|
Efekty sekunárnych a terciálnych zásahov budú dosť závislé od toho, "čo bolo zasiahnuté" pri primárnom alebo sekundárnom impakte.
Domnievam sa, že trosky vymrštené z primárneho impaktového kráteru po zásahu "kameňa" budú mať iných charakter, ako trosky vymrštené z kráteru v "mesačnom prachu". Budú mať značne rozdielne rozdelenie hmotností a rýchlostí vymrštených trosiek - a teda aj energií a hybností, ktoré trosky získajú pri impakte.
Z vysokorýchlostných testov dopadov do rôznych prostrediach je zrejmé, že objem vzniknutého kráteru a hmotnosť vymršteného materiálu mnohonásobne (100-1000x) prevyšuje hmotnosť dopadajúceho objektu a keďže značná časť kinetickej energie impaktoru sa premení na teplo a spotrebuje na odparenie a roztavenie impaktoru i materiálu terča, tak stredná rýchlosť porovnateľne veľkých trosiek vymrštených u kráteru bude v porovnaní s rýchlosťou impaktoru dosť nízka - rozdiel môže byť kľudne dva rády i viac.
Takže kým dopadové rýchlosti mikrometeoritov prevyšujú 10km/s, maximálne rýchlosti trosiek vymrštených z kráteru nebudú výrazne prevyšovať 1km/s (skôr budú ešte nižšie) - a stredné rýchlosti trosiek budú v desiatkach až stovkách metrov za sekundu.
[Upraveno 15.6.2014 Alchymista] |
|
Takto radioamateri zachytili signal z Mesicni sondy a roveru.
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/chang-e-3/
[Upraveno 30.6.2014 -=RYS=-] |
|
citace:
Takto radioamateri zachytili signal z Mesicni sondy a roveru.
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/chang-e-3/
[Upraveno 30.6.2014 -=RYS=-]
Jeste jsem chtel doplnit 2 informace:
1) Povsimete si, ze zachytily i uplinkovej signal Zeme > Mesic pres odraz od povrchu Mesice na 7GHz. Tedy obdoba druhu radioamaterskeho spojeni EME pomoci odrazu od povrchu Mesice.
2) Povsimete si, ze zachytili i UHF prenosove signaly na 415MHz pro komunikaci mezi landerem a roverem. Respektive zachytili signal z landeru (20W PA do ziskove vsesmerove anteny typu "Švédka" o vysce 70cm). Signaly z roveru jsou az prilis slabe na paraboly do 5m prumeru (rekl bych, ze pres DSN paraboly 35-60m by to uz slo....komunikovat), protoze rover ma 5W PA s moznosti prepnout na vykon 0.5W PA do "pendreku" o vysce 1/4L, tedy 16cm.
Tudiz toto je potvrzeni toho co jsem psal, ze ta prostredni "tycka" je antena pro UHF komunikaci mezi landerem a roverem.
Komunikace v UHF probiha simplexne, prepinani TX/RX je asi 30x za sekundu, tedy podobne jako wifina. Sirka pasma jak jsem zjistoval ma byt 170kHz PSK.
Takze fotku to prenese za minutku v plnem rozliseni.
Rekl bych, ze az vyresej vytapeni a chlazeni bez otevirani horniho vika, tak jim to bude fungovat hodne dlouho.
Pochopitelne je na zadku roveru mimo te prostredni tycky (anteny na UHF) jeste TX antena na 8.4GHz na leve strane a treti tycka na prave strane je prijimac na 7.2GHz pro povely ze Zeme. Prenosovka v X pasmu na 8.4GHz je o neco nizsi nez v UHF pasmu. Mela by byt cca 8/20kbps s 12W PA. Coz znamena, ze na strane prijmu v Cine by byla zapotrebi cca 40m parabola jako bezpecnostni minimum.
Nikde jsem nesehnal popis jejich DSN komunikacniho centra. Nekde jsem cetl, ze postavili 60m parabolu.
Ale pokud budou chtit do budoucna pracovat "normalne" i s dalsima sondama (tusim stale neopustili myslenku druzice Marsu), tak se stejne budou muset domluvit s nejakou africkou a jihoamerickou zemi, pripadne s nejakym ostrovem ve vychodnim pacifiku misto jihoamericke zeme.
Nebo nas prekvapi a posadi geostacionarni telco druzice s 40m parabolama se vzajemnou komunikaci mezi sebou a taky komunikaci s povrchem.
Kdyz se amikum podarilo rozevrit 100m destnik pro spionazni druzici, tak rozevrit 40m parabolu by melo jit taky.
|
|
citace:
...Nikde jsem nesehnal popis jejich DSN komunikacniho centra. Nekde jsem cetl, ze postavili 60m parabolu.
To jsi četl v tomto vlákně, třikrát, naposledy v příspěvku z 29.12.2013 - 07:37
"...Čína má od ledna tr. v Šanghaji v provozu nový radioteleskop o průměru 65 metrů. Jejich systém teleskopů pro VLBI využívá velkých antén teké v Pekingu, Kunmingu a Urumqi. http://english.peopledaily.com.cn/202936/7994070.html " |
|
citace:
citace:
...Nikde jsem nesehnal popis jejich DSN komunikacniho centra. Nekde jsem cetl, ze postavili 60m parabolu.
To jsi četl v tomto vlákně, třikrát, naposledy v příspěvku z 29.12.2013 - 07:37
"...Čína má od ledna tr. v Šanghaji v provozu nový radioteleskop o průměru 65 metrů. Jejich systém teleskopů pro VLBI využívá velkých antén teké v Pekingu, Kunmingu a Urumqi. http://english.peopledaily.com.cn/202936/7994070.html "
O.k. Mirku, hlavu mam deravou, nevzpomel jsem si.
V pameti mi zustalo viset cislovka okolo 60m.
Takze dsn sit maji, tudiz maji vystarano. |
|
Uvolněn další snímek kamenitých stěn "západního" kráteru. Ten hnědošedý odstín regolitu a světlejší kameny mi připadají zajímavé.
Věděl by někdo geologicky sběhlý o čem tyto odstíny vypovídají?
 |
|
Těžko říct jenom z fotky, klidně může jít jenom o efekt struktury - odraz svatla na celistvé stěně kamene a pohlcování a všesměrný rozptyl na prachu regolitu
výsledný dojem pak může dát dohromady kalibrace kamery |
|
Snímka bude pravdepodobne v "pravých" farbách, s tým, že "slnečné osvetlenie" na Mesiaci má kvôli absencii atmosféry odlišný odtieň ako na Zemi.
Mesačný regolit má relatívne veľmi vysoký obsah železa - 10-15% - pretože značný podiel tvoria častice pochádzajúce z meteoritov a mikrometeoritov.
S ohľadom na predpoklad, že značná časť železa bude v dôsledku tepelných efektov bombardovania mikrometeoritmi v nejakých oxidoch, dá sa predpokladať, že prach bude mať načervenalú-nahnedlú farbu.
Povrch kameňov, dostupný pre bombardovanie (mikro)meteoritmi, bude mať štruktúru povrchu podobnú kameňu po povrchovej úprave hrubým tryskaním, štokovaním alebo permlovaním - posiatu množstvom prekrývajúcich sa malých kráterov či jamiek.
O týchto typoch povrchovej úpravy kameňa je známe, že prírodný kameň farebne značne zosvetlujú a stierajú rozdielne odtiene povrchu prírodného kameňa. Takže aj kamene rôznych druhov, ktoré by mali na čerstvom lome, alebo dokonca po leštení výrazne odlišné odtiene vyzerajú skoro rovnako.
[Upraveno 10.7.2014 Alchymista] |
|
citace:
Mesačný regolit má relatívne veľmi vysoký obsah železa - 10-15% - pretože značný podiel tvoria častice pochádzajúce z meteoritov a mikrometeoritov.
Obsah železa v regolitu je poměrně vysoký a čísla odpovídají, ale vůbec nepochází z meteoritů a mikrometeoritů. Takovýto vysoký poměr má pouze regolit pocházející z výlevných hornin v měsíčních mořích. Ostatní starší horniny ho mají o poznání slabší (dokonce by se dalo říct, že jsou na železo vyloženě chudé) a dle Vaší hypotézy by tomu mělo být spíše naopak, vzhledem k delšímu stáří a tedy delšímu času vystavení účinku bombardování.
Názorný obrázek . Vysoký podíl především v mořích a na odvrácené straně v Aitkinově pánvi - pozůstatku po obrovském megaimpaktu, kde také došlo k výlevu hornin, jelikož rozrušil kůru.
Jinak podíl meteorického materiálu v regolitu v měsíčních mořích je pouhých cca 1,5 - 2 % a z toho je převážná většina z uhlíkatých chodritů... Každý meteorit uvolní 100x až 1000x víc lokálního materiálu, než je jeho vlastní váha, a to je ten důvod...
citace:
S ohľadom na predpoklad, že značná časť železa bude v dôsledku tepelných efektov bombardovania mikrometeoritmi v nejakých oxidoch, dá sa predpokladať, že prach bude mať načervenalú-nahnedlú farbu.
K tý barvě, to je složité... Dost možná to bude (takový výrazný rozdíl) způsobený zpracováním snímku, jak zmínil Petr.
Všeobecně je známé, že Měsíc je tvořený dvěma druhy povrchů, měsíčními "moři" a "pevninami", přičemž moře jsou tmavší, jelikož se převážně jedná o bazaltické horniny. Jenže ono to tak jednoduché není. Ještě existují povrchy, starší výlevy láv, které ještě zažily poslední velké impaktní bombardování a jejich pravá barva je překrytá paprsky a vyvrženinami z novějších impaktů. Každopádně to není případ tohoto místa, asi by byla velká náhoda, kdyby ten Číňánek přistál na rozhraní dvou různě starých povrchů.
Jiná barva povrchu regolitu je pravděpodobně způsobena (podle Hartmanna - HARTMANN, W., K. (2005): Moons & Planets. Brooks/Cole, Belmont, 428 p.) jedním z procesů, které se podílejí na vytváření regolitu a to bombardováním nabitými částicemi pocházejícími především ze slunečního větru. Měsíc nemá magnetosféru, takže jim nic nebrání v dopadu přímo na povrch. To popisovali i astronauti Apolla - při rozrušení svrchní tmavé tenké vrstvy botami odkrývali světlejší materiál. Toto lze údajně pozorovat i na nejmladších a nejsvětlejších impaktech. Čím přesně je ta změna barvy způsobena tam bohužel nepsal.
Různé odstíny jsou pak způsobeny různým složením, případně vznikem samotného materiálu (sklovité brekcie vzniklé impaktním šokem, případně vulkanickými procesy - např. slavná oranžová "půda", kterou na Měsíci našel Schmitt a Cernan s řídícím střediskem si mysleli, že mu hráblo...), případně původem regolitu - viz výše pevniny vs. moře. ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
| Vďaka za upresnenie. |
|
Yutu i lander jsou na konci osmého lunárního dne stále naživu.
Radoiamatéři hlásí, že rover vysílá k Zemi paradoxně častěji, než lander. Čína uvádí, že prozatím bylo z obou částí sondy přijato kolem 120 Gb/GB(?) dat.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/07211715-change-3-update-still-alive.html
 |
| 24.7.2014 - 08:49 - dodge | |
|
Co na Měsíci zmrzačilo čínský rover?
Čas pádí neúprosně kupředu, a zatímco oči fanoušků meziplanetární kosmonautiky se teď upírají hlavně k evropské sondě Rosetta a jejím posledním asi čtyřem tisícům zbývajícím kilometrům k cílové kometě, na povrchu Měsíce stále žije a pracuje čínský rover Jutu, či známěji Nefritový králík (byť se už skoro půl roku nehnul z místa). Čínská média v těchto dnech přišla s novinkami o příčině poškození vozítka.
http://www.astro.cz/clanek/6371?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky |
|
Podle Xinhua news vedení čínského lunárního programu stále nemá jasno v tom, jestli bude postaven Yutu-2 pro misi Chang´e 4. Pokud ano, nový rover bude muset mí vyšší rychlost, adaptabilitu a afektivitu.
http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-07/23/c_133504914.htm
Já bych řekl, že by do toho jít měli. Sice tvrdí, že Yutu své úkoly zcela splnil, ale podle mě od něj čekali mnohem větší odolnost. |
|
| také souhlasim s postavenim většiho a odolnějšího vozitka pro další misi, který prozkoumá par km kolem mista přistání... |
|
| zaroven sa asi aj budu snazit o vyskusanie niektorych technologii potrebnych pre dalsiu misiu (mozno odber vzoriek a ich uschovanie do puzdra na sonde.) otazka je ci sa im vsetko zmesti na jednu sondu. |
|
| Ne že bych čekal, že se Číňani budou řídit dle našeho doporučení - ale pokračovat s lepším a odolnějším Králíkem je logické rozhodnutí. "Získali jsme zkušenosti, tohle je dobré, tamto se musí předělat - další Králík přežije dýl, další ještě dýl - a jednou se na nějakém Superkrálíkovi sveze náš kosmonaut". |
|
Jak je slyset radiokomunikace landeru a roveru se Zemi ze strany radioamateru.
http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/chang-e-3/
Pro vysvetleni, EME je Earth-Moon-Earth, tedy typ radioamaterskeho spojeni pasivnim odrazem od povrchu Mesice, kdy pozemsky radioamater na jedne strane polokoule cpe velky vykon radove 20-5000W PA v UHF/SHF pasmu do vysilaci anteny a druhy radioamater na druhe strane polokoule zachytava odrazene signaly od Mesice se zpozdenim cca 2.6s.
Vzhledem k tomu, ze Cinane perou obrovsky vykon do povrchu Mesice na 7.2GHz, tak mnoho HAMu pak slysi tento uplinkovy odrazeny signal od povrchu mesice.
Dale se zjistilo, ze vykon palubnich vysilacu roveru a landeru je v radove 3-5W PA do vsesmerovych neziskovych anten pro komunikaci rover lander mimo UHF pasmo a pro komunikaci se Zemi se pouziva vysoce ziskovych parabol.
Mimo X pasmo ma lander jeste dalsi vysilacku jako zalohu a to na 2.2GHz s typicky pomalym bitstreamem hlavne pro povelove signaly.
|
| 10.8.2014 - 02:52 - David | |
|
Jaképak " zkušenosti". Jsou jen dvě cesty - udělat to pořádně / americká vozítka šlapou jako hodinky /, nebo zkoušet primitivním systémem " pokus - omyl " tak dlouho až se to konečně povede / sovětská-ruská cesta/.
Podmínky, za jakých bude to které zařízení pracovat se dají dobře imitovat v laboratoři, tak není potřeba základní funkce zkoušet za " letu" už proto, že takové " zkoušení či získávání zkušeností" je velmi drahé a časově náročné
a konečný efekt více než pochybný. |
|
citace:
Jaképak " zkušenosti". Jsou jen dvě cesty - udělat to pořádně / americká vozítka šlapou jako hodinky /,
myslis takto?
alebo takto?
|
|
Přidám ještě jednu "pěknou" aktuální zkušenost ... Ani ti nejlepší z nejlepšich nedokáží v laborce, nebo na "gorodku" otestovat všechno k absolutní dokonalosti, Davide. Kompletní sondu prověří vždy až reálné prostředí.
 |
| 10.8.2014 - 10:01 - David | |
|
Každá mise má minimální program pro splnění cílů mise. Je samozřejmé, že tak složitý komplet v tak nepřátelském prostředí může omezit či vyřadit náhodná porucha či kolize nebo chyba řízení mise.
Jestliže americké sondy v 9O% překonávají svoji životnost v úžasných násobcích, pak je na místě hodnocení, " že šlapou jako hodinky "
Zejména u landerů a roverů na Marsu je to markantní, zatím nikdo jiný tam nedokázal přistát natož tam pracovat. Jsem opravdu zvědav jak dopadne evropsko-ruský ExoMars a mám důvodné obavy, že tam přistát nezvládnou. |
|
Na dalsim Cinskem landeru bude radioamatersky vysilac.
http://www.southgatearc.org/news/2014/september/4m_lxs_lunar_ham_radio_payload.htm#.VAyjxEyLtvk
Parametry vysilani:
https://ukamsat.files.wordpress.com/2014/09/lxs-4m-eme2014-a4-v3.pdf
Nejen digitalni FSK, ale i vyska tonu bude znamenat treba palubni napeti atd..
Staci ssb prijimac, predzesilovac a dlouhou Yagi antenu.
|
| 09.9.2014 - 08:31 - dodge | |
|
China’s Yutu Rover Is Still Alive, Reports Say, As Lunar Panorama Released.
A still from CCTV showing part of a panorama from the Yutu rover.
http://www.universetoday.com/114396/chinas-yutu-rover-is-still-alive-reports-say-as-lunar-panorama-released/ |
|
Díky Emily se dozvídáme o nově zveřejněné galerii hi-res snímků z Chang'e 3. http://moon.bao.ac.cn/multimedia/img2dce3.jsp
Některé jsme už viděli dříve, ale vždy v menším rozlišení, jiné jsou zveřejněny poprve. Btw, od přistání uběhl už víc než rok.
Dávám sem jen pár příkladů (po rozkliku v plném rozlišení), více najdete v odkazu výše.
Na závěr série snímků Země, pořízených kamerou na Chang'e 3 landeru v období 20.-24.12.2013
 |
| 08.10.2015 - 11:47 - David | |
|
| V kosmickém kalendáři JPL jsem nenašel čínskou letošní sondu k Měsíci, přehlédl jsem se nebo se neletí ? |
|
citace:
V kosmickém kalendáři JPL jsem nenašel čínskou letošní sondu k Měsíci, přehlédl jsem se nebo se neletí ?
Ne, nepřehlédl, letos žádná čínská sonda k Měsíci neletí.
Původně plánovaný lander + rover Chang'e 4 byl brán jako záloha za Chang'e 3 v případě, kdyby trojka selhala. Ch'e 4 by v takovém případě startoval v tomto roce.
Jelikož ale Ch'e 3 v roce 2013 byla velmi úspěšnou misí, byl záložní aparát přebudován na misi Chang'e 5-T1, která letěla v roce 2014 a měla za úkol ověřit některé technologie pro následné mise pro odběr a návrat vzorků půdy Chang'e 5 a 6. Pětka má letět ve 2017, šestka 2020. |
|
citace:
citace:
V kosmickém kalendáři JPL jsem nenašel čínskou letošní sondu k Měsíci, přehlédl jsem se nebo se neletí ?
Ne, nepřehlédl, letos žádná čínská sonda k Měsíci neletí.
Původně plánovaný lander + rover Chang'e 4 byl brán jako záloha za Chang'e 3 v případě, kdyby trojka selhala. Ch'e 4 by v takovém případě startoval v tomto roce.
Jelikož ale Ch'e 3 v roce 2013 byla velmi úspěšnou misí, byl záložní aparát přebudován na misi Chang'e 5-T1, která letěla v roce 2014 a měla za úkol ověřit některé technologie pro následné mise pro odběr a návrat vzorků půdy Chang'e 5 a 6. Pětka má letět ve 2017, šestka 2020.
Když si člověk uvědomí, že v 60. letech Luny, Rangery a Surveyory k Měsíci lítaly málem v intervalu pražských tramvají... |
|
| viz jak jsem psal do "Čínská kosmonautika" - Change'4 designace nakonec zůstává, ale bude to lander, který místo roveru umístí na odvrácené straně Měsíce radioteleskop (takže současně první přistání na odvrácené straně Měsíce, nebo možná zmotali dva plány do jednoho a do prvního testovacího přistání hned přimíchali radioteleskop). Součástí mise bude retranslační družice v L2. Realizace (snadú do 2019) (musel bych se znovu mrknout na článek BBC) |
| 09.10.2015 - 07:28 - Ervé | |
|
| No jo, nízká priorita, taky bych byl radši alespoň za jednu misi ročně |
|
|
