Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Európska raketová kríza
11.5.2023 - 00:08 - 
Zakladám túto tému. Pretože som presvedčený že je to "skutočná vec" - "skutočný problém".
Presvedčil ma o tom, tento článok.
https://www.bfmtv.com/economie/entreprises/aeronautique/vieillissement-des-effectifs-rentabilite-la-cour-des-comptes-pointe-les-failles-du-cnes_GN-202305050056.html
Správa o stave CNES Centre national d'études spatiales.
https://fr.m.wikipedia.org/wiki/Centre_national_d%27%C3%A9tudes_spatiales
Inštalácia ktorá stála pri začiatkoch európskej kozmonautiky, a dodnes je jeho "jadrom".
Dnes teda napríklad.
citace:
Cnes čelí skutočnej výzve pri udržiavaní svojich ľudských zdrojov a zručností . Otázka starnutia je aktuálnejšia ako kedykoľvek predtým: 33 % pracovnej sily bude mať v roku 2025 62 rokov a zamestnanci nad 45 rokov predstavujú približne 58 % pracovnej sily.

Toto starnutie je logicky sprevádzané veľmi nízkym obratom, medzi 3,5 až 4,5 % u inžinierov. Výsledkom je, že mladí ľudia nezostávajú. Miera odchodov ľudí do 35 rokov teraz dosiahla 24 %. "Tento výpadok sa môže ukázať ako nepriaznivý pre Cnes v kontexte sociologických zmien vo svete práce," uviedol Dvor audítorov.
..
viac ako 50 % počítačového vybavenia Cnes je vystavené „maximálnemu“ riziku zastarania. Agentúra investovala koncom roka 2022 do nápravy 800 000 eur, čo by malo umožniť získať priemerný vek počítačového parku od 1 do 3 rokov na viac ako 65 % strojov. Tento „technický dlh“ však mechanicky generoval väčšie rozpočty na údržbu.
..
..pred niečo vyše rokom za to zamestnanci Cnes štrajkovali, pretože sa obávali, že budúce zmluvy budú prínosom pre začínajúcich podnikateľov a priemyselníkov viac ako pre verejný sektor.

Podľa mňa to znamená že v Európe reálne hrozí, úpadok vesmírneho priemyslu a výskumu, ktorý sa vyrovná tomu ktorý pozorujeme v Rusku.
 
11.5.2023 - 06:28 - 
Počítače starší než 3 roky nejsou žádný šrot, pro běžnou práci stačí i 5 nebo 6 let staré, jen nejvýkonnější stanice pro vývoj a výžpočty potřebují mít nové - to je tak 20% maximálně.
Vývoj Ariane 6 měl být už před 6 lety přehodnocen s ohledem na Falcon 9. Francouzská armáda potřebující motory na TPH udržuje TPH boostery jak pro Vegu, tak Ariane 6 - drahé řešení. Kyslíkovodíkový pohon prvního (centrálního) stupně je opět drahé, komplikované řešení - zůstalo z návaznosti na Ariane 5. Místo aby zaměstnanci stávkovali pro nový perspektivní program, který by přilákal mladé šikovné lidi, stávkují, ať jim nadále chodí peníze za skoro nic.
Kopanec do zadku je přesně to, co teď Evropa a CNES potřebují.
 
11.5.2023 - 06:32 - 
Kde jsou malé firmy jako RocketLab, Sierra Nevada a spol.? Kde je podpora vědy, inovací a pokroku místo dotací, buzerování ohledně zeleného magoření, LGBT a ženské pohody? Evropa potřebuje přestat dotovat neschopné (schopné jen cucat dotace) a přestat házet klacky pod nohy schopným. 
11.5.2023 - 07:38 - 
citace 11.5.2023 - 06:32 - Ervé:
Kde jsou malé firmy jako RocketLab, Sierra Nevada a spol.?

Tých je paradoxne dosť, doslova až priveľa.
https://europeanspaceflight.substack.com/p/more-vehicles-than-customers-1446755
Viac rakiet ako zákazníkov, ktorý by ich kupovali.
Na reálnom európskom trhu je miesto pre jedného jediného, maximálne dvoch poskytovateľov takejto služby. Veľa tých startupov musí skončiť alt. skrachovať.
Ale keď chcú mať vlastný nosič a "SpaceX" v Španielsku, v Nemecku, vo Francúzsku atď. až po slovenského Csabu Borosa.
Veštci naraz by mohli prežiť, iba vďaka dotáciám od vlastných národných štátov. Čo by bol zase úplný krach snahy o "súkromné podnikanie".

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
11.5.2023 - 08:52 - 
citace 11.5.2023 - 07:38 - Slavomír Fridrich:

Ale keď chcú mať vlastný nosič a "SpaceX" v Španielsku, v Nemecku, vo Francúzsku atď. až po slovenského Csabu Borosa.
Veštci naraz by mohli prežiť, iba vďaka dotáciám od vlastných národných štátov. Čo by bol zase úplný krach snahy o "súkromné podnikanie".


vôbec si nepochopil jadro problému. Ak necháš podnikať priveľa firiem na príliš malom trhu, tak najmenej konkurencieschopné firmy zaniknú - a to sa deje až do doby, kým nepodniká správny počet firiem pre daný trh. To je úplne prirodzený mechanizmus, na ktorom netreba nič riešiť, dá sa to jedine pokaziť.

problém je v tom, čo popisoval Ervé - v dobe keď je nad slnko jasnejšie že európe ušiel vlak, zamestnanci v sektore štrajkujú za svoje socialistické výhody, t.j. aby všetko ostalo po starom. Sektor nechápe, že po starom to už nikdy nebude. Tá doba skončila, bodka, finito.

Sektor potrebuje agilné firmy zamerané na výsledok - také firmy najímajú schopných ludí, zvyčajne tých mladých - pretože sú lacnejší, majú väčší elán niečo dosiahnuť, a zvyčajne ešte nemajú rodiny, takže môžu robiť do noci.
Európsky raketový priemysel (a nielen raketový) funguje opačne - mladí a motivovaní ludia sú držaní "dole", aby neohrozovali starých zaslúžilých "skúsených", ktorí už len čakajú na dôchodok. Ak tam vydrží dosť dlho, posunie sa niekam kde môže rozhodovať - ale to už je starší a má iné priority, hlavne udržať si miesto a plat.

Bohužiaľ firma ako SpaceX alebo RocketLab je v európskom socialistickom modeli ťažko predstaviteľná. Takéto firmy operujú s obrovským finančným rizikom a riešiť štrajky zamestnancov je to posledné čo potrebujú riešiť. [upraveno 11.5.2023 08:55]
 
11.5.2023 - 09:00 - 
@yamato
A keď to teda chápeš, lepšie ako ja..
Čo keby si skusmo navrhol, riešenie toho problému?

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
11.5.2023 - 10:07 - 
citace 11.5.2023 - 09:00 - Slavomír Fridrich:
@yamato
A keď to teda chápeš, lepšie ako ja..
Čo keby si skusmo navrhol, riešenie toho problému?



si vtipný

problém nepramení v kozmonautike, ale v európskom hospodárskom modeli. Ten je primárne dizajnovaný na ochranu sociálnych istôt. Európsky kapitálový trh je oproti USA nerozvinutý, firmy sa financujú skôr v bankách.

Vysoko rizikový technologický startup potrebuje čo? Maximálnu flexibilitu a prístup ku kapitálu. Potrebuje najať špičkových ludí, ktorým v prvých rokoch nebude skoro nič platiť (okrem opcií na akcie), a potrebuje ich rýchlo prepustiť ak sa potrebuje zoštíhliť alebo zmeniť svoj model, pretože ten pôvodný nefungoval.

V európe máš čo? Minimálnu mzdu, ochranu pred prepúšťaním, a peniaze od bánk, ktoré chcú vidieť že máš nejakú históriu, cash flow a majetok čo si môžu založiť ako zábezpeku.

Európske firmy, čo sa chcú financovať emisiou akcií, dnes chodia na americké burzy. V počte startupov zaostávame za svetom, a to má svoje dôvody popísané vyššie. Toto nie je problém kozmonautiky.
 
11.5.2023 - 11:43 - 
Ďakujem za uznanie "vtipnosti".

Aby sme sa vrátili skôr, aspoň trochu ku kozmonautike.
Mám otázku. Či vo vzniku tejto krízy, nezohrala nejakú úlohu aj "popularizácia kozmonautiky"?
Ono písať sympatické články o úspechoch, krásnej histórii a "sci fi" budúcnosti, je síce pekné. Len teda mlčanie o dnešných problémoch, akosi vedie k tomu že sa problémy neriešia, hromadia pekne do vysoka.. a nakoniec nás zavalia..

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
11.5.2023 - 12:06 - 
Pokud jde o počet firem, polovina zkrachuje dřív, než začne testovat motory a stavět rampu, jen čtvrtina se dostane k prvnímu pokusu o start. V Evropských podmínkách má šanci RFA1, protože Německo a pak jeden až dva z malých nosičů. Úplně malé nosiče šanci nemají, příliš malé možnosti za příliš vysokou cenu. Nosič jako RFA 1 se může uživit doplňováním konstelací o náhradní družice. 
11.5.2023 - 14:23 - 
Situace je způsobena mnoha rozličnými faktory. Plně souhlasím s argumenty Yamata ohledně evropského podnikatelského prostředí atd. Značím to jako bod č. 1
Za sebe přidám další:

2. Udržitelnost technických týmů - vždy platilo, že vesmírné projekty se vyznačují extrémně dlouhými vývojovými (a obecně životními) cykly. Vývojové, výrobní a provozní týmy v těchto projektech jsou v jednotlivých fázích exponovány různou měrou.
Vezmeme si např. modelovou skupinu namotivovaných absolventů, kteří se v roce 1988 zapojili do vývoje Ariane 5. Čekalo je hektických 8 let, než se A5 dostala na start. A pár dalších, než to napříč výrobou a následným provozem bylo vše odladěno. Parádní práce, řekl bych. To jsme cca v roce 2000 a co pak? Inu kancelářská rutina a oddych, proč ne...

Cca okolo r. 2005 se v EU usoudilo, že A5 je naddimenzovaná, drahá a je třeba i něco nového. A tak se rozjel projekt Sojuz-ST na Kourou. Ten ale těmto lidem v zásadě moc práce a výzev nedal, protože jsme si službu v podstatě celou nakoupili.

V roce 2012 jde do provozu Vega. Pevnolátková raketka, která ale byla prací a byznysem zejména pro zbrojaře, ok. Náš vzorový tým oproti projektu z počátku 90. let prakticky stále jen sbírá drobky.
No a to už se blížíme k roku 2023. Našim hochům je něco přes 60 a myslí na důchod. Část jich je zapojena do práce na Ariane 6, ale co si budeme povídat, nápady, drive a výkony už nejsou co bývaly. Moc nováčků jsme jim do týmu nedoplnili, protože úspory, nevytíženost atd. Know-how a výkon nám vyšuměl. Nebylo komu předávat či koho mentorovat. Není to vinou těch lidí, ale systému, který přešel do letargie a rezignoval na systematický rozvoj.

U těchto lidí jsme z nich za jejich kariéru vykřesali jeden pořádný projekt. O kolik lépe na tom byli ti co přišli na stejné pracoviště o 5 let dříve a mají za sebou i práci na Ariane-4.

No a co s tím? Máme-li být na špici (mít výsledky, použitelné know-how atd.), tak je třeba pracovat na něčem velkém cca každých 10-15 let, ne později. Představa, že jsme před 30-40 něco dokázali a nyní to v případě potřeby najdeme někde v šuplíku a pohodlně a levně přepoužijeme není správná (zdravím projekty S.Shuttle, SLS a Boeing). Kdo to naopak pochopil a řídí se tím jsou Číňani.

V historickém resume výše, měl ideálně okolo roku 2005 naplno začínat velký projekt ve vlastní režii ESA, tedy vlastně současná A-6


3. Úpadek znalostní společnosti a školství - je o tom napsáno poměrně dost a nebudu to až tak rozebírat. Faktem je, že za posledních 25 let došlo k výraznému posunu ve společenském vnímání.
Tvrdé znalosti, jako matematika či fyzika, tedy to co je v oblasti kosmo. zcela nezbytné pro následné vývojové, výzkumné a technické práce, tak tyto znalosti se dostaly dost mimo hlavní zaměření vzdělávacího systému, společenské objednávky a prestiže.

Mladí lidé vidí mnoho pokřivených vzorů na internetu, v okolí či u rodičů. Nějak to na ně působí a myslí si tak, že budou streamovat nebo "něčemu šéfovat" a budou se mít prima. A z části mají pravdu. Znám spoustu výborných absolventů Matfyz, strojařů nebo programátorů a přes své ideály a praktické schopnosti byli poměrně rychle vysáti do finančního sektoru (protože bankám matematika zas tak nesmrdí). Platy s původními působišti nesouměřitelné, a jako bonus na ně jejich nadřízení nekoukají jako na nějaký podivínský póvl, bohužel. A toto platí nejen v EU, ale i jinde.
Velká část schopných je mimo finanční sektor vysávána rovněž do automotive. Daří se jim tam a mají skvělé výkony. A proč? Inu i proto, že v s souladu mým 2. bodem dělají na nečem "velkém" cca 4-5 let a to má pozitivní vliv na jejich rozvoj, zkušenosti a výkony.

Co s tím? Otevřít oči a přestat si lhát, přestat se zabývat nesmysly které nás nespasí. Pracovat na zlepšení školství. Můžeme mít sebelepší sny ohledně vesmíru, green-dealu apod. Manažeři a lidi co jen plácají to ale nikdy bez lidí co umí něco konkrétního a náročného nemají šanci dotáhnout do zdárného konce.

4. Finanční neefektivita, dotační marasmus - tady navazuji na Yamatův bod číslo 1 a částečně i na věci zmíněné v mé 2. Asi se shodneme na tom, že pokud to má šlapat, tak je třeba mít systém, ve kterém budeme schopni některé věci efektivně vykřesávat od píky.
Myslím tím klasicky základní-aplikovaný výzkum atd. U strategických odvětví, jako to o kterém se bavíme, především ve výrazné režii EU zřizovaných organizací a dále s aktivním a širokým zapojením komerčního sektoru. Tam je myslím jedině zdůvodnitelné opodstatnění dotačních zdrojů.

Finance ESA obecně má, ale občas je použije nevhodným způsobem.
Vnímám tak například onu eskapádu se Sojuz-ST.
Výstavba nesmyslně drahé a přežité rampy plus příprava rakety S-ST přišly na cca 800 mil. EUR. Následných 26 misí Sojuzu po cca 80 mil. S připočtením oněch 800 mil. investic jsme na cca 110 mil. EUR/start. Vše z velké části vyvedeno mimo EU kosmický sektor (ani nechci psát, že do Ruska) v době kdy start vlastní A-5 s existující rampou vycházel na nějakých 150 mil. EUR. To vše v době kdy zdejší týmy byly plně dostupné a nevytížené. Počtení k tomu třeba zde:

https://spaceflightnow.com/2022/02/26/russia-suspends-soyuz-launch-operations-in-french-guiana/
https://spacenews.com/galileo-program-feels-sharp-rise-russian-rocket-prices/
https://www.spaceflightinsider.com/organizations/arianespace/under-increasing-pressure-from-spacex-arianespace-launches-telecommunications-satellites/

Co s tím? Eu má vlastní strategický kosmodrom s infrastrukturou a zaměstanci co teď mají na práci prakticky jen aktualizace nástěnek. V Evropě není kde startovat. Byl by problém nabídnout kapacity a rampy malým či velkým společnostem za fér cenu tak, aby to pro ně bylo zajímavé a nám z toho káplo alespoň nějaké to EUR?

5. Nízká tolerance rizik, neschopnost efektivně přebírat pozitivní vzory
K tomu mě napadá např. tato věc související s předchozím: Kryt rakety Falcon 9 vychází na nějakých 6 mil. USD. U jiných raket podobné kategorie to je asi podobné. Během několika posledních let byly prováděny pokusy a vypracována metodika, která umožňuje jejich znovupoužití s náklady cca 250.000 USD. Vše je již používáno a ověřeno zcela rutinně v praxi, bez vlivu na spolehlivost.

Ušetřených 5 mil. USD na start je dost peněz, a to kdekoliv na světě.
Očekával bych, že ESA (a nejen ta) zbystří, vyhodnotí a pokusí se o to také. I za tu cenu, že by si potřebné know-how licencovala od SpaceX (pokud je to potřeba).

6. Neefektivní plánování - v EU se mílovými kroky zavádí silně dotačně-socialistické hospodářství s rádoby centrálním plánováním a řízením. Ač to navenek vypadá, že vše je precizně zanalyzováno a plánováno tak opak je pravdou. Většina toho je v zásadě jen povrchní byrokratický efekt pro efekt.
Příkladů a důsledků vidíme kvanta, od překvapivých cen energií, přes kapacity školství až po velké proluky ve vesmírných letech.
Vše zdržuje přebujelé výkaznictví, ze kterého není prakticky žádná pozitivní zpětná vazba.
Efektivní podnikání (jakékoliv) v takových podmínkách je značně obtížné -> bod č.1.

Co s tím? Nevím, asi podobně jako v bodě č.3, přestat si lhát do kapsy. Možná zamezit tomu, aby byly manažerům vypláceny neadekvátní odměny i přesto, že jimi vedené projekty končí průšvihy.

Našlo by se toho samozřejmě mnohem více, ale už takhle je to nepříjemně dlouhé. Zajímá mě, jaký je Váš náhled na věc? [upraveno 11.5.2023 14:59] [upraveno 11.5.2023 15:01]
 
11.5.2023 - 15:28 - 
Plný souhlas. Nezapomeňte, že třeba u Ariane 4 šlo o vývoj trvající zhruba 15 let - od prvních návrhů přes Ariane 1, 2, 3, 4, boostery a vylepšení - neustálé se učení a vyhodnocování zkušeností. 
11.5.2023 - 16:38 - 
@ArX
Súhlasím so všetkými bodmi.
A že je to dlhé?
Neopak. Treba to rozviesť, doplniť o úvod s popisom problému.
A máš s toho článok, ktorý by sa dal uverejniť.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
12.5.2023 - 14:51 - 
Díky SlávoF za vytvoření vlákna.
Chtěl jsem jej dávno založit.
Co je nejhorší, nikoho 7 mld € rozpočtu ESA + další přímo z EU za loňský rok netrápí. Podle mainstreamu to vypadá, že nás netrápí ani greendealové běsnění.
Z evropy je ekonomická a technologická kolonie.
Kdokoli schopný odchází za velkou louži.
Co v muzeu?
 
12.5.2023 - 15:38 - 
@Grofino
Neni za čo.. Keď už som tu ten "expert" na nepopulárne veci..

Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?
Tý "kapitalisti" z ArianeGroup ho sami za vlastné dotovať nebudú.
Ak nedostanú tie "verejné záruky" ktoré požadujú, jednoducho to zrušia sami. A Európa zostane bez vlastného ťažšieho nosiča, poriadne dlho.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
12.5.2023 - 15:53 - 
Zatím náklady na A6 3,9 mld.€ k 10/2022.
https://spacenews.com/ariane-6-first-launch-slips-to-late-2023/
A výsledek 0, tedy zatím neletěla.
Evropa technologicky padne na hubu a bude létat stejně jako Japonsko, JKorea se SpaceX.
Kapitalistům z AG nebudeme muset dotovat jejich úředníky a pwp prezentace.
Abych nebyl moc přísný, družice nějaké Evropa postaví. Jak dopadá sonda Juice s radar. anténou z Německa?


 
12.5.2023 - 15:57 - 
citace:

Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?



1. Zrušiť.
Aký význam má vyvíjať niečo, čo je už v tejto chvíli zastaralé?

2. Reštrukturalizovať európsky kozmonautický sektor, objednať reusable nosiče u súkromného sektora na jeho riziko, s dohľadom ESA.

3. Podporiť vybudovanie modernej infraštruktúry na testovanie hardwaru s vysokým rizikom RUD.

4. V žiadnom prípade nedotovať staré a nekonkurencieschopné nosiče.

5. Zobudiť sa. Toto je európa
 
12.5.2023 - 16:31 - 
Kamarád cestovatel nedávno napsal:
Do prvního letadla jsme nastoupili na Ruzyni, malém letišti lokálního významu. Všechny lety za celý den se tam vejdou na dvě informační obrazovky a nevede tam dokonce ani metro či vlak, jen autobus. Prostě malé, místní letiště.
To Istanbul, kde za pár hodin přistaneme, je jiné kafe. Obrovské, moderní letiště plné lidí, odlety do celého světa psané v několika abecedách.
Člověk si hned uvědomí, jak velký je svět za záclonou malého apendixu přilepeného k západní části Asie, kterému říkáme Evropa a občas jej považujeme za pupek světa.
Nastupujeme do velkého letadla a pokračujeme do Singapuru. Vzbudím se akorát včas, abych uviděl obrovské množství lodí zakotvených před Singapurským přístavem. Tady už by se o pupku světa dalo mluvit, Singapur leží v kruhu o poloměru jen 3300 kilometrů, kde žije více než polovina obyvatel Zeměkoule.
 
12.5.2023 - 16:38 - 
Je to síce "ťažká morálna dilema".
Ale keď už teda nastala "nešťastná situácia" že za podporu dotácií pre európsku kozmonautiku, môžem aj "ja" niečom požadovať..
Tak žiadal by som si, vlastnú európsku pilotovanú loď a program pilotovaných letov k tomu.

To sa volá "reálpolitika".. mno.. "biznis"..

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
12.5.2023 - 16:42 - 
citace 12.5.2023 - 15:38 - Slavomír Fridrich:
....
Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?...


Evropa se musí rozhodnout, co vlastně chce. Lítat do vesmíru, nebo provozovat "job program", nebo "sedět doma, grýndýlovat a třít ebonitové tyče".

Zbytek už je jednoduchý ... ;-)
 
12.5.2023 - 17:28 - 
citace 12.5.2023 - 15:57 - yamato:
citace:

Bezprostredná otázka a problém, je teraz otázka čo s Ariane 6?



1. Zrušiť.
Aký význam má vyvíjať niečo, čo je už v tejto chvíli zastaralé?


No musím za sebe přiznat, že z A-6 jsem taky nebyl kdovíjak nadšený.
Vývoj trval nějakých 10 let a ta cena :-o
Nicméně přiznejme si, létat bude a to už brzy. 70 mil. EUR za start není úplná hitparáda, ale posun to určitě je. Cenově zase tak daleko od konkurence to není.
Když teď nad tím přemýšlím a uvážím, že celý core stupeň je s velice pokročilou vodíkovou technologií, tak mi cena přijde poměrně dost dobrá. Nezapomínejte, že loňský poslední start Sojuzu z Guyany nás stál přes 80 mil. EUR! Peníze i know-how z projektu A-6, navíc zůstanou tady.
Nový projekt na papíře není, pokud by byl, tak létat bude zase za nějakých 10 let. A nikdo netvrdí, že Ariane 6 tu musí být déle než 10 let. Za mě nerušit.

citace:
2. ... objednať reusable nosiče u súkromného sektora na jeho riziko, s dohľadom ESA.

JJ. Bylo by nereálné uzavřít dohodu se SpaceX a provozovat malou flotilu 3-4 kusů Falcon 9 z Guyany?

Nebylo by zajímavé zmenšit 1. stupeň A-6 s Viking 2 a mít možnost ho použít jako vysoko-energetický stupeň pro Falcon9/Heavy?

Nebylo by po 50 letech vývoje technologií vlastního pilotovaného prostředku (Hermes, ACTS, ATV, IRDT) na čase říci - "toto svými silami již ne" a prostě si koupit (leasing/cooperace) 1-2 Dragony a prostě už jednoduše létat? ;-)

Je pro nás nereálné přepoužít aerodynamické kryty z A-6 a létat ji o 10% levněji?
 
12.5.2023 - 17:33 - 
ArX, nová bude studie těžké rakety, uvidíme co z ní vzejde.
https://commercialisation.esa.int/2023/05/protein-the-new-european-heavy-lift-launcher-study/
 
12.5.2023 - 18:00 - 
citace:

Nicméně přiznejme si, létat bude a to už brzy. 70 mil. EUR za start není úplná hitparáda, ale posun to určitě je. Cenově zase tak daleko od konkurence to není.
Když teď nad tím přemýšlím a uvážím, že celý core stupeň je s velice pokročilou vodíkovou technologií, tak mi cena přijde poměrně dost dobrá. Nezapomínejte, že loňský poslední start Sojuzu z Guyany nás stál přes 80 mil. EUR! Peníze i know-how z projektu A-6, navíc zůstanou tady.



No, ked som tu naposledy porovnaval nosice, ktore este nelietali, s tymi co uz ano, podaktori diskuteri sa ma pytali ci som chory

Chapem ze cast tunajsieho osadenstva trpi zakorenenou nedoverou voci sukromnemu sektoru a spochybnuje ho az dovtedy kym uz sa spochybnovat neda, ale pokial by sme si osvojili ich argumenty, tak nevieme ci to bude 70 mil. za start. Este to neletelo...

Navyse, podla zverejnenych udajov (mnoho ich nie je) musi byt na Falconoch dost velka marza. SpaceX nie je lacnejsia, pretoze nemusi byt. Ak by jej hocijaky nosic (napr. A-6) zacal dychat na krk, je dost mozne ze SpX moze ist s cenou hocikedy dolu.
[upraveno 12.5.2023 18:52]
 
12.5.2023 - 18:16 - 
citace 12.5.2023 - 17:28 - ArX:

JJ. Bylo by nereálné uzavřít dohodu se SpaceX a provozovat malou flotilu 3-4 kusů Falcon 9 z Guyany?

Nebylo by zajímavé zmenšit 1. stupeň A-6 s Viking 2 a mít možnost ho použít jako vysoko-energetický stupeň pro Falcon9/Heavy?

Nebylo by po 50 letech vývoje technologií vlastního pilotovaného prostředku (Hermes, ACTS, ATV, IRDT) na čase říci - "toto svými silami již ne" a prostě si koupit (leasing/cooperace) 1-2 Dragony a prostě už jednoduše létat? ;-)


Aj o niečom takom krásne jednoduchom, ako "kúpiť letenky" je potrebné presviedčať politikov a verejnosť.
Bohužiaľ na moje otázky, napríklad členovia kosmoklubu "už ste pozvali na kosmoschůzku nejakého toho politika, aby vám ku kosmonzutike povedal niečo politické?", jednoducho nijak nereagujú..
Ukuzaje že s manažérmi s ArianeGroup, sa človek ako ja "dohodne na niečom rozumnom" omnoho ľahšie.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
12.5.2023 - 18:18 - 
citace 12.5.2023 - 18:16 - Slavomír Fridrich:
citace 12.5.2023 - 17:28 - ArX:

JJ. Bylo by nereálné uzavřít dohodu se SpaceX a provozovat malou flotilu 3-4 kusů Falcon 9 z Guyany?

Nebylo by zajímavé zmenšit 1. stupeň A-6 s Viking 2 a mít možnost ho použít jako vysoko-energetický stupeň pro Falcon9/Heavy?

Nebylo by po 50 letech vývoje technologií vlastního pilotovaného prostředku (Hermes, ACTS, ATV, IRDT) na čase říci - "toto svými silami již ne" a prostě si koupit (leasing/cooperace) 1-2 Dragony a prostě už jednoduše létat? ;-)


Aj o niečom takom krásne jednoduchom, ako "kúpiť letenky" je potrebné presviedčať politikov a verejnosť.
Bohužiaľ na moje otázky, napríklad členovia kosmoklubu "už ste pozvali na kosmoschůzku nejakého toho politika, aby vám ku kosmonzutike povedal niečo politické?", jednoducho nijak nereagujú..
Ukuzaje že s manažérmi s ArianeGroup, sa človek ako ja "dohodne na niečom rozumnom" omnoho ľahšie.



... a co jste dohodl?
 
12.5.2023 - 18:28 - 
Ja nič.. Nie som ani len členom kosmoklubu..

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
12.5.2023 - 19:19 - 
citace 12.5.2023 - 18:28 - Slavomír Fridrich:
Ja nič.. Nie som ani len členom kosmoklubu..



Ostudo!

BTW, nějak si pak už na mejly nereagoval...

(viz Discord)

Psal jsem několika členům parlamentního výboru pro letectví a kosmonautiku(po 9km chůze se mi nechce hledat přesný název) a úplně mě odignorovali. Asi je odradilo, že jsem po nich nechtěl politické PR, ale přehled, co se na půdě parlamentu udělalo a tak. Někomu jsem o tom říkal. Měl jsem pocit, že i tobě... 🤷‍♂️
Je pravda, že každých cca 4 roky bych to mohl zkusit znovu, ale aktuálně prakticky vše kolem Kosmoschůzek dělám sám, tak prostě nemám sílu ani čas na něco dalšího... 😵‍💫
Pak tu jsou projekty KK, které čekají na realizaci, ale nikdo se k nim nehlásí. Asi se budu muset naklonovat. 🧑‍🤝‍🧑
 
12.5.2023 - 19:21 - 
Projekty KK je co? 
12.5.2023 - 20:29 - 
citace 12.5.2023 - 19:21 - Grofino:
Projekty KK je co?
Zkratka KK je tady používána pro "Kosmo Klub", což je naše československá skupina několika nadšenců pro kosmonautiku, jejímž členem jsem např. já, Martin K. a také pár dalších zakladatelů a přispěvatelů tohoto fóra (ale nejen oni). A Kosmo Klub má své aktivity a projekty. Viz https://klub.kosmo.cz/aktivity .
 
13.5.2023 - 01:26 - 
Inak to slovo "kríza", v názve témy, je zatiaľ asi trochu "nadnesené".
Čas potrebný na prijatie rozhodnutí, sa skrátil s celých rokov, "iba" na celé mesiace. (aj to stačí.. aby bol "pres")
A "skutočná celespoločenská kríza" je až vtedy, keď k problému potrebu mať názor, postoj a potrebu povedať k veci niečo, pociťuje naozaj každý občan. Podobne, ako k očkovaniu počas pandémie.
Dúfajme, že toto až tak veľmi nenarastie.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
15.5.2023 - 20:02 - 
citace 12.5.2023 - 19:19 - Martin Kostera:

Ostudo!

BTW, nějak si pak už na mejly nereagoval...

(viz Discord)



Na apke Discord.. Nikto na na nič, neodpovedá ani nereaguje..
Nech sa snažím ako chcem..

Už to začína vypadať, že nič ak "kosmoklub" vlastne ani neexistuje..

[upraveno 15.5.2023 20:06]

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.229328 vteřiny.