahu 358/905 by bolo dost nesikovne brzdenie...
samotna draha 200x360000 bez dalsieho manevrovania ma zivotnost totiz len niekolko dni
No, to je otázka... On ten druhý korekční manévr nebyl zase až tak "povinný", ale podle http://www.spaceflight101.com/change-3.html spíš jen optional, takže jen v případě nutnosti. Co určitě proběhlo byl tcm-1 a taky asi určite proběhne poslední korekce dráhy tcm-3 před LOI.
